Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Firemní systémy Microsoftu napadli ruští hackeři

Do podnikových systémů americké technologické společnosti Microsoft pronikla v polovině ledna Ruskem sponzorovaná hackerská skupina, která ukradla některé e-maily a dokumenty z účtů zaměstnanců. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace na blogu Microsoftu.

Hackerům se podařilo získat přístup k „velmi malému procentu“ firemních e-mailových účtů. Byly mezi nimi účty členů vrcholového vedení, zaměstnanců z oblasti kybernetické bezpečnosti, právního oddělení a další, sdělila firma.

Tým Microsoftu pro výzkum hrozeb běžně vyšetřuje hackery, kteří jednají ve prospěch nebo na příkaz státu. Patří mezi ně i ruská skupina Midnight Blizzard, která podle Microsoftu stojí za útokem na něj.

Podle firmy se hackeři původně zaměřili na Microsoft, aby zjistili, co ví o jejich operacích. Použili přitom takzvanou „metodu kropení hesel“ (password spraying), kdy se snaží získat neoprávněný přístup pomocí systematického testování malého počtu hesel na velkém množství uživatelských účtů. Tato metoda je účinná zejména tehdy, když uživatelé používají slabá hesla nebo stejné heslo k různým účtům. Podle Microsoftu útok začal loni v listopadu.

Microsoft dodal, že skupině zablokoval přístup do svých systémů. Zatím nemá důkazy o tom, že by hackeři pronikli do zákaznického prostředí, ke zdrojovému kódu nebo do systémů umělé inteligence.

Microsoft zveřejnil informace o útoku v návaznosti na nový regulační požadavek, který v prosinci zavedla americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Ten nařizuje veřejně vlastněným společnostem neprodleně zveřejňovat kybernetické incidenty. Postižené firmy musí do čtyř pracovních dnů od odhalení hackerského útoku podat zprávu o jeho dopadech, sdělit čas, rozsah a povahu narušení.

Midnight Blizzard je podle výzkumníků zaměřených na kybernetickou bezpečnost známý také jako APT29, Nobelium nebo Cozy Bear a podle úředníků americké vlády je napojen na ruskou rozvědku. Skupina je známá hlavně vniknutím do počítačových systémů Demokratické národní strany kolem voleb v USA v roce 2016.

Produkty Microsoftu jsou hojně využívány americkou vládou. Firma loni čelila kritice za své bezpečnostní postupy poté, co čínští hackeři ukradli e-maily patřící vysokým představitelům amerického ministerstva zahraničí.

CNN: Biden chce urychlit pomoc Ukrajině pro případ, že v čele USA bude Trump

Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině potrvá podle zdrojů CNN ještě nejméně dva roky, snaží se Bílý dům zajistit finanční a vojenskou podporu Kyjevu i pro případ, že současný prezident Joe Biden nevyhraje nadcházející americké volby a v čele Spojených států ho vystřídá republikánský kandidát. Nynější mandát Bidenovi vyprší v lednu příštího roku.

Současná americká administrativa, ale i vedení NATO či vláda v Kyjevě počítají s tím, že pokud do prezidentského křesla opět usedne největší favorit Republikánské strany pro listopadové volby Donald Trump, USA podporu Ukrajině sníží.

Biden nyní naléhá na Kongres, aby schválil další balík pomoci Kyjevu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,3 bilionu korun). CNN podotýká, že administrativa si uvědomuje, že jde patrně o poslední možnost, jak doručit Ukrajině nové finanční prostředky před letošními volbami v USA.

Ve středu se Biden sešel se zástupci Sněmovny reprezentantů a Senátu, aby jim nastínil, co je pro Ukrajinu v sázce. V jednu chvíli se prezident obrátil na svého poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana a ředitelku amerických tajných služeb (DNI) Avril Hainesovou, aby zákonodárcům vysvětlili, o jaké vojenské schopnosti Ukrajina kvůli nedostatečné pomoci v příštích měsících může přijít, uvedl nejmenovaný představitel Bílého domu.

Nejmenování mezinárodní zástupci zpravodajských služeb a vojenští představitelé, na které se odvolává stanice CNN, odhadují, že boje na Ukrajině budou pokračovat ještě nejméně dva roky, někteří uvádějí až pět let. Podle zdrojů CNN zřejmě nedojde v roce 2024 na bojišti k velkým vítězstvím.

Současná situace na bojišti je do velké míry statická, shodují se představitelé západních zemí oslovení CNN. Očekává se, že Ukrajina bude letošní rok posilovat svůj průmysl a obnovovat síly v očekávání větších bojů v roce 2025, uvedl nejmenovaný americký představitel. Stejnou strategii podle něj pravděpodobně bude prosazovat i Rusko.

Obě strany „jsou příliš vyčerpané pokud jde o vojáky a vybavení, než abychom letos zaznamenali větší manévry“, uvedl americký vojenský činitel působící v Evropě. Ukrajina se loni neúspěšně pokusila prolomit ruskou obranu směrem k jihoukrajinskému městu Melitopol. Další pokus o protiofenzivu tímto směrem je vzdálen alespoň další dva roky, uvedl stejný představitel.

List Financial Times ale v pátek s odvoláním na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty napsal, že Rusko letos patrně plánuje rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást.

Desetitisíce Rusek žádají návrat svých mužů z války proti Ukrajině

V Rusku roste počet žen, které žádají návrat svých mobilizovaných mužů z války na Ukrajině. Na svém webu to uvedla ČT24. Hnutí s názvem Cesta domů na sociální síti Telegram v současnosti aktivně podporuje skoro čtyřicet tisíc manželek a matek povolaných vojáků. Ti narukovali loni v září, kdy ruský vládce Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Celkem muselo obléct vojenskou uniformu 318 tisíc Rusů.

Symbolem žen mobilizovaných vojáků se stal bílý šátek. Bojují za to, aby jejich manželé mohli z války domů. „Zahnali nás do kouta. Sebrali nám naše nejdražší. A my chceme, aby nám vrátili naše muže a matkám jejich syny,“ říká třiačtyřicetiletá Maria z Moskvy.

Jejího muže povolali loni v říjnu. Stejně jako ostatní mobilizovaní musí sloužit až do konce konfliktu. Maria jméno svého manžela zveřejnit nechce, protože se bojí, aby neměl problémy. „Jsme teď ve velmi složité situaci. Ale náš boj nezastavíme. Pro nás není cesty zpět,“ podotkla žena. Velení ruské armády slíbilo, že mobilizované do konce roku 2023 nahradí dobrovolníky, což se ale nestalo, připomněla.

Ozbrojeným silám se podle Putina nábor daří. Ruský vládce tvrdí, že loni se ke smluvní vojenské službě přihlásilo skoro půl milionu lidí. „Generální štáb neplánuje další mobilizaci. Armáda má potřebný počet vojáků, aby mohla dál provádět speciální vojenskou operaci,“ uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Ruské ministerstvo obrany udělalo z válčení na Ukrajině lukrativní práci. Mobilizovaní i dobrovolníci, kteří podepíší s armádou smlouvu, mají dostávat měsíční výplatu v přepočtu zhruba 60 tisíc korun. To je několikanásobně víc, než činí průměrný plat v Ruské federaci.

Dobrovolníky se do armády snaží získat také masivní reklamní kampaň. „Služ po hlasu srdce. Přidej se ke svým,“ zní v jednom z náborových příspěvků. Lidé v Rusku se přesto stále bojí další mobilizační vlny. Putin ji totiž prezidentským výnosem oficiálně neukončil.

Částečná mobilizace v září roku 2022 vyvolala v Rusku negativní reakci. Do zahraničí před ní uprchly statisíce mužů. Šlo o největší emigrační vlnu v zemi od sovětské revoluce.

Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) stále nemají přístup do některých částí Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Podle MAAE se začátkem týdne dostali do reaktorového sálu 6. bloku, stále ale nemohou do ostatních reaktorových sálů, do částí všech šesti turbínových sálů a na některé střechy. Pracovníci MAAE v uplynulém týdnu probírali s vedením elektrárny údržbu zařízení včetně plánu údržby na tento rok, jehož kopii ale neobdrželi k podrobnému přezkoumání. Na základě jednání došli k závěru, že MAAE nebude tento rok zavádět komplexní plán údržby, který je přitom zásadní pro bezpečnost. 

Rusové zaminovali Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedl šéf MAAE

Ruská armáda opět zaminovala Záporožskou jadernou elektrárnu, upozornil ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Miny v nárazníkové zóně mezi vnitřním a vnějším plotem, které MAAE odstranila v listopadu 2023, jsou nyní zpět na místě, dodal Grossi. Dodal, že se jedná o uzavřený prostor nepřístupný pro obsluhu elektrárny. Rusové elektrárnu obsadili už krátce po začátku své invaze na Ukrajinu.

Rusy okupovaná Záporožská jaderná elektrárna přišla tento týden kvůli poruše na několik hodin o záložní napájení reaktorových bloků, podotkl dále Grossi, podle nějž tento incident podtrhuje přetrvávající rizika ohledně jaderné bezpečnosti a zabezpečení elektrárny.

Slovensko a Ukrajina se připojily k plánu na takzvaný vertikální plynový koridor

Slovensko, Ukrajina a Moldavsko se připojily k iniciativě na vytvoření koridoru pro přepravu zemního plynu mezi Řeckem a státy ležícími severně od Řecka. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Řecko se již v roce 2016 dohodlo s Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem na rozvoji infrastruktury potřebné k realizaci takzvaného vertikálního plynového koridoru, který by umožňoval obousměrné dodávky plynu mezi těmito zeměmi.

"Vertikální koridor se nyní spojí s transbalkánským plynovodem a umožní dopravu zemního plynu z Řecka do Moldavska a do podzemních zásobníků na Ukrajině," uvedlo moldavské ministerstvo energetiky. Transbalkánský plynovod se využívá k přepravě ruského plynu na Balkán přes Ukrajinu, Rumunsko a Moldavsko. Využití jeho kapacity je však nyní nízké, protože ruská plynárenská společnost Gazprom v roce 2020 přesměrovala dodávky do Turecka prostřednictvím plynovodu TurkStream, napsala agentura Reuters.

Pobaltské země vybudují na hranicích obrannou linii, oznámil Tallinn

Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na svých hranicích s Ruskem a Běloruskem postavit obrannou linii včetně stovek bunkrů. Dnes to oznámilo estonské ministerstvo obrany s tím, že ministři obrany tří pobaltských zemí podepsali příslušnou dohodu. Podnětem pro výstavbu obranných konstrukcí na hranicích je podle estonského ministra ruská vojenská agrese na Ukrajině.

"Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině ukázala, že vedle armádní techniky, munice a armádního personálu jsou pro obranu Estonska od prvního metru nezbytné fyzické obranné konstrukce na hranici," uvedl estonský ministr obrany Hanno Pevkur v prohlášení na webu svého resortu.

FT: Rusko v tomto roce na Ukrajině patrně plánuje rozsáhlou ofenzivu

Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal dnes britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.

Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova nebo i Kyjeva, napsal deník v článku s názvem „Aktivní obrana: jak Ukrajina plánuje přežít rok 2024“.

Ruská prokuratura žadá 28 let za mřížemi pro dívku obžalovanou z vraždy blogera

Ruská prokuratura dnes požádala o 28letý trest odnětí svobody pro Darju Trepovovou, která je obviněná z loňské vraždy ruského proválečného blogera vystupujícího pod pseudonymem Vladlen Tatarskij. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Šestadvacetileté Trepovové obviněné z mimo jiné i z terorismu hrozilo přinejmenším 15leté vězení.

Soud na Sibiři odsoudil penzistu původem z Ukrajiny za vlastizradu

Ruský soud v Abakanu na Sibiři poslal na osm let a jeden měsíc do vězeňského tábora jednašedesátiletého Igora Pokusina, kterého uznal vinným z přípravy vlastizrady, uvedl dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Obžaloba žádala o rok nižší trest, obhajoba přislíbila, že se odvolá.

Pokusin, který se narodil v Oděse na jihu Ukrajiny, ale žije v Rusku, i v penzi pokračoval v práci civilního pilota. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se postavil proti válce a chtěl se vrátit do vlasti. O svém záměru diskutoval se známými. Podle verze ruských tajných služeb se penzista chtěl přidat k ukrajinským ozbrojeným silám, aby "s využitím svých zkušeností bojoval v letectvu proti ruským vojskům".

V Polsku měl znovu výpadky systém GPS; spekuluje se, že je za nimi Rusko

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu GPS varovala polská agentura pro leteckou navigaci.

V úterý se problémy s navigačním systémem GPS, který se používá k civilním i vojenským účelům, objevily hlavně v severních a centrálních částech Polska, včetně největších města, jako je Varšava, Lodž, Gdaňsk nebo Štětín (Szczecin).

Incidentům se v poslední analýze k vývoji ruské invaze na Ukrajinu věnuje americký Institut pro studium války (ISW) a připomíná, že podle internetové stránky GPSJam se problémy se signálem navigačního systému mezi 25. a 27. prosincem objevily v jižních částech Baltského moře a na severozápadě a ve středu Polska. Opakovaly se 10. ledna.

V ruské Brjanské oblasti hoří sklad pohonných hmot, zasáhl ho sestřelený dron

Ve městě Klincy v ruské Brjanské oblasti hoří zásobníky pohonných hmot poté, co je zasáhl dron sestřelený protivzdušnou obranou. Informoval o tom Alexander Bogomaz, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou a Běloruskem. Podle Ruska se na cíle ve městě Klincy snažila útočit ukrajinská armáda.

„Během likvidace vzdušného cíle byla na území skladu pohonných hmot shozena munice,“ uvedl Bogomaz na telegramu. Začaly kvůli tomu hořet zásobníky. Na místě zasahují hasiči a další záchranáři. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.

Dron, který útočil u Petrohradu, urazil 1250 kilometrů, tvrdí ukrajinský ministr

Vzdálenost 1250 kilometrů urazil ukrajinský dron, který podle médií zaútočil na ropný terminál v ruské Leningradské oblasti, tvrdí podle portálu Interfax-Ukrajina ukrajinský ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin. Na dlouhou vzdálenost, kterou musel dron překonat, předtím upozornila ruskojazyčná verze webu BBC News, podle níž dříve přicházely z Ruska zprávy o útocích nejdále asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Leningradská oblast obklopuje druhé největší ruské město Petrohrad.

O odražení útoku bezpilotního stroje v Leningradské oblasti informovalo bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Ruský portál Fontanka pak napsal, že trosky dronu dopadly do areálu ropného terminálu. O útoku několika dronů na ropný terminál psala i ukrajinská média, podle nichž šlo o operaci ukrajinské vojenské rozvědky. Její mluvčí Andrij Jusov pak podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že to nepotvrzuje ani nepopírá, ale konstatuje, že z hlediska geografie šlo o úder „nové úrovně“.

Paříž popřela tvrzení Moskvy, že na Ukrajině jsou francouzští žoldnéři

Francie popřela tvrzení Ruska, že na Ukrajině jsou francouzští žoldnéři. Reagovala tak na středeční prohlášení ruského ministerstva obrany, podle kterého v úterý při vzdušném úderu na ukrajinský Charkov zemřelo přes 60 zahraničních bojovníků, hlavně Francouzů.

„Francie zcela v souladu s mezinárodním právem pomáhá Ukrajině dodávkami vojenského materiálu a výcvikem vojáků, aby ji podpořila v boji na obranu její suverenity, nezávislosti a územní celistvosti,“ uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí. „Francie nemá žádné žoldnéře na Ukrajině ani nikde jinde, na rozdíl od některých jiných (zemí),“ uvedlo také ministerstvo v narážce na Rusko, jehož žoldnéři bojují na Ukrajině a jsou rozmístěni v některých afrických zemích.