Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

MMF se dohodl s Ukrajinou na uvolnění dalších 1,1 miliardy dolarů

Mezinárodní měnový fond MMF se předběžně dohodl s Ukrajinou na uvolnění další 1,1 miliardy dolarů ze slíbeného úvěru. Dohodu musí ještě schválit výkonná rada fondu, stát by se tak mělo v příštích týdnech, oznámil fond.

MMF je pro Kyjev důležitým mezinárodním věřitelem. V rámci čtyřletého úvěrového programu má Kyjev dostat 15,6 miliardy dolarů.

„Ruská válka na Ukrajině má i nadále ničivý dopad na zemi a její obyvatele,“ uvedl Gavin Gray, který vedl monitorovací misi MMF v Kyjevě při páté revizi úvěrového programu. „Obratná politika, přizpůsobivost domácností a firem a obrovské vnější financování pomohly podpořit makroekonomickou a finanční stabilitu,“ ocenil Gray.

MMF však současně uvedl, že rizika pro Ukrajinu zůstávají mimořádně vysoká. Očekává se ekonomické zpomalení, mimo jiné kvůli dopadu války na pracovní trh a pokračujícím ruským útokům na energetickou infrastrukturu.

Kyjev vynakládá zhruba 60 procent z celkového rozpočtu na financování armády. Při vyplácení důchodů a platů zaměstnancům veřejného sektoru či při financování sociálních a humanitárních výdajů je z velké míry závislý na finanční podpoře západních partnerů. Podle údajů ministerstva financí Ukrajina od začátku války obdržela od svých západních partnerů finanční pomoc 98 miliard dolarů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil přijel do Kyjeva na summit Krymské platformy

Předseda Senátu Miloš Vystrčil přijel do Kyjeva na čtvrtý summit Krymské platformy. Ta má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení ruské okupace Krymského poloostrova. 

„V srpnu 2021 jsem na inauguračním summitu Krymské platformy řekl, že anexe Krymu nemůže být obdobou našeho mnichovského ‚o nás bez nás‘,“ uvedl Vystrčil. „Zastupoval jsem tehdy Českou republiku a zdůraznil jsem, že se za Ukrajinu musíme postavit. Vývoj od anexe Krymu nám ukazuje, že pokud je naše podpora nedostatečná, tak se Rusko nezastaví,“ dodal. „A také musíme mít na paměti, že mírová jednání nemohou probíhat bez účasti Ukrajiny a výsledky jednání musí být pro Ukrajinu přijatelné,“ uvedl předseda Senátu.

Trump se vyhnul odpovědi na otázku, jestli chce, aby Ukrajina vyhrála válku

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump se v debatě se svou demokratickou soupeřkou Kamalou Harrisovou dvakrát vyhnul odpovědi na otázku, zda chce, aby Ukrajina vyhrála ve válce s Ruskem. Místo toho jen prohlásil, že chce, aby válka skončila, upozornil zpravodajský server Politico.

„Chci, aby válka skončila. Chci zachránit životy,“ řekl Trump. Místo přímé odpovědi tvrdil, stejně jako už dříve, že válku vyřeší ještě před nástupem do úřadu jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Na opětovnou otázku, zda je v nejlepším zájmu USA, aby Ukrajina válku vyhrála, Trump odpověděl, že je v zájmu země, aby tato válka skončila. „Udělám to tak, že budu mluvit s jedním, budu mluvit s druhým. Dám je dohromady,“ řekl Trump a dodal, že kdyby byl prezidentem on, ke konfliktu by „nikdy nedošlo“.

Biden: USA pracují na zrušení restrikcí pro dalekonosné zbraně

Americký prezident Joe Biden uvedl, že Spojené státy pracují na zrušení restrikcí ohledně použití dalekonosných zbraní, které by Ukrajina mohla použít proti cílům v ruském týlu. K odstranění omezení Bidena vyzvali také republikáni.

„Pracujeme na tom,“ odpověděl podle agentury AFP americký prezident na otázku, jak naloží s naléhavou žádostí svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského ohledně zrušení restrikcí.

Ukrajina tvrdí, že získání povolení z Washingtonu je jediným způsobem, jak účinně zasahovat ruská vojenská letiště, z nichž mohou startovat letouny vypouštějící řízené střely či klouzavé bomby na Ukrajinu.

Klíčoví členové americké Republikánské strany dnes podle agentury DPA v dopise vyzvali Bidena, aby umožnil Ukrajině nasadit dalekonosné střely proti vojenským cílům v Rusku. Dopis podepsal mimo jiné předseda zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michael McCaul.

USA dosud Ukrajině povolovaly zasahovat pouze ty cíle v Rusku, které souvisely s odvrácením ruské ofenzivy v ukrajinské Charkovské oblasti. Činily tak podle analytiků v obavě z eskalace konfliktu mezi dvěma jadernými velmocemi.

Kyjev nyní disponuje americkými střelami ATACMS s dosahem zhruba 300 kilometrů. Americký ministr obrany Lloyd Austin nedávno připustil, že ruská letadla se již dříve z letišť v dosahu těchto střel stáhla na vzdálenější základny.

Reuters: Lukoil by měl obnovit dodávky ropy na Slovensko a do Maďarska

Ruská ropná společnost Lukoil by měla příští měsíc obnovit dodávky ropy prostřednictvím ropovodu Družba na Slovensko a do Maďarska poté, co maďarská firma MOL uzavřela dohody o přepravě ropy touto trasou přes Bělorusko a Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací.

Kyjev koncem června uvalil na Lukoil sankce a znemožnil podniku využívání ropovodu Družba, který vede přes ukrajinské území a zásobuje ropou rafinerie v Maďarsku a na Slovensku. Tyto dvě země postup Kyjeva kritizovaly a varovaly, že by se mohly potýkat s nedostatkem pohonných hmot, pokud se situaci nepodaří vyřešit.

Rusko podle ukrajinského premiéra zničilo všechny teplárny zásobující Charkov

Ruská armáda svými útoky zničila všechny teplárny, které teplem zásobovaly Charkov, druhé největší město na Ukrajině. Dnes to podle serveru RBK Ukrajina řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Zničené teplárny nahradí mobilní kotelny.

„Zaměřili jsme se na Charkov a Charkovskou oblast, protože Rusové fakticky zničili všechny teplárny, které byly v okolí Charkova a zásobovaly ho,“ řekl Šmyhal. „Dodáváme malé mobilní kotelny o výkonu jeden megawatt, které instalují místní úřady,“ dodal. Podobné technologie se podle něho budou používat i v jiných místech, kde byla v důsledku ruských útoků poničena energetická infrastruktura.

Rusko on Íránu obdrželo balistické rakety, řekl americký ministr zahraničí

Rusko od Íránu obdrželo balistické rakety a v následujících týdnech je použije proti Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil šéf americké diplomacie Antony Blinken, který na návštěvě Londýna jednal se svým britským protějškem Davidem Lammym o situaci na Ukrajině. Ministři oznámili, že tento týden společně navštíví Kyjev, aby tak společně potvrdili svůj závazek vůči válkou zasažené zemi.

Americký list The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden napsal, že Spojené státy informovaly spojence o íránských dodávkách raket krátkého doletu Rusku. Írán v reakci popřel, že by Rusku dodával balistické rakety k nasazení proti Ukrajině. Moskva přímo nepopřela, že od Íránu balistické střely získala.

Kyjev podezírá velitele ruského letectva, že dal rozkaz k útoku na nemocnici

Nynější velitel ruského vojenského letectva generál Sergej Kobylaš vydal osobně rozkaz k červencovému útoku na dětskou nemocnici v Kyjevě, uvedl dnes podle médií ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na Kobylaše, který byl tehdy velitelem dálkového letectva, tedy strategických bombardérů, vydal letos v březnu kvůli útokům na civilní cíle zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten dříve vydal zatykač i na ruského prezidenta Vladimira Putina, kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska.

„Úřad generálního prokurátora společně s vyšetřovateli tajné služby SBU zjistili jednoho ze spolupachatelů válečného zločinu. Je to generálporučík ruských ozbrojených sil, bývalý velitel dálkového letectva, nyní velitel vojenských vzdušných sil a zástupce velitele vzdušných a vesmírných sil Ruské federace,“ řekl Kostin novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina během návštěvy kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt, kam dorazil spolu s prokurátorem ICC Karimem Khanem. Kostinův popis ruského velitele se podle BBC vztahuje jedině na generála Kobylaše.

Přes 400 plavidel a na 90 tisíc námořníků se účastní ruského vojenského cvičení

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo strategické cvičení, které se koná na dvou oceánech a třech mořích. Cvičení Okean 2024 se koná v Tichém a Severním ledovém oceánu, ve Středozemním, Kaspickém a Baltském moři. Do cvičení se má také zapojit více než 120 letadel a vrtulníků a zhruba 7000 kusů vojenské techniky.

Ve Středomoří disponuje Rusko základnou v syrském přístavu Tartús.

Do cvičení se mají také zapojit jednotky ministerstev vnitra a pro mimořádné situace, tajné služby FSB, ruské národní gardy, stejně jako "vojenské kontingenty ze zahraničních států, které jsou partnery Ruska", uvedlo ministerstvo.

Do tichomořského zálivu pojmenovaném po caru Petru Velikém podle dřívějších informací doplula čtyři vojenská plavidla a zásobovací loď z Číny.

V první části manévrů se mají rozvinout uskupení sil. V následující se pak zapojí do simulace bojových operací včetně ničení strategicky důležitých objektů a sil předpokládaného nepřítele, výsadků námořní pěchoty na pobřeží a obrany hospodářských objektů a strategických komunikací na moři.

Rusové postoupili na východě Ukrajiny, uvádějí různé zdroje

Ruské jednotky postoupily u několika obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Dobytí dalších míst ve východoukrajinském Donbasu oznámilo také ruské ministerstvo obrany.

Rusové podle mluvčího Pentagonu Patricka Rydera sice dosáhli dílčího postupu, ale neovládli město Pokrovsk, které se jeví hlavním cílem ruské ofenzívy na východě Ukrajiny. Ta se ruské agresi brání už déle než dva a půl roku.

„Nepřítel postoupil u Krasnohorivky, poblíž Novohrodivky a Vuhledaru,“ uvedl DeepState. Ruské ministerstvo zmínilo „osvobození“ Krasnohorivky a Hryhorivky, Halycynivky a Voďane. Krasnohorivku označila agentura AFP za důležité opevněné město v ukrajinské obraně.

Od Novohrodivky ruské jednotky útočí na Lysivku, napsala agentura Unian. Ukrajinské síly použily proti nepříteli kazetovou munici, poté se stáhly. „Nepřítel dokázal postoupit na jihozápadě. Když jsme odcházeli, všechno tam hořelo,“ prohlásil podle agentury ukrajinský voják s přezdívkou Mučnoj.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj americké televizi CNN v předchozích dnech řekl, že Ukrajina dělá vše, co je možné, aby neztratila Pokrovsk. K obraně města pomohl i výpad ukrajinských sil do ruské Kurské oblasti, protože připravil nepřítele o možnost přesunout k útoku na město i síly z jiných úseků fronty.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který byl dříve ministrem obrany, dnes prohlásil, že o jednání s Kyjevem je nemožné, dokud ukrajinští vojáci budou na ruské půdě. „Dokud je nevyženeme z našeho území, pochopitelně nemůže být o žádném jednání s nimi (Ukrajinci) ani řeči,“ prohlásil v televizi Rossija 24. Šojgu obvinil ukrajinskou armádu, že se pokusila dobýt Kurskou jadernou elektrárnu, aby „uskutečnila jaderný teror“, ale to se nestalo.

Švédsko poskytne Ukrajině další balíček vojenské pomoci ve výši deset miliard korun

Švédsko poskytne Ukrajině v pořadí 17. balíček vojenské pomoci v celkové hodnotě 4,6 miliardy švédských korun (zhruba 10 miliard českých korun). Uvedl to dnes švédský ministr obrany. O možné dodávce stíhaček Gripen prozatím Švédsko nerozhodlo, informuje agentura Reuters.

„Chceme mít možnost darovat Ukrajině stíhačky Gripen případně v další fázi,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr obrany Pal Jonson. Nový balíček bude zahrnovat munici pro bojová vozidla pěchoty, kterou Švédsko již darovalo, a také nákupy, které by v budoucnu usnadnily převod stíhaček Gripen, ačkoli o jejich dodávce Ukrajině zatím nebylo rozhodnuto.

Ruský vojenský dron, který havaroval v Lotyšsku, nesl výbušniny

Ruský vojenský dron, který se v sobotu zřítil na území Lotyšska, nesl výbušniny určené pravděpodobně pro cíl na Ukrajině. Uvedli to dnes podle agentury Reuters lotyšští představitelé. Rumunsko mezitím oznámilo nalezení úlomků ruského vojenského dronu, který na jeho území havaroval o víkendu. Lotyšsko a Rumunsko jsou jsou členy NATO a podporují Ukrajinu v obraně proti ruské agresi.

Vysoký komisař OSN se obává dopadu zimy na obyvatele Ukrajiny

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyjádřil obavy z dopadu nadcházející zimy na obyvatele Ukrajiny a odsoudil opakované ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi. Türk to dnes řekl na zahájení jednání Rady pro lidská práva OSN, píše agentura AFP.

„Občané Ukrajiny se ocitli v kolotoči teroru,“ prohlásil Volker Türk ve svém projevu před Radou pro lidská práva. Türk zmínil „neustálé útoky Ruské federace na civilní objekty jako nemocnice, školy a supermarkety a opakující se vlny útoků zaměřené proti energetické infrastruktuře, které způsobují výpadky elektřiny v celé zemi“.

„Mám o Ukrajince tuto zimu strach,“ řekl Türk.

Čína oznámila společná námořní a letecká cvičení s Ruskem

Čínské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že tento měsíc uspořádá společná námořní a letecká cvičení s Ruskem. Bez dalších podrobností uvedlo, že manévry se budou konat v Japonském a Ochotském moři. Informovala o tom agentura AP.

Cvičení poslouží ke zlepšení strategické spolupráce mezi oběma zeměmi a k "posílení jejich schopnosti společně čelit bezpečnostním hrozbám", uvedl v prohlášení Peking. Naposledy oba státy uskutečnily podobná cvičení letos v polovině července.

Ukrajinská centrální banka oznámila další fázi liberalizace měny

Ukrajinská centrální banka oznámila další fázi liberalizace měny. Opatřením chce podpořit obranyschopnost země a také ukrajinské firmy. Informovala o tom dnes na svém webu. Centrální banka zavedla nejrozsáhlejší válečná opatření k liberalizaci měny v květnu. Snažila se tak zmírnit omezení pro podniky poté, co ji ruská invaze v roce 2022 přiměla zavést tvrdé restrikce, uvedla agentura Reuters.

Nově centrální banka povolí státním podnikům nakupovat cizí měnu a převádět ji nerezidentům na nákup kvót na kompenzaci emisí oxidu uhličitého z letecké dopravy. "To přispěje k nepřetržitému fungování obranných nákupů v rámci státních zakázek... a také podpoří ukrajinsko-evropskou vojensko-technickou spolupráci," uvedla banka.