Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

NYT: Vedení Kyjeva se připravuje na scénář úplného blackoutu ve městě

Vedení Kyjeva připravuje scénář evakuace všech obyvatel města pro případ, že by v něm nastal úplný výpadek proudu. Napsal to deník The New York Times, který se odvolává na Romana Tkačuka z městské správy. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v sobotu občany varoval, že se město může ocitnout bez světla, vody a vytápění, a vyzval občany, aby se připravili pro případ, že by tento pesimistický scénář nastal.

Pokud by ruské síly dál ničily objekty kyjevské energetické infrastruktury, mohl by Kyjev zůstat úplně bez dodávek proudu, uvedl americký deník. Společně s tím by přestaly fungovat i dodávky vody a rovněž kanalizace.

Městští úředníci by se o nebezpečí úplného blackoutu měli dozvědět zhruba s dvanáctihodinovým předstihem. V takovém případě vyzvou obyvatele, aby z města odjeli. V Kyjevě nyní podle sobotního oznámení starosty žije kolem tří milionů lidí, z nichž asi desetinu tvoří běženci.

Portál Meduza napsal, že z článku amerického deníku není jasné, zda se informace o přípravách evakuace a úplném výpadku proudu zakládají pouze na sdělení Romana Tkačuka z kyjevské městské správy, nebo i na dalších zdrojích.

Starosta města Kličko ale v sobotu ve vysílání televize vyzval Kyjevany, aby se zamysleli, zda mají možnost dočasně se přesunout k příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.

Kvůli častým ruským útokům na energetickou infrastrukturu se mnohá ukrajinská města potýkají s výpadky proudu. V Kyjevě a na dalších místech navíc úřady ve snaze šetřit elektrickou energii přistupují ke stabilizačním odstávkám proudu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské síly během invaze na Ukrajinu poškodily už 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury.

Rusko tvrdí, že Ukrajinci ostřelovali přehradu u Kachovské vodní elektrárny

Ukrajinské síly dnes ostřelovaly z raketometů HIMARS Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny a zasáhly stavidlo přehrady, tvrdí ruské tiskové agentury. Odkazují na vyjádření nejmenovaného představitele záchranných složek v Chersonské oblasti, kterou z velké části ovládla ruská vojska při invazi na Ukrajinu.

Moskva a ruská okupační správa ovládnutých ukrajinských oblastí v minulosti opakovaně varovaly, že Ukrajina hodlá provést na přehradě útok. Kyjev to popřel a z přípravy úderu na přehradu elektrárny naopak obvinil ruské síly, které podle něj oblast zaminovaly. Vzájemná obviňování válčících stran není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

"Ukrajinské ozbrojené síly nezanechávají pokusů zničit přehradu Kachovské vodní elektrárny a připravit půdu pro humanitární katastrofu," citovala dnes agentura RIA Novosti vyjádření nejmenovaného představitele Chersonské oblasti. "Dnes v 10:00 místního času (09:00 SEČ) síly provedly úder šesti raketami HIMARS. Pět z nich bylo sestřeleno, jedna ale zasáhla stavidlo Kachovské přehrady, která byla poškozena. Informace o obětech se upřesňují," sdělil podle agentury činitel novinářům.

Kyjev zatím nejnovější obvinění nekomentoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale už dříve tvrdil, že útok na přehradě chystají ruské síly. Zničení přehrady by podle něj mohlo vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Chersonu. Ruské síly v poslední době intenzivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Lipavský: Je důležité udržovat aspoň nejzákladnější diplomatické styky s Ruskem

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pokládá za důležité udržovat aspoň nejzákladnější diplomatické vztahy s Ruskem, byť se jeho režim chová s ohledem na agresi vůči Ukrajině podle něho odporně. Lipavský v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News ale nesouhlasil s názorem poslance opozičního hnutí ANO Radka Vondráčka, podle kterého se ve veřejném prostoru málo diskutuje o míru nebo o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou.

"Diplomatické styky s Ruskou federací máme a říkám, že je důležité alespoň mít nějaké úplně ty nejzákladnější diplomatické styky, byť s režimem, který se chová takto odporně," řekl Lipavský. Ministr zahraničí ocenil postoj sněmovního zahraničního výboru, který ve čtvrtek označil v usnesení současný ruský režim za teroristický. Podle Lipavského je důležité pojmenovávat věci pravými jmény navzdory tomu, že právní důsledky usnesení nejsou podle něho nijak zásadní.

Vondráček sice uznal, že Rusko útočí na Ukrajině i na civilní cíle, ale zajímalo ho, zda usnesení výboru není jen gesto, či zda z něho něco vyplývá. "Tady jsem spíš skeptický," uvedl. Osvědčily se podle něho západní technologické sankce vůči Rusku, které v dlouhodobějším horizontu podle něho zpomalí ruský průmysl a vědecký pokrok. "Znamená to změnu na bojišti, když nebudou mít přístup například k čipům," řekl.

Vondráčkovi ve veřejné debatě chybí vůle soustředit se na ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Málo se podle něho diskutuje o míru a řeší se tribunály pro potrestání ruských válečných zločinů a eskalace konfliktu. "To že neprobíhá vůbec žádný dialog, není ku prospěchu věci," míní. Minimálně příměří by podle Vondráčka ušetřilo životy civilních obyvatel.

Lipavský oponoval, že před únorovou ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se vedla dlouhá jednání, a Rusko navzdory tomu vede "nesmyslnou a krvavou válku". Ministr soudí, že není nikdo, kdo by tuto válku oslavoval, Rusko však posílá na bojiště další vojáky a výzbroj. "Jak se chcete bavit o míru?" tázal se. Rusko podle Lipavského rozumí jen síle.

Dočasnou ochranu získalo v Česku za týden 3334 Ukrajinců

V Česku za posledních sedm dní získalo dočasnou ochranu 3334 ukrajinských uprchlíků. Je to o tisícovku víc než v předchozím týdnu. Z údajů, které každý den zveřejňuje ministerstvo vnitra na twitteru, vyplývá, že od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu udělil český stát 455 755 dočasných víz. Zhruba pětina se ale podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vrátila zpět na Ukrajinu. Před zimou se mohou vrátit, řekl ministr na začátku týdne po návratu z Kyjeva.

"Pokud někdo v mezidobí odešel na Ukrajinu, žije na Ukrajině, už mu byla vydaná dočasná ochrana v některém ze států EU, tak má právo se v případě, že mu podmínky nedovolí na Ukrajině zůstat přes zimu, do EU vrátit," řekl ministr. Česko by podle něj zvládlo přijmout maximálně půl milionu lidí. V celé Evropské unii by počet běženců mohl vystoupat až k pěti milionům.

Dočasnou ochranu EU poskytuje zatím do konce března příštího roku. Evropská komise se už dohodla na prodloužení o další rok, projednají to členské státy. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

V Česku už úřady víza neudělují o víkendu. Nejvíc jich proto často bývá v pondělí, kdy se znovu otevře registrace. Bylo tomu tak i tento týden, v první pracovní den tohoto týdne získalo dočasnou ochranu v Česku 1304 žadatelů z Ukrajiny. V dalších dnech už byl zájem menší.

Cizinecké policii se za posledních sedm dní nahlásilo téměř 15 tisíc uprchlíků před válkou na Ukrajině, v mezitýdenním srovnání zhruba o 3400 více. Nahlásit se musejí do tří dnů od příjezdu do České republiky, dosud se takto zaregistrovalo 572 414 Ukrajinců. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.

ČR by podle většiny uchazečů o Hrad měla vydávat na obranu dvě procenta HDP

Česká republika by měla vydávat dvě procenta HDP na obranné výdaje. Jsou o tom přesvědčeni téměř všichni kandidáti na prezidenta. Někteří zároveň upozorňují na nutnost efektivního vynakládání peněz na zbrojení. Vydávat dvě procenta svého HDP na obranu se ČR zavázalo v NATO. Příští rok by Česko podle návrhu rozpočtu mělo dosáhnout asi 1,5 procenta.

Podle bývalého vysokého představitele české armády a NATO Petra Pavla je potřeba výdaje na zbrojení zvýšit, ale nestačí se jen soustředit na číslo dvě procenta HDP. "To číslo je jen vodítko. Cílem není utratit peníze, ale mít armádu, která bude dostatečně moderní a schopná, aby splnila úkoly, které od ní očekáváme," poznamenal. Je sice důležité podle něj tento závazek naplnit, ale ještě důležitější je naplnit jeho věcný obsah.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová je přesvědčena o tom, že nejlepší reakcí na vývoj bezpečnostní situace v Evropě je začít plnit spojenecké závazky a být aktivním členem NATO. Upozornila na to, že Česko se dlouhodobě umisťuje mezi členskými zeměmi s nejnižším podílem vynakládaných prostředků vůči HDP na obranu. "Měli bychom cílit alespoň na hranici dvou procent HDP a v rozpočtu najít potřebné peníze," uvedla. Zároveň je podle ní klíčové, aby investice do obranyschopnosti byly efektivní, šly do moderní techniky a realizace veřejných zakázek netrvala roky. "Naše armáda si zaslouží to nejlepší vybavení," doplnila.

"Výdaje na armádu ve výši dvou procent HDP jsou závazkem ČR při vstupu do NATO. Pokud se ČR k něčemu zaváže, měla by to plnit," uvedl odborový předák Josef Středula.

Plnění mezinárodních závazků považuje za samozřejmé i podnikatel Karel Janeček. "Musíme být ale maximálně efektivní, obzvláště nyní, když je ekonomická krize tak závažná. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Nejde o celkovou sumu, ale o to, aby to bylo důkladně promyšlené," napsal. Česko podle něj musí jít moderní a chytrou cestou a peníze utrácet na základě dlouhodobé strategie, která bude vycházet například z členství v NATO.

Senátor Marek Hilšer podotkl, že válka o Ukrajinu a její výsledek ovlivní budoucí podobu válčení a Česko na ni musí být adekvátně připraveno. Poznamenal, že plnění závazku věnovat na obranu dvě procenta HDP podporuje dlouhodobě. "K zajištění bezpečnosti státu a zapojení do kolektivní obrany v rámci NATO je však nutné přistupovat koncepčně," uvedl. Nová národní bezpečnostní strategie a nová obranná strategie se podle něj připravují. "Teprve od nich se má odvíjet další výstavba a rozvoj sil české armády jako hlavní vodítko akvizičního procesu," dodal.

Se zvyšováním výdajů na obranu souhlasí i senátor Pavel Fischer. Poukázal na rostoucí ceny energie, oceli a dalších surovin i na chybějící strategické zásoby munice, materiálu nebo výzbroje, stejně jako na nadcházející modernizaci. "Proto doporučuji další zvyšování. Upřesňuji, že kdybychom nebyli součástí NATO, dnes by naše výdaje dosahovaly možná šesti procent HDP," poznamenal. "Měli bychom proto občany odpovědně informovat o tom, že bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršilo a naše odpověď na agresi Ruska musí být věrohodná," doplnil.

Výdaje na obranu by naopak snížila bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Uvedla, že je pacifistka, mír považuje za nejvyšší hodnotu a podporuje mírovou organizaci HWPL. Chtěla by výdaje na zbrojení snížit na jedno procento HDP a jedním procentem HDP podpořit výdaje na mír pro činnost HWPL.

Ruské síly v noci ostřelovaly rezidenční čtvrť v Záporoží na jihu Ukrajiny, uvedl tajemník záporožské radnice. Informace o obětech zatím nejsou.

Vláda USA soukromě žádá Ukrajinu, aby projevila ochotu jednat s Ruskem

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory. Podle zdrojů není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale je vypočítavou snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporou dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.

Jednání podle listu ukazují na složitost pozice Bidenovy vlády v otázce Ukrajiny. Američtí představitelé veřejně slibují, že budou Kyjev podporovat obrovskými částkami pomoci tak dlouho, jak to bude nutné, a zároveň doufají v řešení konfliktu trvajícího osm měsíců, který si vyžádal velkou daň na stavu světové ekonomiky a vyvolal obavy z jaderné války.

Podle listu američtí představitelé sdílejí hodnocení jejich ukrajinských protějšků, že Putin to nemyslí s jednáními vážně. Zároveň ale přiznávají, že zákaz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jednat s Putinem vyvolal znepokojení v některých částech Evropy, Afriky a Latinské Ameriky, kde jsou dopady války na náklady na potraviny a pohonné hmoty nejvíce patrné.

"Únava z Ukrajiny je u některých našich partnerů skutečná," citoval list jednoho ze zdrojů. Národní bezpečnostní rada Bílého domu a ministerstvo zahraničí na žádost o komentář ke zprávě bezprostředně nereagovaly. Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan při páteční návštěvě Kyjeva prohlásil, že podpora Ukrajiny zůstane neochvějná i po volbách do Kongresu, které se uskuteční v úterý.

Ukrajina není sama.
Česká republika, Nizozemsko a USA nově dodají Ukrajině 90 tanků T-72. 90 dalších překážek na ruské krvavé cestě. Ta nemůže pokračovat.
My zatím přezbrojujeme na modernější, silnější leopardy. Bereme svou bezpečnost vážně. My a celá Aliance. #WeAreNATO

— Armáda ČR (@ArmadaCR) November 5, 2022

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval všem podporovatelům válkou stižené země.

In 6 months, @u24_gov_ua united hundreds of thousands of people from all over the world in helping 🇺🇦. We are grateful to everyone for supporting our values, for believing in 🇺🇦 and our victory. We feel that the world is supporting 🇺🇦, and this gives us strength in our struggle. pic.twitter.com/gNj0ZeCjmz

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 5, 2022

Z Ostravy dnes odjelo do města Konotop na severovýchodě Ukrajiny sedm dieselových autobusů. Jde o dar Dopravního podniku Ostrava (DPO).

Autobusy navíc byly naplněny další humanitární pomocí. ČTK to sdělila mluvčí DPO Tereza Šnoblová. Starosta Konotopu podle ní pomoc vítá, protože autobusy vyřeší možné výpadky tramvají způsobené narušenými dodávkami proudu.

"Vozy budou sloužit k přepravě cestujících ve městě Konotop. Navíc díky spolupráci dobrovolníků z nejrůznějších organizací napříč regionem neodjely autobusy prázdné. Na sedadlech nebo v uličkách vozů je lékařský materiál, potraviny, spacáky, hygienické pomůcky, nebo například i elektrocentrály," uvedla Šnoblová.

“Omezený počet dronů jsme Rusku poskytli několik měsíců před válkou na Ukrajině," připustil íránský ministr zahraničí Hossejn Amir-Abdollahian. Před pár dny jeho velvyslanec při OSN dodávky popřel. Teherán pro změnu lže. https://t.co/JFgPqoY5qw

— Jakub Szántó (@JakubSzanto) November 5, 2022

Na Ukrajině bylo zhruba před dvěma týdny kvůli nezaplaceným účtům odpojeno 1300 terminálů potřebných pro připojení k satelitní síti Starlink provozovanou společností SpaceX miliardáře Elona Muska.

S odkazem na své zdroje o tom informovala americká společnost CNN. Jde o terminály používané armádou. Musk v polovině října uvedl, že jeho společnost už nebude internetové služby na Ukrajině platit, své oznámení ale nakonec odvolal. CNN už tehdy upozornila, že většinu z 20.000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko.

Musk se podle dřívější zprávy CNN obrátil na americké ministerstvo obrany s žádostí, aby financování převzalo. V polovině října pak na twitteru sdělil, že jeho společnost nebude už terminály na Ukrajině zdarma provozovat, nakonec ale po dni svoje oznámení odvolal. Jednání mezi miliardářem a Pentagonem ale ve skutečnosti pokračuje, napsala nově CNN.

Legálním uprchlíkům by Česká republika měla pomáhat, domnívají se prezidentští kandidáti, kteří odpověděli na anketu ČTK. Pozor si ale stát musí dát na tzv. nelegální migraci, dodala velká část z nich.

"Považuji za nutné rozlišovat mezi nezákonnou a zákonnou migrací," uvedla bývalá rektorka Danuše Nerudová. Zákonnou považuje za běžnou součást života. Připomněla více než 250.000 Čechů, kteří žijí v zahraničí, a lidi s původem z mnoha zemí, kteří po splnění všech podmínek naopak žijí v ČR. Nerudová je hrdá na to, že "Češi otevřeli své srdce a pomohli ukrajinským uprchlíkům". "Ti prošli registrací a mají potřebná povolení k pobytu. Na jejich integraci naše země vydělá," poznamenala. Za opak označila nezákonnou migraci, kterou je podle ní nutné potírat, pašeráky soudit a hranice schengenského prostoru chránit.

Podle podnikatele Karla Janečka musí být migrace koordinovaná a legální a musí být nastavená jasná pravidla, která bude stát schopen vymáhat. Nelegální migraci vnímá jako velké riziko. Je podle něj naprosto zásadní, aby lidé, kteří chtějí žít v ČR, souznili s jejími hodnotami a kulturou. "Pak nás může naše rozdílnost jen obohacovat a inspirovat. Je k tomu však zapotřebí vzájemný respekt a otevřenost. Současnou rétoriku, která staví na vyvolávání strachu z rozdílnosti, považuji za velice nešťastnou," doplnil.

Podle senátora Pavla Fischera musí stát umět bránit své hranice. EU musí společně vynaložit úsilí na ochranu vnější hranice a zároveň zabezpečit, aby všichni, kteří splňují kritéria, mohli požádat o mezinárodní ochranu. V případě migrace kvalifikovaných sil se podle něj musí změnit současný stav, kdy je složité do ČR dostat kvalifikovaného pracovníka ze země mimo EU. Ocenil přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Ruským odvedencům, kteří utíkají před narukováním na frontu, by Fischer bez dalších podmínek hranice neotevíral. "Mohlo by se jednat o stovky tisíc utečenců, mezi nimiž by mohla být velká síla členů speciálních sil. A to by znamenalo bezpečnostní ohrožení republiky," uvedl.

Další senátor Marek Hilšer považuje legální, pracovní migraci za potřebnou. "Díky vládním programům obsazujeme dlouhodobě volná pracovní místa ve zdravotnictví nebo technologickém odvětví," poznamenal. Naopak nelegální migraci spojenou s organizovaným zločinem je podle něj třeba potírat s ohledem na bezpečnost státu, a to ve spolupráci s EU. Přijímání politických uprchlíků nebo uprchlíků před válkou na Ukrajině označil za součást české odpovědnosti a mezinárodních závazků. "Jakékoli přijímání cizinců je však podmíněno schopností cizince se do naší společnosti integrovat," doplnil.

Podle generála Petra Pavla se Česko musí ve vztahu k migraci zachovat správně, ale i solidárně. "Správné je nekompromisně chránit svou zemi a rozhodně nepodceňovat hrozbu nelegální migrace. To by byla chyba," uvedl. Na druhou stranu je podle něj ČR relativně bohatou a demokratickou společností, a je proto důležité být solidární. "Pomáhat lidem, kteří se za našimi hranicemi dostali do potíží, například kvůli válce. Naše pomoc je ale musí motivovat, ne demotivovat. Musí je vést k tomu, aby naší společnosti začali aktivně přispívat, ne ji využívat," napsal. Je proto podle něj potřeba nastavit jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování. Jen tak se zabrání, aby populističtí politici situace zneužívali k rozdělování společnosti a k získání politických bodů, dodal.

"Historie i České republiky ukázala, že i my jsme potřebovali v dobách, kdy jsme utíkali z vlastní země, intenzivní pomoc okolních zemí, postarali se o nás, nenechali nás na holičkách. Nezapomeňme na to," uvedl předseda odborových svazů Josef Středula.

Podle bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové musí být přijímání migrantů v souladu s mezinárodními konvencemi a je nutné rozdělovat ekonomické a politické důvody migrace. "Ekonomičtí migranti z chudých zemí, které byly drancovány kolonizátory, ekonomicky a lidsky zničeny vykrádáním nerostného bohatství, musí být navráceni zpět domů. Země, které se na tomto 'vykrádání' podílely a na úkor těchto zemí bohatly, jim musí bezodkladně všechen jejich majetek navrátit," poznamenala. Dojde tak podle ní k sociálnímu smíru a možnému rozvoji zemí nejen třetího světa. Doplnila, že pravidla pro ostatní migranty musí být nastavena tak, aby minimalizovala bezpečnostní, zdravotní a ekonomické riziko pro ČR.

ČTK anketou oslovila prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.

Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle něj má ruská armáda na Donbase těžké ztráty a přišla tam o více vojáků, než během obou čečenských válek.

"Pokud někdo zvažuje vyjednávání, tak nehledá způsoby, jak oklamat všechny kolem sebe, aby mohl poslat desítky nebo stovky tisíc dalších lidí - mobilizovaných nebo žoldáků - do mlýnku na maso," řekl Zelenskyj. "Lžou o tom, že mobilizace byla úspěšně dokončena... Pravda je, že v ruských regionech i na okupovaném ukrajinském území dál shánějí lidi, které by poslali na smrt," dodal ukrajinský prezident.

Podle ukrajinského generálního štábu nově mobilizovaní ruští vojáci míří i do Běloruska, které ruské armádě poskytlo ubytovací kapacity a výcvikové prostory.

Nejtěžší boje se podle Zelenského nyní vedou u měst Bachmut a Soledar v Doněcké oblasti. "Držíme tam svoje pozice," řekl a dodal, že Rusko nejspíše v bojích už ztratilo tolik vojáků a munice jako během obou válek v Čečensku, které se odehrály v období 1994-1996 a 1999-2009.

Údaje o počtu obětí, které bojující strany zveřejňují značně odlišné, nelze nezávisle ověřit. Kyjev uvádí, že od začátku konfliktu v únoru přišlo Rusko o téměř 75.000 vojáků, Moskva přiznává zhruba desetinové ztráty.

USA budou dál neochvějně podporovat Ukrajinu i po nadcházejících volbách do Kongresu, řekl na neohlášené návštěvě v Kyjevě Bidenův poradce Sullivan.