Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Aktivity v Rusku omezují další podniky, včetně firem Philip Morris a Nestlé

Své aktivity v Rusku v důsledku války na Ukrajině omezují další západní podniky. Nadnárodní výrobce cigaret Philip Morris International (PMI) například uvedl, že pozastavil plánované investice v Rusku a své výrobní aktivity tam hodlá omezit. Britský konkurent Imperial Brands ohlásil dokonce zastavení veškerých svých aktivit v Rusku, včetně výroby v továrně ve Volgogradu. Omezování činnosti v Rusku oznámila také švýcarská potravinářská společnost Nestlé či americká mediální firma WarnerMedia.

Ruská vládní strana Jednotné Rusko dnes podle agentury Reuters uvedla, že vládní komise schválila první krok k zestátnění majetku zahraničních podniků opouštějících zemi. Dodala, že komise podpořila zákon, který na firmy, v nichž vlastní více než čtvrtinový podíl subjekty z nepřátelských zemí, umožňuje uvalit zvláštní správu s cílem zabránit bankrotu a ochránit pracovní místa.

Philip Morris uvedl, že v Rusku pozastaví uvádění nových produktů na trh a také investice do obchodních aktivit, inovací a výroby. „Philip Morris International rovněž aktivoval plány na omezování svých výrobních aktivit v Rusku v době pokračujících výpadků v dodavatelských řetězcích a měnícího se regulačního prostředí,“ dodala firma.

„V úžasu sledujeme válku na Ukrajině a co nejdůrazněji toto násilí odsuzujeme,“ prohlásil šéf PMI Jacek Olczak. „Připojujeme se k mnoha hlasům vyzývajícím k okamžitému ukončení války,“ dodal.

Zastavení veškerých kapitálových investic v Rusku dnes ohlásila také švýcarská společnost Nestlé, která je největším producentem balených potravin na světě. Společnost Imperial Brands oznámila, že kromě přerušení výroby ve volgogradské továrně zastaví i veškeré prodejní a marketingové aktivity v Rusku. „Toto rozhodnutí přichází v době velmi obtížných podmínek v Rusku, které jsou důsledkem mezinárodních sankcí,“ dodala.

Americká mediální společnost WarnerMedia uvedla, že pozastaví veškeré nové aktivity v Rusku. Firma přeruší televizní vysílání do Ruska, nebude v Rusku uzavírat nové licenční smlouvy a pozastaví v této zemi rovněž plánované uvádění nových filmů do kin a vydávání nových her.

Vláda na Ukrajinu poslala další vojenský materiál za 24 milionů korun

Vláda rozhodla o dalším daru nespecifikovaného vojenského materiálu za 24 milionů korun Ukrajině. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podrobnosti k daru nesdělila. Dosud Česká republika darovala vojenský materiál za více než 650 milionů.

Vláda naposledy rozhodla minulý týden ve čtvrtek, že na Ukrajinu pošle další zbraně nebo munici za 17 milionů korun. Dostala je darem od českých zbrojařských firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot. Ukrajině darovaly kulomety, útočné pušky, samopaly, náboje pro ně a taktické rukavice.

Už dříve kabinet rozhodl o darování 4000 dělostřeleckých granátů za 36,6 milionu korun a tisíců pušek a pistolí s miliony náboji za 188 milionů korun. Na Ukrajinu poslal i další vojenský materiál za asi 400 milionů korun. Kvůli bezpečnosti ho podrobně nespecifikoval. Ministerstvo pouze potvrdilo, že v něm bylo i 160 protileteckých střel S-2 za 38,5 milionu korun.

Před týdnem ve středu pak vláda schválila dar zdravotnického materiálu z armádních zásob za 21 milionů korun.

Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a že někteří padli do zajetí. Putin přitom účast odvedenců popřel.

Ruské nálety a ostřelování zasáhly v ukrajinském Mariupolu nemocnici

Při ruském náletu a dělostřeleckém ostřelování města Mariupol na východě Ukrajiny byla zasažena i dětská nemocnice a porodnice, podle ukrajinské policie bylo zraněno a zabito mnoho žen. Uvedla to ukrajinská agentura Unian. Pod troskami dětské nemocnice v Mariupolu se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nacházejí děti. Nálet označil na sociální síti za zvěrstvo. Počet obětí neupřesnil.  Mrtví a zranění v důsledku ruského bombardování jsou podle médií hlášeni i z Charkova.

„Ruští okupanti dělostřeleckou palbou zasáhli porodnici číslo 2 v Mariupolu. Podle očitých svědků porodnice už neexistuje, je tam i mnoho zraněných a zabitých žen,“ uvedl první zástupce velitele ukrajinské policie Vjačeslav Abroskin. „Rusové, shoříte v pekle!“ cituje ho Unian.

Mariupolská radnice oznámila, že několik bomb zasáhlo i dětskou nemocnici. „Ruské okupační síly teď svrhly několik bomb na dětskou nemocnici. Škody jsou ohromné. Budova zdravotnického zařízení, kde se ještě nedávno léčily děti, je zcela zničena. Údaje o zraněných dětech se upřesňují,“ citoval Unian z komuniké. „NIkdy nezapomeneme! Nikdy neodpustíme té spodině,“ píše se v prohlášení.

Tyto informace nemohly být ověřeny z nezávislých zdrojů. Nicméně mariupolská radnice zveřejnila video se záběry poničené dětské nemocnice. Město na březích Azovského moře čelí ruskému útoku prakticky od začátku invaze před dvěma týdny.

Ruské palbě a bombardování čelí i druhé největší ukrajinské město Charkov. Zásah utrpělo oblastní policejní velitelství, čtyři lidé přišli o život a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl podle listu Ukrajinska pravda náčelník oblastní vyšetřovací správy Serhij Bolvinov. Momentálně se odstraňují trosky, ze kterých hasiči vynášejí těla zabitých.

Rusko na dnešek opět přislíbilo zastavení palby a utvoření humanitární koridorů z obléhaných ukrajinských měst.

Vláda schválila daňové úlevy ohledně pomoci Ukrajině

Z daní bude možné zřejmě odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině nebo ukrajinským neziskovým organizacím. Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří 90 procent zdanitelných příjmů. Počítá s tím novela zákona, kterou dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Nyní je ze zákona možné si z daní odečíst jen finanční dary českým pořadatelům sbírek na veřejně prospěšné účely.

Osvobozen od daně bude letos podle návrhu také příjem ukrajinských zaměstnanců, když firma jim a jejich rodinným příslušníkům poskytne ubytování v ČR kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině. Od daně také bude osvobozen peněžní dar od zaměstnavatele, jehož cílem je pomoc v tíživé životní situaci.

Další novinkou v novele je možnost odečíst z daní také bezúplatná plnění poskytnutá letos za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Organizace již dnes nemusí platit daň z příjmu v případě daru na humanitární nebo charitativní účely. "Nově bude v roce 2022 osvobozen i bezúplatný příjem poskytnutý za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, tedy na základě novely se nebude uplatňovat případná srážková daň," uvedlo MF.

MF navrhuje, aby Sněmovna s normou vyslovila souhlas již v prvním čtení. Účinnost novely zákona by tak mohla nastat zhruba na přelomu dubna a května, přičemž zákonem bude zajištěna zpětná účinnost od začátku roku 2022. "Finanční správa proto bude již nyní postupovat v souladu s plánovanou změnou zákona," uvedlo MF. V příštím roce odhaduje dopad novely MF na nižší stovky milionů korun. Odečíst dary je možné zpětně při podání daňového přiznání za předchozí rok.

Ruské síly zadržely v Chersonské oblasti 400 protestujících, tvrdí Kyjev

Příslušníci ruské Národní gardy zadrželi v ukrajinské Chersonské oblasti více než 400 lidí, kteří protestovali proti ruské okupaci, uvedlo dnes podle agentury Reuters velení ukrajinské armády. Cherson je dosud největší město, které ruské invazní jednotky ovládly. Agentura Interfax-Ukrajina píše, že obyvatelé jihoukrajinského regionu protestují proti ruské invazi už několik dní.

„Kvůli zuřivému odporu obyvatel Chersonu se okupanti snaží zavést administrativně-policejní režim, kvůli kterému byly do Chersonské oblasti dopraveny jednotky ruské gardy. Ty nezákonně zadržely už více než 400 občanů Ukrajiny,“ cituje ukrajinský generální štáb agentura Interfax-Ukrajina.

Jihoukrajinský Cherson, kde žije zhruba 300 tisíc obyvatel, je jediným velkým městem a regionální metropolí, které ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu ovládla. Stalo se tak 2. března.

Například v sobotu vyšly v přístavním městě do ulic stovky lidí, aby protestovaly proti ruské okupaci. Obyvatelé města zpívali ukrajinskou hymnu a skandovali hesla vyzývající Rusko k opuštění země, uvedla britská BBC na svém webu. Pokojná demonstrace se podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby odehrála také v Berďansku, přístavu na pobřeží Azovského moře, který také obsadila ruská vojska.

Čínský Červený kříž poslal humanitární pomoc Ukrajině

Čínský Červený kříž poskytne Ukrajině humanitární pomoc v hodnotě pěti milionů jüanů (16,2 milionu korun). Pomoc bude obsahovat zejména věci denní potřeby, uvedl dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí podle agentury Reuters.

Zásilka obsahuje 1000 balíků, ve kterých jsou „především deky, podložky odolné proti vlhkosti, ručníky, příbory, kbelíky, svítilny a další potřeby, které pomohou (...) vysídleným lidem postiženým konfliktem“, informuje o daru na svých stránkách Čínský Červený kříž. Zásilka podle něj dnes odletěla na Ukrajinu, kde ji převezme ukrajinská pobočka téže organizace.

Čína je ve vyjádřeních o dění na Ukrajině zatím spíše zdrženlivá. Země, která je tradičním spojencem Ruska, v pondělí nabídla, že zprostředkuje jednání Ruska a Ukrajiny. Ta se nakonec uskuteční v Turecku.

Čína útok na Ukrajinu zatím neodsoudila a vyhýbá se i tomu, aby jej označila za invazi. Minulý týden Peking odsoudil západní sankce proti Rusku a několikrát uvedl, že legitimní bezpečnostní obavy všech zemí by měly být brány vážně. Čínský ministr zahraničí vyzdvihl přátelství Číny a Ruska, které označil za skálopevné.

Komerční banka během dopoledne obsloužila zhruba 7000 klientů Sberbank CZ a vyplatila jim náhrady vkladů za 3,7 miliardy korun, v hotovosti 100 milionů korun.

Více informací zde >>>

Do Německa zatím přišlo přes 80 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Do Německa se prozatím uchýlilo před válkou na Ukrajině přes 80 tisíc lidí. Uvedlo to ministerstvo vnitra. Oproti úterý se tak počet ukrajinských běženců v Německu zvýšil o zhruba 16 tisíc.

Většina běženců, kteří se ze zemí sousedících s Ukrajinou rozhodnou pro cestu do Německa, přijíždí na berlínské hlavní nádraží. Před ním úřady vybudovaly z kontejnerů a vysokokapacitního stanu uvítací středisko. Jako provizorní středisko dosud fungovalo spodní patro nádraží, kde si Ukrajinci mohli odpočinout, občerstvit se a získat oblečení, ubytování nebo pomoc s registrací.

Ubytování v Německu neposkytují Ukrajincům jen oficiální azylová střediska, ale také běžní lidé či charity. Od soukromých osob má ministerstvo vnitra podle interních informací deníku Die Welt k dispozici na 350 tisíc lůžek.

Mluvčí ministerstva vnitra na tiskové konferenci řekl, že zatím nelze odhadnout, kolik obyvatel Ukrajiny do Německa přijde a kolik jich bude pokračovat do dalších evropských zemí. Dokument, na který Die Welt odkazuje, nicméně v Německu počítá s až 225 tisíc uprchlíky.

Hlavnímu náporu běženců je vystaveno Polsko, které zaznamenalo 1,2 milionu prchajících Ukrajinců. Vedle Polska míří Ukrajinci i do dalších sousedních států - na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Do Česka zatím dorazilo okolo 150 tisíc Ukrajinců.

Moskva dala Kyjevu konečnou nabídku pro ukončení krize

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj může upevnit nezávislost Ukrajiny, avšak za vysokou cenu. Napsal to list The Jerusalem Post (JP), podle nějž se začínají objevovat detaily o sobotním jednání premiéra Naftaliho Bennetta s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Jeruzalémský list napsal s odvoláním na zdroje blízké těmto jednáním, že Rusko dalo „konečnou“ verzi nabídky na ukončení současné krize a Zelenskyj se má vyjádřit, zda ji přijme, nebo odmítne.

Podle zdrojů JP je nabídka horší než ta, již mohl Zelenskyj mít před invazí, ale „názorové rozpory obou stran nejsou velké“. Putin podle JP nařídil armádě zastavit operaci a dodržet příměří, zatímco čeká na Zelenského rozhodnutí. Pokud bude odmítavé, dá vojsku příkaz k plnému nasazení, což může změnit podobu Ukrajiny.

Zelenskyj má kývnout na to, že se vzdá Donbasu a oficiálně uzná proruské disidenty. Dále má slíbit, že Ukrajina nevstoupí do NATO, přistoupit na zredukování armády a vyhlásit neutralitu. V případě odmítnutí zemřou tisíce, možná desítky tisíc Ukrajinců a je možné, že Ukrajina ztratí nezávislost.

Bennett podle zdrojů JP nejel do Moskvy s úmyslem být prostředníkem mezi oběma stranami, ale s cílem seznámit se s Putinovým názorem, jeho duševním stavem a limitem, který nehodlá překročit. O tom měl pak informovat Západ.

Ukrajina a Rusko mezi sebou jednají podle JP přímo a tyto rozhovory jsou závažnější, než jak to prezentuje Západ. Kyjev se o informace z těchto jednání se Západem nedělí, protože nechce zmírňovat pocit naléhavosti situace, jaký ve světě panuje.

Ukrajinci znají přesně požadavky Moskvy a vědí, že v příštích dnech je čeká zásadní rozhodnutí. Na Ukrajinu nikdo nenaléhá, rozhodnout se musí Zelenskyj.

Podle JP je Putin odhodlán pokračovat a rostoucí komplikace ho neodrazují. Naopak. Nemůže couvnout, takže čím víc se bude válka komplikovat, tím větší bude tlak na to, aby prokázal, čeho dosáhl. I když se ukázalo, že Rusko nezvítězí rychle, Putin je odhodlanější než kdy dřív.

Ukrajina žádá o příměří, aby bylo možné obnovit dodávky elektřiny do Černobylu

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval k příměří, aby bylo možné obnovit dodávky elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl a provést opravy v komplexu. Ukrajinský státní energetický operátor už dříve uvedl, že ruské síly odpojily jadernou elektrárnu od sítě.

Energoatom, ukrajinská státní jaderná společnost, varovala, že situace může vést k úniku radioaktivních látek z elektrárny. Vítr pak může přenést radioaktivní mrak do dalších oblastí Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Evropy.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že rezervní dieselové generátory v jaderné elektrárně v Černobylu mají kapacitu 48 hodin provozu.

EU přidá na sankční seznam dalších 160 Rusů, potrestá i běloruské banky

Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Evropská komise.

Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba potvrdil čtvrteční setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Dal však najevo jen malá očekávání, pokud jde o výsledek. „Máme zájem na příměří, na osvobození našich území a třetím bodem je vyřešení všech humanitárních otázek,“ uvedl v prohlášení ministr.

Ruská národní garda zadržela v ukrajinském Chersonu více než 400 Ukrajinců, kteří protestovali proti ruské okupaci města, uvádí Kyjev. Cherson je zatím jediným z velkých ukrajinských měst, které ruské jednotky ovládají. 

Pokud chce Rusko na Ukrajině udržet ofenzivní povahu operace, musí podle Pavla Crhonka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany doplnit zásoby. Schopnosti ruské logistiky se podle něj dostaly za hranu udržitelnosti ruských sil nasazených na Ukrajině.

Ruská armáda má podle něj vysokou schopnost bojovat na vlastním území nebo v blízkosti svých hranic. Nezvládá ale podporovat trvalou pozemní ofenzívu bez operační pauzy. Může za to jiné vysoká závislost ruských ozbrojených sil na železnici. (ČTK)