Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina si dosud nepřevzala 5000 vojenských přileb, které se zemi  rozhodlo darovat Německo, sdělilo německé ministerstvo obrany. Dar vyvolal nejen na Ukrajině rozporuplné reakce, protože ostatní západní země včetně Česka dodávají Kyjevu zbraně i munici, což Německo odmítá.

Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis děkuje českému ministerstvu zahraničí za vyjádření podpory.

Kreml lituje, že Německo pozastavilo certifikaci projektu plynovodu Nord Stream 2, uvedla agentura Interfax s odkazem na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Doufá, že jde pouze o dočasný krok. 

Finský prezident: Ruské kroky oživují naši diskusi o vstupu do NATO

Rusko svými kroky vůči Ukrajině posiluje debatu o možném vstupu Finska do NATO, prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. „Probíhá tady živá debata o vstupu do NATO a bude nepochybně ještě intenzivnější, pokud nám k tomu Rusko dá důvody,“ prohlásil finský prezident. „Finsko silně podporuje Ukrajinu a ukrajinský lid,“ dodal. 

Prezident severské země, která s Ruskem sdílí nejdelší pozemní hranici ze všech států EU, již v pondělí večer odsoudil rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat obě povstalecké republiky na východě Ukrajiny a vyslat do nich armádu.

Bělorusko bude dále posilovat vojenskou spolupráci s Ruskem, prohlásil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle agentury TASS oznámil, že Bělorusko hodlá v nejbližších letech nakoupit moderní zbraně, včetně stíhaček Su-30 SM, protiletadlový raketový systém Tor-M2 a desítky vrtulníků. Minsk zvažuje také pořízení ruského systému protivzdušné a protiraketové obrany S-400 Triumf.

Vlády evropských zemí si kvůli Ukrajině předvolaly ruské velvyslance

Vlády řady evropských zemí si kvůli postupu Moskvy vůči Ukrajině předvolaly ruské velvyslance, aby jim předaly formální protest. Předvolání v úterý dostali například velvyslanci v Británii, Rakousku či Nizozemsku. Ukrajina povolala kvůli konzultacím do Kyjeva svého moskevského chargé d'affaires.

"Británie vyzvala Rusko, aby vysvětlilo uznání samozvané doněcké a luhanské republiky a přesun vojenských sil na Ukrajinu. Předvolali jsme dnes velvyslance, abychom zdůraznili, že takové kroky jsou porušením mezinárodního práva," uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zahraničí. S velvyslancem Andrejem Kelinem se sešel náměstek Philip Barton, který mu oznámil, že Londýn zavede proti Rusku sankce. Ty později představil premiér Boris Johnson.

Ruského velvyslance si předvolal také nizozemský premiér Mark Rutte, aby mu řekl, že uznání nezávislosti dvou separatistických republik je "naprosto nepřijatelné", uvedla agentura ANP. Silný protest ohledně narušení ukrajinské suverenity si dnes vyslechl i ruský velvyslanec v Rakousku, uvedl na tiskové konferenci kancléř Karl Nehammer.

Navzdory krizi kolem Ukrajiny zahájily akcie v USA obchodování jen mírným poklesem. Index S&P 500 odepisoval 0,1 procenta zhruba na 4345 bodů.

Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů

Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard korun). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Ruské akcie přitom v úterý v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.

Nejhůře tato krize z ruských oligarchů zasáhla šéfa ruské ropné společnosti Lukoil Vagita Alekperova, který k pondělnímu odpoledni ztrácel 946 milionů dolarů (asi 20,3 miliardy korun). Jen o málo nižší ztráty zaznamenali spolumajitelé ruské plynárenské společnosti Novatek Leonid Michelson (minus 927 milionů USD) a Gennadij Timčenko (minus 906 milionů USD).

O moc lépe na tom nejsou ani oligarchové z ocelářského sektoru. Vladimir Lisin, který má pod kontrolou ocelárny NLMK, eviduje kvůli pondělnímu propadu cen akcií ztrátu 645 milionů dolarů. Podle loňského žebříčku druhý nejbohatší člověk v Rusku Vladimir Potanin, který vlastní těžební společnost Norilsk Nickel, ztrácí 751 milionů. Šéf hutní firmy Severstal Alexej Mordašov pak ztrácí 556 milionů dolarů.

Bílý dům nyní začal označovat rozmístění ruských jednotek na východní Ukrajině jako „invazi“, uvádí AP. "Myslíme si, že toto je, ano, začátek invaze, nejnovější ruské invaze na Ukrajinu,“ řekl zástupce amerického poradce pro národní bezpečnost Jon Finer. "Invaze je invaze a právě to probíhá," dodal.

Ukrajinský byznys zatím funguje v běžném režimu

Ukrajinský byznys zatím pokračuje v běžných aktivitách, píše Ukrajinska pravda s odkazem na průzkum Evropské byznysové asociace mezi ukrajinskými i mezinárodními podnikateli. Vyplynulo z něj, že v normálním režimu funguje zhruba 90 procent podniků.

Šetření ukázalo, že 70 procent z nich už však má "pohotovostní plány" a patnáct procent hlásí připravenost opustit Ukrajinu, vyčkává ale na vývoj. Průzkum se však uskutečnil v pondělí ještě před rozhodnutím Ruska uznat separatistické útvary v Donbasu.

Ministerstvo zahraničí dál doporučuje českým občanům, aby necestovali do Luhanské, Doněcké, Černigovské, Sumské, Charkovské, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské, Mykolajevské a Oděské oblasti. Těm, kteří se nachází v jiných částech Ukrajiny, doporučuje, aby zvážili odjezd ze země. Pokud se rozhodnou zůstat, mají mít připravený plán evakuace pro případ nouze. Ministerstvo upozorňuje, že „v případě vzniku vojenského konfliktu bude mít jen velmi omezené možnosti poskytovat českým občanům na území Ukrajiny pomoc a ochranu“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský rozhodl o předvolání velvyslance Ruské federace do Černínského paláce k náměstkovi ministra  Martinu Smolkovi.

Ukrajinský parlament v prohlášení označil Rusko za agresora okupujícího ukrajinská území a vyzval k přijetí tvrdých protiruských sankcí.

Krizový štáb ministerstva zahraničních věcí se shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči nezávislému státu, na kterou musí přijít tvrdá a jednotná odpověď.

Polsko chce tvrdší postoj

Bílý dům přivítal německé zastavení procesu certifikace plynovodu Nord Stream 2 a uvedl, že na oznámení Berlína naváže ještě v úterý vlastními novými opatřeními. "Prezident Joe Biden dal jasně najevo, že vpadne-li Rusko na Ukrajinu, budeme s Německem pracovat na tom, aby Nord Stream 2 nepostupoval kupředu," sdělila mluvčí Jen Psakiová.

Poněkud odlišné stanovisko zaznělo z Varšavy, a to od polského vicepremiéra a šéfa vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. "Je to lepší než nic, ale příliš málo," citovala jej agentura Reuters. Kaczyński dodal, že státy by neměly "poskytovat prostředky agresivním státům".