Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německá ministryně zahraničí varovala před dezinformacemi od separatistů

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková varovala před dezinformacemi, které se šíří především od proruských separatistů z východní Ukrajiny. V sobotním rozhovoru s novináři na okraj Mnichovské bezpečnostní konference zdůraznila, že je nutné zabránit tomu, aby se dezinformace staly příčinou války.

„Musíme být opatrní, abychom se nestali oběťmi cílených dezinformací, proto je důležité pečlivě sledovat, co se děje na místě,“ řekla Baerbocková. Uvedla, že dezinformace se šíří především z takzvaných lidových republik, které na východě Ukrajiny jednostranně vyhlásili proruští separatisté. Povstalci v pátek nařídili evakuaci civilistů do Ruska, protože tvrdí, že jsou přímo ohroženi ukrajinským agresivním přístupem.

„Rusko má kolem hranic s Ukrajinou více než 140 tisíc vojáků a nyní předstírají, že je Ukrajinci ohrožují,“ řekla Baerbocková o evakuacích. „Ukrajina nezavdala jediný důvod k evakuacím,“ dodala.

USA budou bránit členy NATO, ujistila viceprezidentka USA Harrisová

Spojené státy budou bránit členy Severoatlantické aliance, pokud budou napadeny. V sobotu to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Varovala Rusko, že případná invaze na Ukrajinu povede nejen k ekonomickým sankcím, ale také k výraznému posílení východního křídla NATO. Zároveň vyzvala Moskvu k dialogu.

„Každý stát si může svobodně rozhodnout o své příslušnosti k mezinárodním organizacím. Suverenita a územní celistvost všech zemí musí být respektována a hranice států nemohou být měněny silou,“ řekla Harrisová. Zdůraznila, že toto jsou principy, které Evropě po dvou světových válkách zajistily do té doby nevídané období míru, které je nyní Ruskem ohroženo. „Základy evropské bezpečnosti nyní na Ukrajině čelí přímé hrozbě,“ uvedla.

Čína vnímá NATO jako produkt studené války

Severoatlantická aliance je produktem studené války, který je třeba adaptovat na současnou situaci. V sobou to na Mnichovské bezpečnostní konferenci přes internetové připojení řekl čínský ministr zahraničí Wang I. Uvedl také, že Peking řešení rusko-ukrajinské krize vidí v pokračování mírového procesu z Minsku a že Čína zastává postoj respektu k suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti všech zemí.

„Postoj Číny k NATO je konzistentní. Jsme přesvědčeni, že studená válka je dávno pryč. A NATO je produktem studené války,“ řekl Wang, podle kterého je nyní nutné reagovat na současnou podobu světa. Uvedl, že je otázkou, zda neustále rozšiřování NATO na východ povede k míru v Evropě. „Na tuto otázku si musí odpovědět naši evropští přátelé,“ řekl.

Rusko z rozkazu Putina zahájilo cvičení se strategickými jadernými zbraněmi

Rusko v sobotu zahájilo vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na mluvčího Kremlu. Dohlíží na něj přímo prezident Vladimir Putin. Podle dřívějších informací by měl spolu s ním celou akci, která přichází v době prudké eskalace na východě Ukrajiny, sledovat také běloruský prezident Alexandr Lukašenko.

Při cvičení, které Moskva oznámila v pátek, chce Rusko testovat rakety a střely s plochou dráhou letu i spolehlivosti konvenčních a jaderných zbraní. Putin mu má velet ze střediska ministerstva obrany.

Ruské vojsko u hranic s Ukrajinou nemá ospravedlnění, řekl Scholz

V Evropě opět hrozí válka a více než 100 tisíc ruských vojáků na hranicích s Ukrajinou nemá žádné ospravedlnění. V sobou to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který opětovně vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k jednáním. V projevu kancléř hájil význam demokracie, kterou považuje dlouhodobě za stabilní politické zřízení.

„V Evropě znovu hrozí válka a hrozba rozhodně není zažehnaná,“ řekl Scholz. Poukázal na to, že kvůli rusko-ukrajinské krizi upadají do pozadí další významné výzvy, jako jsou pandemie nemoci covid-19 a tažení proti klimatickým změnám.

NATO nedělí členy na kategorie, všichni jsem spojenci, řekl Stoltenberg

Severoatlantická aliance nemá členy první a druhé kategorie, všichni jsme jednotně spojenci. V sobotu to v Mnichově na bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl, že NATO nevidí žádné známky stahování ruských vojáků od hranic s Ukrajinou, posilování rozmístěných vojsk naopak pokračuje. Stoltenberg také oznámil, že dopisem vyzval ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k uspořádání dalšího jednání na úrovni Rady NATO-Rusko, aby se předešlo válce na Ukrajině.

„Nemáme žádné členy NATO první kategorie na západně a naopak členy druhé kategorie na východě, všichni jsme spojenci jedné aliance,“ řekl Stoltenberg. Řekl, že nynější krize ohrožuje více než jen Ukrajinu, protože v sázce jsou vztahy Západu s Ruskem. „Moskva se snaží vrátit do historie a chce obnovit své sféry vlivu,“ uvedl.

Putin a Macron budou v neděli telefonicky jednat, Zelenskyj míří do Mnichova

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron budou v neděli telefonicky hovořit o situaci na Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes potvrdil Kreml. Agentura Reuters zase uvedla, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zavítá na bezpečnostní konferenci do Mnichova, aby se ještě tentýž den vrátil do Kyjeva.

Vůdce doněckých separatistů Pušilin vyhlásil všeobecnou mobilizaci

Vůdci neuznávané Doněcké i Luhanské lidové republiky, které na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Oznámení přichází v době, kdy pozorovatelé OBSE hovoří o dramatickém nárůstu počtu násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou a Ruskem podporovanými separatisty.

„Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ oznámil vůdce samozvané republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení. Nedlouho poté stejný krok podle agentury Reuters učinil i vůdce Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik. Proruští separatisté situaci v regionu označili za kritickou.

Napětí v regionu tak dále stoupá. Prezident Spojených států Joe Biden v pátek konstatoval, je přesvědčený, že se jeho ruský protějšek Vladimir Putin již rozhodl pro invazi na Ukrajinu. Moskva to odmítá a označuje za propagandu Západu.

USA obviňují Rusko z rozsáhlých kyberútoků na Ukrajinu z tohoto týdne

Spojené státy v pátek obvinily ruskou vojenskou rozvědku, že stála za úterními rozsáhlými kybernetickými útoky, které dočasně vyřadily z provozu weby ukrajinského ministerstva obrany, dalších vládních agentur a dvou bank. Rusko svou roli v incidentu již dříve popřelo. Zástupkyně bezpečnostního poradce prezidenta Joea Bidena Anne Neubergerová řekla médiím, že Bílý dům chce Rusko za zločiny v kyberprostoru dohnat k odpovědnosti.

„Rusko se rádo pohybuje nepozorovaně a spoléhá se na to, že určení autora útoků bývá dlouhý proces. Ve světle této skutečnosti postupujeme rychle při přisuzování těchto DDos útoků,“ řekla Neubergerová. Při DDos útocích pachatelé zahlcují cílové servery obrovským počtem požadavků, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu. „Domníváme se, že ruská vláda je zodpovědná za rozsáhlé útoky na ukrajinské banky z tohoto týdne,“ dodala.

Američané podle Neubergerové mají data, jež ukazují, že infrastruktura napojená na ruskou vojenskou rozvědku GRU „posílala vysoký objem komunikace na IP adresy a domény na Ukrajině“.

Podle ukrajinských činitelů byl úterní útok největším v historii země. Západ přitom varuje, že pokud Rusko skutečně uvažuje o invazi na Ukrajinu, bude podobných incidentů zřejmě přibývat. Místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov ve středu řekl, že při útoku byly použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu a Česka.

Británie vyklízí ambasádu v Kyjevě, vyzvala své občany k odjezdu z Ukrajiny

Britské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo uzavření svého velvyslanectví v Kyjevě a přesun diplomatické mise do Lvova na západě Ukrajiny. Britské občany vyzvalo k odjezdu ze země, dokud jsou k dispozici běžné komerční lety, informovala agentura Reuters. Přesunutí ambasády z Kyjeva je podle ministerstva dočasné, její personál bude nadále poskytovat služby z pobočky ve Lvově. Británie se k přesunu zastupitelského úřadu rozhodla v obavách z možné ruské invaze na Ukrajinu. 

Ifo varuje před zdražením ropy a plynu v případě ruské invaze na Ukrajinu

Mnichovský ekonomický institut Ifo v pátek varoval před výrazným nárůstem cen ropy a zemního plynu v případě, že Rusko uskuteční invazi na Ukrajinu. „I v případě, že dodávky plynu nebudou omezeny, nastane cenový šok, přinejmenším dočasný,“ uvedl prezident institutu Clemens Fuest ve zprávě.

Tento nárůst cen by měl podle Fuesta dopad na německé domácnosti i podniky. „V současnosti předpovídáme, že míra inflace (v Německu) letos bude činit čtyři procenta. Pokud vypukne válka, mohla by být ještě vyšší,“ upozornil šéf Ifo.

Poukázal rovněž na vzájemnou závislost Ruska a Evropy v energetickém sektoru. Evropa podle něj potřebuje ruskou ropu a plyn, zatímco Rusko potřebuje peníze z jejich prodeje. Fuest pokládá za nepravděpodobné, že by Rusko přikročilo k zastavení dodávek plynu, protože chce i v budoucnu Evropě plyn prodávat. Evropa by podle něj v případě přerušení ruských dodávek hledala nové zdroje, například ve formě dovozu zkapalněného plynu tankery.

RIA Novosti: U vlády neuznávané republiky na východě Ukrajiny explodovalo auto

U sídla vlády neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, explodoval v pátek večer automobil. Informovala o tom ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na svého zpravodaje z místa a na oznámení místní policie. Zranění podle agentury zatím hlášená nejsou.

Kolem 19:00 moskevského času (17:00 středoevropského času) neznámí pachatelé odpálili automobil v centru Doněcku na parkovišti ve vzdálenosti několika desítek metrů od budovy místní vlády, upřesnila podle agentury policie Doněcké lidové republiky. Obyvatele téměř milionové metropole úřady vyzvaly, aby zachovali klid a co nejvíce omezili cesty po městě.

Renault se kvůli rusko-ukrajinskému napětí bojí o dodávky do ruských továren

Francouzský výrobce automobilů Renault se bojí o dodávky do svých ruských továren. Mohly by podle něj uváznout, pokud se zhorší napětí v rusko-ukrajinských vztazích. Informoval o tom list Financial Times. S problémy by se pak potýkaly dvě ruské továrny jeho podniku AvtoVAZ, které vyrábějí vozy Lada, a továrna na vozy značky Renault v Moskvě.

Asi 90 procent prodejů ze závodů AvtoVAZ zůstává v Rusku, uvedl v pátek generální ředitel Renaultu Luca de Meo. Ale „potenciálně by mohla nastat další krize dodavatelského řetězce spojená s díly, které by musely pocházet ze zahraničí,“ řekl de Meo investorům.

Macron vyzval k ukončení vojenských akcí a bombardování na Ukrajině

Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s napjatou situací kolem Ukrajiny vyzval k „ukončení vojenských akcí“ a obnovení konstruktivních jednání. Ruský tlak v oblasti podle Macrona nepolevuje, situace je nadále „velmi znepokojivá“ a v posledních hodinách si vyžádala několik obětí na životech, řekl Macron novinářům v Bruselu po skončení summitu Evropské a Africké unie. Zdůraznil také územní nedotknutelnost Ukrajiny, informovala agentura DPA.

„V tuto chvíli nemáme žádné důkazy, že by se ruská vojska stahovala,“ uvedl Macron. Podle amerických odhadů je u ukrajinských hranic zhruba 170 tisíc ruských vojáků a do oblasti přicházejí další jednotky. „Bombardování v kontaktní zóně bylo obnoveno. Zaprvé vyzýváme k zastavení vojenských akcí a k rychlé deeskalaci a zadruhé k obnovení konstruktivních jednání, protože nadále tvrdíme, že situace se může vyvíjet pouze prostřednictvím dialogu,“ řekl Macron citovaný agenturou AFP.

„Oceňuji prohlášení (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina, ale pokud chcete být spolehlivým partnerem, je vždy dobré, aby činy odpovídaly prohlášením,“ prohlásil Macron.