Signál pro internet věcí už pokrývá téměř celé Česko. Bude i v podzemí

Náhled do aplikace Chytrá vinice. Uživatel má k dispozici aktuální informace o stavu jeho vinice. Nemusí tak procházet fyzicky celou vinicí, ale na dálku se může rozhodnout, zda a kam je například třeba aplikovat chemický postřik

Náhled do aplikace Chytrá vinice. Uživatel má k dispozici aktuální informace o stavu jeho vinice. Nemusí tak procházet fyzicky celou vinicí, ale na dálku se může rozhodnout, zda a kam je například třeba aplikovat chemický postřik Zdroj: Michaela Trnková

Ilustrační foto
Balík může být díky IoT zařízení sledován, kde a v jakém stavu se právě nachází. Data si uživatel snadno zjistí v mobilní aplikaci.
Internet věcí může mít využití i u výčepu piva.
Zařízení pro odečet tepla, do kterého je vloženo čidlo snímající aktuální spotřebu
5
Fotogalerie

Už skoro populace České republiky je pokrytá signálem operátorů provozujících sítě pro internet věcí. Vodafone v listopadu ohlásil stoprocentní pokrytí území, ostatní operátoři chtějí podobného cíle dosáhnout do konce roku.

Internet věcí (IoT) již běžně uživatelům umožňuje zjistit míru naplnění popelnic, pravděpodobnost výskytu škůdců ve vinici nebo upozorní na dosluhující součástky v kotli dlouho předtím, než přestane vytápět. Před výstavbou sítí přímo pro IoT tato zařízení využívala pro připojení k internetu WiFi nebo mobilní síť GSM. S nástupem IoT operátorů se ale svět chytrých zařízení posunul o velký krok dál.

V tuzemsku je hned trojitá nabídka sítí pro IoT. Dominuje T-Mobile a SimpleCell Networks se svou technologií Sigfox. Ta se na českém trhu objevila jako první začátkem roku 2016 a nyní pokrývá 95 procent české populace. Do konce tohoto roku chce SimpleCell pokrýt i nejmenší města a obce České republiky a zaměřuje se i na využití takzvaného „deep indoor”, tedy míst pod povrchem země, a to ve všech městech nad čtyři tisíce obyvatel.

„Výstavba sítě pro internet věcí je velmi rychlá. Není třeba budovat nové stožáry a shánět stavební povolení, víceméně stačí na již stojící stožár pro mobilní síť připevnit krabičku s anténou. Navíc má síť dosah na velkou vzdálenost,” vysvětluje obchodní manažer ze SimpleCell Martin Levanti. Uvádí příklad z Malty, kde s jedinou základovou stanicí pokryli signálem celý ostrov.

Jedním z poskytovatelů další technologie nesoucí název LoRa jsou České radiokomunikace, které se soustředí na chytré odečty spotřeby energií domácností. Na plynoměru, vodoměru nebo elektroměru je umístěné čidlo snímající aktuální spotřebu. Zákazník ji sleduje v mobilní aplikaci a v případě, že hrozí nedoplatek nebo přeplatek, aplikace doporučí změnu záloh. „Zajímá nás také oblast chytrých měst, sledování čistoty ovzduší a velkou poptávku zaznamenáváme u řešení v zemědělství,” sdělil Miloš Mastník, obchodní ředitel společnosti.

Dalším hráčem mezi IoT operátory je Vodafone, který zahájil provoz sítě Narrow Band IoT (NB-IoT) na jaře tohoto roku a jako jeden z prvních operátorů na světě dokončil začátkem listopadu celonárodní pokrytí. „Při současném nastavení je síť v Česku schopna zapojit více než dvě miliardy zařízení,” uvedl Miroslav Bula, technologický ředitel pro oblast strategie a řízení. Na rozdíl od konkurenčních technologií NB-IoT funguje v klasickém pásmu určeném pro GSM nebo LTE. Signál je silný i v podzemí nebo pod vodou.

Důvodů, proč se objevují noví operátoři a IoT zařízení nekomunikují jen skrze „standardní” mobilní síť GSM nebo WiFi, je několik. „Jedním z důvodů je, že zařízení má výdrž baterie až 10 let. Vysílá datově velmi nenáročné zprávy, a má tudíž malou spotřebu energie,” uvádí Levanti. Služby IoT operátorů jsou proto výrazně levnější. Standardně se konektivita pohybuje okolo 50 korun měsíčně za zařízení, které vysílá jednotky zpráv denně.

Každá technologie má svá specifika a různá využití. Některá zařízení mohou paralelně používat více technologií zároveň a podle potřeby se přepnou na tu, která je v danou chvíli vhodná. Reálným příkladem je řešení pro firmy, které půjčují vybavení jako plazmové televize pro kongresy. Firma vybaví televizi zařízením, které o sobě vysílá informace, kde se vyskytuje a v jaké je poloze – ležící, stojící, spadlá nebo upozorní, pokud ji někdo odnáší. Ve chvíli, kdy je televize ve skladu, vysílá zprávy přes WiFi, po opuštění skladu ztratí signál a komunikuje přes IoT síť.

IoT si nachází příznivce skrze různá odvětví. Těší se velké oblibě například u majitelů vinic. „Pěstitel si rozmístí po vinících malé meteostanice s on-line přenosem dat přímo do počítače i mobilu, které informují o teplotě, stavu půdy či srážkách. Uživatel tak získá lokálně velmi přesnou prognózu o výskytu podmínek vhodných pro škůdce,” říká Radovan Breuss, který pro svou firmu Chytrá vinice využívá služby Sigfoxu. Na základě těchto dat uživatel aplikuje chemickou ochranu v ideálních termínech a ideálním množství, čímž minimalizuje náklady potřebné na chemické přípravky a předejde ztrátám.

Jednou z diskutovaných problematik spojených s internetem věcí je, jak zajistit jeho bezpečnost. S nástupem IoT do podniků se totiž výrazně navyšuje objem dat, která jsou o daných firmách k dispozici on-line. Pokud se k datům dostane konkurence, může to mít vážné následky. Trh bezpečnostních řešení pro IoT je zatím poměrně malý, ale počet společností dodávající tato řešení narůstá.