Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Firma NET4GAS uspěla ve sporu o platby za plynovod s ruským Gazpromem
Firma NET4GAS, kterou loni koupil stát, uspěla u arbitrážního soudu ve sporu s ruským Gazpromem. NET4GAS se na soud obrátil kvůli tomu, že mu ruská společnost dlužila platby za pronájem plynovodů. Gazprom podle rozhodčího nálezu musí zaplatit dluh i s úrokem z prodlení a náklady řízení. Tuzemská firma, která v Česku provozuje 4000 kilometrů plynovodů, o tom informovala na svém webu. Na oznámení upozornil server Seznam Zprávy.
Rusko zrušilo akreditaci šesti pracovníků britské ambasády v Moskvě
Rusko ukončilo akreditaci šesti pracovníků politického oddělení britského velvyslanectví v Moskvě, píše dnes agentura TASS s odvoláním na prohlášení tajné služby FSB. Ta uvedla, že u nich zjistila „známky zpravodajské a podvratné práce“.
FSB zároveň obvinila oddělení britského ministerstva zahraničí pro východní Evropu a střední Asii, že se po začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo hlavním útvarem „pro koordinaci podvratné politiky vůči Rusku a zemím někdejšího Sovětského svazu“. FSB tvrdí, že dokumenty, které má k dispozici, ukazují, že toto oddělení britského ministerstva zahraničí se „přeměnilo na zpravodajskou službu, jejímž úkolem je způsobit naší zemi strategickou porážku“.
Putin: Útoky dalekonosnými zbraněmi v ruském týlu zapojí NATO do války
Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Podle agentury TASS to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.
Rusko podle Kyjeva zaútočilo v Černém moři na loď převážející obilí
Ruská armáda podnikla raketový útok na loď převážející po Černém moři pšenici do Egypta, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok se podle něho zřejmě obešel bez obětí.
„Dnešní útok v Černém moři mířil na obyčejnou civilní loď, která těsně opustila ukrajinské teritoriální vody,“ oznámil Zelenskyj. „Pšenice a potravinová bezpečnost by nikdy neměly být cílem raket,“ prohlásil. Ukrajina podle něho udělá vše pro ochranu svých přístavů, Černého moře a vývozu potravin na globální trhy.
Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters řekl, že plavidlo bylo zasaženo v noci na dnešek nedaleko ústí Dunaje. Loď s obilím nebyla v době útoku v ukrajinském obilném koridoru, plula v rumunské výlučné ekonomické zóně, uvedl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk.
Mluvčí rumunské námořní správy Irina Puscasuová řekla, že podle současných informací napadené plavidlo nebylo v rumunských teritoriálních vodách a ukrajinská strana Rumunsko nepožádala o žádnou formu pomoci.
Ruská vojska zahájila protiútok v Kurské oblasti, kam na začátku letošního srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dřívější zprávy médií potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Polsko chce, aby Ukrajina mohla odpalovat dalekonosné střely
Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Prohlásil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Varšava chce zvýšit tlak na Moskvu, uvedl šéf polské diplomacie.
Blinken dorazil do polské metropole den po návštěvě Kyjeva, kde jednal mimo jiné o možném povolení odpalovat americké raketové systémy ATACMS hluboko do ruského týlu. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení.
„Měli bychom nadále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy...a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem.
Polsko chce, aby Ukrajina mohla odpalovat dalekonosné střely
Polsko chce, aby Ukrajina mohla využívat střely dlouhého doletu proti cílům na ruském území. Prohlásil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski po jednání se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Varšava chce zvýšit tlak na Moskvu, uvedl šéf polské diplomacie.
Blinken dorazil do polské metropole den po návštěvě Kyjeva, kde jednal mimo jiné o možném povolení odpalovat americké raketové systémy ATACMS hluboko do ruského týlu. Americký prezident Joe Biden v úterý prohlásil, že Washington zvažuje zrušení současného omezení.
„Měli bychom nadále Ukrajině dodávat pokročilé vzdušné systémy...a zrušit omezení týkající se využití zbraní dlouhého doletu,“ řekl Sikorski na tiskové konferenci po jednání s Blinkenem.
Rusko zesílilo špionáž namířenou proti německé armádě. Snaží se tak získat výhody ve válce proti Ukrajině, uvedla německá vojenská kontrarozvědka.
Sněmovna podpořila česko-ukrajinskou smlouvu o policejní spolupráci
Česká a ukrajinská policie by mohly snáze spolupracovat v boji proti trestné činnosti. Budou moci například zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. Umožnit jim to má nová smlouva mezi oběma zeměmi, kterou dnes v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před závěrečným schvalováním se smlouvou bude zabývat sněmovní zahraniční výbor.
Vzájemnou spolupráci dosud upravuje dohoda z roku 1997, která je podle vlády zastaralá. Nová smlouva upravuje i působení týmů pro identifikaci obětí například v důsledku útoku. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) poslancům řekl, že nová úmpluva je potřebná mimo jiné kvůli zvýšenému počtu Ukrajinců v Česku v důsledku ruské agrese.
BIS: Příchod ukrajinských uprchlíků nezpůsobil v ČR nárůst kriminality
České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023 Bezpečnostní informační služba (BIS). Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.
Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320 tisíc uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400 tisícům.
Ruské drony zasáhly město Konotop, úřady oznámily 13 raněných
Nejméně 13 zraněných si vyžádal v noci na dnešek nálet ruských dronů na město Konotop v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Dnes ráno to oznámila oblastní vojenská správa.
Terčem útoku dronů Šáhed íránské konstrukce byla podle ní energetická a civilní infrastruktura, včetně obytných budov, vzdělávacích a zdravotnických zařízení.
Po náletu vypukly ve městě požáry. Vypadly také dodávky elektřiny, uvedl starosta Artem Semenichin podle agentury Unian.
Vystrčil v Kyjevě ujistil Zelenského, že se na podporu Česka může spolehnout
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.
Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.
„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.
Při ruském ostřelování Kosťantynivky zemřeli tři lidé, uvedly ukrajinské úřady
Při ruském ostřelování města Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti dnes zemřeli tři lidé a dalších pět utrpělo zranění. Uvedla to ukrajinská prokuratura.
Dělostřelecký útok ruské armády nejprve zabil na dvoře domu dva sousedy ve věku 73 a 81 let, následná salva z raketometu pak usmrtila 45letou ženu a dalších pět civilistů zranila. Poškozeno bylo více než 20 domů, uvedl úřad generální prokuratury na Telegramu.
Blinken a Lammy v Kyjevě potvrdili závazek podporovat Ukrajinu
Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun), informovaly tiskové agentury.
Blinken podle agentury AP uvedl, že návštěva se koná "v náročné době". Větší a lépe vybavená ruská armáda útočí na města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a země čelí pravidelným útokům ruských raket dlouhého doletu, klouzavých bomb a bezpilotních letounů, které si vyžádaly mnoho civilních obětí.
Válka trvající dva a půl roku se podle šéfa britské diplomacie Lammyho po nečekaném vpádu Ukrajiny do ruské Kurské oblasti minulý měsíc ocitla v "kritické" fázi. Britský šéfdiplomat vyjádřil rovněž "nejhlubší soustrast" v souvislosti s ruskými "barbarskými" útoky na civilisty.
Plán vítězství přinutí Rusko ukončit válku diplomatickou cestou, tvrdí Zelenskyj
Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným "psychologickým" dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.
Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.
