Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ofenziva u Charkova ukázala, že tlak na Moskvu není dostatečný, myslí si Zelenskyj
Nedávná ruská ofenziva v oblasti Charkova podle ukrajinského prezidenta ukázala, že dosavadní mezinárodní tlak na Moskvu není dostatečný. Volodymyr Zelenskyj to uvedl ve svém projevu k unijním prezidentům a premiérům na úvod čtvrtečního jednání Evropské rady v Bruselu. Prvním tématem, o kterém unijní lídři začali jednat, je právě Ukrajina, následně by měli hovořit o Blízkém východě, obraně a bezpečnosti a rovněž o obsazení nejvyšších postů v Evropské unii.
Česko, Polsko a Německo napsaly Bruselu kvůli financím pro ukrajinské uprchlíky
Česko, Polsko a Německo zaslaly dopis šéfce Evropské komise, ve kterém žádají, aby Evropská unie dávala více peněz do zemí, které hostí velké množství ukrajinských uprchlíků. V Bruselu to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Dopis zdůrazňuje, že tyto tři země mají na svém území více než polovinu ukrajinských uprchlíků, i proto by měla Evropa těmto zemím poskytovat zvláštní finanční příspěvek, zvláště na podporu sociální péče, bydlení či vzdělávání.
Evropská unie a Ukrajina podepsaly bezpečnostní dohodu
Evropská unie a Ukrajina v Bruselu podepsaly bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už více než dva roky brání ruské invazi. Dohodu podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podobné bilaterální dohody dosud Ukrajina uzavřela s několika západními spojenci. Dnes k nim přibyly ještě Litva a Estonsko.
V první dodávce bylo na Ukrajinu doručeno až 50 tisíc kusů dělostřelecké munice, Česko na tom spolupracovalo s Německem, řekla Černochová.
Na Ukrajinu budou pravidelně každý měsíc dodávány desetitisíce kusů dělostřelecké munice zajištěné v rámci české iniciativy, řekl premiér Fiala.
Ukrajinský prezident přijel do Bruselu, podepíše bezpečnostní dohody
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přicestoval do Bruselu, kde bude jednat s unijními prezidenty a premiéry a podepíše bezpečnostní dohodu s EU. Prezident o tom informoval na sociální síti X. Podle zdrojů ČTK má mít Zelenskyj několik bilaterálních jednání, včetně schůzky s českým premiérem Petrem Fialou či slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.
„Ukrajina v posledních dnech oficiálně zahájila jednání o členství v EU. Dnes jsem v Bruselu, abych se zúčastnil zasedání Evropské rady a poděkoval evropským vůdcům za jejich jednotu a za potvrzení nezvratnosti našeho směřování na cestě do Evropy,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina, která se už třetím rokem brání ruské ozbrojené agresi, je jedním z několika témat dnešního a pátečního summitu EU.
Česko na muniční iniciativu pro Ukrajinu vynaloží téměř 866 milionů korun
Česko se do iniciativy na dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu zapojí částkou téměř 866 milionů korun. Na dnešní tiskové konferenci před odletem do Bruselu na zasedání Evropské rady to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Peníze vyčleněné českou vládou budou podle premiéra vynaloženy na nákup munice od české společnosti STV Group.
Do iniciativy se dosud zapojilo 18 zemí, z toho 15 přislíbilo peníze, doplnila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Fiala v úterý oznámil, že první zásilka munice před časem dorazila na Ukrajinu.
Ukrajina i Rusko hlásí noční vzdušné údery na své území
Ukrajina i Rusko hlásí noční vzdušné údery na své území. Z vyjádření velitele ukrajinského letectva vyplývá, že ukrajinská protivzdušná obrana nesestřelila pouze jednu ruskou sestřelu typu Kinžal z celkově šesti nepřítelem vyslaných střel a 23 útočných dronů. Ruské ministerstvo obrany informuje o sestřelení sedmi ukrajinských dronů, celkový počet vyslaných vzdušných zbraní nezmiňuje.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 vzdušných cílů - čtyři řízené střely Kalibr, jednu střelu Ch-59/Ch-69 a 23 úderných bezpilotních letounů typu Šáhed 131/136, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských vzdušný sil Mykola Oleščuk. Kam dopadla hypersonická střela Kinžal letectvo neuvedlo.
V Rusku odsoudili patnáctiletého školáka, podle Memorialu je politickým vězněm
Ruský vojenský soud v Moskvě odsoudil patnáctiletého Arsenije Turbina k pěti letům vězení za účast v teroristické organizaci. Podle vyšetřovatelů z ruské tajné služby FSB si žák deváté třídy z Orelské oblasti dopisoval s legií Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských sil proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom dnes ruský zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial, ruskými úřady zakázaná, uznala Turbina za politického vězně, dodal server.
Unijní vůdci budou jednat s prezidentem Zelenským i o klíčových postech v EU
V Bruselu dnes odpoledne začíná dvoudenní summit EU, na kterém budou unijní prezidenti a premiéři řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě a diskutovat rovněž o budoucím směřování Evropské unie. Zásadním tématem je rovněž rozdělení klíčových postů v EU, na kterém by se měli shodnout. Na úvod by měli šéfové států a vláda debatovat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude na Evropské radě zastupovat premiér Petr Fiala.
Podle poslední verze závěrů se šéfové států a vlád zemí EU budou na jednom z nejdůležitějších summitů poslední doby zabývat i situací v Gruzii, migrací, konkurenceschopností EU a společnou unijní bezpečností a obranou. Očekává se rovněž přijetí takzvané Strategické agendy, což je několikastránkový dokument, ve kterém Evropská rada vymezí priority a strategické směřování EU na příštích pět let.
Při ostřelování bylo zraněno pět Litevců přivážejících pomoc ukrajinským vojákům
Pět Litevců utrpělo na Ukrajině zranění při ruském ostřelování, zatímco přiváželi pomoc ukrajinským vojákům, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na kolegu zraněných. Skupina se dostala pod palbu v Pokrovsku v Donbasu na východě Ukrajiny, řekl Valdas Bartkevičius.
Fiala ocenil příjezd Pellegriniho, jednali o spolupráci v obraně
Premiér Petr Fiala (ODS) má rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Slovenskem za nesmírně důležitý. Po dnešním setkání s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim na sociální síti X ocenil, že zamířil tradičně nejdřív do Česka. Během zhruba půlhodinového setkání ve Strakově akademii politici jednali o stavu bilaterální spolupráce, rozvoji obranné a obranně-průmyslové spolupráce a agendě nadcházejícího zasedání Evropské rady. Informoval o tom úřad vlády.
Rusko a Bělorusko chtějí migrací destabilizovat EU, míní von der Leyenová
Státy jako Rusko a Bělorusko, které se snaží přes vnější hranice do Evropské unie dostávat migranty s cílem sedmadvacítku destabilizovat, by měly být považovány za hrozbu pro její bezpečnost, je přesvědčená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedla to v dopise adresovaném v úterý členským zemím, který má ČTK k dispozici.
Podle von der Leyenové je jasné, že ruské aktivity na hranicích s Finskem, stejně jako běloruské na hranicích s Polskem, Lotyšskem a Litvou "jsou hybridními útoky, jejichž cílem je podkopat bezpečnost našich vnějších hranic, stejně jako bezpečnost příhraničních regionů a našich občanů".
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci už druhé novinářce rakouské televize ORF za poslední týdny. V zemi tak nezůstane žádný novinář ORF.
Kreml odmítl neuznává jurisdikci ICC, obvinění Gerasimova a Šojgua jsou podle něj absurdní
Rusko podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova považuje obvinění Mezinárodního trestního soudu (ICC) proti bývalému ministru obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovi za „poměrně absurdní“. Rusko není členem Římského statutu a jurisdikci ICC neuznává, připomněl Peskov. Haagský tribunál v úterý vydal na dvojici čelných představitelů ruské války proti Ukrajině zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinu proti lidskosti.
ICC má podporu 124 zemí, kromě Ruska jeho jurisdikci neuznávají například Spojené státy. Ukrajina také není jeho členem, ale udělila soudu pravomoc stíhat zločiny spáchané na jejím území, podotkla agentura Reuters. Už loni v březnu vydal ICC zatykač rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska. Římský statut ukládá signatářským zemím povinnost zatknout na svém území osobu, na niž je vydán mezinárodní zatykač ICC.
Z úterního sdělení haagského soudu vyplývá, že bývalý šéf ruského resortu obrany a náčelník generálního štábu čelí obviněním, že jsou zodpovědní za ruské útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře přinejmenším od 10. října 2022 do 9. března 2023.
