Ruleta o miliony: Polovina firem si nehlídá tvář na internetu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Ministerio TIC Colombia, Flickr.com (CC BY 2.0)

Malé a střední firmy silně podceňují svůj mediální obraz na internetu. V průzkumu mezi 300 firmami totiž téměř polovina z nich přiznala, že svůj mediální obraz na internetu a informace uveřejněné o jejich společnosti zkoumají víceméně náhodně. Až 42 procent firem se na své vlastní reference podívá dokonce jen jedenkrát až dvakrát ročně.

Pečlivější část dotázaných společností (46 %) kontroluje svůj mediální obraz alespoň jednou měsíčně, z toho 17 procent denně, 18 procent týdně, 10 procent měsíčně. Dosud nikdy svůj byznys takto neohlídalo 7,8 procenta respondentů.

Lži a pomluvy

Pokud firmy zjistí některé negativní reference, lži nebo pomluvy, pak se jejich řešení většinou ujímají sami majitelé a jednatelé firem. Bohužel velmi často tak činí s velkým časovým skluzem, řešení dlouho odkládají, a pokud se do něj pustí, obvykle končí bez zjevného úspěchu.

S právníky nebo mediálními odborníky se za účelem řešení poškozování dobrého jména společnosti spojí jen nepatrný zlomek z těch, kteří negativní zmínky zaznamenali a chtějí svoji negativní publicitu vůbec řešit.

„Překvapivě velká část poškozených firem se domnívá, že se s takto získaným mediálním obrazem nedá nic dělat, nestojí jim to za námahu, nevědí si s ním rady, případně mají pocit, že se jedná o zbytečně vynaložené finanční prostředky. A to navzdory faktu, že je negativní reference na internetu již připravily o statisíce či dokonce miliony,“ podivuje se nad daty Kateřina Procházková z portálu pomluvynainternetu.cz.

2865391:normal690:true:trueZdroj: pomluvynainternetu.cz

Nebezpečný exzaměstnanec

Pokles zakázek a úbytek zákazníků bývá prvním znamením, že se něco děje. Jestliže firma zjistí, že jsou na vině negativní reference, obvykle zjišťuje dále a pátrá po původci těchto informací. Z průzkumu vyplynulo, že největší finanční dopad má poškození dobrého jména společnosti od bývalých zaměstnanců.

Celkově byl v průzkumu zaznamenán úbytek zakázek/objednávek ve 124 případech. Nejčastější příčinou tohoto stavu byli nespokojení klienti (77 případů) společně s konkurencí (46 případů), avšak nejednalo se ve svém důsledku o citelné finanční ztráty, obvykle se jedná o tisícové či desetitícové položky.

Velkou finanční újmu firmy zaznamenaly až ve chvíli, kdy je na internetu očernili bývalí zaměstnanci (18 případů) nebo společníci (8 respondentů). A jsou to právě bývalí zaměstnanci, společníci a výjimečně i konkurence, kteří společnostem způsobují ztráty v řádech statisíců (18 dotazovaných firem) či dokonce milionů (uvedlo šest společností).

Rozhoduje rychlost

„Při potírání negativních informací na internetu je právě rychlost reakce tím, co dokáže nejvíc zmírnit případné škody, upozorňuje Procházková.

Jestliže menší a střední české firmy podobný útok zaznamenají, řeší ho zpravidla svépomocí, ale kýženého výsledku dosáhnou málokdy. K tomuto kroku se přiznalo celkem 101 oslovených, úspěšných bylo 22 z nich a dalších 79 sporů nedopadlo ve prospěch poškozených firem dobře.

Specializovanou agenturu oslovily jen čtyři firmy, advokátních služeb pak využilo 12 respondentů. Dalších sedm společností momentálně některý spor řeší a hledají odbornou pomoc, zbývajících 172 firem žádný podobný případ dosud nepotřebovalo.

Gauneři, svinské lži a internet. Kritizování na síti se může vymstít

Inovace internetové kriminality: Bílí koně napomáhají k odcizení peněz