Milan Rychlík z Karviné se na Velikonoce těší celý rok. Na jarní svátek se připravuje opravdu poctivě a pořádně si ho užívá.
„Den předem chodíme s kamarády motat karabáče z vrbových větví do lázeňského parku,“ říká čtyřiadvacetiletý Karviňan.
V pondělí ho čeká dlouhý den, chystá se obejít jak celou svou rodinu, tak společně s dalšími kamarády i všechny známé. Takhle slaví Velikonoční pondělí už několik let, a nehodlá na tom nic měnit ani letos. „Vždy řěšíme jen jediný problém. Musíme mezi sebou zvolit toho nešťastníka, který bude řídit,“ vysvětluje Rychlík.
Když už je nejkratší sirka vytáhnuta, může parta vyrazit na několikahodinový tah. Ještě předtím se ale všichni svátečně oblečou. „Člověk přece jen navštěvuje příbuzné, takže podle mě je slušnost se trochu lépe obléct,“ podotýká Rychlík.
Pak už nic nebrání odstartovat šmigrust a zaklepat na dveře první ženy. „Máme každoročně podobnou trasu. Kdybychom se někde nestavili, tak se dotyčná snad i urazí. Jako odměna za vyšlehání mi stačí štamprle něčeho dobrého. Hlavně jde o to, že se mi ta tradice líbí a že je to pěkně strávený den,“ dodává Rychlík.
Velikonoce by si pokazil v případě, že by zazvonil například u dveří Terezy Slováčkové. Ta o Velikonočním pondělí nikoho do bytu nepustí. „Pro mě končí utrpení tím, že mě vymrská otec s bráchou,“ vysvětluje mladá žena. Ostatní koledníci u ní nemají šanci. „Ačkoliv pořád někdo zvoní u dveří, tak já všechny ignoruju. Pustím si nějakou pohádku v televizi a nikoho dovnitř nepouštím,“ říká Slováčková.
O Velikonocích nemá valné mínění. „Ten svátek prostě nesnáším. Nevím, proč bych měla někomu nastavit zadek, nechat se zmrskat a ještě jim za to něco dávat,“ myslí si Slováčková.
Dodnes vzpomíná na Velikonoce, když jí bylo deset. „Taťka mě chtěl hodit do ledové vody. Držela jsem se ho kolem krku jako klíště, nohama jsem ho svírala kolem pasu a nechtěla jsem se pustit. Řvala jsem jak nepříčetná. Opravdu tuto tradici nechápu,“ vzpomíná Slováčková.
Mytí nohou a jiné zvyky
Úplně odlišně vnímá Velikonoce stonavský farář Roland Manowski.
„Hodně lidí si myslí, že pro křesťany jsou nejdůležitějšími svátky Vánoce, ale to není pravda. Nejzásadnější jsou Velikonoce. Vždyť každý z nás se narodil, ale jen jeden z nás vstal z mrtvých,“ vysvětluje kněz s polskými kořeny.
Zatímco pro nevěřící startují Velikonoce prakticky až pondělím, křesťané se začínají scházet již od čtvrtka.
Farář, který káže jak ve Stonavě, tak i v Loukách, přišel na Karvinsko v létě. A Velikonoce chce obohatit o zvyky, které dosud místní příliš neznali. „Například o Zeleném čtvrtku budeme dvanácti mužům během mše umývat nohy. To jako připomenutí poslední večeře Ježíše, po níž umyl svým učedníkům nohy, aby jim připomněl, že si jsou mezi sebou rovni,“ vysvětluje kněz.
Hned několikrát se křesťané během čtyř dnů setkají v kostele. Ve Stonavě se díky velkému procentu polsky mluvících lidí budou střídat mše v českém a polském jazyce.
V sobotu se farář chystá i na křest. „Samozřejmě, že pokřtít se mohou nechat lidé i jindy během roku, ale doporučujeme jim to především o Bílé sobotě. Letos budu křtít dva dospělé,“ vysvětluje Manowski.
Nejdůležitějším dnem pro křesťany je pak velikonoční noc ze soboty na neděli a Boží hod velikonoční. „Tedy doba, kdy vstal Ježíš z mrtvých. Proto se během roku chodí do kostela právě v neděli,“ objasnil Manowski.
O svátcích očekává farář velký zájem o návštěvu kostela ze strany věřících. „Škoda, že mnohé už pak po zbytek roku v kostele neuvidím. Přeci jen je to jako láska mezi lidmi. Když se lidé pravidelně nevídají, tak i láska uvadá,“ přidal závěrem příměr stonavský kněz.
Na svátky jara se pečlivě chystá i karvinská farnost. Kromě tradičních mší mohou ve čtvrtek a v pátek přijít věřící ke zpovědi. Věřící mladí lidé se v neděli setkají v Domě PZKO na akci nazvané Šmigrustovka.
„Jedná se o večer plný zábavy, her, soutěží a tance bez přítomnosti alkoholu,“ podotkl karvinský farář Daniel Vícha.
Tradiční jarmark
Kromě pondělního šmigrustu a plánovaných mší a sešlostí v kostelích je připraveno i několik dalších velikonočních akcí. Už ve čtvrtek se uskuteční na karvinském náměstí velikonoční jarmark. „Kromě velikonočních historických tradic si lidé můžou nakoupit kraslice, výrobky profesionálních řemeslníků, ale taky třeba práce dětí z kroužků domu dětí Juventus,“ pozvala na akci mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová. Na žíněnce si to zase o víkendu rozdají malí kluci na Velikonočním turnaji benjamínků. Organizátoři pro ně připravili i tvoření kraslic a další akce.
