Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Papež vyzval Putina, aby zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině

Papež František vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby "zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině". Odsoudil i hrozbu jaderné války, kterou označil za "absurdní", píše Reuters.

Jde zatím o nejhlasitější papežovu výzvu k zastavení násilí od začátku ruské války na Ukrajině před sedmi měsíci. František dnes promluvil k veřejnosti na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu.

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k otevřenosti vůči vážným mírovým rozhovorům a mezinárodní komunitu k využití "všech diplomatických nástrojů" na ukončení "ohromné tragédie a hrůzy války".

"Tahle hrozná nepředstavitelná rána lidstva, namísto aby se zmenšovala, krvácí stále víc a hrozí, že se rozšíří. Že lidstvo znovu stojí před hrozbou atomové války je absurdní," řekl František a otázal se: "Kolik ještě krve musí téct, než válka skončí?".

Papež František v průběhu války již několikrát vyzval k dialogu a odsoudil především krutosti spáchané na civilistech. "Svět se učí ukrajinskou geografii prostřednictvím měst spojených s úmrtím civilistů", jako v Buči nebo Mariupolu.

Nedávno nicméně František uvedl, že Ukrajina má právo bránit se před agresí, píše Reuters.

Ruský ústavní soud dal zelenou anexi ukrajinských území

Ruský ústavní soud dnes schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku, oznámila agentura TASS. V pondělí mají anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schvalovat poslanci, avizoval list Kommersant na svém webu. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit "všemi dostupnými prostředky".

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce poté sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO.

Západní představitelé anexi odmítli jako nelegální a odsoudili ji. Prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině a ruskou krádež ukrajinského území; anexe podle něj nesmí být a nebude uznána.

Den po Putinově ceremonii s Kremlu, zahajující formální proceduru připojení ukrajinských regionů k Rusku, ukrajinští vojáci na severu Doněcké oblasti osvobodily město Lyman, které je vnímané i jako brána k dalšímu postupu do sousední Luhanské oblasti. Lymanu se Rusové zmocnili po tvrdých bojích v květnu.

Zelenskyj dnes ohlásil, že ukrajinští vojáci město úplně "vyčistili" od ruských vojáků.

Devět prezidentů, včetně Zemana a Čaputové, odmítlo ruskou anexi

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k "podstatnému zvýšení" vojenské pomoci Ukrajině. "Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území," praví se v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

"Nemůžeme mlčet tváří tvář očividnému porušování mezinárodního práva Ruskou federací a proto vydáváme následující prohlášení: Potvrzujeme podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny," praví se v dokumentu. Prezidenti devíti členských států Severoatlantické aliance také vyjádřili podporu rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008 ohledně budoucího členství Ukrajiny v alianci.

"Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti," píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit "všemi dostupnými prostředky". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce poté sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západní představitelé anexi odmítli jako nelegální a odsoudili ji. Prezident Miloš Zeman odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině a ruskou krádež ukrajinského území; anexe podle něj nesmí být a nebude uznána, uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Dočasnou ochranu v Česku za poslední týden získalo 3152 Ukrajinců

Dočasnou ochranu v Česku za uplynulý týden získalo 3152 uprchlíků před válkou na Ukrajině, je to o 665 vydaných víz méně než předchozí týden. Za sedm měsíců od počátku rusko-ukrajinské války stát udělil 438 944 dočasných víz. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Víza jejich držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

V sobotu ani v neděli před týdnem neobdrželi Ukrajinci žádná víza. Naopak nejvíce - 1320 - jich české úřady udělily v pondělí, kdy se po víkendové přestávce vždy znovu otevře registrace. Ve středu dočasnou ochranu nezískal nikdo, v pátek dostalo víza 1126 ukrajinských běženců.

Cizinecké policii se za posledních sedm dní nahlásilo 12.021 uprchlíků před válkou na Ukrajině, o 387 méně než o týden dřív. Nahlásit se musejí do tří dnů od příjezdu do České republiky, dosud se takto zaregistrovalo 508 755 Ukrajinců. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.

Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. Koncem srpna, půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu, odhadoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) počet ukrajinských uprchlíků v zemi na více než 300 tisíc.

Více by mohl naznačit počet dětských utečenců zapsaných ve školách. Na začátku minulého týdne jich v evidenci škol bylo 67.319 včetně dětí, které ve skutečnosti školy nenavštěvují. Kolik válečných utečenců skutečně chodí do škol v Česku, se podle ministerstva školství vyjasní v první polovině listopadu.

Náklady na ukrajinské uprchlíky pro český stát možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun, uvedl už dřív ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně přitom předpokládal až dvojnásobné výdaje. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.

ISW: Pro Putina je důležitější udržení okupovaného jihu Ukrajiny než Luhansku 

Ruská porážka a následné stažení vojsk ze strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny naznačuje, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitější udržení okupovaných území na jihu Ukrajiny než obrana Luhanské oblasti, píše americký Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinská armáda se už od sobotního večera soustředí na vyklízení a čištění města. Navzdory nedávnému kolapsu fronty mezi Charkovem a Izjumem se ruské jednotky soustředí na upevnění pozic v Chersonské a Záporožské oblasti. Rozhodnutí nebránit oslabený Lyman či Kupjansk přišlo téměř jistě od Putina, nikoliv od vojenského velení, usuzují analytici ISW.

Lyman je strategicky důležité město, jelikož se nedaleko od něj nachází klíčový silniční přechod přes řeku Severní Doněc, za níž se Rusko snaží upevnit své pozice, uvádí britská vojenská rozvědka.

Pád Lymanu, bráněného oslabenými jednotkami Západního a Centrálního vojenského okruhu, kontingenty dobrovolníků a zmobilizovaných záložníků, podle Londýna představuje i politický neúspěch Moskvy, deklarující úsilí o "osvobození" a anexi Donbasu. Tento další neúspěch, provázenými pravděpodobně značnými ztrátami, nejspíše zesílí tlak na velení ruské armády, které čelí veřejné kritice.

Násilným zadržením generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova si Rusko podle ISW pravděpodobně připravuje půdu pro převzetí právní odpovědnosti nad elektrárnou, která se nachází v Ruskem anektované oblasti.

Výzva čečenského vůdce Ramzana Kadyrova k použití taktických jaderných zbraní je pravděpodobně v rozporu s jeho požadavky pokračovat ve "zvláštní vojenské operaci" s cílem ovládnout více ukrajinského území, míní ISW. Podle amerických analytiků ruská armáda ve svém současném stavu téměř jistě není schopna operovat na jaderném bojišti, přestože má potřebné vybavení a své jednotky k tomu historicky vycvičila. Chaotická směs vyčerpaných vojáků, narychlo zmobilizovaných záložníků, branců a žoldnéřů, tvořící v současnosti ruské pozemní síly, by nemohla fungovat v jaderném prostředí. Jakékoli oblasti zasažené ruskými taktickými jadernými zbraněmi by tak byly pro Rusy neprůchodné, což by pravděpodobně znemožnilo ruský postup. Podle ISW jde o další faktor, který snižuje pravděpodobnost použití ruských taktických jaderných zbraní.

Kromě Lymanu se za poslední den významněji bojovalo na severu Charkovské oblasti, kde ukrajinské jednotky podle ukrajinského generálního štábu odrazily ruský pozemní útok. Ukrajinské síly také pokračují v protiofenzivě v Chersonské oblasti.

Na letišti Belbek na Ruskem obsazeném poloostrově Krym se v sobotu večer ozval výbuch, uvedla agentura Unian. Ukrajinská média zveřejnila záběry, na nichž je vidět sloup černého dýmu stoupající k nebi nedaleko pláže s koupajícími se lidmi. Gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev uvedl, že na letišti vzplálo při přistání letadlo.

Německá ministryně obrany musela kvůli poplachu v Oděse do krytu

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v sobotu navštívila ukrajinské přístavní město Oděsa, kde slíbila Kyjevu brzkou dodávku moderního protivzdušného systému Iris-T. Ministryně se při návštěvě musela uchýlit do krytu kvůli protileteckému poplachu, napsala agentura DPA. Kvůli bezpečnostní situaci zrušila cestu do oblasti poblíž bojové fronty.

Lambrechtová ukrajinským představitelům slíbila dodání v průběhu několika dní prvního komplexu moderního protivzdušného systému Iris-T SL. Již dříve Berlín slíbil dodávku až čtyř těchto komplexů. Lambrechtová si v přístavním městě prohlédla i jeden protivzdušný systém Gepard, který Německo darovalo Ukrajině. Tyto systémy jsou vhodné k ničení nízkoletících cílů na krátké vzdálenosti.

Během návštěvy Lambrechtové byl v Oděse vyhlášen letecký poplach. Podle ukrajinských úřadů ruské jednotky na město vypálily raketu Kalibr. Lambrechtová se společně s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem schovala v krytu, kde ukrajinský činitel u své německé kolegyně lobboval za dodávky protilodních zbraní.

Návštěva německé ministryně byla z bezpečnostních důvodů přísně utajena. Původní plán počítal také s návštěvou sociálnědemokratické političky v Mykolajivu, což se nakonec neuskutečnilo kvůli obavám z ruského ostřelování.

Systém IRIS-T SL je schopný ničit na střední vzdálenosti vzdušné cíle, jako letadla, vrtulníky či rakety s nízkou dráhou letu letu. Každý komplex stojí zhruba 140 milionů eur (3,5 miliardy korun). Lambrechtová také zopakovala dřívější postoj Berlína, že nemíní Kyjevu dodat tanky Leopard, které by chtěla ukrajinská armáda.

Při ruské palbě na kolonu aut s evakuovanými civilisty na severovýchodě Ukrajiny zemřelo 24 lidí včetně 13 dětí, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova. Zabití civilisté se snažili uniknout do bezpečí před ruským ostřelováním míst, která nedávno osvobodila ukrajinská armáda. Syněhubov původně informoval o nejméně 20 mrtvých při tomto útoku.

Ruský historik Andrej Zubov známý svým nesouhlasem se současnou vládou v Rusku, míří přes Finsko do Brna, kde bude učit na Masarykově univerzitě.

Vůdce ruské autonomní Čečenské republiky Ramzan Kadyrov na zprávu o dnešním ústupu Rusů z Lymanu zareagoval příspěvkem na sociálních sítích, ve kterém z tohoto vývoje obvinil velitele ruského Centrálního vojenského okruhu Alexandra Lapina, a vyzval k použití taktické jaderné zbraně s nižší účinností na příhraničních územích, tedy v regionu, který Rusko anektovalo.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o stažení Rusů z ukrajinského Lymanu

Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti informovalo o stažení ruských vojsk z Lymanu na východě Ukrajiny. Odchod vojáků ze strategicky důležitého města si podle ministerstva vynutila hrozba, že se ruské jednotky ocitnou v obklíčení.

Ukrajinští představitelé dříve uvedli, že Ukrajinci v Lymanu obklíčili asi 5000 ruských vojáků. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC ale Rusové nebyli v úplném obklíčení, poněvadž ukrajinské velení stále neohlásilo dobytí obce Torske východně od města. Podle zpravodajského portálu Meduza už do Lymanu vstoupili ukrajinští vojáci.

Anexí dalších ukrajinských území Putin téměř znemožnil konec války, řekl šéf unijní diplomacie Borrell. Zároveň vyzval k další podpoře Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že stáhlo ruská vojska z Lymanu na východě Ukrajiny na výhodnější pozice, informuje agentura RIA Novosti.

Ukrajinci vstoupili do Lymanu, v ulicích se bojuje

Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman na východě Ukrajiny, napsal dnes zpravodajský server Meduza s odvoláním na očité svědky. Ti podle portálu viděli vojáky v západní polovině města. Vstup vojáků do Lymanu v televizi potvrdil mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj, podle kterého se v ulicích bojuje. Na sociálních sítích se objevily i zprávy o dobytí města, ale nebyly potvrzeny z oficiálních zdrojů.

Ukrajinská média ukázala záběry vojáků vztyčujících u vjezdu do Lymanu ukrajinskou vlajku. Video podle listu Ukrajinska pravda zveřejnil šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „1. října jsme rozvinuli naši státní vlajku a vztyčujeme ji na našem území v Lymanu. Vše bude Ukrajina,“ říkají vojáci. Sám Jermak se zdržel komentáře.

„Pokud Lyman ovládne ukrajinská armáda, bude to první město v Doněcké oblasti, které se podařilo osvobodit poté, co Rusko ohlásilo anexi regionu,“ upozornila ruská redakce BBC.

Uvedla, že vztyčování vlajky se odehrálo na Petropavlovské ulici, představující severní vstup do města. V tomto směru ukrajinské jednotky dříve osvobodily ves Drobyševe. Jiný snímek pak zachycuje ukrajinské vojáky na mostu přes železniční trať na jižním okraji Lymanu, ze strany od osvobozené obce Jampil.

Na ruských sociálních sítích se podle BBC už objevily zprávy, že ruské jednotky možná město opustily, aby se dostaly z obklíčení.

V Lymanu podle dřívějších vyjádření ukrajinských představitelů mohlo v ukrajinském obklíčení uvíznout několik tisíc ruských vojáků. Obklíčení více než 5000 ruských vojáků v Lymanu ohlásil podle ukrajinských médií gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, podle kterého tito vojáci prosili o svolení stáhnout se, ale ruské velení je odmítlo.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč tvrdil, že v obklíčení se podle různých zdrojů mohlo ocitnout od 2500 do 5000 vojáků. Připustil ovšem, že situace se neustále mění a přesné informace ohledně Lymanu chybějí.

Ukrajinské velení neohlásilo dobytí obce Torske, o kterou se podle zpráv z obou stran ještě bojuje. Pokud ukrajinská armáda tuto ves obsadí, pak se ruští vojáci v Lymanu ocitnou v úplném obklíčení, poznamenala dříve BBC

„Jsme v obklíčení. Prostě volám, abych se rozloučil,“ říká nejmenovaný ruský voják své ženě v odposlechnutém telefonátu, jehož nahrávku zveřejnila ukrajinská rozvědka. Vojáka, který i přes zákaz používání mobilních telefonů zavolal, se žena ptá, zda dostali rozkaz zemřít, a pak se jej pokouší uklidnit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek uvedl, že Ukrajina ve válce proti Rusku převzala iniciativu a dosahuje výraznýh výsledků. Konkrétně se zmínil o úspěších právě u Lymanu.

Pád Lymanu, který Rusko využívá jako zásobovací a dopravní uzel pro operace na severu Doněcké oblasti, by znamenal výrazný problém pro plány Kremlu ovládnout celý průmyslový region Donbas, poznamenala agentura Reuters. Ruské síly se podle ní potenciálně ocitly na pokraji jedné z nejhorších porážek na Ukrajině, a to den poté, co ruský prezident Vladimir Putin ohlásil anexi dalších ukrajinských území.

Server Meduza předpověděl, že pád Lymanu povede z ruského pohledu k ohrožení sousední Luhanské oblasti. Na tento úsek bude muset ruské velení přesunout silné zálohy, které nejspíše chtělo využít na jihu Ukrajinu. Pokud by Moskva takový přesun neučinila, mohla by ztratit značnou část Luhanské oblasti, soudí server Meduza.

Rusové podle Kyjeva rozstříleli auta s civilisty, zabili 20 lidí včetně dětí

Nejméně dvě desítky lidí, včetně deseti dětí, přišly o život v ruské palbě na kolonu aut s evakuovanými civilisty, kteří se snažili uniknout do bezpečí před ruským ostřelováním nedávno osvobozených míst na severovýchodě Ukrajiny. Oznámila to v sobotu ukrajinská média s odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a šéfa ukrajinské tajné služby SBU Vasyla Maljuka.

„Podle předběžných údajů v autech přišlo o život 20 lidí. Na místo odjeli kriminalisté. Podnikají vyšetřovací úkony. Zjišťují se podrobnosti,“ oznámil Syněhubov. „Okupanti stříleli po civilistech, kteří se snažili uniknout ostřelování. Je to krutost, která nemá ospravedlnění,“ dodal.

Rusové podle Maljuka zničili kolonu sedmi aut s civilisty ještě na konci září, když se nacházela v takzvané šedé zóně mezi územím okupovaným Ruskem a oblastí kontrolovanou Ukrajinou. Kriminalisté na místě shromažďují důkazy, které předají mezinárodnímu tribunálu.

V pátek ráno Rusové ostřelovali raketami Záporoží, správní středisko oblasti, jejíž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil o několik hodin později. Zasáhli civilní humanitární konvoj, tři desítky lidí přišly o život, dalších 118 utrpělo zranění. Britské ministerstvo obrany se v sobotu pozastavilo nad tím, že Rusko zabíjí lidi, které označuje za své vlastní občany.

Ruští vojáci podle Britů k ostřelování pozemního cíle použili velmi cenné rakety protivzdušné obrany dalekého dosahu. Svědčí to podle Londýna nejspíše o tom, že vojskům chybí vhodnější munice, především přesné střely s dlouhým doletem, a tak je Rusko nuceno využívat strategické zdroje k dosažení taktických cílů. Zabijí přitom civilisty, které po Putinově podpisu anexe Záporožské oblasti pokládá za vlastní občany. Šéf Kremlu rovněž v pátek podepsal s místními představiteli smlouvy o anexi Luhanské, Doněcké a Chersonské oblasti.