Snad Češi jednou vyjdou do ulic kvůli vysokým cenám bytů, říká exdeveloper Koch

Paul Koch

Paul Koch Zdroj: Jeden svět

Paul Koch
2
Fotogalerie

Nizozemec s českými kořeny Paul Vincent Koch pracoval už od devadesátých let jako ředitel ING Real Estate Development, kde měl na starost realitní rozvoj v České republice a Maďarsku. Stojí například za slavným Tančícím domem v Praze. Development ale opustil a dnes se svojí Agentury pro finančně dostupné bydlení bojuje za rozvoj nájemního bydlení a kritizuje pomalou výstavbu i českou stavební legislativu. V rozhovoru pro deník E15 pořízeného v rámci festivalu Jeden svět říká, že lidé jednou kvůli závratným cenám bydlení vyjdou do ulic.

Desítky let jste byl developerem, dnes se ale věnujete boji za finančně dostupné bydlení. Jaká je situace v České republice?

Kvůli byrokracii a zastaralé legislativě se zde téměř nestaví. A čím míň je bytů, tím dražší jsou. Spočítali jsme, že v České republice je 1,1 milionů domácností, tedy dva miliony lidí, kteří dávají na bydlení více než 40 procent svého platu. To je absurdní. Ve vyspělých státech Evropské unie to je 20-25 procent.

Proč v Česku chybí nájemní byty?

Jakmile přišel kapitalismus, tak se všechno rozprodalo soukromníkům. Třeba prodávali byty v paneláku za 50 tisíc korun. Nikoho nezajímalo, co s tím panelákem bude za deset, dvacet let. Každý takový panelový dům má přitom velice krátkou životnost.

V Česku se totiž velmi cení „bydlení ve vlastním“ a pověst nájemného bydlení není příliš dobrá.

V západních zemích EU tvoří nájemné bydlení 35-50 procent trhu, v Česku je to jen zhruba 20 procent. Když skončil komunismus, všichni chtěli vlastnit dům. Já si myslím, že to byla taková reakce na to, že najednou přišel kapitalismus a svoboda.

Stát a města vytvářejí hlavně sociální byty, ne tolik nájemní pro střední třídu.

V Evropě sociální bytová výstavba znamená, že se staví pro střední třídu. Česká republika je, pokud vím, jediná, která používá termín sociální bytová výstavba pro matky samoživitelky, seniory, invalidy a bezdomovce. To je obrovská menšina národa, podle různých odhadů je to asi 300 tisíc lidí. Nižší a střední segment střední třídy je přitom asi 2,5 až 3 miliony lidí. Stát by se měl starat o tyto domácnosti, které vydělávají průměrně 30-35 tisíc korun měsíčně a navíc z toho musí platit 15-20 tisíc za bydlení. To znamená, že jim zbude deset tisíc na to, aby žili. Jak z toho mají zaplatit ten zbytek? To nejde.

Je reálná spolupráce státu a měst se soukromým sektorem?

Žádná spolupráce se soukromou sférou neexistuje. Úřady jsou pomalé a v soukromém sektoru jsou zase většinou lidé, kteří chtějí mít velký zisk, aby dohnali v Česku to, co ztratili za komunismu. Navzájem si nedůvěřují, a když náhodou někde něco vyjde, tak je to podezřelé. Člověk neví, jak se domluvili. Ta situace je velice neutěšená.

V čem je nájemní bydlení výhodnější?

Je to kontribuce sociálně-ekonomickému rozvoji obcí, protože se tam ubytují všechny segmenty populace. Lidé jako zaměstnanci státní správy, učitelé, zdravotní sestry, akademici, senioři, matky samoživitelky a další nemohou bydlet ve vlastnictví. Tito lidé si musí najmout byt, ale ten byt nikdo nikde nestaví. Další věcí je, že vám dá obrovskou flexibilitu v osobním i pracovním životě.

Především v Praze se nyní takřka nic nového nestaví.

Není tu dostatečný politický tlak, aby se rychleji stavělo. Dnes to prosperuje těm, kdo vlastní pozemky a domy, ti nepotřebují, aby se více stavělo. Když někdo vlastní pozemky a domy a ty neustále stoupají na ceně, tak proč by ho zajímalo, aby se více stavělo?

V Tel Avivu začali lidé protestovat proti tomu, že si nemůžou zaplatit a pronajmout byt. Myslíte si, že by tady šel někdo do ulic? V Česku lidi nechodí do ulic. Když na Slovensku zastřelili novináře, tak celá Bratislava byla plná.

Lidé tu také šli do ulic, proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS nebo na podporu veřejnoprávních médií.

No a proč nejdou kvůli bytům? Protože to zatím moc nezasahuje do jejich života. Až to bude opravdu zasahovat do jejich života, tak doufejme, že Češi do ulic půjdou.

Blíží se komunální volby a současný magistrát se možná promění. Bude se více stavět?

Aby se stavělo rychleji, je zapotřebí udělat funkční územní plán, metropolitní plán a změnit trochu stavební legislativu. Taky se nebude stavět, dokud stát nebude investovat do finančně dostupných nájemných bytů. Kdyby do toho stát dal domy, které vlastní, kdyby si stát půjčil peníze na vybudování infrastruktury v nových městských částech, na kanalizaci, plyn, vodu, elektřinu, tak to půjde. On to ale nedělá. Důsledek je takový, že neustále stoupají ceny pozemků a bytů.

Praskne bublina?

Teď ještě ne. Většina lidí žije u svých rodičů nebo jim rodiče pomohli. Tady vznikne problém, až půjdou lidi do ulic. V Nizozemsku už v osmdesátých letech vznikla velice aktivistická skupina lidí, která si říkala Provo a squatovala prázdné domy. Rotterdam a Amsterdam pak rozjely sociální bytovou výstavbu ne pro bezdomovce, ale pro většinu populace. To je sociální bytová výstavba.

Jak si pořídit vlastní bydlení? Odpovědi najdete v magazínu E15. Získat ho můžete zde >>>

Video placeholde

Magazín E15 Chceš bydlet? • E15