Zrychlující Česko vyhlíží erupci akvizic. Investoři se pohrnou do technologií a realit
Trh fúzí a akvizic v Česku loni výrazně ožil. Transakční predátoři v zemi loni převzali v rámci větších transakcí přesahujících padesát milionů korun bezmála dvě stovky firem. To znamenalo čtvrtinový nárůst oproti roku 2023. Do popředí zájmu kupců se dostali domácí technologičtí hráči. Tam se ostatně udály i největší obchody na loňské akviziční scéně. Hovoří o tom statistiky poradenské společnosti RSM. Skutečná erupce zájmu o nákupy českých firem má ale proběhnout letos. Země si zejména před zahraničními investory udělá dobrou reklamu svou ekonomickou renesancí, boomu akvizic pak napomohou levnější peníze.
„Navzdory tomu, že jsme v loňském roce zaznamenali o čtvrtinu více transakcí než v roce předchozím, stále platí, že zahraniční investoři k Česku a s výjimkou Polska vlastně k celému regionu střední a východní Evropy nadále přistupují s vysokou opatrností,“ uvádí řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková. Opatrnost investorů pak podle ní dokládá i fakt, že jednání nyní ve srovnání s rekordním rokem 2018, kdy se velkých obchodů událo více než tři sta, probíhají výrazně déle. Dynamický vývoj ale podle Marečkové nabídl především ve druhém pololetí i segment středně velkých transakcí, tedy o průměrné velikosti v řádu vyšších desítek milionů korun.
Vůbec největší obchod, který se v loňském roce v Česku odehrál, dosáhl hodnoty přibližně 12 miliard korun. Jednalo se o akvizici portfolia CT Real Estate zahrnující deset logistických parků na území Česka a Slovenska, které koupila americká investiční společnost Blackstone prostřednictvím firmy United Crystal. Zdaleka přitom ale nešlo o jedinou miliardovou transakci. Investiční skupina Jet Investment brněnského podnikatele Igora Faita loni prodala třebíčskou energeticko-strojírenskou skupinu Tedom japonské skupině Yanmar Group. Prodeje firem jako Meopta, Pivovary CZ či Chytrá lékárna i nákupy společností Aricoma či Seyfor pak dokládaly zájem investorů napříč různými sektory. Z nich dominovaly energetika, retail, technologické společnosti a zdravotnické služby.
„Nejsilnějším motorem M&A trhu zůstává v Česku i v celém regionu generační obměna. A tak to zůstane i v dalších letech,“ přibližuje partner poradenské společnosti PwC pro fúze a akvizice Jan Hadrava. Vysoké úrokové sazby a tím i značné náklady na financování v minulých letech trh dramaticky ochladily, a to zejména v realitním sektoru, který je na změny sazeb velmi citlivý. Uvolňování sazeb počínaje prosincem 2023 pak ale začalo trh znovu nakopávat.
„Postupně začíná oživení trhu přát také zkrocená inflace v pásmu tolerovaném ČNB a postupné startování hospodářského růstu, které nás vrací zpět do stabilního ekonomického prostředí, které je u M&A aktivit vždy žádané,“ dodává Hadrava.
Letos očekávají experti pokračování oživení trhu a růst počtu transakcí. „Jednak zrychlí ekonomický růst a jednak řada fondů private equity navýšila svůj kapitál, což indikuje růst poptávky,“ věří Hadrava. Vyšší zájem očekává i ze strany zahraničních fondů a investorů ve středoevropském regionu, hlavně v Polsku a v České republice, která má růst rychleji než západní Evropa. „O region střední Evropy vidíme zájem dlouhodobě i ze strany velkých zahraničních fondů. Nejvíce poptávanými sektory zůstanou technologie a nemovitosti, ale zajímavé příležitosti se mohou objevit i v tradičnějších odvětvích, která procházejí transformací,“ přibližuje expert.
Zájem naopak klesá v automotive s ohledem na propad v Německu a v celé Evropě, která zatím nedokáže reagovat na tempo nástupu asijského byznysu. Pokles zájmu očekávají poradci i v e-commerce, která byla trendem v rámci pandemie covidu a potřeb souvisejících s dlouhým lockdownem a zavřením provozoven. Mezi takzvané „hot shots“ neboli kupci zvlášť žádané zboží na transakčním trhu pak budou patřit obchody související s technologiemi, umělou inteligencí, kyberbezpečností a s pokročilou výrobou.
Experti přesto varují, že pozice Česka na akviziční mapě regionu není zdaleka suverénní. Mezi faktory, které pohled zahraničních investorů spíše odvádějí jinam, patří mimo jiné vysoké ceny nemovitostí či nejistota ohledně legislativních změn. „Příkladem je nedostatečné propojení pražského letiště s významnými evropskými byznysovými centry. Pokud firma zvažuje zahraniční investici a chce mít jistotu plynulého propojení centrály s regionem, potřebuje zásadně vyšší frekvenci letů, než jakou v současné chvíli Letiště Václava Havla nabízí,“ upozorňuje Marečková s tím, že se jedná o jeden z důležitých detailů, kvůli kterým zahraniční investoři stále častěji zvažují Polsko namísto Česka nebo Slovenska.
Stále častěji se pak do hledáčku investorů dostává i Rumunsko. Hrají pro něj relativně nízké ceny, ale také vyšší ekonomický růst. „Mezi klíčové faktory patří také dostupnost kvalifikovaných pracovníků, možnosti čerpání dotací na výzkum a vývoj či vládní podpora v oblasti energetiky,“ doplňuje Marečková.
