Katastrofický scénář maďarského filmu

filmová kamera

filmová kamera Zdroj: E15

To tu ještě nebylo! Tak křičela skupina maďarských filmařů, která demonstrovala před národním kinem Uránia v Budapešti proti tomu, že v pořadí 44. Filmszemle, tedy přehlídka maďarských filmů za předchozí rok, se letos nekoná. Bezprostřední příčinou není nedostatek financí, ale filmů.

V zemi se loni nedokončil jediný celovečerní hraný film. Aktéři ukazují podle maďarského zvyku jeden na druhého. Zásadní změna systému financování filmů po nástupu současné vlády znamenala zrušení jakési filmařské samosprávy rozdělování peněz, Maďarské filmové veřejné nadace (MKKA). Místo ní vznikl nový centrální orgán Maďarský národní filmový fond (MNF), který vede bývalý maďarský emigrant a známý hollywoodský producent Andy Vajna (Rambo, Die Hard, Terminátor).

Důvodem zrušení MKKA byly vysoké dluhy – téměř pět miliard forintů, zhruba 440 milionů korun. Nejznámější maďarský režisér a šéf Svazu maďarských filmařů Béla Tarr (Turínsky kůň, Satanské tango) vysvětluje, že dluhy se nakupily, protože stát zrušil dřívější přísliby na příspěvky nadaci.

Producenti si však mezitím vzali takzvané předběžné úvěry na různé schválené projekty, a tyto půjčky nebyla MKKA jako garant schopná vrátit. Vajna však tvrdí, že se peníze rozhazovaly nekontrolovaně. „Bohužel co Tarr a jeho kámoši zruinovali, já musím zodpovědně vystavět znovu,“ uvedl. Vajnovi se přitom vyčítá, že od vzniku jeho fondu v roce 2011 nebyl dokončený žádný film.

Tolik peněz, jako dostal on, přitom předtím žádná vláda na filmy nevěnovala – celkem přes třináct miliard forintů. Z balíku se vyrovnaly dluhy MKKA a na výrobu filmů se rozdělilo 2,6 miliardy forintů. Peníze dostalo dvanáct filmů, z nichž ale první budou dokončeny až v tomto pololetí. Většina se zastavila při posuzování scénářů – to je nejsilnější síto s největším aparátem ve Vajnově systému, i proto fond utrácí za provoz 800 milionů forintů. Získal však práva na filmy natočené z dřívější podpory MKKA, stejně tak jako vlastnické nároky na studia MAFILM, filmové laboratoře i filmový archiv.

Režisér Bélla Tarr, jeden z mála

Maďarská kinematografie se od pádu režimu nachází v krizi, úspěšné filmy Miklóse Jancsóa upadají v zapomnění. Jeden z mála těch, kteří povznášejí maďarský film do evropského povědomí, je Jancsův žák Bélla Tarr. Úspěch tohoto minimálně celoevropsky známého režiséra spočívá v tom, že se stylistickou i vizuální stránkou odlišuje od ostatních tvůrců. Jeho filmy mají spirituální nádech. Ve snímku Muž z Londýna si zahrál hlavní roli český herec Miroslav Krobot. Ve filmu Turínský kůň z roku 2011 zazní jen pár slov, a přesto se film stává úžasnou podívanou. Díky uměleckému zacílení dokáže Tarr sehnat i několik zahraničních koprodukcí a realizovat umělecká díla navzdory dotačním problémům v Maďarsku.