Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinci stavějí novou Mriju jako náhradu za stroj zničený Rusy

Ukrajinská letecká firma Antonov staví na utajeném místě druhý exemplář největšího nákladního letounu světa An-225 Mrija (ukrajinsky Sen) jako náhradu za stroj, který na počátku invaze zničila ruská vojska na letišti Hostomel u Kyjeva. Nová Mrija je hotova ze 30 procent, uvedl generální ředitel společnosti Jevhen Havrylov podle listu Bild při otevírání výstavy na lipském letišti, kde původní Mrija bývala pravidelným hostem.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajina nikdy neodmítala jednat s Ruskem, řekl poradce Zelenského kanceláře

Ukrajina nikdy neodmítala jednat s Ruskem a jeho vyjednávací pozice je známá, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Kyjev je podle něj připraven na rozhovory s budoucím ruským vůdcem, nikoli s Vladimirem Putinem.

Podoljak takto na twitteru reagoval na sobotní článek listu The Washington Post. Ten napsal, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Podle zdrojů, na které se článek odvolává, není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporu dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.

"Ukrajina nikdy neodmítala vyjednávat. Naše vyjednávací pozice je známá," napsal Podoljak na twitteru s tím, že Moskva musí nejdříve stáhnout své vojáky z Ukrajiny. "Je na to Putin připraven? Očividně ne. Proto jsme v našem hodnocení situace konstruktivní: budeme jednat s příštím ruským vůdcem," dodal.

Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.

Insolvenční správkyně Sberbank podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi úvěrů banky. Kupní cena činí 41,053 miliardy Kč. Podrobnosti čtěte tady.

Putin řekl, že s bojovými jednotkami na Ukrajině slouží 50 tisíc odvedenců

Celkem 50 tisíc ruských vojáků, kteří byli povoláni do služby během mobilizace, nyní slouží s bojovými jednotkami na Ukrajině. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin, kterého citovala agentura Interfax.

Putin dodal, že 80 tisíc odvedenců nyní působí v "zóně speciální operace", jak Moskva označuje válku na Ukrajině. Zbytek z téměř 320 tisíc mobilizovaných je podle něj ve výcvikových táborech v Rusku.

"Nyní máme 50 tisíc (vojáků) u bojových jednotek. Zbytek se zatím do bojů nezapojil," řekl Putin během návštěvy Tverské oblasti, ležící asi 180 kilometrů severozápadně od Moskvy. Putinovo sdělení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Šéf Kremlu v září vyhlásil částečnou mobilizaci po sérii vojenských neúspěchů ruských sil na Ukrajině. Ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že do služby bude povoláno 300.000 záložníků. Na konci října Šojgu oficiálně oznámil Putinovi, že mobilizace byla dokončena.

Mezitím se z různých zdrojů objevují informace o tom, jak jsou nově mobilizovaní ruští vojáci posíláni do boje s minimálním nebo žádným výcvikem. V sobotu britské ministerstvo obrany ve svém pravidelném rozboru situace na Ukrajině uvedlo, že si odvedenci stěžují na nedostatek výzbroje a vybavení a na to, že nedostávají žold.

Zpravodajský server Newsweek citoval nejmenovaného vojenského experta, podle nějž je bojová morálka ruských vojáků tak nízká, že by se "použití vojáků jako potravy pro děla mohlo obrátit proti režimu a pronásledovat ho stejně jako během sovětsko-afghánské války", která skončila v roce 1988 a předcházela rozpadu Sovětského svazu.

Ukrajina znárodnila podíly v pěti strategických firmách, včetně Ukrnafty

Ukrajina znárodnila soukromé podíly v pěti strategických firmách spojených s několika podnikateli. Je mezi nimi například výrobce motorů Motor Sič nebo energetické společnosti Ukrnafta a Ukrtatnafta. Ukrajinská komise pro cenné papíry a burzu tak rozhodla na základě válečného stavu, uvedl podle agentury Reuters první místopředseda parlamentního výboru pro finance, daně a celní politiku Jaroslav Železnjak. Jeho informaci později potvrdila vláda.

Mezi znárodněnými firmami je i výrobce vozidel AvtoKrAZ a výrobce transformátorů Zaporižtransformator. "Bylo přijato rozhodnutí vyvlastnit aktiva strategicky důležitých společností a převést je do státního vlastnictví," uvedl podle agentury AFP tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Rozhodnutí podle Danilova padlo už 5. listopadu na nejvyšší bezpečnostní schůzce a vstoupilo v platnost o den později.

"Majetek těchto pěti společností bude spravovat ministerstvo obrany, aby uspokojil naléhavé potřeby ozbrojených sil. Patří mezi ně dodávky pohonných hmot a maziv, opravy vojenské techniky a zbraní," sdělil Danilov. "Po zrušení válečného stavu by se tento majetek mohl vrátit majitelům, nebo by byl vyplacen," dodal.

Poslanec Železnjak předtím zveřejnil dokument, který zmiňuje stejné podniky. O znárodnění předtím informoval s odvoláním na svůj zdroj také server Ekonomična pravda a tisková agentura Interfax Ukrajina.

Firmy jsou částečně vlastněny státem a mají vazby na významné podnikatele Ihora Kolomojského, Vjačeslava Bohuslajeva nebo Konsťantyna Ževaha. Ten je v České republice známý v ruské podobě jména Konstantin Ževago.

Železnjak už předtím také uvedl, že podnikatelé budou odškodněni do jednoho roku od ukončení válečného stavu. Ten byl zaveden v únoru, kdy Ukrajinu napadla ruská vojska. Ukrajina je vysoce závislá na západních dodávkách zbraní a finanční podpoře ze strany Spojených států a Evropské unie.

Lipavský: EU musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe

Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na dnešním zasedání dvoudenního zasedání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Také podle zvláštní představitelky EU pro Sahel Emanuely Del Reové vede Rusko na kontinentu dezinformační kampaň vůči Evropě a Západu.

Zmocněnci pro Sahel se v Praze setkávají poprvé, zasedání se koná v rámci českého předsednictví v Radě EU. Tento fakt podle Lipavského symbolizuje dlouhodobou snahu Česka o podporu míru, stability, dobré vlády a vývoje v jižním sousedství Evropské unie.

Oblast Sahelu je podle něj důležitá pro evropskou i obecně mezinárodní bezpečnost. Ruská dezinformační mašinérie se podle šéfa české diplomacie snaží o poškození obrazu EU v Africe. "Musíme kolektivně aktivněji čelit ruské propagandě," řekl.

Státní tajemník ministerstva zahraničí Radek Rubeš poznamenal, že cestou je například podpora komunitních rozhlasových stanic v Mali, Nigeru a Burkina Fasu, jež by šířily nestranné zpravodajství.

Připomněl, že česká armáda do poloviny prosince velí výcvikové mise EU v Mali. Poté ale nebude prodloužen její mandát, zároveň Rubeš nedávno uvedl, že bude zrušeno české velvyslanectví v malijském Bamaku.

K misi uvedl, že bezpečnostní aktivity musejí být doprovázeny udržitelným vývojem a humanitární pomocí. Připomněl, že před třemi lety ministerstvo zřídilo Program Afrika a počítá s ním i nadále. "Oblast Sahelu je předním příjemcem," řekl Rubeš. Peníze čerpá například na projekty pro přístup ke vzdělání.

V návrhu rozpočtu na příští rok ministerstvo s penězi pro tento program nepočítá. Rubeš minulý týden uvedl, že resort o tom jednal s ministerstvem financí a do poslední chvíle věřil, že se částka v návrhu rozpočtu objeví. Ministerstvo zahraničí je podle Rubeše připraveno příští rok program sanovat částečně z vlastních zdrojů, do Afriky nasměruje část peněz vyčleněných na humanitární a rozvojovou pomoc. Pro roky 2024 a 2025 se snaží zafixovat na projekty na kontinentu částku 100 milionů korun.

Ukrajina obdržela západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide, uvedl ministr obrany Reznikov. Poděkoval USA, Norsku a Španělsku.

Ukrajina zatím v nynější sezoně vyvezla téměř 14,3 milionu tun obilí. Ve srovnání s odpovídajícím obdobím předchozí sezony je to pokles o 31 procent.

RIA Novosti: Ruská moderátorka Sobčaková se vrátila do vlasti

Ruská moderátorka a opoziční aktivistka Xenija Sobčaková se vrátila do vlasti, informuje s odvoláním na svědky agentura RIA Novosti. Koncem října Sobčaková uprchla do Litvy, když u ní policie provedla domovní prohlídku v souvislosti se stíháním jednoho z jejích spolupracovníků.

Sobčaková podle RIA Novosti přešla hranici s Lotyšskem se svým manželem Konstantinem Bogomolovem. Informace o jejím návratu do Ruska zveřejnil také portál RBK s odvoláním na jednoho ze známých Sobčakové nebo agentura TASS. Matka Sobčakové, členka Rady federace Ljudmila Narusovová, minulý týden mluvila o tom, že se dcera „vrátí velmi brzy“.

Sobčaková, která je držitelkou izraelského pasu, z Ruska odjela 25. října a přes Bělorusko se dostala do Litvy. Její vilu nedaleko Moskvy prohledala policie v souvislosti s případem Kirilla Suchanova, marketingového ředitele mediální skupiny Sobčakové. Policie ho tehdy zadržela kvůli podezření z vydírání činitelů prostřednictvím sítě Telegram. Sobčaková, kterou ruské úřady kvůli ničemu nestíhají, zatčení svého spolupracovníka označila za další formu nátlaku na ruská média.

Jedenačtyřicetiletá Sobčaková je dcerou bývalého starosty Petrohradu Anatolije Sobčaka, jehož poradcem byl v 90. letech současný ruský prezident Vladimir Putin. Působila jako moderátorka populárních pořadů. Po volbách do Státní dumy v roce 2011 se začala angažovat v protestních a opozičních hnutích. Několik let pracovala pro nezávislou televizi Dožď. V roce 2018 kandidovala coby tvář liberální opozice proti Putinovi v prezidentských volbách. V médiích se objevila obvinění, že její kandidatura byla dohodnutá s Kremlem a měla volby legitimizovat, což Sobčaková popírá.

Šéf ruského Přímořského kraje nechá prověřit zprávy o ztrátách na Ukrajině

Šéf ruského Přímořského kraje Oleg Kožemjako se obrátil na vojenskou prokuraturu, aby prověřila informace z účtů ruských válečných blogerů, podle kterých 155. brigáda námořní pěchoty Tichomořské flotily v posledních dnech utrpěla obrovské ztráty v bojích u ukrajinské obce Pavlivka. Kožemjako nevylučuje, že šíření takových zpráv je tah ze strany protivníka, uvádí na svých internetových stránkách deník Kommersant.

„Příslušným orgánům a vojenské prokuratuře jsme poslali výzvu, aby situaci vyjasnily. Není vyloučené, že informace vypustil protivník, ukrajinské tajné služby,“ napsal Kožemjako na telegramu.

Západ by měl soudit sám sebe, uvedlo Rusko k českému návrhu na vznik tribunálu

Západ by měl nejdříve soudit sám sebe kvůli svým intervencím v Srbsku či Libyi. Uvedla dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v reakci na výzvu českého ministra zahraničí Jana Lipavského, aby vznikl trestní tribunál pro ruské vedení za jeho roli v invazi na Ukrajině.

Lipavský v neděli na twitteru v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu uvedl, že politické vedení země musí nést zodpovědnost za to, když rozpoutá válku. „Česko patří k zemím, které chtějí, aby vznikl zvláštní trestní tribunál, který bude soudit nejvyšší ruské politické vedení za zločiny na Ukrajině,“ napsal.

Ukrajinské síly zničily velitelské stanoviště dronů, uvedlo velitelství Jih

Ozbrojené síly Ukrajiny na jihu země za poslední den zneškodnily velitelské stanoviště bezpilotních letounů, tři jednotky obrněných vozidel a tři muniční sklady okupantů v okolí měst Beryslav a Cherson. Dnes ráno to oznámilo Jižní velitelství ukrajinské armády. Ukrajina už od února čelí ruské invazi.

Ostřelování s jednou obětí na životě dnes ráno ohlásil šéf sumské oblastní správy Dmytro Žyvyckyj. Na sumskou oblast na východě Ukrajiny dopadlo na 200 různých střel, včetně náloží shozených z bezpilotních letounů nebo palby z granátometů. V oblasti je několik poškozených hospodářských i obytných budov, zemřela jedna žena, napsal Žyvyckyj.

WSJ: Bidenův poradce Sullivan jednal s Moskvou kvůli jaderné hrozbě na Ukrajině

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v uplynulých měsících jednal s vysoce postavenými poradci ruského prezidenta Vladimira Putina v naději, že sníží riziko další eskalace konfliktu na Ukrajině. Sullivan také varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní nebo zbraní hromadného ničení, uvedl v neděli americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajina se s podporou západních spojenců brání ruské agresi už od února. Bílý dům naposledy oficiálně přiznal jednání mezi Sullivanem a Moskvou v březnu.

Rusko tvrdí, že Ukrajinci ostřelovali přehradu u Kachovské vodní elektrárny

Ukrajinské síly dnes ostřelovaly z raketometů HIMARS Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny a zasáhly stavidlo přehrady, tvrdí ruské tiskové agentury. Odkazují na vyjádření nejmenovaného představitele záchranných složek v Chersonské oblasti, kterou z velké části ovládla ruská vojska při invazi na Ukrajinu. Samotné město Cherson a další obce jsou podle Ruskem dosazené správy bez dodávek vody a elektřiny. Podle generálního štábu ukrajinské armády byla v Kachovce zničena budova, v níž bylo na 200 ruských vojáků.