Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

USA a Nizozemsko společně zaplatí renovaci 90 českých tanků T-72 pro Ukrajinu

Spojené státy a Nizozemsko společně zaplatí renovaci 90 českých tanků T-72B pro ukrajinskou armádu. Dnes to oznámila tisková mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na renovaci českých tanků vydá 45 milionů eur (asi 1,1 miliardy korun) a Ukrajině navíc poskytne těžkou vojenskou techniku. Americká část výdajů spadá do nově oznámené vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů dolarů (9,8 miliardy korun).

Celý článek najdete zde >>>

Proruská správa v Chersonu vyhlásila 24hodinový zákaz vycházení a znovu vyzvala k evakuaci civilistů. Krok zdůvodnila nutnou obranou města.

Střet Ruska s ukrajinským „neonacistickým režimem“ byl nevyhnutelný, řekl Putin. Ukrajinci jsou podle něj obětí podněcování nenávisti vůči Rusům.

Použití chemických, biologických nebo jaderných zbraní na Ukrajině bude mít pro Rusko vážné důsledky, varovali dnes ministři zahraničí skupiny G7.

Podle Putina je nutná evakuace obyvatel Chersonu

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle deníku Kommersant prohlásil, že z ukrajinského Chersonu je potřeba evakuovat všechny civilisty, kteří žijí v zónách „nejnebezpečnějších operací“. O potřebě evakuace obyvatel Chersonské oblasti už dříve hovořily tamní okupační úřady. Cherson i většinu Chersonské oblasti začátkem března ovládla během invaze na Ukrajinu ruská vojska. Ve čtvrtek představitel místní proruské správy uvedl, že ruští vojáci v Chersonské oblasti se patrně stáhnou ze západního břehu Dněpru, na němž leží i město Cherson. Ukrajina varovala, že šíření těchto zpráv by mohlo být součástí ruské taktiky.

„Samozřejmě je důležité odvézt všechny lidi, kteří žijí v Chersonu, ze zón nejnebezpečnějších operací. Poněvadž civilní obyvatelstvo nesmí trpět ostřelováním, nějakými útoky, protiútoky a dalšími akcemi spojenými s vojenskými operacemi,“ prohlásil Putin u příležitosti pokládání květin k památníku ruských hrdinů z období takzvané smuty. Tak se v ruských dějinách označuje přelom 16. a 17. století, kdy po vymření dynastie Rurikovců v zemi panoval zmatek kvůli nástupnickým problémům.

Ukrajinská armáda vede v Chersonské oblasti od konce léta protiofenzivu. Ruské úřady v posledních týdnech začaly apelovat na obyvatele některých míst regionu, aby se přesunuli do bezpečnějších zón. Argumentují přitom hrozbou útoků ze strany ukrajinské armády.

Okupační správa oblasti uvádí, že ze západního břehu Dněpru na východní přepravila v uplynulých týdnech už desítky tisíc lidí. Tento týden pak začala nutit civilisty k odchodu z domovů také ve městech a obcích ležících na asi 15 kilometrů dlouhém pásu podél východního břehu řeky. Ve čtvrtek zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov sdělil, že ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu, a vyzýval obyvatele Chersonu k evakuaci.

Kvůli přetížení sítě po ruských útocích nemá v Kyjevě proud skoro polovina domácností

 V Kyjevě je dnes bez proudu 450 tisíc domácností, sdělil na sociálních sítích starosta města Vitalij Kličko. Je to podle něj důsledek stabilizačních odstávek, které si vynucuje přetížení centrálního uzlu ukrajinské elektrické soustavy. Rusko v posledních týdnech podniká intenzivní útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což přináší časté výpadky dodávek proudu i vody v ukrajinských městech.

„K dnešnímu ránu je bez proudu 450 tisíc spotřebitelů neboli 450 tisíc kyjevských bytů. Je to o polovinu více než v předchozích dnech,“ napsal Kličko. Obyvatele města vyzval, aby s elektřinou co nejvíce šetřili. Podle dat ukrajinského statistického úřadu bylo v Kyjevě v roce 2018 1,106.000 domácností, mnoho obyvatel metropoli ale během války opustilo.

Šéf NATO bude jednat s Erdoganem o přijetí Švédska a Finska do aliance

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg bude s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednat o vstupu Finska a Švédska do aliance. Turecko a Maďarsko jsou poslední členové NATO, kteří ještě přijetí dvojice severských zemí neschválili.

Turecko se k tomu zdráhá dát souhlas, protože Finsko a Švédsko podle něj podporují kurdské skupiny, jež Ankara pokládá za teroristické. Stoltenberg ve čtvrtek po jednání se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavuşogluem řekl, že Finsko a Švédsko spolupráci s Ankarou v boji proti terorismu posílily a že přibylo případů extradice do Turecka. Nicméně podle tureckých představitelů nejsou jejich kroky ohledně potírání terorismu dostatečné a prezident Erdogan v uplynulých týdnech opakovaně vyhrožoval, že by Turecko přijetí dvojice severských zemí do NATO mohlo blokovat.

Zelenskyj: Teror proti ukrajinské energetice vyplývá ze slabosti Ruska

Kvůli ruským útokům se večer ocitlo bez elektřiny asi 4,5 milionu Ukrajinců v Kyjevě a deseti dalších oblastech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním vystoupení. Šéf státu zdůraznil, že Rusko se uchyluje k „teroru proti energetice“ kvůli své slabosti: nedokáže porazit Ukrajinu na bojišti, a tak se tímto terorem pokouší zlomit Ukrajince.

Prezident se také obrátil na energetické firmy, aby aktivněji vysvětlovaly lidem, kdy a proč vypnou elektřinu v konkrétní ulici či čtvrti. „Taková 'mikrokomunikace' je obzvláště zapotřebí právě teď. Lidé mají právo vědět,“ řekl a vybídl energetické společnosti, aby okamžitě reagovaly zejména v případech, kdy si lidé stěžují na nespravedlnosti při vypínání proudu.

Ukrajinští úředníci zpronevěřili miliony na armádní vesty, uvedli vyšetřovatelé

Bývalé vedení jednoho z ukrajinských úřadů zpronevěřilo 250 milionů hřiven (170 milionů korun) určených na nákup neprůstřelných vest pro armádu. Informoval o tom dnes Státní úřad pro vyšetřování (DBR), který má na Ukrajině funkci kriminální ústředny.

Někdejší vedení patentového úřadu bylo společně s úřednicí na ministerstvu hospodářství a vedoucím dobrovolnické organizace obviněno, že státní peníze určené na nákup neprůstřelných vest převedlo na účet charitativního spolku. Odtud pak peníze prostřednictvím několika firem doputovaly do rukou obviněných, kterým nyní hrozí až 12 let vězení. Bývalý ředitel úřadu UkrPatent podle vyšetřovatelů opustil zemi. Kriminalisté uvedli, že obstavili účty firem zapojených do podvodného schématu a že přijali opatření pro zajištění náhrady škody způsobené ukrajinskému státu.

Navzdory zlepšení v posledních letech má ukrajinská státní správa nadále pověst, že je náchylná ke korupci, poznamenává tisková agentura DPA. Současně velmi angažovaná občanská společnost pomáhá zemi napadené Ruskem přežít. Tisíce dobrovolníků pomáhají nejen uprchlíkům, ale také vybírají peníze a věcné dary od spacích pytlů, přes neprůstřelné vesty až po armádní vozidla.

Evropská komise v červnu doporučila kandidaturu Ukrajiny na členství v Evropské unii. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová tehdy ovšem uvedla, že země bude muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je přijímací proces spojen. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či v boji s korupcí.

Naftogaz za pololetí kvůli invazi prohloubil ztrátu na 57,2 z 1,7 mld. hřiven

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz za první pololetí meziročně prohloubila kvůli ruské invazi čistou ztrátu na 57,2 miliardy hřiven (38,8 miliardy Kč) z 1,7 miliardy hřiven. Většinu ztrát firma zaznamenala v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí vykázala zisk 420 milionů hřiven. O výsledcích hospodaření informovala firma na svém webu.

Naftogaz uvedl, že ke ztrátám přispěly dodatečné odpočty rezerv na nedobytné pohledávky kvůli snížené platební schopnosti protistran. Jako další důvody společnost zmínila vyšší ceny dováženého plynu v porovnání s prodejními cenami a zničená aktiva firmy během ostřelování ruskou armádou.

Ukrajinská státní plynárenská společnost je od července v platební neschopnosti. V srpnu si zajistila podporu držitelů dluhopisů pro částečnou restrukturalizaci. Firma uvedla, že pokračuje v přípravě nových podmínek restrukturalizace zbývajících dluhopisů. Konečné podmínky, které nabídne držitelům dluhopisů, musí schválit ukrajinská vláda.

Naftogaz se nadále řídí příkazem, který mu zakazuje provádět jakékoli platby související s dluhem bez souhlasu kabinetu.

Generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko, který počátkem tohoto týdne podal rezignaci, uvedl, že jeho odchod podle jeho očekávání urychlí jmenování dozorčí rady. Naftogaz ji nemá od září 2021 kvůli ukončení pravomocí všech jejích členů. Proces jmenování nových se zpozdil kvůli ruské invazi.

Naftogaz je největší státní firmou na Ukrajině. V září zahájil nové arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému gigantu Gazprom. Tvrdí, že mu nezaplatil za přepravu plynu přes Ukrajinu.

Pro ukrajinskou vládu představuje podnik důležitý zdroj příjmů. V loňském roce se podílel téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50.000 lidí.

Británie svým službám zakáže pomáhat s přepravou ruské ropy

Británie se snaží zabránit jiným zemím, aby využívaly její služby k přepravě ruské ropy. Používat je budou moci jen v případě, pokud ji nakoupí za stejnou nebo nižší cenu, než stanovily západní vlády v rámci sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na britskou vládu, podle které zákaz vstoupí v platnost od 5. prosince a vztahuje se mimo jiné na pojišťovnictví, makléřství a lodní dopravu.

"Zakázali jsme dovoz ruské ropy do Spojeného království a děláme dobrý pokrok v jeho postupném úplném ukončení," uvedl v prohlášení ministr financí Jeremy Hunt. "Tímto novým opatřením pokračujeme v utahování šroubů Putinově válečné mašinérii a ještě více mu ztěžujeme profitování z jeho nezákonné války," dodal.

Británie již v březnu oznámila, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů. Firmy mají do konce roku čas přejít na jiné zdroje, přičemž s tímto přechodem jim vláda pomůže.

Zelenskyj odmítl účast na summitu G20, pokud bude přítomen Putin

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nezúčastní nadcházejícího summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, pokud na něm bude přítomna hlava ruského státu Vladimir Putin. Zelenskyj to dnes podle ukrajinských agentur řekl novinářům.

"Můj osobní a ukrajinský postoj byl, že pokud se zúčastní ruský vůdce, Ukrajina se nezúčastní," řekl podle agentury Unian Zelenskyj. Dodal, že na summit se nadále připravuje. Zelenskyj také uvedl, že na toto téma jednal se svým indonéským protějškem Jokem Widodem.

Summit G20 se uskuteční na Bali 15. a 16. listopadu. Agentura Bloomberg již dříve informovala, že Indonésii zatím potvrdilo účast pouze 17 premiérů či prezidentů. Jakarta nejmenovala země, které dosud neodpověděly. Rusko podle agentury TASS Putinovu účast dosud nepotvrdilo.

G20 tvoří země skupiny G7 (Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a USA) a dále Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, JAR, Jižní Korea, Turecko a EU. Ukrajina členem není, na summit však obdržela pozvánku.

Putin zahájí v Moskvě velkou výstavu věnovanou Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek, tedy na Den národní jednoty, zahájí velkou výstavu věnovanou Ukrajině a jejím vztahům s Ruskem. Učiní tak více než osm měsíců od zahájení plnohodnotné války proti sousední zemi, informovala dnes agentura DPA.

Kreml dnes oznámil, že Putin v moskevské galerii Manéž navštíví výstavu s názvem "Ukrajina. V proměnách času". Na ploše 4000 čtverečních metrů zde budou ukázány "unikátní" fotografie, filmové záběry, mapy a archivní dokumenty k rusko-ukrajinským dějinám až do současnosti.

Putin, který 24. února zahájil invazi na Ukrajinu, v minulosti označil sousední zemi za umělý státní útvar a upřel jí právo na existenci. Nedávno naopak prohlásil, že Ukrajina může existovat i po válce.

Vláda v Kyjevě s ohledem na tisíce mrtvých a obrovské škody považuje Putina za válečného zločince a Rusko za teroristický stát, který má v úmyslu zničit Ukrajinu a její obyvatele.

Podle Kremlu se chce Putin ve sváteční den setkat v Moskvě také s historiky a církevními představiteli.

Kyjev má právo reagovat na vzdušné údery z Běloruska útokem, míní Cichanouská

Ukrajina by byla v právu, kdyby zareagovala útokem na vzdušné údery z běloruského území, kterým od začátky ruské invaze čelí. Zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda to řekla hlavní představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podtrhla, že přestože režim v Minsku propůjčuje Rusku běloruské území k útokům na Ukrajině, mnozí Bělorusové proti válce na Ukrajině protestovali a snaží se jí zabránit.

"Pokud z běloruského území opět zamíří na Ukrajinu a na Ukrajince rakety, Ukrajina bude mít právo na odvetný útok," řekla Cichanouská.

Velká pravděpodobnost, že se běloruská armáda zapojí i do pozemní invaze na Ukrajinu, byla podle Cichanouské zejména na začátku války v únoru. "Ale už tehdy bylo jasné, že v běloruské armádě není protiukrajinská nálada. Běloruští vojáci neměli motivaci jít bojovat s Ukrajinci," míní aktivistka.

Cichanouská také poukázala na to, že mnozí Bělorusové, zejména ti, kteří se uchýlili do zahraničního exilu, demonstrovali proti válce na Ukrajině. V samotném Bělorusku se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ale konaly spíše menší protestní akce, což politička vysvětluje tím, že tisíce Bělorusů byly ve vězení kvůli zásahům běloruských úřadů proti opozici a stovky tisíc lidí ze země již dříve uprchly.

"Byla tam velká míra strachu. Člověka za jeho protirežimní postoj mohou zavřít na 15 nebo 20 let," podtrhla. "Nedá se říct, že by nebyly žádné protesty. Možná, že to prošlo bez povšimnutí, ale 27. února vyšly do ulic různých běloruských měst tisíce lidí protestovat proti válce. Lidé věděli, do čeho jdou, věděli, že půjdou do vězení, a stejně šli protestovat," podtrhla.

Cichanouská v roce 2020 kandidovala v běloruských prezidentských volbách, po nichž v zemi následovaly masové protesty proti falšování výsledků. Podle oficiálních oznámení obhájil mandát dlouholetý běloruský lídr Alexandr Lukašenko, mnozí Bělorusové se ale domnívají, že ve volbách ve skutečnosti zvítězila Cichanouská, což naznačovaly i průzkumy provedené u hlasovacích místností v zahraničí. Letos v září Cichanouská oznámila vznik běloruské přechodné opoziční vlády (OPKB), která má zajistit přechod k demokratickému zřízení v Bělorusku. V kabinetu zasedl mimo jiné bývalý ministr kultury Pavel Latuška.

V tomto kabinetu vzniklo i křídlo, které se zabývá "vojenskou obranou", řekla Cichanouská v rozhovoru. Mnoho Bělorusů podle ní díky spolupráci se sousedními zeměmi prochází armádním výcvikem, což vytváří tlak na režim v Minsku. Kabinet mimo jiné rozvíjí také iniciativu Peremoha (Vítězství), která se zaměřuje například na blokování strategických objektů. Na ní spolupracuje s bývalými členy běloruských silových struktur, kteří tyto složky opustili, protože se v roce 2020 nechtěli podílet na zásazích proti demonstrujícím.

Rusko a Ukrajina si vyměnili válečné zajatce, vrátilo se 214 vojáků

Ukrajina dnes propustila 107 ruských vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Stejný počet válečných zajatců se vrátil i na Ukrajinu, informovala agentura Ukrinform.

"Dne 3. listopadu se díky vyjednávání vrátilo z území pod kontrolou kyjevského režimu 107 ruských vojáků," uvedlo ruské ministerstvo obrany. Vojáky nyní podle ministerstva ruská armáda odveze do Moskvy vojenským speciálem, v ruské metropoli obdrží lékařskou péči.

"Ukrajina dnes provedla výměnu zajatců. Podařilo se osvobodit 107 vojáků - šest důstojníků a 101 vojínů a seržantů," píše Ukrinform.

Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, kde od té doby vede největší boje v Evropě od druhé světové války. Kyjev a Moskva si naposledy oficiálně vyměnily zajatce minulý týden, kdy se na Ukrajinu vrátilo 52 lidí včetně některých obránců mariupolských oceláren Azovstal. Do Ruska se podle agentury TASS tehdy vrátilo 50 vojáků. V dosud největší výměně z poloviny října se ze zajetí dostalo zpět do vlasti 218 zajatců. Moskva tehdy propustila výlučně ženy.