Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Putin navýšil počet vojáků v ruské armádě, potřetí od invaze na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180 tisíc na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.
Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.
Kyjev vyzval OSN a MVČK k působení v Kurské oblasti, Moskva mluví o provokaci
Kyjev požádal Organizaci spojených národů (OSN) a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), aby se zapojily do humanitárních snah v ruské Kurské oblasti, jejíž část ovládají ukrajinské jednotky. Moskva vyjádření označila za provokativní. Podle mluvčího Kremlu Rusko očekává, že ani jedna organizace ukrajinskou výzvu nevyslyší. OSN ani MVČK zatím veřejně nereagovaly.
„Od prvního dne kurské operace ukrajinské obranné síly prokazují, že plně dodržují mezinárodní humanitární právo,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ukrajinská armáda podle něj ctí lidské životy. „Zajistila humanitární pomoc a bezpečný průchod civilistům,“ uvedl šéf diplomacie. Dodal, že resortu nařídil, aby oficiálně pozval OSN a MVČK k zapojení se do toho, co nazval humanitárními snahami v Kurské oblasti.
„Ukrajina je připravena usnadnit jim činnost a prokázat, že dodržuje mezinárodní humanitární právo,“ dodal ministr. Jeho resort mezitím vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že ministerstvo „s ohledem na humanitární situaci a potřebu řádně zajistit základní lidská práva v Kurské oblasti“ formálně vyzvalo OSN, aby se do humanitární reakce v obsazeném regionu zapojila. Podobnou nótu Kyjev zaslal MVČK.
Moskva vyjádření Kyjeva označila za provokaci. „Doufáme, že taková provokativní prohlášení nebudou jejich adresáti vnímat,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Agentura RIA Novosti mezitím napsala, že do Moskvy přiletěla předsedkyně MVČK Mirjana Spoljaricová Eggerová, která má jednat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Ta dříve odsoudila ruské ostřelování z minulého týdne, při kterém v Doněcké oblasti zahynuli tři pracovníci MVČK.
Rusko podniklo dronový útok na Kyjev, ten hlásí sestřelení desítek strojů
Ruská armáda v noci na dnešek podnikla dronový útok na Kyjev, informovalo vedení vojenské správy ukrajinské metropole. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů mířících na hlavní město, píše agentura Reuters. Podle ukrajinských úřadů to byl osmý dronový útok na Kyjev od začátku září. Ukrajinské letectvo později oznámilo likvidaci 53 z 56 ruských dronů. Naopak ruské zdroje hlásí nové ukrajinské vzdušné útoky na ruské území.
"Ruské útočné drony mířily na Kyjev z různých směrů a v různých uskupeních," informoval šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Poplach v metropoli trval asi 3,5 hodiny. Vedoucí vojenské správy Kyjevské oblasti Ruslan Kravčenko následně oznámil, že v jím spravovaném regionu pád trosek sestřeleného ruského dronu zranil ženu.
Hlavním směrem nočního ruského útoku byl podle ukrajinského letectva právě Kyjev. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 53 útočících strojů v Kyjevské, Vinnycké, Poltavské, Sumské, Záporožské, Kirovohradské, Mykolajivské, Dněpropetrovské a Čerkaské oblasti, napsalo velení vzdušných sil na facebooku. Zbylé tři drony se podle něj "ztratily" a zřejmě si nevyžádaly žádné oběti nebo škody. Server Ukrajinska pravda sdělení letectva vyložil tak, že trojice dronů zmizela z radarů.
Dva lidé zahynuli v Oděse po ruském úderu
Dva lidé zahynuli při ruském raketovém útoku na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, uvedly dnes tamní úřady. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany přes noc zničily deset ze 14 dronů a jednu ze tří střel, které nad její území vyslalo Rusko. Na komunikační platformě Telegram to ráno oznámilo ukrajinské letectvo. Na tři desítky sestřelených ukrajinských dronů ohlásilo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko odpálilo dvě balistické střely Iskander-M a jednu řízenou střelu Ch-59, která směřovala do Oděské oblasti na jihu země. Řízenou střelu obrana zničila, iskandery ale podle agentury AP zasáhly Oděsu. Podle šéfa oblastní správy Oleha Kipera při útoku zahynuli muž a žena, další člověk byl zraněn.
Několik zraněných si nálety dronů podle ruskojazyčného serveru BBC vyžádaly v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. V sousední Mykolajivské oblasti bezpilotní letoun zasáhl minibus a osobní automobil, zraněni jsou dva lidé.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 15 dronů nad Brjanskou oblastí, pět nad Kurskou, čtyři nad Smolenskou, dva nad Orelskou a po jednom dronu nad Belgorodskou, Kalužskou a Rjazaňskou a Rostovskou oblastí. Případné škody ruské úřady nekomentovaly.
Z vojenského hlediska by neměli Ukrajinci být omezeni ve využití dodaných zbraní. Shodli se na tom dnes předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) Rob Bauer a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česko podle šéfa armády žádná taková omezení nedává.
Debaty o omezeních pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině se vedou na různých úrovních. Zavedla je například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že NATO by se ocitlo ve válce s Ruskem, pokud by Západ umožnil Ukrajině útočit na cíle hluboko v ruském území.
Ukrajinské jednotky v Kurské oblasti na západě Ruska, kde operují od počátku srpna, dobyly obce Vitrjano, Durovka a část obce Žuravli, zatímco ruské síly se při protiútoku v regionu zmocnily obce Snagosť i s okolními osadami a postoupily k Ljubimovce. Uvedli to analytici portálu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Snagosť ještě donedávna ovládali Ukrajinci, připomněl list Ukrajinska pravda.
Ruské síly útočící v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dobyly Halycynivku a postoupily u Piščaného, Hryhorivky, Hostreho, Heorhijivky, jakož pronikly hlouběji do obcí Synkivka, Ňju-Jork a Ukrajinsk, uvedl DeepState.
Ukrajinské jednotky dokázaly prorazit ruskou obranu a na dalším místě proniknout do Kurské oblasti, a to hloubky několika kilometrů, upozornil dnes server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady. Ruské ministerstvo obrany o den dříve tvrdilo, že ruská obrana odrazila tři ukrajinské útoky na ruské hranice. The Moscow Times se odvolávají na několik ukrajinských zdrojů, včetně zpráv od jednotky bezpilotních letounů, které průnik podporovaly.
Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 7,2 miliardy dolarů (přes 163 miliard korun). Informovalo o tom v pátek podle agentury AFP ministerstvo zahraničí USA.
Kontrakt, který ještě musí schválit Kongres, zahrnuje prodej stíhaček a motorů od společnosti Lockheed Martin. "Tento zamýšlený prodej podpoří cíle zahraniční politiky a národní bezpečnost Spojených států tím, že posílí bezpečnost spojence v NATO, který je důležitou silou pro politickou a ekonomickou bezpečnost v Evropě," uvádí komuniké amerického ministerstva zahraničí.
Oznámení o kontraktu přichází v době, kdy ukrajinští piloti tento týden začali trénovat na letounech F-16 ve speciálním centru v Rumunsku. Kyjev chce urychlit použití těchto amerických stíhaček k odražení ruských úderů.
Rumunsko zaujímá strategickou pozici brány na Ukrajinu a do Černého moře a chce se stát "mezinárodním uzlem" pro výcvik na strojích F-16, poznamenala AFP.
Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí, informovala s odkazem na ruské ministerstvo obrany agentura Interfax.
Severoatlantická aliance (NATO) toho mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby tak zabránila ruské invazi v roce 2022. Uvedl to v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
"Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili," řekl Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Po zahájení války Kyjev, který není členem NATO, po počátečním váhání začal dostávat od svých spojenců jeden zbraňový systém za druhým.
Severoatlantická aliance (NATO) toho mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby tak zabránila ruské invazi v roce 2022. Uvedl to v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
"Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili," řekl Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Po zahájení války Kyjev, který není členem NATO, po počátečním váhání začal dostávat od svých spojenců jeden zbraňový systém za druhým.
S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.
Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. "Podporou Ukrajiny zároveň posilujeme naši jednotu a bráníme se ruské hrozbě," řekl. Pro Ukrajinu je to válka o přežití, zároveň je to ale také boj za principy demokracie, suverenity a územní celistvosti, míní šéf armády.
Spojené státy schválily prodej 32 bitevníků s technologií stealth pro obtížnou zjistitelnost F-35A Rumunsku za 7,2 miliardy dolarů (přes 163 miliard korun). Informovalo o tom v pátek podle agentury AFP ministerstvo zahraničí USA.
Kontrakt, který ještě musí schválit Kongres, zahrnuje prodej stíhaček a motorů od společnosti Lockheed Martin. "Tento zamýšlený prodej podpoří cíle zahraniční politiky a národní bezpečnost Spojených států tím, že posílí bezpečnost spojence v NATO, který je důležitou silou pro politickou a ekonomickou bezpečnost v Evropě," uvádí komuniké amerického ministerstva zahraničí.
Oznámení o kontraktu přichází v době, kdy ukrajinští piloti tento týden začali trénovat na letounech F-16 ve speciálním centru v Rumunsku. Kyjev chce urychlit použití těchto amerických stíhaček k odražení ruských úderů.
Rumunsko zaujímá strategickou pozici brány na Ukrajinu a do Černého moře a chce se stát "mezinárodním uzlem" pro výcvik na strojích F-16, poznamenala AFP.
Polsko se zpozdilo s platbami do české muniční iniciativy, připustil Sikorski
Polsko se zpozdilo se slíbenou platbou pro českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, důvodem je vyšetřování někdejšího šéfa státních hmotných rezerv Michala Kuczmierowského. V Kyjevě na tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Andrihem Sybihou to prohlásil jeho polský kolega Radoslaw Sikorski. Slíbil zároveň, že po vyřešení případu Varšava peníze převede. Polská média už dříve informovala o tom, že Polsko jako jediné peníze neposlalo, ačkoli se k účasti na českém plánu zavázalo.
„Platby se trochu zpozdily,“ řekl Sikorski, který problém spojil s kauzou Kuczmierowského. O někdejšího šéfa polských hmotných rezerv se vyšetřovatelé zajímají kvůli možné účasti na organizované kriminalitě. Podle médií se podílel i na pochybném výběrovém řízení na elektrické generátory pro Ukrajinu, které se do Ruskem napadené země nikdy nedostaly.
„Myslím, že případ vyřešíme a platby odejdou,“ poznamenal Sikorski.
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo Evropskou unii, do konce srpna přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50 tisíc kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Samo Česko přispělo téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500 tsíc kusů munice.
Do vlasti se vrátilo ze ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, uvedl Zelenskyj. Oznámil tím 56. výměnu zajatců s Ruskem.
Kyjev i Moskva hlásí desítky zničených nepřátelských dronů
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 24 z 26 dronů Šáhed íránské konstrukce, které Rusko vypustilo proti pěti ukrajinským oblastem, oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak ruské ministerstvo obrany hlásí dvě desítky zničených ukrajinských dronů nad šesti ruskými oblastmi. Ruské síly přitom podle analytiků pokračují v postupu na východě Ukrajiny, zatímco ruské protiútoky v Kurské oblasti, kam pronikla ukrajinská vojska, dosáhly během uplynulého dne jen nevelkých úspěchů.
Podobná tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
