Evropská komise dala Googlu rekordní pokutu. Analytik: Firma bude muset změnit obchodní model

Rekordní pokutu 4,34 miliardy eur (skoro 112 miliard korun) udělila ve středu Evropská komise společnosti Google. Americký internetový gigant podle ní zneužíval dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android a od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která tento systém využívala. Google bezprostředně po zveřejnění pokuty uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. "Firma bude muset zřejmě zásadně změnit svůj obchodní model, což může mít dlouhodobý negativní dopad na jeho ziskovost," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

"Google využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledávače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace," vysvětlila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Komisařka připustila, že udělená pokuta je vysoká, ve srovnání s obratem, jakého firma dosahuje, ale podle ní nejde o nějak přemrštěnou částku. Podle agentury Reuters pokuta odpovídá příjmům mateřské firmy Googlu za více než dva týdny. "Chceme, aby Google změnil své chování, je nelegální a musí efektivním způsobem přestat. Nejde o nějakou morální věc. Máme trh, ten má svá pravidla a Google podle nich musí hrát stejně jako kdokoliv jiný," uvedla komisařka.

 "Samotná pokuta hospodaření Alphabetu středně- či dlouhodobě nijak výrazně nepoškodí. Google však v reakci na dnešní rozhodnutí Evropské komise bude zřejmě muset zásadně změnit svůj obchodní model, což může mít dlouhodobý negativní dopad na jeho ziskovost," míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodává, že sankce představuje zhruba 40 procent čistého zisku internetové společnosti za loňský rok.

Analytik dále upozornil, že klíčovým zdrojem růstu ziskovosti Googlu byl obchodní model založený na vzájemně výhodné synergii s výrobci chytrých mobilů. Právě tu regulátor vnímal jako probelmatickou. "Google jim nabízel operační systém Android zdarma, pokud svá zařízení dodají na trh už s nainstalovanými googlovskými aplikacemi, jako je samotný vyhledávač, YouTube, Gmail nebo Google Maps. To Googlu, respektive Alphabetu, umožnilo shromažďovat obrovská množství dat o uživatelích těchto aplikací," uvedl Kovanda. Firma pak mohla zacílit svoji online reklamu, a vykazovat tak markantní nárůst reklamních příjmů.

Majitelem Googlu je skupina Alphabet. V loňském roce příjmy firmy Alphabet činily 110,9 miliardy dolarů a čistý zisk 12,6 miliardy dolarů. Google má na výsledcích Alphabetu většinový podíl.

V letošním roce podle listu The Wall Street Journal analytici čekají růst příjmů Alphabetu na 136 miliard dolarů, z toho příjmy z mobilní reklamy mají činit více než 60 miliard dolarů. Pokuta sice téměř neohrozí hotovostní rezervy firmy, které činí 102,9 miliardy dolarů, mohla by však dále zhoršit vztahy mezi Bruselem a Washingtonem, které jsou již napjaté kvůli clům.

Google dostal 90 dní, aby věci napravil, jinak mu hrozí každodenní penále ve výši až pět procent průměrného denního obratu společnosti Alphabet, tedy mateřské firmy Google. O takové pokutě by musela komise nově rozhodnout, upozornila Vestagerová.

"Android pro každého vytvořil více možností, a nikoliv méně. Živý ekosystém, rychlé inovace a nižší ceny jsou klasickými znaky silné konkurence," uvedl v prohlášení pro média mluvčí Google Al Verney.

"Rychlé tempo inovací, široký výběr a klesající ceny jsou charakteristickými znaky ostré konkurence a Android je všechny umožnil. Dnešní rozhodnutí tleská Androidu a zároveň odmítá obchodní model, který umožňuje jeho existenci," reagoval šéf Googlu Sundar Pichai.

Google ovšem podle komise platil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android, které nebyly Googlem schváleny.

"Dnes si díky Androidu můžete vybrat z 24 tisíc různých telefonů ve všech cenových hladinách od více než 1300 různých značek včetně finských, francouzských, italských, lotyšských, maďarských, německých, nizozemských, polských, rumunských, španělských a švédských výrobců," vypočetl. Připomněl také, že je možné předinstalované aplikace snadno smazat a vybrat jiné. "Běžný uživatel Androidu si sám nainstaluje kolem 50 aplikací. Jen loni si z našeho obchodu s aplikacemi Play stáhli uživatelé více než 94 miliard aplikací, prohlížeče Opera Mini a Firefox si uživatelé stáhli více než stomilionkrát," uvedl Pichai na svém blogu.

Vestagerová připomněla, že na Androidu funguje asi 80 procent všech chytrých mobilních zařízení v Evropě. Tržní podíl Google často přesahuje 90 procent, což pro jiné hráče znamená extrémně těžké vstupní podmínky.

Příjem Googlu z mobilní reklamy dosáhl loni takřka 50 miliard, zatímco ještě v roce 2015 nebyl ani poloviční. Operační systém Android od začátku roku 2011 výrazně navýšil svůj tržní podíl na evropském trhu, z necelých patnácti na sedmdesát procent (v ČR má zhruba 80procentní podíl).

Google, který je divizí společnosti Alphabet, dostal od EK za zneužití dominantního postavení na trhu již koncem loňského června pokutu 2,42 miliardy eur (zhruba 63 miliard korun), nynější pokuta je tedy skoro dvojnásobná. První pokuta se týkala obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek.

Podle Vestagerové tuto pokutu společnost "prakticky zaplatila", složila už totiž příslušné bankovní záruky. "Pokuta jde na uzavřený účet a tam zůstává do konečného rozhodnutí soudu. Pak je vrácena členským zemím," vysvětlila komisařka. Pro rozdělení peněz EK využívá stejný výpočet, jakým určuje příspěvky zemí do unijní pokladny.

Komise už předloni v dubnu dospěla k předběžnému závěru, že Google v souvislosti s operačním systémem Android porušuje evropská antimonopolní pravidla. Rozhodnutí komise o rekordně vysoké pokutě vůči známé americké firmě přichází ve chvíli, kdy jsou Spojené státy a EU na pokraji celního a obchodního konfliktu.

Pokuta pro Google je rekordní, pro jednotlivce i celkově

Dnešní pokuta Evropské komise (EK) ve výši 4,34 miliardy eur pro americkou společnost Google je nejvyšší pokutou, kterou EK udělila jednotlivé firmě i celkově.

Deset nejvyšších pokut, jaké kdy EK udělila za porušování pravidel hospodářské soutěže (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem):

4,34 miliardy eur - červenec 2018 - americkému internetovému gigantu Google za zneužití dominantního tržního postavení svého mobilního operačního systému Android. Podle EK Google od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která Android využívala. Google oznámil, že se odvolá.

2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.

2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Google se odvolal.

1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.

1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.

1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.

1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.

997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence.

953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.

860 milionů eur - únor 2008 (původně 899 milionů eur) - americké softwarové společnosti Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky).