Zatímco nedávné prodeje Boston Globe a Newsweeku byly známkou úpadku amerického tisku, prodej Washington Postu je jiný. Jeden ze současných králů internetu Jeff Bezos, který jej koupil za 250 milionů dolarů, si zjevně myslí, že lze najít udržitelný obchodní model pro jedny z nejkvalitnějších novin USA. Ale bez internetu to samozřejmě už nepůjde.
Ta koupě na první pohled překvapila. Proč si šéf internetového obchodu Amazon Jeff Bezos přibírá k dynamicky se rozvíjejícímu internetovému byznysu upadající a prodělávající deník? Bezos navíc napsal zaměstnancům: „Uvědomuji si klíčovou roli, kterou Post hraje ve Washingtonu a v našem národě, a jeho hodnoty se nezmění.“ Zároveň prohlásil, že na vedení listu nic měnit nebude: „Post už má vynikající vedení, které toho o mediálním byznysu ví mnohem více než já a já jsem mu mimořádně vděčný, že souhlasilo s tím, že zůstane.“
To ale asi nebude tak úplně pravda. Pokud se Bezos nerozhodl pro čistou charitu, nemůže být spokojen s letitým prodělkem periodika. Ze 125milionového zisku v dolarech v roce 2005 se Post loni dopracoval ke ztrátě 53 milionů. A čeká se další úbytek čtenářů i příjmů. Od Bezose se tedy očekává, že má pro Post již promyšlený plán, který by i jinde tisk v úpadku mohl okopírovat. Velkou roli v něm pravděpodobně bude hrát Amazon či jeho elektronické čtečky Kindle.
Z Wall Street do garáže v Seattlu
Washington Post vlastně neměl kupovat Jeff Bezos, ale Jeffrey Preston Jorgensen. Tak zní jeho rodné jméno. Ale jméno svého otce stejně jako otce samotného si malý Jeff ani nezapamatoval. Když mu byly čtyři roky, jeho matka si vzala kubánského imigranta Miguela Bezose, který Jeffa nakonec adoptoval a dal mu i své jméno.
Klíčovým momentem z dětství byly ale pro malého Jeffa návštěvy u dědečka na texaském ranči, kde projevil svůj technický talent – od pokládání trubek až po opravu větrníků. Na rozdíl od jiných géniů, jako je zakladatel Microsoftu Bill Gates či zakladatelé Googlu Brin a Page, Bezose geniální nápad založit virtuální obchodní dům nepřepadl už na studiích, a tak Bezos zůstal na Princetonu až do úspěšného zakončení studia inženýrství a počítačových věd.
Ani v roce 1986 po absolvování školy ještě neměl Bezos v hlavě plán za miliardy. Nastoupil jako počítačový expert do světa finančnictví a dokonce to po čase dotáhl na viceprezidenta jedné firmy na Wall Street. Vedl život, který by mu leckterý Američan už tehdy záviděl. A najednou podal výpověď.
A nebylo to kvůli nalezení geniálního algoritmu či sestrojení prvního osobního počítače. Racionální Bezos jen viděl, jak internetový byznys kolem něho zažívá první boom a přemýšlel, jak by mohl do rozjíždějícího se vlaku naskočit. Udělal
si seznam asi dvaceti produktů, které by šlo prodávat na internetu se ziskem. Ten pak zúžil na pět: CD, počítačový hardware, software, videa a knihy. Kdyby vsadil na CD nebo videa, pravděpodobně by o něm už nikdo nikdy neslyšel. Ale Bezos se rozhodl pro knihy: snadno se tisknou, nestojí moc a kupující najde po celém světě. A tak založil ve své garáži v Seattlu v roce 1994 Amazon, tehdy ještě pod prvním názvem Cadabra.
Amazon, kam se podíváš
Zaměstnance Washington Postu může těšit jeho obchodní strategie v počátcích Amazonu. Nechtěl ze svého „virtuálního Walmartu“ hned vymačkat velké zisky. Bezos investoval, účtoval si malé marže a k prvnímu zisku se propracoval až v roce 2001. Post tedy rozhodně nedostane od Bezose úkol dostat se do černých čísel během čtyř kvartálů.
Díky této strategii dokázal Amazon v klidu přečkat prasknutí internetové bubliny na počátku století, protože minimální zisky se neměly kam propadnout. Právě tento přístup k byznysu prý přesvědčil dosavadního vlastníka Postu, rodinu Grahamů, aby Bezosovi noviny prodala.
Bezos má koneckonců s hledáním nových obchodních příležitostí letité zkušenosti. Sotva z Amazonu udělal „největší knihkupectví světa“, začal se poohlížet po dalším byznysu pro Amazon. A zkoušel či zkouší kdeco – od prodeje klenotů po spodní prádlo. Skvělým tahem se stal prodej elektronické čtečky Kindle v roce 2007. Bezos umožnil milovníkům knih a tiskovin nový čtenářský zážitek, který spojuje slast ze čtení a technologii 21. století. Nyní se Bezos snaží zachytit i nástup tabletů a iPadů a nabízí od roku 2011 i tablet Kindle Fire.
Jak se firma rozrůstala, tak se rozšiřovala i kritika Bezosova internetového zázraku. Amazon původně založil své podnikání na přelomovém soudním verdiktu, že internetové společnosti nemusejí platit daň z prodeje v amerických státech, kde nejsou fyzicky přítomné. To Bezosovi dovolilo srážet ceny a Amazon vynakládal nemálo dolarů, aby lobbisté tento neférový stav udrželi.
Jak se postupně rozmnožily sklady Amazonu po celé Americe i ve světě, čím dál častěji se ozývají i stížnosti na bídné pracovní podmínky: ať už jde o nesnesitelné vedro v halách, příliš tuhý pracovní režim či zaměstnávání ostrahy s neonacistickou minulostí ve skladech v Německu. A Amazon staví dál. Nový sklad za miliardu korun se chystá postavit i na západním okraji Prahy.
Raketou do vesmíru. A ke čtení Post
Jakmile Bezos zbohatl, začal přemýšlet, do čeho dál investovat svůj miliardový majetek. Některé Bezosovy záliby jsou dosti bizarní. Snaží se třeba sestrojit hodiny, které by ukazovaly čas po dalších 10 tisíc let. Zdaleka nejnákladnější je ale jeho firma Blue Origin, která slibuje turistické lety do vesmíru. Proti snaze vybudovat „vesmírné hotely, zábavní parky a kolonie pro dva až tři miliony lidí na orbitě Země“ je úkol udělat z Postu výdělečný deník jistě jen nicotný. Nedávno se dokonce sešel Bezos s jiným trochu šíleným vizionářem Richardem Bransonem, šéfem holdingu Virgin, který také usiluje o komerční jízdní řády do vesmíru.
Pro tyto velké spektakulární investice ani nebylo příliš znát, že svět médií přitahuje Bezose už několik let. Investoval do populární mikroblogovací služby Twitter, naposledy v dubnu podpořil pěti miliony dolarů inovativní finanční web Business Insider. V rámci Amazonu pak vyrábí filmy či tiskne knihy. Nic z toho se ale samozřejmě nemůže měřit se současnou koupí Postu.
Zatím nejasné partnerství Amazonu a Postu
Podstatné je, že Bezos kupuje Washington Post za sebe, nikoli za Amazon. Není vyloučené, že pro miliardáře to může být jen prodělečná charita, která mu dodá společenského lesku a finančně nebude zatěžovat Amazon. Ale většina mediálních expertů odhaduje, že se Bezos pokusí Post postavit finančně na nohy a najít nějakou „synergii“ se svým internetovým impériem.
Možností je více než dost. Webová stránka Postu může začít přetékat nabídkami e-komerce od Amazonu. Bezos stejně jako další internetoví mogulové dneška ví, jak lidé slyší na kontextové doporučování souvisejících služeb. Pro něco takového se web deníku hodí skvěle. Bezos může k podpoře Postu využít i elektronickou čtečku Kindle. Nic nebrání tomu, aby výchozí zpravodajská aplikace byla právě od jeho nově nabytého deníku.
Nikdo nyní také nedokáže odhadnout, jak moc bude chtít Bezos integrovat Amazon a Post. Ač jde o oddělené firmy, mnoho z divizí Amazonu lze sdílet. Pro vytváření mediálního obsahu se hodí sekce Amazon Publishing, která vedle populárních knih může začít vydávat i publikace Postu. Amazon Studios zase vyrábí filmy a televizní show a mohla by významně přispět rozvoji multimediálního obsahu Postu. Na Postu se také mohou začít prosazovat v netušené míře slevové nabídky, které Bezos ovládá prostřednictvím sítě LivingSocial. A konečně s distribucí novin může pomoci sekce AmazonFresh. Ta nyní rozváží na objednávku především potraviny, ale proč by k bramborám a krocanovi nemohla přibalit za zvýhodněnou cenu i Bezosův Post?
Post vrací úder lobbistovi Bezosovi
Zaměstnanci Washington Postu pohlížejí na nového majitele s opatrným optimismem. Vedení v čele s Martinem Baronem v listu zůstává. Zaměstnanci také okolo sebe vidí, že noví majitelé zavedených tiskovin můžou být mnohem méně důvěryhodní než Bezos. Boston Globe například koupil před pár dny majitel baseballového klubu Boston Red Sox John W. Henry. Přesto už dal Post jasně najevo, že nehodlá být vlivovým médiem Bezose. Ihned po koupi uveřejnil text Tady je to, za co Amazon lobbuje v D. C.“ Podle listu jeho nový majitel ve Washingtonu posiluje a platí lobbistům miliony dolarů. A jde o nejrůznější zákony od poplatků z platebních karet až po klíčovou daň z prodeje u internetových domů či korporátní daň. Bezos sice zaměstnance listu uklidňuje, že „hodnoty Postu nepotřebují změn“, ale Post mu takto jasně připomíná, aby ho to u listu se 47 Pulitzerovými cenami ani nenapadlo někdy v budoucnu.
