Videokonference u soudů zefektivní českou justici. Má to ale svá úskalí

Justice, ilustrační foto.

Justice, ilustrační foto. Zdroj: Profimedia

Česká legislativa umožňuje využívání videokonferencí jak v civilních sporech, tak i v trestních řízeních. Otevřená a transparentní komunikace soudu na dálku s účastníky, kteří jsou mimo soudní síň, může přispět nejen ke zrychlení soudních sporů, ale pochopitelně i k plynulému fungování justice v době pandemie koronaviru, říkají odborníci z advokátní kanceláře Havel & Partners. 

Podle občanského soudního řádu může soud pomocí videokonference například provést výslech svědka či znalce nebo tímto způsobem na dálku zprostředkovat přítomnost tlumočníka na jednání. A využití videokonferencí u soudu umožňuje i trestní řád. V souvislosti s pandemií a omezením kontaktů osob na co nejmenší míru se opět ukázaly nesporné výhody videokonferencí u soudů.

Ministerstvo spravedlnosti již v letech 2014 až 2016 instalovalo v rámci projektu „Zavedení videokonferencí v resortu justice“ téměř 170 videokonferenčních zařízení nejen u soudů všech úrovní, ale také na státních zastupitelstvích či u vězeňské služby. Mělo to přispět kromě zjednodušení komunikace i ke snížení nákladů například na převoz osob z věznic či vazby k soudu, nebo také ke zkrácení prodlev v soudním řízení. V dnešní době je ale na trhu k dispozici celá řada dalších vhodných komunikačních platforem a jejich používání je dnes jednodušší než kdykoli jindy. Soudy jsou i dostatečně vybavené počítači. Soudce tak k videokonferenci v zásadě nemusí potřebovat víc než běžný počítač s kamerou. 

Problematické ověřování totožnosti

Mohlo by se zdát, že plošnému využití videokonferencí v justici již nic nebrání. Jenže česká legislativa stále trvá na určitých podmínkách, které mohou širší využívání této možnosti u soudů v jistém ohledu zbrzdit, a to obzvlášť v době pandemie.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!