Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 25. února 2022
Ukrajina podle Zelenského zůstala v boji proti ruské armádě sama
Ukrajina zůstala sama v boji proti ruské armádě, uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Řekl také, že nehodlá opustit Ukrajinu, ačkoliv jej a jeho rodinu považuje Rusko za prvořadý cíl. Podle něj do metropole Kyjeva vstoupili ruští diverzanti.
„Kdo je připraven s námi bojovat? Nikoho nevidím. Kdo je připraven poskytnout Ukrajině záruku členství v NATO? Všichni se bojí,“ citoval server RBK Ukrajina ze Zelenského nejnovějšího videoprojevu.
„My se ničeho nebojíme, nebojíme se Ruska,“ dodal ukrajinský prezident s tím, že je ochoten jednat i o neutrálním statusu Ukrajiny. Současně však vyjádřil pochyby, že by se Ukrajině v takovém případě dostalo bezpečnostních záruk.
Zelenskyj rovněž uvedl, že spolu s dalšími činiteli nezbytnými pro fungování státu zůstává v kyjevské vládní čtvrti a že na Ukrajině je stále i jeho rodina. „Podle informací, které máme, mě nepřítel označil za cíl číslo jedna. Moji rodinu jako cíl číslo dvě. Chtějí politicky zničit zemi tím, že zničí hlavu státu,“ řekl.
Brazilský prezident Bolsonaro odvolal viceprezidenta, který podpořil Ukrajinu
Brazilský prezident Jair Bolsonaro ve čtvrtek odvolal svého viceprezidenta Hamiltona Mouraa, který krátce předtím odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Podle Bolsonara přísluší pouze hlavě státu hovořit o současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, informovala agentura Reuters.
Mourao ve čtvrtek odsoudil vpád ruských vojsk na Ukrajinu s tím, že podle jeho názoru nebudou hospodářské sankce vůči Rusku dostatečné a Západ bude možná muset použít sílu. „Brazílie není neutrální. Brazílie dala jasně najevo, že respektuje svrchovanost Ukrajiny,“ citovala Mouraa agentura DPA.
Viceprezidentovo vyjádření šlo podle Reuters výrazně za rámec prohlášení ministerstva zahraničí, které v souvislosti s ruskou vojenskou operací vyjádřilo obavy a vyzvalo k ukončení bojů a diplomatickému řešení. Brazilská diplomacie je tradičně známá tím, že pokud možno nestojí na žádné straně a vyhýbá se zahraničněpolitickým konfliktům, připomíná DPA.
Bolsonaro, který se až dosud k ruskému napadení Ukrajiny téměř nevyjadřoval, uvedl ve svém internetovém pořadu se svými stoupenci, že k situaci má pravomoc mluvit pouze on jako prezident a že Mouraovi to nepřísluší.
Bolsonaro se minulý týden v Moskvě setkal s ruským protějškem Vladimirem Putinem a uvedl, že Brazílie je s Ruskem „solidární“. Nebylo zcela zřejmé, zda má na mysli ruské postoje ohledně Ukrajiny. K invazi uvedl dosud pouze to, že má obavy o bezpečnost Brazilců na Ukrajině a že brazilské velvyslanectví v Kyjevě je připravené pomoci přibližně 500 brazilským občanům žijícím v zemi.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život 137 ukrajinských občanů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno. V projevu krátce před čtvrteční půlnocí to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Dnes jsme bohužel přišli o 137 našich hrdinů, našich občanů,“ uvedl ukrajinský prezident. Mezi oběťmi je podle něj i deset důstojníků.
Zprávy ze dne 24. února 2022
Íránský prezident v rozhovoru s Putinem označil rozšiřování NATO za hrozbu
Íránský prezident Ebráhím Raísí v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že považuje rozšiřování NATO na východ za „vážnou hrozbu“ pro bezpečnost a stabilitu regionu. Zároveň vyjádřil naději, že ruský vpád na Ukrajinu „bude přínosem“ pro obyvatele. S odkazem na íránská média o tom píše agentura Reuters.
„Expanze NATO na východ vyvolává vážné napětí a je vážnou hrozbou pro stabilitu a bezpečnost nezávislých států v různých oblastech,“ citovala íránská média vyjádření íránského prezidenta po ruském útoku na Ukrajinu. „Doufám, že to, co se děje, bude přínosem pro lidi a celý region,“ prohlásil Raísí.
Macron vyzval Putina zastavit ofenzívu, Putin vysvětloval své důvody
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým francouzským protějškem poskytl Emmanuelu Macronovi „vyčerpávající vysvětlení příčin a okolností“ svého rozhodnutí podniknout speciální vojenskou operaci na Ukrajině, oznámila agentura TASS s odvoláním na komuniké Kremlu. Podle Elysejského paláce Macron vyzval Putina, aby okamžitě ukončil ruský útok.
Telefonát se podle Kremlu uskutečnil z iniciativy Paříže, rozhovor byl otevřený a oba prezidenti se dohodli zůstat v kontaktu. Podle Elysejského paláce mu předcházel telefonický rozhovor Macrona s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Šlo o první přímý kontakt Putina se západním státníkem od ranního zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. Francie v současnosti předsedá Evropské unii.
Státní pohraniční služba Ukrajiny hlásí, že kvůli vyhlášení stanného práva je dočasně omezen odchod určité kategorie občanů ze země. Zejména mužští občané Ukrajiny ve věku 18 až 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu.
Ve Voroněžské oblasti, sousedící s Ukrajinou, se zřítil ruský armádní letoun An-26, jehož posádka zahynula.
Pentagon vyšle do Německa dalších přibližně 7000 vojáků v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, sdělil agentuře AFP vysoce postavený činitel.
Summit EU se shodl na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy podle závěrů dnešního summitu míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Zasáhnou také další ruské představitele.
Šéfové unijních států zároveň rázně odsoudili dnešní ruský útok na Ukrajinu a vyzvali Moskvu k jeho okamžitému ukončení. Vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Lídři vyjádřili podporu Ukrajině, které jsou podle nich unijní země připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc.
Ruští občané údajně pálí své pasy na podporu Ukrajiny před ruskou ambasádou v Tel Avivu.
























Austrálie, Nový Zéland a Japonsko zavádí nové sankce proti Rusku
Nový Zéland v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámil cílený zákaz vstupu ruským činitelům a zákaz obchodu s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami. Japonsko a Austrálie sdělily, že své sankce vůči Rusku posílí. Informovala o tom agentura Reuters. Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Nové sankce proti Rusku ve čtvrtek oznámily Spojené státy, EU či Kanada.
„Svět mluví a vysílá velmi jasný signál Rusku, že to, co udělali, je špatné a budou čelit světovému odsouzení,“ uvedla novozélandská premiéra Jacinda Ardernová. Podle novozélandských médií se nově ohlášený zákaz vstupu týká ruských vládních činitelů, kteří jsou s invazí spojeni. Další sankce podle Ardernové mohou následovat, pokud bude konflikt dál eskalovat.
Japonský premiér Fumio Kišida uvedl, že Japonsko rozšíří sankce proti Rusku na tři oblasti, včetně finančních institucí a vývozu vojenského vybavení. Podle agentury Reuters zároveň řekl, že udělá vše pro omezení ekonomického dopadu ukrajinské krize na Japonsko.
Australský premiér Scott Morrison oznámil, že jeho země rozšíří sankce vůči některým prominentním ruským občanům a zákonodárcům. „Společně s našimi partnery budeme pracovat na vlně sankcí a na dalším zvyšování tlaku na Rusko,“ uvedl na tiskové konferenci.