Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Z východoukrajinského Donbasu do Ruska přešlo hranici podle Moskvy 53 tisíc lidí. Evakuace z povstaleckých regionů začala v pátek.

Lipavský: Česko připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině

Ministerstvo zahraničí připravuje další zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deseti milionů, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj zřizuje dvě pracovní skupiny, jedna se bude zabývat vyhodnocováním situace na Ukrajině, druhá humanitární pomocí a její přípravou. V neděli nebo v pondělí chce úřad vydat aktualizované doporučení k cestování na Ukrajinu, jeho znění úřad dopracovává. Ministr opětovně Čechy vyzval, aby do země necestovali.

Ministr po zasedání krizového štábu ministerstva, který se sešel k ukrajinské krizi potřetí, řekl, že úřad pečlivě zvažuje všechny možné scénáře a vyhodnocuje jejich pravděpodobnost.

Apeloval na české občany, aby byli opatrní vůči dezinformacím, které se týkají situace na Ukrajině. Rusko podle něj vytváří scénáře, které by mohly ospravedlnit případnou invazi na Ukrajinu. Za součást dezinformací označil například informaci z tohoto týdne, že Rusko začalo stahovat část svých jednotek od hranic s Ukrajinou. Ve skutečnosti podle něj naopak vojáků přibylo, zhruba na 200 tisíc.

Za napětím v Donbasu jsou podle Putina provokace ukrajinské armády

Příčinou stupňování napětí v Donbase jsou provokace ukrajinské armády. V telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem to řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Macron ale na rozdíl od něj vinu připsal separatistům. Podle Macronova úřadu se prezidenti shodli, že se pokusí dosáhnout příměří na ukrajinském východě. V posledních dnech jsou odtud hlášeny přibývající incidenty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty.

Podle amerického ministra zahraničí vše nasvědčuje tomu, že Rusko je na pokraji invaze na Ukrajinu. USA však stále chtějí válce zabránit diplomacií.

Mluvčí Kremlu: V Donbasu nyní i drobná provokace může mít nenapravitelné následky. Napětí stupňuje Západ svými výroky o údajné invazi.

pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, obává se Fiala

Česko by zřejmě patřilo k zemím, které by byly uvalením sankcí vůči Rusku více zasaženy, řekl v ČT premiér Petr Fiala. Pravděpodobně by dostala kompenzace. Fiala rovněž ocenil jednotu Evropské unie ohledně ukrajinské krize. Ruský prezident Putin s tak jednotným postojem Západu nepočítal, míní. Situace na Ukrajině je podle něj každým dnem vážnější a pravděpodobnost mírového řešení se snižuje.

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit dnes.

Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA. Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30.000 vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvakrát tak často jako za den předtím, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Napsala také, že v centru povstaleckého Doněcku bylo slyšet několik explozí. Co je způsobilo, ale není jasné. Povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.

Rusko by podle Bílého domu mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoli

Rusko by mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoli. Uvedl to v sobotu Bílý dům a oznámil, že americký prezident Joe Biden na dnešek svolá schůzku Národní bezpečnostní rady, která má situaci prodiskutovat.

Finsko přirovnalo ruské zacházení s Ukrajinou k hrozbám Sovětského svazu

Finský prezident Sauli Niinisto v sobotu v Mnichově na bezpečnostní konferenci přirovnal současný postup Ruska vůči Ukrajině k pokusu sovětského diktátora Josifa Stalina ohrozit a rozdělit Finsko před jeho napadením v roce 1939. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko podle Johnsona plánuje největší válku v Evropě od roku 1945

Britský premiér Boris Johnson pro BBC uvedl, že vš nasvědčuje tomu, že Rusko plánuje největší válku v Evropě od roku 1945. Všechny ukazatele naznačují, že tento plán v některých ohledech už začal.

Prezident Spojených států Joe Biden je také přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Ačkoliv stále existuje prostor pro diplomacii, Rusko plánuje útok v příštích dnech, včetně útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev, řekl šéf Bílého domu.

Blinken se sejde s Lavrovem za podmínky, že Rusko do té doby nenapadne Ukrajinu

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v sobotu potvrdil, že je připravený sejít se 24. února se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem za podmínky, že do té doby nezačne Rusko útočit na Ukrajinu.

V rozhovoru s ruskou televizí Dožď ministr řekl, že USA už v minulosti uvedly, že jsou připraveny jednat o tom, co lze udělat pro posílení bezpečnosti všech - Ruska, USA i Evropy. „Máme se setkat (s Lavrovem) dvacátého čtvrtého, koncem příštího týdne v Evropě. Předpokládá to ale, že Rusko do té doby nezaútočí na Ukrajinu,“ sdělil Blinken.

Řekl, že i prezident Joe Biden je připravený sejít se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud se USA rozhodnou, že to bude přínosné.

Desítky lidí se sešly v Praze na podporu Ukrajiny

Výzva české vládě, aby zahájila sankce proti Rusku, zazněla v sobotu na setkání několika desítek lidí na Václavském náměstí. Na podporu Ukrajiny, kde se stále více vyhrocuje situace směřující k možnému vojenskému konfliktu, ho dnes svolala skupina dobrovolníků Občanský rozcestník. Ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis poděkoval České republice za morální podporu i dodávky munice.

„Scházíme se tu v situaci, kdy na hranicích svobodné demokratické evropské země, Ukrajiny, stojí Putinova vojska, jeho tanky jsou připraveny, jeho letadla, jeho raketové systémy mají ambici rozdrtit evropské a demokratické směřování Ukrajiny,“ řekl politolog Petr Kutílek. „To je věc, kterou nesmíme připustit a nepřipustíme,“ uvedl.

Ukrajinský prezident: Ukrajina chce mír, ale v případě útoku se bude bránit

Ukrajina si přeje mír, ale v případě ruského útoku se bude bránit. V Mnichově to v sobotu na bezpečnostní konferenci prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Řekl také, že evropský systém bezpečnosti je rozvrácen, proto musí být vybudována zcela nové bezpečnostní architektura. Chce rovněž, aby se zajištěním bezpečnostních záruk Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

„Ukrajina chce mír, Evropa chce mír. Svět říká, že nechce žádnou válku, a Rusko říká, že zaútočit nechce. Někdo tady lže,“ řekl na úvod emotivního projevu Zelenskyj. Uvedl, že Kyjev je připraven jednat podle minského mírového procesu a je připraven vést mírová jednání v takzvaném normandském formátu, což jsou přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny pod patronátem Německa a Francie. Dodal, že jen mírovou cestou může Ukrajina dosáhnout návratu východních oblastí a autonomního poloostrova Krym, které Rusko anektovalo v roce 2014.

Ukrajinský prezident označil systém mezinárodní bezpečnosti za zastaralý a křehký. „Bezpečnostní architektura v Evropě je rozvrácena, už ji nelze opravit, proto je čas vybudovat novou,“ uvedl. Zároveň odmítl, aby Západ nahlížel na Ukrajinu jako na nárazníkovou zónu mezi Ruskem.

Vyzval také NATO, aby jasně a upřímně řeklo, zda si přeje Ukrajinu ve svých řadách. „Řekli nám, že dveře jsou otevřené, ale dovnitř nesmíme,“ uvedl. Kyjev o členství usiluje a Severoatlantická aliance opakovaně uvedla, že pro rozšíření jsou dveře otevřené. Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Mnichově prohlásil, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v nejbližších letech ani nebude.

Zelenskyj zdůraznil, že v případě ruské invaze se Ukrajina bude bránit. „Budeme bránit svou zemi. Ať již samotní, nebo s pomocí ze zahraničí,“ řekl. Varoval také, že další na řadě mohou být státy NATO a že Polsko nebo pobaltské státy dobře vědí, kam agrese může vést.

V následné debatě prohlásil, že na sankce bude po invazi již pozdě. „Je nám sdělováno, že máme jen několik dní, pak začne válka. Tak říkám v pořádku, uvalte sankce již dnes. Oni nám odpovídají, že sankce uvalí, jakmile bude válka. Na to jim já říkám, že když tvrdí, že na 100 procent bude za pár dní válka, tak na co čekají. Nepotřebujeme sankce, až začne bombardování, až bude země vypálena, až nebudeme mít hranice a ekonomiku a až bude země okupována,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident poznamenal, že by pomohlo i zveřejnění seznamu sankcí, které by Západ v případě agrese na Rusku uvalil. Zdůraznil, že Ukrajina nepanikaří. „Nepanikaříme, chceme žít klidné životy a v silné zemi,“ řekl.

Na dotaz, co Rusko žádá, odpověděl, že neví. „Nevím, co chce prezident Ruské federace (Vladimir Putin), proto jsem navrhnul setkání,“ řekl. V závěru krátké debaty, kdy moderátorka dostala do sluchátka pokyn, že Zelenskyj musí Mnichov opustit, řekl prezident, že i krátká návštěva konference byla důležitá. Dodal, že zemi zanechal v dobrých rukách občanů a vojáků.

Německo a Rakousko vyzvaly své občany, aby opustili Ukrajinu

Německo a Rakousko doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Informovaly o tom tiskové agentury. Oba státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze.

Německé ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany, aby okamžitě opustili Ukrajinu kvůli zvyšujícímu se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vyzýváme německé občany, aby okamžitě opustili zemi. Vojenská konfrontace je možná kdykoli,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Ke stejnému kroku vyzvalo své občany i sousední Rakousko. „Je třeba očekávat výrazné zhoršení situace,“ oznámilo dnes rakouské ministerstvo zahraničí, podle kterého se za posledních 24 hodin výrazně zvýšil počet incidentů na východě země. Výzva se vztahuje na celou Ukrajinu s výjimkou některých západních částí. Úřady v současné době na Ukrajině registrují přibližně 180 Rakušanů. Ministerstvo také varovalo před cestami na Ukrajinu.

Úřady nicméně posílily personál rakouského velvyslanectví. „Budou i nadále zastávat pozice na místě, aby v případě potřeby podpořili Rakušany opouštějící zemi a udržovali kontakt se svými ukrajinskými partnery,“ uvedlo ministerstvo.