Autorský tým Hry o trůny chystá pro Netflix seriál podle čínské sci-fi Problém tří těles. Její autor Liou Cch’-sin je natolik kontroverzní postava, že kvůli seriálu vedení Netflixu píšou dokonce američtí senátoři. Zaslouží si Liou Cch’-sin obdiv, nebo opovržení?
Ve světě se rozlívá vlna sebevražd exponovaných vědců. Nikdo netuší, proč se to děje, nicméně zdá se, že jsou součástí nějakého tajného spolku. Po krátkém pátrání se dozvídáme, že se vědci podíleli na tajném plánu komunikovat s mimozemskou civilizací, která pomalu vyráží na kolonizaci země.
Tímto obrazem BY MOHL (!) začínat první díl sci-fi trilogie Vzpomínka na Zemi čínského spisovatele Liou Cch’-sina. Problém tří těles však začíná úplně jinak. Čtenáře vystavuje realistickému popisu chování lidí během takzvané kulturní revoluce, která v Číně probíhala v druhé polovině šedesátých let a měla destruktivní vliv na životy několika generací. Nutno dodat, že Cch’-sin tu dobu nijak neromantizuje, naopak přesně popisuje, co na té době bylo špatně a jak to ovlivnilo psychiku i tehdy malých dětí. Ostatně právě jedno z tehdejších dětí se stává hrdinou (přesněji hrdinkou) románu Problém tří těles a posléze zjišťujeme, jakou roli hraje v celém složitém fikčním vesmíru Liou Cch’-sina.
Z něj se za uplynulou dekádu stala jedna z nejdůležitějších postav světové literární scény. Jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků (včetně češtiny), za román Problém tří těles získal nejdůležitější ocenění věnované vědecko-fantastické literatuře Hugo Award a doposud se prodalo kolem deseti milionů kopií jeho knih. Zároveň již několik let probíhají pokusy o zfilmování Vzpomínky na Zemi, přičemž nejnověji se o to snaží Netflix. Slavná streamovací služba ve spolupráci s tvůrčím týmem stojícím za Hrou o trůny koupila práva za 200 milionů dolarů a celý projekt je již v pohybu. Ale neobešlo se to bez kontroverzí.
Cch’-sin totiž není disident a jeho dílo vychází v obřích nákladech doma i ve světě. Některé názory pak budí v západních kruzích pohoršení i odpor. Pětice amerických senátorů dokonce napsala vedení Netflixu dopis, v němž streamovací službu upozorňují na Cch’-sinovy výroky o Ujgurech. „To byste preferovali, aby jejich těla létala vzduchem během teroristických útoků na nádražích, vlacích nebo školách? I kdyby nic jiného, vláda pomáhá jejich ekonomice, snaží se jim odrazit se ode dna. Uvolnění opatření by bylo děsuplné,“ citoval The Guardian čínského spisovatele. Sám tak tedy popřel vlastní teze o tom, že jeho cílem je především vyprávět silný příběh. „Devadesát procent mých snah vedou k vyprávění co možná nejkomplexnějšího příběhu. Ten je mým cílem. Jestli je v mých knihách nějaké skryté poselství, to sám zjišťuji až zpětně, a kolikrát mi to připomínají až při interpretacích moji oblíbení kritici.“
Liou Cch’-sin je plný rozporů, interpretace jeho díla jakbysmet. Ostatně plná rozporů je také Čína. Jaký život měla a má tato literární superstar? A jak se v jeho díle odrážejí jeho dětství u prarodičů, když jeho rodiče byli na nucených pracích? A jak pročínské jeho knihy jsou, když k jejich nejdůležitějším apelům zároveň patří důraz na ekologii?
Rodiče v lágru
Liou se narodil v roce 1963, tedy ještě v době před propuknutím kulturní revoluce. Ale určitý dějinný rozpor nabízí tragická příhoda v konce druhé světové války. Tehdy v Číně spolu bojovaly dva významné proudy o nadvládu nad osvobozenou zemí. Jeden proud byl nacionalistický, druhý komunistický. Liouovi prarodiče žili v okolí Žluté řeky, kde se nejprve vedly tvrdé boje za války a nedobrá situace pokračovala i po vyhlášení míru. I kvůli těžkým podmínkám se prarodiče odhodlali k hrůzně pragmatickému kroku, aby byla zajištěna kontinuita rodu: jednoho syna nechali následovat nacionalisty, druhý se stal komunistou. Zatímco Cch’-sinův otec se tedy posléze odstěhoval do Pekingu a zahájil kariéru, jeho strýc skončil neznámo kde.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
