Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025) Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství v albánské metropoli Tiraně.
Jednání v Istanbulu: Mluvčí ukrajinské delegace Heorhij Tychyj (2.6.2025)
První záběry z ruské příhraniční Brjanské oblasti po nehodě vlaku, který narazil do zříceného mostu
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Americký prezident Donald Trump.
157 Fotogalerie
ČTK
e15.cz , ČTK , lig
Diskuze (774)

Zprávy ze dne 3. října 2022

3. října 2022 · 10:57

Ukrajinské síly prorazily na několika místech linie ruských vojsk v Chersonské oblasti, řekl podle Reuters Moskvou dosazený představitel regionu.

3. října 2022 · 10:53

Petraeus: USA a spojenci by reagovali na ruský jaderný útok na Ukrajině

V případě, že se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne na Ukrajině nasadit jaderné zbraně, zničí USA a jejich spojenci ruské jednotky a jejich vybavení na Ukrajině a potopí Černomořskou flotilu. V rozhovoru se stanicí ABC News to řekl bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus.

Podle něj nasazení ruských jaderných zbraní vyvolá odpověď NATO vedenou Spojenými státy. "Nechcete jadernou konfrontaci, ale stejně tak musíte ukázat, že je to nepřijatelné," řekl Petraeus k eventuálnímu nasazení jaderných zbraní.

3. října 2022 · 10:50

Polovina obyvatel Chabarovského kraje byla mobilizována omylem, uvedl gubernátor

Přibližně polovinu mobilizovaných obyvatel ruského Chabarovského kraje úřady povolaly do vojenské služby omylem, všichni se vrátili domů. Podle listu Kommersant to dnes uvedl gubernátor regionu Michail Děgťarjov, který zároveň oznámil, že odvolal krajského vojenského komisaře z funkce. Děgťarjov není prvním ruským gubernátorem, jenž informuje o odstranění "chyb", ale nikdo zatím neohlásil, že se vrátilo domů 50 procent odvedených, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

3. října 2022 · 10:10

O dalším balíku protiruských sankcí se nyní vede v EU debata, do té doby nemá smysl věc více komentovat, řekl český ministr zahraničí Lipavský.

3. října 2022 · 09:36

Průzkum: Ruský zpracovatelský průmysl v září rostl, export zůstal pod tlakem

Aktivita v ruském zpracovatelském průmyslu v září rostla nejrychlejším tempem za tři a půl roku, přestože západní sankce měly nadále negativní dopad na export. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Index aktivity zpracovatelského průmyslu se zvýšil na 52,0 bodu ze srpnových 51,7 bodu. Pokud se hodnota indexu nachází nad 50 body, signalizuje to růst v odvětví.

3. října 2022 · 09:18

Ukrajinci hlásí osvobození vesnice u Lymanu a ruské ostřelování Záporoží

Ruská armáda v noci na dnešek podle Ukrajinců podnikla raketové útoky na město Záporoží. Údaje o materiálních škodách a počtech obětí se upřesňují, informoval gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Ruské útoky v neděli poničily mimo jiné deset domů v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil tamní gubernátor. Ukrajinská armáda hlásí osvobození vesnice Torske nedaleko nedávno osvobozeného strategického města Lyman v Doněcké oblasti.

Staruch varoval, že hrozí opakované útoky na Záporoží. Mluvčí města Anatolij Kurtěv uvedl, že byla poničena infrastruktura města a že jsou obětí.

3. října 2022 · 08:18

Rusové v noci na dnešek provedli raketové útoky na Záporoží, počty obětí se upřesňují. Ukrajinci osvobodili město Torske nedaleko Lymanu.

3. října 2022 · 06:49

Začíná vyhlašování Nobelových cen, odpůrci Putina mohou dostat cenu za mír

Ve stínu ruské války na Ukrajině začíná letošní udělování Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena cena za fyziologii a lékařství, v dalších dnech pak budou postupně oznámena jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech.

3. října 2022 · 06:30

Výcvik ukrajinských vojáků v Německu kdosi špehoval pomocí dronů

Během noci na sobotu kdosi pomocí dronů špehoval výcvik ukrajinských vojáků v Německu ve vojenském prostoru Wildflecken. Uvedl to portál Business Insider, kterému to potvrdila mluvčí německého ministerstva obrany.

V prostoru se učí ukrajinští vojáci manipulovat s obrněnými vozy Dingo, jejichž dodání Německo slíbilo Ukrajině. Výcvik v areálu na hranici Bavorska a Hesenska sledovalo asi 12 dronů. Po jejich objevení v prostoru zasahovala policie, která také zahájila vyšetřování.

Zprávy ze dne 2. října 2022

2. října 2022 · 20:36

Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu plynovodů a kabelů

Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří, jako jsou plynovody či kabely. Oznámil to dnes ministr obrany Ben Wallace, podle kterého je po poškození plynovodu Nord Stream nutné více chránit tento druh infrastruktury. Wallace nepřímo naznačil, že za poškozením potrubí stojí Rusko, napsala agentura Reuters.

Na konferenci Konzervativní strany v Birminghamu Wallace oznámil, že Británie nedávno objednala dvě speciálně upravené lodi na ochranu podmořské infrastruktury. Podle něj poškození plynovodu Nord Stream připomnělo, "jak je naše ekonomika a infrastruktura citlivá na takové hybridní útoky".

"Náš internet a naše energie jsou ve velké míře závislé na plynovodech a (podmořských) kabelech. A Rusko se netají tím, že má schopnosti zaútočit na takové cíle," dodal Wallace.

První loď by měla začít působit v britském námořnictvu do konce příštího roku, další bude nutné teprve postavit.

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Ve čtvrtek pak informovalo o čtvrtém úniku. Skandinávští seismologové oznámili, že v pondělí zaregistrovali na dně Baltského moře výbuchy, jeden slabší a druhý silnější. Jejich sílu odhadli na několik stovek kilogramů výbušnin.

Německo v sobotu ohlásilo, že chce úniky z potrubí vyšetřit společně s Dánskem a Švédskem. Podle EU i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a ruský prezident Vladimir Putin v pátek obvinil Spojené státy a jejich spojence, že plynovody poškodili oni.

2. října 2022 · 18:44

Putin má nejméně tři dvojníky, tvrdí šéf ukrajinské zpravodajské služby

Ruský prezident Vladimir Putin má nejméně tři dvojníky, řekl podle agentury Unian šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov. Uvedl také, že v rozvědce jsou lidé, kteří se přímo na Putinovy dvojníky specializují.

"Já osobně nejsem na Putina specialista. Ale podle mě jsou určitě aspoň tři dvojníci, které hned poznám," řekl Budanov v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou Natalijou Mocejčukovou.

V médiích se už mnohokrát objevily spekulace, že Putin má dvojníky. Informaci ale ještě nikdo oficiálně nepotvrdil. O tom, že Putin využívá služeb dvojníků, je přesvědčen například také ruský advokát Mark Fejgin, který je znám díky tomu, že obhajoval mnoho opozičních osobností.

"Není to tajemství. Jezdí v autech, aby odlákali pozornost. V jednom z aut s vlajkou jede dvojník, který je pracovník tajné služby FSO," citovala Fejgina dříve Unian. Advokát ale zpochybnil, že by dvojníci za Putina zaskakovali na veřejných akcích, a doplnil, že se mu nemusejí ani podobat.

"Poslat na veřejnost nebo i dát na video dvojníka, to je šílenost. Moc tomu nevěřím," řekl Fejgin.

Spekulace o Putinových dvojnících se objevovaly v médiích také na jaře, kdy se množily teorie o tom, že dlouholetý ruský prezident je vážně nemocný. Média psala, že podle zdrojů britské tajné služby MI6 je Putin možná už mrtvý a nahrazuje ho právě dvojník.

2. října 2022 · 18:21

Lipavský: Ruská anexe je hanebným porušováním práva a sprostou krádeží

Česká republika nebude tolerovat ruské hanebné porušování mezinárodního práva, sprostou krádež území jiného státu a Putinovy koloniální snahy, sdělil dnes v reakci na ruskou anexi čtyř ukrajinských území ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). V reakci na aktuální dění si některé evropské státy povolají na jednání ruské velvyslance. Zda tak učiní i Česko, není jasné. "Další postup koordinujeme se spojenci," uvedl ministr.

"Neuznáme jedinou nezákonnou anexi ukrajinského území Ruskem bez ohledu na to, kolik ruských vojáků se bude na území Ukrajiny nacházet," doplnil.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal se zástupci proruských separatistů smlouvy o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku - samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské na východě Ukrajiny a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na jihu země. Dnes krok schválil i ústavní soud a hlasovat o něm musí i parlament, který o tom začne jednat v pondělí, napsala agentura Reuters.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy včetně Miloše Zemana ve společném prohlášení anexi odmítlo a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině.

Ruské velvyslance si podle agentur předvolala ministerstva zahraničí Itálie, Německa či Belgie. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil, že chce v reakci na anexi pracovat s unijními partnery na dalších sankcích proti Rusku. Unijní činitelé na začátku týdne hovořili o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohly by nové sankce ze strany EU dostat zelenou na neformálním summitu ve čtvrtek a v pátek v Praze.

2. října 2022 · 16:30

Nejlepší odpověď na anexe je podpora Ukrajině, řekl šéf NATO, Macron chce sankce

Nejlepší odpovědí na ruskou anexi ukrajinských území je pokračovat v podpoře Ukrajiny. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce v reakci na anexi pracovat s unijními partnery na dalších sankcích proti Rusku, uvedla dnes agentura AFP. Kvůli připojení čtyř ukrajinských území k Rusku si Německo, Itálie a další unijní země předvolaly ruské velvyslance.

Podle Stoltenberga dobytí města Lyman ukazuje schopnost ukrajinské armády zatlačovat ruské jednotky. To se děje díky odvaze ukrajinských vojáků i dodávkám moderních zbraní ze strany západních zemí. Nejlepší odpovědí na ruskou anexi ukrajinských území je pokračovat v podpoře Kyjeva, řekl Stoltenberg v rozhovoru s televizí NBC.

K pátečnímu prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že míní zrychleně podat přihlášku Ukrajiny do aliance, Stoltenberg uvedl, že o členství musí státy NATO rozhodnout jednomyslně. Severoatlantická aliance také podporuje vyšetřování příčin poškození plynovodu Nord Stream. "Jakýkoliv úmyslný útok na kritickou infrastrukturu NATO se setká s pevnou a jednotnou odezvou," řekl Stoltenberg.

V dnešním telefonátu se Zelenským francouzský prezident Macron znovu odsoudil anexi ukrajinských oblastí a uvedl, že chce pracovat s unijními partnery na dalších sankcích proti Rusku. Unijní činitelé na začátku týdne hovořili o tom, že pokud se vyjednávání pohne správným směrem, mohly by nové sankce ze strany EU dostat zelenou na neformálním summitu, který se uskuteční v pátek v Praze.

Ministerstva zahraničí Itálie, Německa či Belgie si kvůli anexi předvolala ruské velvyslance. Podle agentur DPA a ANSA se jedná o iniciativu koordinovanou na unijní úrovni. Podle italského ministra životního prostředí Roberta Cingolaniho bude Řím jednat s ruským velvyslancem i o poškození plynovodu Nord Stream.

V pátek ruský prezident Vladimir Putin podepsal se zástupci proruských separatistů smlouvy o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku. Dnes krok schválil i ústavní soud a hlasovat o něm musí i parlament, který o tom začne jednat v pondělí, napsala agentura Reuters.

2. října 2022 · 14:43

Německo, Dánsko a Norsko koupí slovenské houfnice pro Ukrajinu

Německo, Dánsko a Norsko koupí pro Ukrajinu 16 slovenských houfnic Zuzana 2. Uvedené tři země za ně zaplatí 92 milionů eur (asi 2,2 miliardy korun), uvedlo podle agentury Reuters německé ministerstvo obrany. Dodávky těchto samohybných děl mají začít v příštím roce. Slovenské ministerstvo obrany zakázku v prohlášení potvrdilo, podle něj příslušnou dohodu v této záležitosti dnes slovenský ministr obrany Jaroslav Naď podepsal v Kodani se svým dánským kolegou Mortenem Bodskovem. Ukrajina se už dříve dohodla se Slovenskem, že od něj koupí osm zmíněných houfnic.

"Ukrajina potřebuje při obraně své země a životů lidí naši pomoc, proto se i na mezinárodní úrovni snažíme nacházet všechny možnosti, jak ji efektivně a adresně podpořit," uvedl Naď. Jeho úřad sdělil, že dodávky houfnic Ukrajině na základě nejnovější dohody Slovenska se spojenci předpokládá postupně od druhé poloviny příštího roku.

Výrobu houfnic Zuzana 2 na kolovém podvozku Tatra má na starosti státem kontrolovaná společnost Konštrukta-Defence. Podle informací výrobce systém v automatickém režimu dokáže vystřelit v první minutě pět ran. Jeho maximální dostřel v závislosti na použité munici dosahuje nejméně 41 kilometrů. Houfnici obsluhuje čtyřčlenná posádka.

Slovensko od únorového začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu poskytlo Kyjevu různý vojenský materiál. Dodávky zahrnovaly například munici, raketový systém protivzdušné obrany S-300 a pět vrtulníků. Obě země zároveň uzavřely komerční kontrakt, na jehož základě Ukrajina koupila od Slovenska osm samohybných houfnic Zuzana 2; první čtyři kusy z této zakázky Slovensko už Ukrajině dodalo.

Ukrajina, která v posledních týdnech zaznamenala výrazné úspěchy na bitevním poli, zdůrazňuje, že potřebuje ještě větší počet těžkých zbraní, aby mohla odrazit ruskou invazi.

Houfnice Zuzana 2 je vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu a jediným těžkým zbraňovým systémem vyráběným v zemi. Podle výrobce může houfnice střílet všechny typy munice NATO ráže 155 mm, poznamenala agentura DPA.

2. října 2022 · 14:08

Lotyšské volby vyhráyi prozápadní strany, proruská uskupení neuspěla

Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála centristická strana konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše, zatímco promoskevské strany oslabily. Vyplývá to podle tiskových agentur z předběžných výsledků, zveřejněných volební komisí po sečtení téměř všech hlasů. Vítězná strana si ale ještě musí najít koaliční partnery do nové vlády, protože její dosavadní spojenci si ve volbách pohoršili.

Premiérovo uskupení Nová jednota (jeho součástí je strana Jednota) získalo 18,94 procenta hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Svaz zelených a zemědělců (12,7 procenta) a na třetím nově vzniklá Sjednocená kandidátka (11 procent).

Pětiprocentní práh překonalo jen osm stran. Za největšího poraženého pozorovatelé označují proruské uskupení Shoda-Sociálnědemokratická strana, které nyní podle předběžných výsledků skončilo před branami parlamentu. V uplynulém desetiletí přitom pravidelně vyhrávala volby, aniž by však našla partnera do koalice. Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Ve volbách získala 4,8 procenta hlasů, zatímco před čtyřmi lety volby vyhrála s téměř pětinou hlasů.

V novém parlamentu bude ale strana Pro stabilitu!, založená dvěma bývalými radními z Rigy, kteří byli původně zvoleni za proruskou sociální demokracii. Nové uskupení, kterému předběžné výsledky přisuzují téměř sedm procent hlasů a pátou příčku, bývá kritizováno jako populistické, vyslovuje se pro odchod země z Evropské unie, zmenšení počtu poslanců na polovinu a pro zachování školní výuky v ruštině.

Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Kariňš, který jako první předseda lotyšské vlády vydržel celé čtyřleté funkční období, řekl, že je připraven vést i příští vládu. Bývalý europoslanec, který se narodil ve Spojených státech, ale musí nalézt nové spojence, aby zůstal ve funkci. Experti teď očekávají obtížná jednání o nové vládní koalici. Hlava státu Egils Levits se chce v pondělí setkat se zástupci stran zvolených do parlamentu.

Vstoupit do diskuze (774)

Články z jiných titulů