Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
The Guardian: Lammy vzkázal USA, že je čas, aby spojenci Ukrajiny ukázali odvahu
Britský ministr zahraničí David Lammy řekl, že je načase, aby spojenci Ukrajiny ukázali odvahu. Podle deníku The Guardian jeho poznámka mířila na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena, se kterou Londýn jedná o povolení pro Kyjev použít dalekonosné zbraně k útokům na ruském území.
Lammy mluvil na akci konané na okraj sjezdu labouristů v Liverpoolu. Řekl, že problémy spojené s válkou na Ukrajině se budou prohlubovat a zhoršovat, zejména na konci příštího roku, v roce 2026 a později. „Nyní je kritická chvíle pro odvahu, trpělivost a statečnost spojenců stojících na straně Ukrajiny,“ uvedl. Jeho poznámky podle The Guardian mířily „do váhajícího Bílého domu“, který si dělá těžkou hlavu kvůli nebezpečí, jež by s sebou neslo povolení nasadit zbraně jako britské rakety Storm Shadow k útokům v Rusku.
Policie v Moskvě zatýkala manželky a matky vojáků bojujících na Ukrajině
Manželky a matky ruských vojáků nasazených v bojích na Ukrajině se v sobotu u sídla ministerstva obrany dožadovaly jejich demobilizace a schůzky s ministrem obrany Andrejem Belousovem. Informoval o tom internetový portál televize Nastojaščeje vremja. Akce se konala na druhé výročí částečné mobilizace, kterou v reakci na neúspěchy na bojišti vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Před ministerstvo přišlo asi 20 lidí, mezi nimi aktivistky z hnutí Cesta domů (Puť domov), které sdružuje příbuzné mobilizovaných vojáků. Podle lidskoprávního projektu OVD-Info se za nimi ale později vydala skupina neznámých osob a dostaly se s ženami do slovní potyčky. Zřejmě šlo o členy jednoho provládního hnutí.
Pavel se v USA zaměří na témata podpory Ukrajiny či reformy OSN
Prezident Petr Pavel se při týdenní cestě do Spojených států zaměří na pokračující podporu Ukrajiny, reformu OSN i úsilí Česka stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN v letech 2032 a 2033. Pavel to dnes v Praze řekl novinářům před odletem do New Yorku. V USA se zúčastní Valného shromáždění OSN, následně navštíví Chicago ve státu Illinois a Cedar Rapids v Iowě.
Prezident se 79. zasedání Valného shromáždění OSN účastní od 23. do 25. září, součástí delegace bude také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Priority pro Česko jsou tři - pokračující podpora Ukrajiny proti ruské agresi, reforma OSN a jejích procedur a postupů, třetím je aktivní podpora ČR při její ambici stát se nestálým členem Rady bezpečnosti pro období let 2032 až 2033,“ řekl Pavel.
Ohledně Ukrajiny se chce prezident soustředit na apel na státy, které váhají, na jakou stranu se v konfliktu postavit. „Svět, ve kterém žijeme, funguje na základě dohodnutých pravidel, ke kterým jsme se zavázali všichni a která bychom měli dodržovat, pokud nechceme, aby svět upadl do chaosu,“ uvedl Pavel.
Státy podle něj nemají zvažovat své sympatie k Rusku, ale to, zda chtějí žít ve světě, kde platí mezinárodní pravidla a normy jako Charta OSN. „Jedině na základě respektu k těmto dohodnutým pravidlům můžeme žít ve světě, kde bude převládat mír, ne násilí,“ řekl.
Ukrajina hlásí, že v noci zničila 71 z 80 ruských dronů
Ukrajina v noci na dnešek zničila 71 z 80 ruských dronů, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Ukrajinské úřady také sdělily, že počet zraněných po sobotním večerním útoku, který v Charkově zasáhl obytný dům, stoupl na 21. Rusko zase podle agentury TASS informovalo o sestřelení 15 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že vedle 71 zničených ruských dronů se jich šest také podařilo neutralizovat pomocí systémů elektronického boje. Co se stalo se zbylými drony, Kyjev neuvedl. Zatím nejsou zprávy o škodách či zraněných.
Ruský útok na ukrajinský Kryvyj Rih si vyžádal tři oběti
Ruský útok na ukrajinský Kryvyj Rih si v noci vyžádal tři oběti, včetně jednoho dítěte, uvedl server The Kyiv Independent.
Rezidenční čtvrť ve městě Kryvyj Rih, které leží v Dněpropetrovské oblasti, podle ukrajinských úřadů zasáhla ruská raketa, která zničila dva domy a kolem 20 dalších poškodila. Zabila 12letého chlapce a dvě ženy ve věku 75 a 79 let. Zranění utrpěli tři další lidé, včetně 17letého mladíka. Všichni jsou v nemocnici se středně těžkými poraněními.
Celkem si za posledních 24 hodin ruské útoky na Ukrajině vyžádaly osm životů a 53 zraněných, napsal The Kyiv Independent.
Ukrajina zakázala úředníkům Telegram kvůli obavám ze špionáže
Ukrajina zakázala používání aplikace pro zasílání zpráv Telegram v oficiálních zařízeních používaných vládními úředníky, vojenským personálem a zaměstnanci v odvětvích důležitých pro fungování státu, protože se obává, že tak Rusko může špehovat zprávy i uživatele. Oznámila to Rada národní bezpečnosti a obrany, nejvyšší bezpečnostní orgán země.
Rada oznámila omezení poté, co jí šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov předložil důkazy o schopnosti ruských tajných služeb tuto platformu špehovat. Šéf ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrij Kovalenko ale na účtu na Telegramu zdůraznil, že omezení se vztahují pouze na služební zařízení, nikoli na osobní přístroje.
Telegram hojně využívají Ukrajinci i Rusové. Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se stal důležitým zdrojem informací. Ukrajinští bezpečnostní činitelé však opakovaně vyjádřili obavy z jeho používání v době války.
Telegram má sídlo v Dubaji. Založil ho Pavel Durov, který se narodil v Rusku, ale zemi opustil v roce 2014 po sporech s úřady kvůli své sociální síti VKontaktě, protože nechtěl cenzurovat obsah a poskytnout úřadům přístup k informacím o uživatelích. Letos v srpnu ho zatkly francouzské úřady a obvinilo ho kvůli nelegálnímu obsahu na Telegramu.
Ukrajinská bezpečnostní rada uvedla, že Budanov poskytl důkazy o tom, že ruské tajné služby mají přístup ke zprávám na Telegramu, včetně smazaných, a také k osobním údajům uživatelů. „Vždy jsem podporoval a budu podporovat svobodu slova, ale otázka Telegramu není otázkou svobody slova, ale otázkou národní bezpečnosti,“ uvedl Budanov.
Indie popírá, že by zavírala oči nad reexportem své munice z Evropy na Ukrajinu
Indie popřela, že zavírá oči nad opětovným exportem na Ukrajinu své dělostřelecké munice prodané evropským státům. Ministerstvo zahraničí tak reagovalo na zprávu agentury Reuters, podle které indickou dělostřeleckou munici poslaly na Ukrajinu některé evropské země, například Itálie či Česká republika.
Agentura se odvolává na 11 zdrojů z indické vlády, z evropských kabinetů i z vojenského průmyslu. Poukazuje také na některé statistické údaje. Například tři největší indičtí výrobci munice vyvezli do Itálie, Česka, Španělska a Slovinska od předloňského únoru do letošního července zboží za 132 milionů dolarů, což bylo mnohonásobně více než v minulosti. Podle těchto údajů se vývoz týkal i munice.
Indie se zdržela veřejné kritiky Ruska za jeho válku proti Ukrajině a nepřidala se ani k sankcím zavedeným proti Moskvě. Indie však také vystupuje na ochranu územní celistvosti a indický premiér Naréndra Módí v srpnu navštívil Kyjev. Asijská země má navíc přísná pravidla pro export zbraní a oznámila jejich další zpřísnění. Indické úřady zemím, kterým zbraně prodávají, obvykle neumožňují jejich předání třetím státům. Rusko podle agentury Reuters při jednáních s indickými představiteli nejméně dvakrát poukázalo na to, že Ukrajina dostává indickou munici.
Ukrajinský mírový plán závisí na rychlých rozhodnutích spojenců, řekl Zelenskyj
Ukrajinský mírový plán týkající se války proti Rusku závisí na rychlých rozhodnutích, která spojenci Ukrajiny udělají ještě letos, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Kyjevě. Ukrajina se přes dva a půl roku brání ruské agresi, její možnosti na bojišti však do velké míry závisí na dodávkách zbraní a další pomoci ze Západu.
Zelenskyj nedávno řekl, že mírový plán nebo také plán vítězství chce ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, seznámit s ním chce i oba americké prezidentské kandidáty, tedy viceprezidentku Kamalu Harissovou a exprezidenta Donalda Trumpa. Plán podle Zelenského počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou.
EK hodlá poskytnout Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur
Evropská komise (EK) poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová při návštěvě Kyjeva. Půjčka je součástí plánu skupiny G7 poskytnout Ukrajině úvěr 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun), jehož záruku mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
"Je to další velký příspěvek EU k obnově Ukrajiny," napsala von der Leyenová na síti X. "Neochabující ruské útoky znamenají, že Ukrajina potřebuje pokračující pomoc ze strany EU," uvedla rovněž.
Lídři zemí skupiny G7 se na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěrové pomoci Ukrajině shodli na červnovém summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že zmrazená ruská aktiva by měla být využita "k ochraně životů na Ukrajině před ruskou agresí".
EU poskytne Ukrajině půjčku až 35 miliard eur v rámci úvěrové pomoci od G7 využívající zmrazená ruská aktiva. Oznámila to šéfka EK von der Leyenová.
Předsedkyně Evropské komise oznámí v Kyjevě půjčku pro Ukrajinu v hodnotě 35 miliard eur. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na své zdroje.
Rusko na Ukrajinu zaútočilo 70 drony, ve dvou regionech vypukly požáry
Rusko v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo s využitím 70 dronů, informovalo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 61 bezpilotních letounů zneškodnila, sestřelila také jednu ruskou řízenou střelu. V Kyjevě varování před hrozbou dronového útoku platilo i ráno, kdy tam vlakem z Polska přijela předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Úlomky sestřeleného dronu v jedné vsi v západoukrajinské Lvovské oblasti zasáhly zemědělské družstvo, kde začalo hořet, informoval Maksym Kozyckyj, šéf regionální vojenské správy. Hasiči požár uhasili. Zničená jsou tři auta, z toho dvě nákladní, v budovách patřících statku jsou vyražená okna. Nikomu se nic nestalo. Úlomky sestřelených dronů způsobily požáry také na dvou místech v Čerkarské oblasti na jih od Kyjeva. Hořelo v lese.
Rusko přesunulo do Kurské oblasti na 40 tisíc vojáků, uvedl Zelenskyj
Ukrajinská ofenzíva do ruské Kurské oblasti přiměla Moskvu přesunout do tohoto regionu kolem 40 tisíc vojáků, uvedl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. K situaci na východě Ukrajiny řekl, že se armádě povedlo snížit útočný potenciál ruských invazních jednotek v ukrajinské Doněcké oblasti, ale situace tam zůstává extrémně složitá.
„Každý den se odehrávají těžké boje ve směru na Kurachove a Pokrovsk. Ale děláme maximum pro odolnost našich bojových brigád,“ uvedl ve svém pravidelném večerním projevu Zelenskyj.
Německý ministr oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur.
Kolem 400 milionů eur má jít z rozpočtu německého ministerstva obrany, pokud s tím příští týden vysloví souhlas německý parlament. Zhruba miliarda eur bude k dispozici díky takzvaným partnerským příspěvkům, tedy prostředkům, které Německo získalo na pomoc Ukrajině od svých partnerů.
„Naším cílem je pomoci Ukrajině především odrazit četné ruské nálety,“ řekl Pistorius agentuře DPA. „Pokud bychom tak neučinili, mělo by to fatální následky pro civilní obyvatelstvo. Rusko by mohlo zničit ještě více společností zodpovědných za dodávky energií a donutit lidi dát se na útěk v nadcházejícím studeném ročním období,“ dodal.
Podle magazínu Der Spiegel bude součástí dodávek munice pro samohybné protiletadlové kanóny Gepard, 20 bojových vozidel pěchoty Marder či průzkumné a útočné drony i náhradní díly k už dříve dodaným zbraňovým systémům.
Europoslanci požadují povolit Ukrajině zasahovat vojenské cíle v Rusku
Západ by měl povolit Ukrajině mířit střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby jí umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů. Evropští zákonodárci rovněž chtějí, aby se země Evropské unie i spojenci zavázali k pravidelné dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva.
Evropští poslanci usnesením podpořili požadavek ukrajinského vedení, které v posledních měsících naléhá na západní partnery v čele se Spojenými státy, aby zrušili omezení spojené s přeshraničními útoky. Rezoluce konstatuje, že dokud nebude moci Ukrajina zasahovat místa, z nichž na ni útočí Rusko, nemůže dostatečně bránit životy svých obyvatel či kritickou infrastrukturu.
