Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Čína pro Rusko vyvíjí drony podobné íránským šáhedům
Čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránským šáhedům, které již Rusko používá ve své válce proti Ukrajině. S odvoláním na nejmenované evropské a americké zdroje o tom píše agentura Bloomberg. Peking je tak podle nich blíže k poskytnutí smrtící vojenské pomoci Rusku, před čímž ho především Washington varoval. Firmy podle Bloombergu vedly už v minulém roce jednání o vývoji dronu podobného bezpilotnímu letounu Šáhed, letos už je hotová testovací verze, která by později mohla být poslána do Ruska. Ruská invazní vojska proti Ukrajině použila už tisíce podobných zbraní, které jsou relativně levné na výrobu, ale obrana proti nim je nákladná. Na to, že Čína zásobuje Rusko drony a dalším vojenským materiálem upozornil i v nedávném rozhovoru s e15 poradce amerického exprezidenta Donalda Trumpa Miles Yu.
Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu v pololetí výrazně vzrostly
Příjmy ruského státního rozpočtu z vývozu ropy a plynu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšily zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu korun). Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Za růstem příjmů stojí vyšší ceny ropy a slabší kurz ruského rublu, uvedla agentura Reuters.
Rusko nemá motivaci jednat, stále míní, že může dosáhnout svých cílů, říká Pavel
Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to ve středu řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu. Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, myslí si prezident. Podle Pavla je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.
NATO podpoří Ukrajinu 40 miliardami eur, na dlouhodobé pomoci se země neshodly
Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se ve středu dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes jeden bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl dosluhující generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters. Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.
Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar, tvrdí Moskva
Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.
Česko už poslalo Ukrajině vojenskou pomoc za 6,75 miliardy
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94 860 kusů, z toho deset tisíc v tomto roce,“ sdělil mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.
Ukrajinské úřady hlásí zabité a zraněné civilisty po ruských útocích
Nejméně tři mrtvé a 18 raněných, včetně čtrnáctileté dívky, si dnes vyžádal ruský útok na Dnipro podniknutý raketami a drony, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Ve městě ležícím asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva vypukly podle Lysaka četné požáry. Dalšího mrtvého a čtyři raněné hlásí prokuratura po ruských útocích z Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny
Rusové v Dnipru zasáhli jedno z nákupních středisek. Poblíž zdravotnického zařízení vypukl požár, uvedl dříve server RBK-Ukrajina s odvoláním na místní televizi.
Při ruském ranním náletu na ves Borova u Izjumu v Charkovské oblast zahynul osmačtyřicetiletý muž, jehož tělo vyprostili záchranáři z trosek, uvedla oblastní prokuratura. Zranění utrpěli také pětasedmdesátiletá žena a padesátník. Nálet podle prokuratury poškodil výlučně civilní infrastrukturu, včetně desítky obytných domů, obchodů, hospodářských a kancelářských budov.
Terčem dvou ruských raket S-400 se přibližně dvě hodiny po půlnoci (hodina po půlnoci SELČ) stala podle prokuratury také ves Ruska Lozova, kde výbuchy zranily pětašedesátiletou ženu a osmdesátiletého muže a také poškodily přinejmenším deset domů. Prokuratura dodala, že se snaží zdokumentovat a zajistit důkazy všech válečných zločinů spáchaných Ruskem.
Francouz Vinatier se podle ruských vyšetřovatelů přiznal ke sbírání vojenských informací
Francouzský občan Laurent Vinatier, který čelí v Rusku obviněním v souvislosti se shromažďováním informací vojenské povahy, se přiznal. Informoval o tom ruský Vyšetřovací výbor, což je federální kriminální ústředna.
Sedmačtyřicetiletý odborník na mezinárodní vztahy Vinatier byl na začátku června obviněn z toho, že se neregistroval jako takzvaný zahraniční agent, zatímco údajně shromažďoval informace o ruských vojenských aktivitách. Za to mu hrozí až pět let vězení. Vinatier je nyní ve vyšetřovací vazbě, kterou na něj soud uvalil do 5. srpna.
Spolupracovník švýcarské neziskové organizace Centrum pro humanitární dialog už v červnu před soudem prohlásil, že se cítí vinen, informovaly tehdy ruské tiskové agentury. „Omlouvám se, že jsem se nezaregistroval jako zahraniční agent,“ prohlásil tehdy v soudní síni.
Průzkum: Občané zemí EU čekají kompromis, Ukrajinci vítězství
Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit.
ECRF sondáž prováděla v nesnadné době pro Ukrajinu, která v první polovině tohoto roku musela čelit nedostatku munice, zpoždění americké pomoci i ruským vzdušným útokům, které zničily polovinu kapacit výroby elektřiny v zemi. Evropské volby navíc znamenají posun doprava a posílení některých stran přátelských vůči Moskvě. K tomu se Čína a mnoho významných zemí globálního Jihu rozhodly bojkotovat červnový mírový summit ve Švýcarsku, což odhaluje meze snah Západu o izolaci Ruska.
„Ačkoliv se válka vyvíjela dramatickým způsobem, neplatí to o veřejném mínění, které se od začátku roku téměř nezměnilo. Podpora pro válku ve sledovaných evropských zemích zůstává stabilní,“ uvedla ECRF. Průzkum ale podle institutu odhalil hlubokou propast mezi veřejným míněním na Ukrajině a jinde v Evropě ohledně toho, jak by válka měla skončit a jaký je vlastně účel evropské podpory.
„Ve zkratce, Ukrajinci chtějí zbraně, aby zvítězili, zatímco většina Evropanů posílá zbraně v naději, že to povede k eventuální přijatelné dohodě,“ uvádí se v závěrech průzkumu.
Podle něj se tento přístup odráží i v názorech na vstup Ukrajiny do NATO a EU: Jestliže Ukrajinci považují členství v obou organizacích za odměnu za vítězství, na Západě má otázka členství sklon být vnímána jako součást případné kompromisní dohody s Ruskem. Podle ECFR není jasné, zda se tuto propast podaří oběma stranám překlenout.
Jedním z výsledků průzkumu na Ukrajině je, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se nepodařilo zlomit jednotu Ukrajinců ani jejich vůli bojovat. „Navzdory nedávným ztrátám území, obrovskému ničení infrastruktury a narůstající frustraci většina Ukrajinců věří svému prezidentovi a armádě,“ uvádí průzkum.
Jakkoliv podpora Volodymyra Zelenského klesla, stále mu asi dvě třetiny respondentů věří hodně nebo zčásti. Na 58 procent dotazovaných na Ukrajině uvedlo, že nejpravděpodobnějším výsledkem války je ukrajinské vítězství, zatímco pro 30 procent to bude dohoda. Jen procento má za to, že Rusko z války vzejde jako vítěz. Z tohoto velkého odhodlání současně pramení malá ochota k jakýmkoliv ústupkům: Jen dva z deseti Ukrajinců souhlasí s tím, že by se Kyjev vzdal okupovaných území výměnou za vstup do NATO.
Zpoždění dodávek zbraní podle sondáže na Ukrajině nevedlo k obviňování západních spojenců. „Je zarážející, že Ukrajinci mají mnohem příznivější pohled na roli EU ve válce než sami občané EU,“ uvádí průzkum.
Pokud jde o postoje v evropských zemích, dobrou zprávou pro Ukrajinu je, že ve většině z nich občané absolutní či alespoň relativní většinou podporují myšlenku zvyšování zbrojních dodávek. Pouze ve třech zemích - Řecku, Bulharsku a Itálii - se většina obyvatel staví proti tomuto kroku. V Česku mají podle průzkumu mírně navrch zastánci navýšení pomoci Ukrajině.
K ukrajinské armádě se přidalo 3171 odsouzených, uvedla prokuratura
K vojenským útvarům ukrajinských ozbrojených sil dorazilo ke konci června 3171 odsouzených Ukrajinců, kteří byli podmínečně propuštěni, aby mohli sloužit v armádě. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na generální prokuraturu země, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v květnu podepsal zákon, jenž lidem odsouzeným za méně závažné trestné činy umožňuje vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským silám. Norma je jedním z kroků Kyjeva, jenž má pomoci doplnit ukrajinské jednotky a střídat vojáky vyčerpané z bojů proti invazní armádě.
Při ruských útocích na Nikopol a Cherson zahynuly tři ženy, uvedla Ukrajina
Ukrajinské úřady hlásí tři zabité civilistky při ruských útocích na města Nikopol a Cherson. Zatímco v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti podle šéfa správy regionu Serhije Lysaka zahynuly dvě ženy, v regionální metropoli Chersonské oblasti ruské ostřelování podle agentury Ukrinform připravilo o život jednu ženu. Další lidé jsou zranění.
„V Nikopolu zemřely kvůli ruským útokům dvě ženy - ve věku 61 a 86 let,“ napsal na facebooku Lysak, podle něhož je dalších devět lidí zraněných, včetně devítiletého a sedmnáctiletého chlapce. Regionální činitel také informoval mimo jiné o poškození obytných budov, vzdělávacích institucí nebo zdravotnického zařízení.
Ukrajina a Česko pokročily v přípravě návrhu bezpečnostní dohody, oznámil Kyjev
Ukrajina a Česko zaznamenaly významný pokrok v přípravě návrhu bilaterální bezpečnostní dohody, oznámila dnes na platformě Telegram kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Českou delegaci v Kyjevě podle ní vedl vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Premiér Petr Fiala minulý týden oznámil, že země podepíší dohodu 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně.
Velvyslanec Zvaryč chce udělat vše pro další posílení vztahů Ukrajiny a Česka
Nový ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. Řekl to novinářům poté, co dnes oficiálně zahájil svoji diplomatickou misi, když jeho pověřovací listiny na Pražském hradě přijal prezident Petr Pavel. Zvaryč poděkoval České republice, prezidentovi, Parlamentu, vládě i národu za velkou podporu Ukrajiny v těžké době ruské agrese.
Vztahy mezi Českem a Ukrajinou podle velvyslance dosáhly úrovně strategického partnerství. Těší ho, jak Česká republika posiluje svoji pozici na mezinárodní scéně v globální politice, co se týče ochrany mezinárodního práva. „Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem,“ poznamenal Zvaryč.
Orbán vyzval Zelenského k uzavření příměří
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem. Ochotu uzavřít dohodu vyjádřil také Orbán, který do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.
Premiér uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán podle ní také prohlásil, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Cílem maďarského předsednictví je řešit problémy, kterým čelí EU, a proto první cesta vede do Kyjeva, napsal Orbán na facebooku.
Orbán viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny v Zakarpatí a i tímto tvrzením ospravedlňuje své odmítnutí poskytnout Ukrajině zbraně nebo povolit jejich převoz přes společnou hranici.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle deníku Ukrajinska pravda po příjezdu do Kyjeva nejprve zamířil na maďarské velvyslanectví. Setkání se prezidentem Zelenským a dalšími ukrajinskými činiteli by se mělo uskutečnit ještě dnes.
