Válka na Ukrajině ONLINE: Okamžitý mír nečekejte, řekl Trump po telefonátu s Putinem

Šéf ruské sněmovny: Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly miliardy dolarů

Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů. Uvedl to předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.

„Ty peníze zůstaly v Rusku,“ napsal Volodin na sociální síti Telegram ke zmíněné částce 103 miliard dolarů. Předseda dolní komory, tedy Státní dumy, také poznamenal, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos vzroste o 3,5 procenta, zatímco v eurozóně - tedy členských státech EU používajících společnou měnu euro - se čeká pokles o půl procenta. Volodin tvrdí, že přijetí dvanáctého balíku unijních sankcí znamená, že proti Rusku bylo „nezákonně zavedeno 18 772 omezujících opatření“.

Analytici soudí, že ruská ekonomika roste především kvůli zvyšování výroby určené pro válku proti Ukrajině, která trvá už téměř dva roky. Na částku 103 miliard dolarů vyčíslil ztráty západních firem donucených k odchodu z Ruska americký list The New York Times. Rusko loni v prosinci nařídilo společnostem odcházejícím ze země prodávat svá ruská aktiva se slevou nejméně 50 procent a ještě odvést do státního rozpočtu „dobrovolný příspěvek“ pět až deset procent z tržní hodnoty těchto aktiv. Moskva také zavedla státní kontrolu nad ruskými pobočkami několika západních firem, které se chystaly k odchodu.

ČR má prodlouženou výjimku EU na dovoz produktů z ruské ropy do prosince 2024

 Evropská unie dnes prodloužila výjimku na dovoz produktů z ruské ropy do České republiky do 5. prosince 2024, ale jen v objemech srovnatelných s posledními pěti lety. Pokud budou před tímto datem dostupné alternativy, Rada EU slíbila platnost odchylky ukončit. Informovala o tom v rámci schválení dvanáctého balíku protiruských sankcí. Předchozí výjimka ze sankcí vůči Rusku, která bratislavské rafinerii Slovnaft umožňovala vyvážet do Česka produkty z ruské ropy, skončila 5. prosince.

Reuters: Trump by se obklopil věrnými lidmi, aby mohl měnit zahraniční politiku

Donald Trump by v případě svého znovuzvolení v příštím roce pravděpodobně obsadil klíčové pozice v Pentagonu, ministerstvu zahraničí a Ústřední zpravodajské službě (CIA) loajálními osobami, které by mu daly více svobody, než měl ve svém předchozím prezidentském období. Více prostoru by dostaly jeho izolacionistické vrtochy a opatření, píše agentura Reuters, která hovořila s téměř 20 současnými a bývalými politickými poradci a diplomaty.

Změny by mohly potkat americkou zahraniční politiku vůči válce na Ukrajině, obchodu s Čínou i domácí instituce, které se diplomacií zabývají. Mezi lety 2017 a 2021 k tomuto Trump neměl tolik příležitostí a měl problémy prosadit své mnohdy impulzivní a nevypočitatelné představy o americké národní bezpečnosti. Právo jmenovat vrcholné zástupce federální vlády a orgánů má každý americký prezident.

Z národního sankčního seznamu byl odebrán Obnosov, uvalila na něj sankce EU

Z vnitrostátního sankčního seznamu byl odebrán ruský podnikatel Boris Obnosov, neboť na něj v rámci dvanáctého balíku sankcí dnes uvalila postih Evropská unie. Vyplývá to ze seznamu na webu ministerstva zahraničí, upozornil na to server iRozhlas.cz.

Obnosov byl na národní seznam zařazen v srpnu společně s jeho příbuznými, manželi Rostislavem a Olgou Zorikovovými. Ti na seznamu zůstali. Obnosov je generálním ředitelem státního holdingu KRTV, který vyrábí zbraňové systémy a podle ministerstva je dodává ozbrojeným silám režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

EU schválila další sankce proti Rusku, zakazuje dovoz ruských diamantů

Země Evropské unie dnes schválily dvanáctý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. EU v něm mimo jiné postihuje zisky, které Rusku plynou z vývozu diamantů. Informovala o tom Rada EU, zastupující členské státy. Česku se v balíčku podařilo prosadit prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.

Nová opatření „přinášejí další ránu schopnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina vést válku“ tím, že se zaměřují na vysoce ceněná odvětví ruské ekonomiky a ztěžují obcházení unijních sankcí, uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „S tímto dvanáctým balíčkem předkládáme robustní nový seznam ekonomických opatření i opatření týkajících se jednotlivců, která dále oslabí ruskou válečnou mašinerii,“ okomentoval balíček šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Polští dopravci po týdnu obnovili protest na hraničním přechodu s Ukrajinou

Polští dopravci dnes obnovili blokádu hraničního přechodu s Ukrajinou Dorohusk-Jahodyn. Minulý týden úřady Dorohusku protest u jednoho z hlavních hraničních přechodů z Polska na Ukrajinu zakázaly, jejich rozhodnutí však zrušil soud a umožnil řidičům kamionů pokračovat ve stávce, napsala agentura AFP.

„Protest dopravců začal dnes kolem 14.00 místního času v obci Okopy na silnici K12 vedoucí k hraničnímu přechodu Dorohusk,“ řekla mluvčí místní policie Ewa Czyzová. V době obnovení protestu stálo ve směru na přechod Dorohusk-Jahodyn ve frontě asi 1800 kamionů, přičemž podle policie se fronta táhla téměř 46 kilometrů, napsala AFP.

Ukrajincům chybí i munice sovětského typu, uvedl ukrajinský generál

Ukrajinská vojska musejí kvůli nedostatku dělostřelecké munice omezovat některé akce na frontě, sdělil agentuře Reuters ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj. Podle generála se Ukrajincům nedostává zejména munice do systémů sovětského typu. Na nedostatek munice upozorňují ukrajinští představitelé dlouhodobě, média ale v této souvislosti obvykle zmiňují granáty ráže 155 milimetrů, kterou používají dělostřelecké systémy Severoatlantické aliance.

„Máme problém s municí, zejména s postsovětskými granáty, tedy s (ráží) 122 milimetrů a 152 milimetrů. Dnes se tento problém vyskytuje podél celé frontové linie,“ uvedl Tarnavskyj.

Mimořádný summit EU, který se bude zabývat víceletým rozpočtem unie a finanční pomocí Ukrajině, se uskuteční 1. února, oznámil Michel.

Ruský soud potvrdil verdikt nad novinářem, který psal údajně lži o policistech

Nejvyšší soud ruské Chakaské autonomní republiky na Sibiři potvrdil odsuzující rozsudek nad místním novinářem Michailem Afanasjevem, který se stal prvním ruským novinářem odsouzeným za šíření údajně lživých informací o válce s využitím služebního postavení. Napsal to dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Afanasjev si má odpykat pět let a šest měsíců ve vězeňském táboře za články o 11 příslušnících policejní pohotovostní jednotky, kteří odmítli odjet do války proti Ukrajině.

Za "lživé" označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací války proti Ukrajině. Kritikům této politiky a odpůrcům války hrozí obvinění z diskreditace ozbrojených sil či šíření úmyslně lživých informací, za což podle zákonů přijatých po loňské invazi Ruska na Ukrajinu hrozí až 15 let za mřížemi.

Ukrajinský generál Zalužnyj má nalezený odposlech za součást války s Ruskem

Odposlouchávají zařízení, které bylo v neděli nalezeno v prostorách, jež měl v pondělí použít náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, bylo podle názoru jeho samotného nastraženo proti němu. Zalužnyj incident v rozhovoru s novináři vyhodnotil jako součást ukrajinské války s Ruskem s tím, že až vyšetřování odhalí přesné detaily. Generál si také podle listu RBK-Ukrajina postěžoval na problémy s povoláváním nových vojáků po odvolání zkušených náčelníků mobilizačních center. Na frontě tak chybějí čerstvé síly a vojáci na frontě, které nemá kdo vystřídat, zůstávají odkázáni sami na sebe.

Výzkum: Ukrajinských uprchlíků bez práce v Česku ubývá

Stále více ukrajinských uprchlíků má v Česku práci, počet těch, kteří pracující v nižší kvalifikaci, se ale nesnižuje. Zatímco v červnu pracovalo na plný nebo částečný úvazek v zemi 67 procent příchozích, v listopadu to bylo 72 procent a tři pětiny z nich stále vykonávaly méně kvalifikovanou práci než doma. Více než polovina Ukrajinců navíc dál pracovala ve špatných podmínkách a 57 procent běženců z Ukrajiny stejně jako v červnu žilo v ČR pod hranicí příjmové chudoby. Vyplynulo to z listopadového výzkumu Hlas Ukrajinců, jehož výsledky e15 poskytla agentura PAQ Research. 

Rusko uvítalo pravděpodobné vítězství populistů v srbských volbách 

Kreml poblahopřál prezidentovi Aleksandaru Vučićovi k vítězství jeho strany v srbských volbách. „Vítáme takový úspěch pana Vučiće a doufáme, že povede k dalšímu rozvoji Srbska a také počítáme s dalším posilováním našeho přátelství a pokračováním naší vzájemně výhodné a vzájemně respektované spolupráce,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. Konečné výsledky nedělních srbských voleb sice ještě oficiálně oznámeny nebyly, dosavadní projekce ale ukazují na jasné vítězství vládnoucí populistické Srbské pokrokové strany (SNS), která získala okolo 47 procent hlasů.  

Srbsko udržuje vřelé vztahy s Ruskem a prezidentem Vladimirem Putinem. Je jednou z mála evropských zemí, která po vypuknutí války na Ukrajině nezavedla proti Moskvě žádné sankce. Od roku 2014 je kandidátem na členství v Evropské unii, ale v posledních letech vláda v Bělehradu čelila obviněním z neustálého narušování demokratických svobod. 

Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí navštívil Litvu. Po jednání se svým litevským protějškem Arvydasem Anušauskasem se dohodl na trvalém rozmíštění brigády německé armády v pobaltské zemi od roku 2025. Jedná se o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Ruský premiér Mišustin navštíví v úterý a ve středu Peking

Ruský ministerský předseda Michail Mišustin v úterý zahájí dvoudenní návštěvu Číny, během které se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a s premiérem Li Čchiangem. Oznámila to státní agentura TASS. Na programu 28. pravidelné schůzky šéfů vlád obou zemí má být podle vládního komuniké rozvoj rusko-čínských vztahů, přičemž důraz se má klást na praktickou spolupráci. Vztahy mezi oběma zeměmi se prohloubily po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu z loňského února, ale podle analytiků roste spíše ruská závislost na Číně.

Protivzdušná obrana v noci sestřelila všechny ruské drony, tvrdí Kyjev

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pondělí sestřelila všech pět dronů typu Šáhed, kterými na Ukrajinu zaútočily ruské síly. Uvedlo to ráno na sociální síti ukrajinské letectvo, jehož komuniké citovala média. „Všechny drony byly sestřeleny mobilními palebnými skupinami vzdušných sil a ozbrojených sil Ukrajiny v hranicích Mykolajivské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti,“ napsalo letectvo. Bezpilotní stroje útočily na Ukrajinu z jihu. O noc dříve ukrajinská protivzdušná obrana zničila jednu ruskou řízenou střelu a dvacet dronů. Jeden z poničených bezpilotních strojů se zřítil na obytný dům a zabil civilistu, oznámil na síti Telegram šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper. Rusko naopak tvrdilo, že nad několika ruskými regiony zničilo 33 ukrajinských dronů.