Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Vývozcům pomůže s dopady války na Ukrajině program státních záruk

Vývozcům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál bude ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Na záruky má být vyčleněno až zhruba 6,25 miliardy korun. Příslušnou novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, která má tento program umožnit, dnes schválil Senát. Zákon dostane k podpisu prezident. Podmínky záruk stanoví vládní nařízení, informoval dnes ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Zavedení navrhovaného typu podpory umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo do nového fondu exportní pojišťovny vložit ze státního rozpočtu půl miliardy korun, což by mělo stačit k poskytnutí záruk ve zhruba šestimiliardové výši. Dočasný krizový rámec povoluje poskytnutí záruk zatím jen do konce letošního roku. Výjimku mají záruky například na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů přes elektrifikaci a využití vodíku z obnovitelných zdrojů. Pro ty je platnost do 30. června příštího roku.

Záruční program bude obdobou dříve spuštěného titulu COVID plus. Ten vznikl na podporu velkých exportně zaměřených firem v důsledku pandemie koronaviru. Program byl schválen v březnu 2020, zájemci mohli o podporu žádat do konce loňského roku. EGAP v něm poskytla podle vládních dokumentů 110 záruk za zhruba 18,1 miliardy korun.

Legislativní úprava má současně umožnit rozšíření produktů EGAP a České exportní banky (ČEB) o podporu podniků zaměřených na vývoz. "To je prvek, po kterém dlouhodobě voláme, aby podpora státu byla cílena komplexně, a ne pouze na konkrétní exportní kontrakty. A vytvářela tak pro české firmy podnikatelské prostředí podobné tomu, jaké mají k dispozici srovnatelné země EU," uvedl dříve ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin.

Země skupiny G7 společně zajistí pomoc pro Ukrajinu na zimu, řekla Baerbocková

Země skupiny G7 společně zajistí pomoc pro Ukrajinu na zimu, řekla šéfka německé diplomacie. Annalena Baerbocková, jejíž země skupině velkých světových ekonomik předsedá. Ujistila, že tyto státy nedopustí, aby lidé na Ukrajině kvůli brutálnímu postupu ruského prezidenta Vladimira Putina hladověli a mrzli.

Před začátkem schůzky ministrů zahraničí zemí skupiny G7 Baerbocková také uvedla, že Německo kromě dalšího dodá Ukrajině generátory a topná tělesa. Skupinu G7 tvoří kromě Německa i Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie.

"Nedopustíme, aby staří lidé, děti, dospívající, rodiny (na Ukrajině) v zimních měsících umírali hlady nebo zimou kvůli brutální taktice ruského prezidenta," řekla německá ministryně.

Rusko v posledních týdnech změnilo postup ve válce proti Ukrajině a výrazně zesílilo raketové a dronové útoky na její klíčovou energetickou infrastrukturu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je jí poničeno 40 procent.

Co se týče vztahů zemí G7 k Číně, řekla Baerbocková, že na nynější dvoudenní schůzce bude se svými kolegy diskutovat o tom, jak předejít chybám z minulosti, jakých se tyto země dopustily například ve vztazích s Ruskem. Země G7 také jako porušení mezinárodního práva odsoudily sérii raketových testů, které Severní Korea provedla ve středu a dnes.

Ruští vojáci se patrně stáhnou z Chersonu, uvedl zástupce okupační správy

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo ruským vojskům od začátku invaze na Ukrajinu obsadit, připomněl list. Na sociálních sítích se dnes objevila videa a fotografie budovy bývalé oblastní správy Chersonské oblasti bez ruské vlajky, která nad ní dříve vlála.

Videa budovy bývalé oblastní správy bez vlajky sdíleli na sociální síti Telegram i pracovníci ruských provládních médií. Ukrajinská armáda vede v regionu už od konce léta protiofenzivu a ruské úřady nařídily obyvatelům některých oblastí podél obou břehů Dněpru v okolí Chersonu, aby opustili domovy. Evakuace civilistů se týká také samotného střediska oblasti.

"Naše jednotky, naše vojska se pravděpodobně budou přesouvat na levobřežní část Chersonské oblasti. Lidé, kteří ještě nestihli odjet z Chersonu, tak musejí učinit co nejdříve," řekl podle Kommersantu Stremousov ve vysílání ruského propagandistického pořadu Solovjov Live.

Okupační správa uvádí, že ze západního břehu Dněpru na východní přepravila v uplynulých týdnech už desítky tisíc lidí. Tento týden pak začala nutit civilisty k odchodu z domovů také v městech a obcích ležících na asi 15 kilometrů dlouhém pásu podél východního břehu řeky s vysvětlením, že ukrajinské síly se připravují k útoku na přehradu Kachovské vodní elektrárny. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že Rusko se podobnými výroky patrně připravuje na plánovaný ústup a ztrátu území v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.

Minulý měsíc označila Moskva Chersonskou oblast společně s třemi dalšími ukrajinskými územími za součást Ruska poté, co v nich narychlo zorganizovala hlasování o připojení k Ruské federaci. Svět tento pokus Moskvy o anexi dalšího ukrajinského území neuznal.

Sněmovní zahraniční výbor označil současný ruský režim za teroristický

Sněmovní zahraniční výbor dnes v usnesení označil současný ruský režim za teroristický. Odsoudil zejména rozsáhlé útoky na ukrajinské civilní obyvatelstvo či klíčovou infrastrukturu. Neuznává také výsledky takzvaných referend o připojení čtyř okupovaných oblastí na východě Ukrajiny k Rusku. Pro usnesení hlasovalo 12 ze 14 poslanců.

Zahraniční výbor "označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický," zní čtvrtý bod usnesení. Poslanci odsoudili ruskou agresi na Ukrajině a zejména útoky na civilní obyvatelstvo, civilní objekty a klíčovou infrastrukturu.

Z ukrajinských přístavů vyplulo dalších šest lodí s obilím 

Z ukrajinských černomořských přístavů dnes ráno vyplulo šest lodí s nákladem obilovin, oznámilo turecké ministerstvo obrany. Lodě exportují zemědělské produkty ze země napadené ruskou armádou na základě dohody pod záštitou OSN a Turecka. Tento týden situaci zdramatizovalo Rusko, které od dohody dočasně odstoupilo kvůli údajnému ukrajinskému útoku na ruskou flotilu. Ve středu Moskva oznámila, že dohodu opět začne plnit. Dnes ale uvedla, že váhá, zda dohodu prodloužit předtím, než za zhruba dva týdny vyprší její platnost.

„Po obnovení obilné dohody vyplulo z ukrajinských přístavů šest lodí. Tím celkový počet lodí, které se vydaly z přístavů, dosáhl 426 a množství vyvezených obilovin překročilo 9,7 milionu tun,“ řekl podle agentury Anadolu turecký ministr obrany Hulusi Akar. Ruští zástupci se kromě toho vrátili k práci v mezinárodním koordinačním centru (JCC), které zaštiťuje bezpečnou plavbu lodí se zemědělskými produkty přes Černé moře, uvedla agentura Reuters.

Tyto zprávy potvrzují, že vývoz obilí plně funguje. V minulých dnech hrozilo, že další cesty lodí s ukrajinskými zemědělskými produkty ohrozí postoj Moskvy, která v pondělí oznámila, že od dohody dočasně odstupuje. Tvrdila, že jde o reakci na sobotní útok dronů proti ruské Černomořské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu.

Ve středu dal prezident Vladimir Putin pokyn, aby se Rusko k plnění dohody vrátilo. Podle něj dostalo záruky, že se útok na Černomořskou flotilu nebude opakovat. Ani během dnů, kdy Rusko plnění dohody pozastavilo, se ale námořní transport obilí bezpečným koridorem přes Černé moře nezastavil a pokračoval dál.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes ale podle agentury TASS varoval, že obnovení ruské účasti v dohodě ještě neznamená, že se Rusko rozhodne ujednání prodloužit před tím, než 19. listopadu vyprší jeho platnost. Moskva takzvanou obilnou dohodu dlouhodobě kritizuje a tvrdí, že se neplní část ujednání, která se týká ruského exportu přes ukrajinské území. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov dnes řekl, že Rusko v tomto ohledu stále nevidí žádné zlepšení. Šéf ruské diplomacie zároveň vyzval generálního tajemníka Antónia Guterrese k nápravě. Guterres podle něj dříve navrhoval, aby byly odstraněny jakékoli překážky bránící ve vývozu obilí a hnojiv z Ruska.

Putin začátkem týdne obvinil Kyjev, že bezpečný koridor využil k dronovému útoku na ruskou flotilu v přístavu Sevatopol na anektovaném Krymu. Ukrajina to odmítá a tvrdí, že informace o údajném útoku použilo Rusko jako záminku, proč dohodu přestat plnit. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko dnes na facebooku napsal, že Ukrajina nikdy nevyužila bezpečný námořní koridor k vojenským účelům a nemá to ani v plánu. Podle něj by Kyjev plavební cestu, kudy se ze země dostává obilí, nikdy úmyslně neohrozil. Shodně s ním to uvedl v rozhovoru se španělskou stanicí Cadena Ser šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který ale dodal, že za útokem stojí „lidé dobré vůle“. Nikolenko také sdělil, že Ukrajina nepřijala žádné další závazky nad rámec červencové dohody. Kuleba uvedl, že Rusko se ve skutečnosti vrátilo k dohodě díky zákulisním diplomatickým krokům šéfa OSN Guterrese a tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kteří se uchýlili k „jazyku síly“.

Sněmovní výbor pro bezpečnost schválil usnesení, že současný ruský režim je teroristický. 

Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování odpojena od sítě

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování a poničení zbylého vysokonapěťového vedení odpojena od sítě. Oznámila to dnes společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje a podle níž za ostřelováním stojí ruská armáda. Záložní dieselgenerátory na chlazení reaktorů mají palivo na 15 dní. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Rusy okupovaném jihu Ukrajiny zničila čtyři ruské muniční sklady.

Pátý a šestý blok Záporožské jaderné elektrárny byly přepnuty do takzvaného studeného stavu. Elektrárna je už delší dobu obsazena ruskými vojáky, ale obsluhují ji ukrajinští zaměstnanci. Areál zařízení byl opakovaně ostřelován, z čehož se navzájem obviňují obě bojující strany.

Rusko v RB OSN neuspělo se svou rezolucí o biologických zbraních na Ukrajině

Rusko v Radě bezpečnosti OSN neuspělo se svým návrhem na rezoluci, aby OSN vyšetřila podezření Moskvy, že Ukrajina spolu s USA vyvíjela na svém území biologické zbraně. Proti rezoluci hlasovali tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Francie a Británie, napsala agentura Reuters. Návrh rezoluce vedle Ruska podpořila jen Čína, dalších deset členů RB OSN se zdrželo hlasování. Ruská tvrzení o vývoji biologických zbraní na Ukrajině již dříve odmítl Kyjev i Washington.

Putina válka oslabila, ale jeho pád není na obzoru, řekl Reuters západní činitel

Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to dnes podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně.

Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu.

Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu zahájená 24. února však toto vnímání změnila. „Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba,“ řekl západní představitel. „Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina,“ dodal.

Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny. „Lidé vidí, že udělal velkou chybu,“ řekl. „(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné.“

„Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době,“ dodal.

Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat „zajímavěji“. Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. Putin zatím neřekl, zda bude znovu kandidovat.

Kreml, který odmítl okomentovat poznámky západního představitele, tvrdí, že Putin je zdaleka nejpopulárnějším politikem v Rusku, vyhrál již čtyři prezidentské volby.

Sám Putin prohlásil, že nelituje rozpoutání toho, co nazývá ruskou „speciální vojenskou operací““ proti Ukrajině. Válku považuje za zlomový okamžik, kdy se Rusko po desetiletích ponižování po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 konečně postavilo arogantní západní hegemonii.

Poté, co Západ kvůli válce uvalil na Moskvu nejpřísnější sankce v moderních dějinách, Putin tvrdí, že se Rusko po staletích, kdy na Západ hledělo jako na klíč k hospodářskému růstu a moderním technologiím, obrací k Asii a zejména Číně.

Ruská válka proti Ukrajině připravila desítky tisíc lidí o život a vyvolala největší konfrontaci se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962, kdy se velmoci za studené války nejvíce přiblížily jadernému konfliktu. Ukrajinské i ruské síly se zakopávají na zimu.

Západní představitel uvedl, že po Putinově rozkazu o „částečné“ mobilizaci z 21. září opustilo zemi nejméně 400 tisíc Rusů. Kromě toho první vlna Rusů emigrovala hned po zahájení invaze na Ukrajinu.

Ruská ekonomika letos klesne nejméně o 4,5 procenta a pokles bude pokračovat také v příštím roce. „Čísla zakrývají skutečně významné narušení ekonomiky kvůli přechodu na válečnou výrobu,“ uvedl. Prozatím ale nic nenaznačuje, že by Rusko bylo připraveno skutečně vážně jednat o Ukrajině. „Bude to i nadále dlouhý, obtížný a krvavý konflikt,“ dodal.

V Uljanovsku se vzbouřili zmobilizovaní vojáci, nedostali slíbené peníze

Velký ohlas na ruských sociálních sítích vyvolala zpráva o výbuchu nespokojenosti mezi zmobilizovanými vojáky, které rozhořčilo, že nedostali výplaty ve výši 195 tisíc rublů (skoro 80 tisíc korun) měsíčně, jak jim osobně slíbil prezident Vladimir Putin. O vzpouře ve výcvikovém středisku v Uljanovsku na řece Volze informoval opoziční informační kanál Serdita Čuvašija (Rozzlobené Čuvašsko), podle kterého více než stovka zmobilizovaných vojáků odmítla odjet na Ukrajinu.

„Vážení občané Ruské federace, obracejí se na vás zmobilizovaní vojáci z Čuvašské (autonomní) republiky! Riskujeme vlastní životy, jdeme na jistou smrt kvůli vašemu bezpečí a životu v míru! Náš stát nám odmítá vyplatit peněžní prostředky ve výši 195 tisíc rublů, které nám slíbil náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin! Kvůli čemu bychom měli jít bojovat za tento stát a ponechat naše rodiny bez podpory?“ uvedli nespokojenci v prohlášení, které čuvašský kanál zveřejnil v aplikaci Telegram. Podle jednoho z vojáků jim řekli, že dokud nebudou zařazeni do jednotek, budou dostávat 25 tisíc rublů (asi 10 tisíc korun). „Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ skandovali nespokojenci.

Vzpouru dnes ráno potlačily jednotky pořádkové policie OMON a národní gardy, přímo podřízené prezidentu Putinovi, některé vojáky zatkla vojenská policie. Podle ruské redakce BBC se za poslední měsíc objevily na sociálních sítích desítky videí, ve kterých si zmobilizovaní vojáci stěžují na špatné podmínky a na to, že nedostali slíbené výplaty.

Výši výplat zmobilizovaných záložníků oznámil Putin 19. října na jednání bezpečnostní rady. „Dnes jsem podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat. Připomínám, že mají činit nejméně 195 tisíc rublů za kalendářní měsíc. Zvlášť zdůrazním, že zahrnují i období přípravy a výcviku,“ řekl tehdy Putin.

První místopředseda Rady federace, horní komory ruského parlamentu, a tajemník vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak podle listu Vedomosti dnes navrhl premiérovi Michailu Mišustinovi, aby stanovil jednotný termín výplat 195 tisíc rublů zmobilizovaným vojákům. Mušustin od 21. října stojí v čele koordinační rady pro zajištění potřeb „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně nazývá válku proti Ukrajině, pokračující dnes 252. dnem.

Putin podle TASS prohlásil, že Rusko je připraveno vyvážet do nejchudších zemí stejně obilí jako Ukrajina. Nebude bránit vývozu obilí do Turecka.

Severní Korea podle Bílého domu dodává Rusku dělostřelecké granáty

Spojené státy mají informace naznačující, že Severní Korea tajně Rusku dodává značné množství dělostřeleckých granátů, aby mu pomohla ve válce na Ukrajině. Podle agentury Reuters to dnes řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Podle agentury prohlásil, že KLDR se dodávky zbraní Rusku snaží utajit tím, že je posílá přes severní Afriku a Blízký východ.

Přesný objem dodávaných prostředků Kirby na virtuálním brífinku nesdělil, ale poznamenal, že jde o značné množství. Spojené státy podle něj nyní sledují, zda Rusko dodávky přijme.

Americká rozvědka začátkem září oznámila, že se Rusko podle jejích zjištění snaží koupit od KLDR rakety a dělostřelecké granáty pro válku na Ukrajině. Severokorejská tisková agentura KCNA to koncem září s odvoláním na nejmenovaného představitele severokorejského ministerstva obrany popřela, přičemž uvedla, že Severní Korea neprodala Rusku zbraně a nemá to v plánu ani v budoucnu.

KLDR patří k několika zemím, které oficiálně uznaly dvě Ruskem vytvořené separatistické republiky na východě Ukrajiny. Kyjev v reakci na to s Pchjongjangem přerušil diplomatické styky.

Británie rozšířila protiruský sankční seznam o čtyři průmyslníky

Británie rozšířila protiruský sankční seznam o čtyři podnikatele, kteří podle Londýna pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi financovat invazi na Ukrajinu. Británie krokem zmrazila majetek a zakázala vstup na své území čtyřem podnikatelům:

• Alexandr Abramov, někdejší nevýkonný ředitel ocelářského koncernu Evraz, má podle Londýna majetek 4,1 miliardy liber (116,8 miliardy korun).
• Alexandr Frolov, bývalý nadřízený Abramova, se jako ředitel Evrazu podílel na obchodech s ruskou vládou a má přes 1,7 miliardy liber (48,4 miliardy korun). Oba průmyslníci mají podle Londýna vazby na podnikatele Romana Abramoviče.
• Ajrat Šajmijev, šéf státní stavební společnosti OAO Tatavtodor, starjící se o silniční síť v ruskémTatarstánu. Jeho majetek má hodnotu 902 milionů liber.
• Albert Šigabutdinov, ředitel AO TAIF, chemické a petrochemické skupiny dominující tomuto odvětví v ruském Tatarstánu.  Jeho majetek má hodnotu 977 milionů liber.