„Ráno už nemůžeme dospat, abychom se dozvěděli, co je nového. Celkem 31 procent odpovídajících Čechů si kontroluje svá mobilní zařízení už v posteli, dalších 37 procent během snídaně či ranní kávy. V obou kritériích jsme vysoce nadprůměrní,“ uvedl mluvčí Intelu Pavel Svoboda. Pro 81 procent respondentů z ČR je běžné, že se připojí na internet ještě dříve, než dorazí do práce, zbytek se pak připojí na sociální sítě z pracoviště.
Z frekvence přístupu k internetu a k sociálním sítím je zřejmé, že řada uživatelů přistupuje k internetu i z pracovního počítače. „Z naší červnové analýzy dvou set českých firem vyplynulo, že po příchodu do práce mezi 8:00 a 9:00 využíváme internet v průměru osm minut k soukromým účelům. Špička mimopracovního využití internetu pak připadá na dobu po obědě, kdy si zaměstnanci kontrolují soukromou poštu, navštěvují sociální sítě a obstarávají on-line nákupy,“ uvedl Martin Hnízdil ze společnosti Truconnexion vyvíjející software na monitorování zaměstnanců.
Podle červnového průzkumu provedeného společností Truconnexion zaostává produktivita práce v ČR nejen za průměrem EU, ale třeba i za Slovenskem. „Hodně lidí se v práci poflakuje, nudí a krátí si čas tím, co je po ruce. Takže mám podezření, že ta vysoká čísla je třeba vysvětlovat spíše špatnou organizací práce než nějakým zásadním sklonem českého národa k technickým novinkám a hračičkám,“ podotkl konzultant v oboru IT Petr Koubský.
Virtuální Facebook není jen hra, má svá pravidla
Mnoho lidí se stále domnívá, že sociální sítě jsou jen virtuální a neškodná hra. Občas se proto na Facebooku uživatelé nechovají zcela v souladu s morálkou či bezpečnostními zásadami. Respondenti ve všech zemích se shodli, že největším prohřeškem proti etiketě je používání soukromého účtu jiné osoby k odeslání žertovné zprávy. V těsném závěsu pak následuje přílišné sdílení osobních nebo soukromých informací a označování jiné osoby na nelichotivých fotografiích nebo odkazech bez jejího svolení.
Uživatelé si ale neuvědomují, že se v takových případech někdy mohou stát buď iniciátory, nebo oběťmi kyberšikany. Ta může být výsledkem toho, že lidé špatně odhadnou situaci nebo reakci daného člověka a jejich „virtuální“ žert může i přesto způsobit bolest. Jedním z prvních a zároveň nejtragičtějších případů tohoto typu ve slovanských zemích je případ z gdaňského gymnázia, jehož čtrnáctiletá žačka Anna spáchala sebevraždu poté, co ji pět spolužáků před celou třídou podrobilo sexuální šikaně, kterou nahráli na mobil a slíbili zveřejnit na internetu.
