Spoléhají na ně čtyři miliardy lidí. Firmy díky nim vydělají ročně 4,2 bilionu dolarů. Přesto zůstávají skryté v hlubinách moří a oceánů. To jsou podmořské telekomunikační kabely, tepny moderní doby.
Nebyl by bez nich internet, telefonování po světě by bylo zdlouhavé, nemluvě o bankovních převodech a obchodování na burzách v reálném čase.
Podmořské telekomunikační kabely jsou dnes stejně důležitou infrastrukturou jako elektrické sítě. Z velkých internetových gigantů si význam kabelů uvědomil jako první Google. Má jich jedenáct. Letos na jaře oznámil, že nechá na dně moří natáhnout další tři.
Kabel Currie povede ze Spojených států do jihoamerického Chile. Ve spolupráci s Facebookem a dalšími investory položí Google nový kabel z USA do Evropy.
Třetí z podmořských informačních dálnic spojí Ameriku s Guamem a Hongkongem. Data by se po nich měla začít prohánět už příští rok.
Nové kusy rozšíří nynější síť 428 kabelů, které omotávají svět v celkové délce 1,2 milionu kilometrů. I když by se mohlo zdát, že technologii, která spatřila světlo světa v první polovině 19. století, musely vytlačit moderní satelity, opak je pravdou. Ze všech datových přenosů na světě jich přes podmořské kabely proteče 97 procent. Jen tři procenta se odrazí od antén satelitů.
Moderní optické kabely mají výrazně vyšší kapacitu než komunikace přes satelit. Na dlouhé vzdálenosti je přenos dat po kabelech až pětkrát rychlejší než s pomocí satelitů. Jediné optické vlákno dokáže dnes zároveň zprostředkovat 375 milionů telefonních hovorů. V typickém kabelu pod hladinou Atlantiku je takových vláken až osm. Vedení, které propojuje pod mořem evropské státy, jich může mít až dvě stovky.
Cena za položení kabelu a výrobu a vyslání satelitu na oběžnou dráhu je podobná. Instalace kabelu vyjde nejčastěji na 100 až 500 milionů dolarů. Poslední verze kabelu, který propojuje Evropu s jižní Asií a měří 20 tisíc kilometrů, stála 700 milionů dolarů. Cenovka telekomunikačních satelitů začíná na 300 milionech dolarů. Kabely ovšem fungují zhruba dvakrát déle.
Euroasijský kabel také ukazuje, jak technologie za poslední čtvrtstoletí pokročila. Druhá generace kabelu z roku 1994 byla schopná přenášet data rychlostí dvakrát 560 megabitů za sekundu a stála 800 milionů dolarů. Poslední generace, která začala fungovat přede dvěma roky, už dokáže za vteřinu přenést 24 milionů megabitů dat.
Na konci loňského roku používaly internet více než čtyři miliardy lidí. Za posledních osmnáct let toto číslo narostlo o více než tisíc procent. Byznys, který funguje právě díky internetu, se už podílí významnou měrou na výkonu světové ekonomiky. Studie Boston Consulting Group odhadovala, že na konci roku 2016 se jen v zemích skupiny G-20 protočilo díky internetu 4,2 bilionu dolarů.
Do této částky není započítaná hodnota bankovních a burzovních transakcí, které na moderních telekomunikačních technologiích životně závisejí. Magazín Information Week Magazine odhadl, že velká brokerská firma, která provozuje algoritmické obchodování mezi Londýnem a New Yorkem, vydělá jen díky rychlostní výhodě podmořského kabelu v řádu jedné milisekundy za rok navíc 100 milionů dolarů.
Kabely jsou informačními tepnami moderní doby, jsou ale také poměrně křehké a náchylné na přetržení. U břehů je zpravidla poničí rybářské lodě, na volném moři je ohrožují zemětřesení a sesuvy mořského dna. Ročně se takových nehod stane zhruba stovka.
Operátoři nejvytíženějších kabelů přes Atlantik a směrem do Asie se proti výpadkům jistí tak, že si rezervují záložní přenosovou kapacitu na jiných kabelech.
Pokud by se ovšem například na dně Atlantiku poškodily najednou tři až čtyři kabely, poznali by to uživatelé na obou březích oceánu zpomalením internetového připojení. Vždy ale není náhradní linka k dispozici.
Letos na konci března to pocítily země na západě Afriky. U pobřeží Mauritánie se přetrhl kabel ACE Submarine. Rychlost spojení se světem razantně klesla v deseti okolních zemích. Mauritánie se ocitla v datové tmě na 48 hodin.
Zranitelnost kabelů si uvědomují také vojenští plánovači. Loni varoval britský velitel letectva Stuart Peach před nebezpečím, že ruské ponorky by mohly poškozením kabelů způsobit Británii nedozírné škody.
Expert na ruskou informační válku Keir Giles z analytického ústavu Chatham House se domnívá, že Rusové by si takový útok asi rozmysleli, protože atlantické kabely jsou důležité i pro ně, ale v krajním případě takový scénář nevylučuje. Bez kabelů by ve světě minimálně na čas zavládl chaos.
