Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 17. června 2022
Ukrajina dostala prostřednictvím MMF půjčku jedné miliardy kanadských dolarů
Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
"Jsem vděčný (kanadské vicepremiérce Chrystii Freelandové) za podporu a komplexní pomoc Ukrajině v boji proti agresorovi," napsal Šmyhal na twitteru. Odkazoval přitom na invazi Ruska, které Ukrajinu napadlo 24. února.
Výkonná rada MMF v dubnu schválila vytvoření nového účtu, který umožňuje bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Tamní vládě tak může směřovat finanční pomoc ve formě grantů a půjček.
Peníze už přislíbilo Německo a zájem projevily i další země, uvedl minulý týden mluvčí MMF Gerry Rice.
Příjmy ukrajinského rozpočtu pokrývají po ruské invazi méně než polovinu výdajů, uvedl v úterý předseda výboru ukrajinského parlamentu pro finance, daně a cla Danylo Hetmancev. "Musíme si půjčovat pět miliard dolarů (téměř 118 miliard Kč) měsíčně. Pokud je nedostaneme, budeme muset snížit výdaje," řekl Hetmancev.
Podle údajů ukrajinského ministerstva financí země od ledna do května obdržela od zahraničních partnerů 151,1 miliardy hřiven (přes pět miliard USD). Zmíněná suma nezahrnuje půjčku od Kanady.
CERN ukončí spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) dnes oznámila, že hodlá ukončit veškerou spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli jejich roli ve válce na Ukrajině. CERN o tomto rozhodnutí informoval dnes, den poté, co o tom rozhodla výkonná rada organizace, uvedla agentura AP.
V březnu CERN pozastavil Rusku status pozorovatelské země, který má od roku 1993, a zastavil i spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině. Ruské jednotky invazi zahájily i z běloruského území.
"Včerejší rozhodnutí rady potvrzuje důrazné odsouzení invaze Ruské federace na Ukrajinu za pomoci Běloruska a zároveň ponechává otevřené dveře pro pokračování vědecké spolupráce, pokud to podmínky v budoucnu umožní," uvedla v prohlášení generální ředitelka CERNu Fabiola Gianottiová.
Tato vědecká organizace uvedla, že rada "má v úmyslu vypovědět" dohody o spolupráci CERNu s Běloruskem a Ruskem, až vyprší jejich platnost, a to v červnu a prosinci 2024. CERN uvedl, že bude sledovat vývoj na Ukrajině a je i nadále připraven podniknout další kroky, pokud to bude opodstatněné.
Před ruskou invazí bylo téměř sedm procent ze zhruba 18.000 vědců CERNu z celého světa spojeno s ruskými institucemi.
Putin na fóru v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku
Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
Putin zdůraznil, že ruská ekonomika se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. "Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět," zdůraznil Putin na letošním petrohradském ekonomickém fóru. Západní sankce podle něj přinášejí větší škody jejich tvůrcům než Rusku. Ztráty EU podle něj mohou přesáhnout 400 miliard dolarů, což doléhá na obyvatelstvo a firmy.
"Tato epocha (dominance USA ve světě) skončila, nehledě na všechny pokusy ji zachovat, zakonzervovat jakýmikoliv prostředky. Změny představují přirozený běh dějin, protože civilizační různorodost planety a bohatost kultur lze těžko spojit s politickými, ekonomickými a dalšími šablonami. Ty nefungují," řekl. Svět založený na "hře na jednu branku" je podle něj přirozeně nestabilní.
Putin podobně jako při květnové vojenské přehlídce v Moskvě obhajoval "speciální vojenskou operaci", jak Kreml nazývá válku, rozpoutanou na konci února na prezidentův rozkaz proti sousední Ukrajině.
"Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb, bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné. Toto rozhodnutí svrchované země, na které má bezpodmínečné právo, je založeno na Chartě OSN hájit svou bezpečnost," prohlásil Putin.
Ruská válečná loď dnes v Baltském moři narušila dánské výsostné vody, uvedla Kodaň. Incident se podle ní odehrál poblíž ostrova Bornholm.
Sberbank: Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se zotaví ze sankcí
Ruské ekonomice by mohlo trvat i deset let, než se vrátí na úroveň loňského roku, tedy do doby, než proti Rusko začaly západní státy zavádět sankce za jeho útok na Ukrajinu. Uvedl to dnes šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který byl v minulosti ruským ministrem hospodářství.
Podle Grefa se západní sankce dotýkají 56 procent ruského vývozu a 51 procent ruského dovozu. "To představuje hrozbu pro 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) země," uvedl Gref na ekonomickém fóru v Petrohradě. "V důsledku toho, pokud nic nepodnikneme, budeme potřebovat zhruba jedno desetiletí, než se ekonomika vrátí na úrovně z roku 2021," dodal. Zároveň vyzval ke strukturálním reformám v ruském hospodářství.
Západní sankce výrazně omezily mezinárodní finanční transakce ruských bank či přístup Ruska k důležitým zařízením a součástkám pro automobilový, energetický a letecký průmysl. Ruští představitelé sice připouštějí hospodářské problémy, zároveň však tvrdí, že ruská ekonomika si vede lépe, než se původně předpokládalo. Upozorňují, že část exportu se už podařilo přesměrovat do jiných zemí a že Rusko těží z výrazného růstu cen energie, který je zčásti důsledkem západních sankcí, uvedla agentura Reuters.
Světová banka (SB) tento měsíc předpověděla, že ruská ekonomika v letošním roce klesne o 8,9 procenta. V lednu přitom počítala s jejím růstem, který tehdy odhadla na 2,4 procenta. SB předpokládá, že ruská ekonomika bude pokračovat v poklesu také v příštím roce, jeho tempo by však mělo zpomalit na dvě procenta. V roce 2024 počítá s návratem ruské ekonomiky k růstu, který by měl činit 2,2 procenta.
Příští ročník Eurovize se kvůli ruské agresi nebude konat na Ukrajině
Příští ročník mezinárodní písňové soutěže Eurovize se nebude konat na Ukrajině, jejíž zástupci tuto soutěž letos vyhráli. Dnes to oznámila Evropská vysílací unie (EBU), jejíž členské země Eurovizi pořádají. EBU se podle agentury DPA chce obrátit na britskou veřejnoprávní společnost BBC, zda by se soutěž nemohla konat v Británii, jejíž zástupci v letošním ročníku skončili druzí.
"Stalo se tradicí, že vítěz Eurovize soutěž pořádá v následujícím roce za podmínky, že jsou splněna určitá kritéria, včetně ... bezpečnosti všech účastníků," uvedla EBU v prohlášení na svých internetových stránkách. Píše se v něm také, že po "objektivní analýze vedení EBU s hlubokou lítostí došlo k závěru, že za současných okolností ... ukrajinská (veřejnoprávní společnost) UA:PBC nedokáže splnit garance pro pořádání soutěže Eurovize".
Vítězem letošního ročníku Eurovize se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra s písní Stefania. Agentura DPA píše, že letošní klání bylo silně ovlivněno ruskou invazí na Ukrajinu a jasné vítězství ukrajinských reprezentantů bylo výrazem solidarity diváků z mnoha zemí. Na druhém místě skončili zástupci Británie.
DPA připomíná, že je sice tradicí, že pořadatelství příštího ročníku se ujímá vítězná země, ale nejde nutně o neporušitelné pravidlo. V minulosti se ho země vzdaly například kvůli vysokým nákladům na soutěž. Existuje dokonce jedna země, kde se Eurovize nikdy konat nesmí, a tou je Austrálie. Pokud by někdy její zástupci soutěž vyhráli, bude se soutěž v dalším roce konat jinde. Souvisí to s časovým posunem, který Austrálii dělí od ostatních zemí podílejících se na Eurovizi.
Ukrajina od července zavede vízový režim pro ruské občany
Ukrajina zavede od 1. července vízový režim pro občany Ruska, uvedl dnes na sociální síti telegram prezident země Volodymyr Zelenskyj. Krok je podle něj zapotřebí jako reakce na bezprecedentní hrozby pro ukrajinskou bezpečnost.
"Podle rozhodnutí plánovaného kabinetem ministrů Ukrajina zavede od 1. července 2022 vízový režim pro ruské občany," uvedl prezident. Šéf jeho kanceláře Andrij Jermak později upřesnil, že vláda už rozhodnutí přijala.
"Bezpečnost je dnes prioritou," doplnil Jermak a prohlásil, že po zavedení vízové povinnosti pro ruské občany je na Ukrajině společenská poptávka.
Ukrajinský kabinet by měl dnes také přijmout rozhodnutí o vypovězení některých smluv uzavřených mezi Ukrajinou a Ruskem, dodal Zelenskyj.
Zelenskyj označil doporučení kandidatury Ukrajiny do EU za historické rozhodnutí EK. Rusko podle mluvčího Kremlu vývoj pozorně sleduje.
Rusko nedosáhne strategického úspěchu na Ukrajině, řekl slovenský ministr obrany
Ruský prezident Vladimir Putin chce nynější invazi na Ukrajině dosáhnout připojení této země k Rusku, strategické vítězství v konfliktu ale Moskva nedosáhne, řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Od EU Naď žádá rychlejší proplácení dodávek vojenského materiálu, který Slovensko a další země dodaly Ukrajině.
„Jeho hlavním cílem je výměna vlády, dosazení loutkové vlády a připojení Ukrajiny k Rusku. Pro Slovensko je to to nejhorší, co by se mohlo stát,“ uvedl Naď na konferenci ITAPA 2022 k možným plánům Putina na Ukrajině, která sousedí se Slovenskem.
„Osobně si myslím, že strategicky Rusové nemohou vyhrát. Mohou získat nějaká území, ale budou non-stop pod tlakem partyzánských skupin,“ řekl Naď k možnému výsledku konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru.
Podle Nadě má Rusko na východě Ukrajiny převahu zbraní. “To, co vidíme dnes v Luhansku a na Donbasu, je bombardování, které jsme viděli ve druhé světové válce. V přímém boji na bojišti je dělostřelectvo mimořádně důležité,„ uvedl Naď.
Bratislava chce podle Nadě prosadit, aby EU dodávky vojenského materiálu z unijních zemí na Ukrajinu proplácela rychleji. Řekl, že původní plán počítal s tím, že EU uhradí tyto dodávky postupně do roku 2027. Slovensko předalo Ukrajině například munici, vrtulníky a raketový systém S-300.
EK doporučila kandidaturu Ukrajiny do EU, podmínila ji reformami
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie. Oznámila to předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž bude země muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.
Celý článek najdete zde >>>
Ruská divize americké internetové firmy Google vyhlásila bankrot
Ruská divize americké internetové společnosti Google ve čtvrtek vyhlásila bankrot. Uvedla to dnes agentura Interfax, která se odvolává na soudní záznamy. Divize tento krok následně potvrdila. O záměru vyhlásit bankrot informovala už v květnu s tím, že ruské úřady jí obstavily bankovní účet, čímž jí znemožnily provádět veškeré platby.
„Vzhledem k tomu, že ruské úřady Googlu obstavily jeho ruský bankovní účet, už nebylo fungování naší ruské kanceláře udržitelné. Proto divize vyhlásila bankrot,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí firmy. „Lidé v Rusku se spoléhají na naše služby. Zachováme dostupnost bezplatných služeb, jako je Search, YouTube, Gmail, Maps, Android a Play,“ dodal.
Britské firmy se budou podílet na obnově infrastruktury v Kyjevě
Britská ministryně pro zahraniční obchod Anne-Marie Trevelyanová se dnes v Londýně setká se zástupci Ukrajiny a britských firem, aby probrali, jak mohou britské společnosti pomoct znovu vybudovat klíčovou infrastrukturu v Kyjevě. Informovala o tom agentura Reuters.
„Obrazy ničení v Kyjevě jsou srdcervoucí. Napříč Ukrajinou byly zničeny tisíce domovů, budov a kritické infrastruktury,“ řekla ministryně. „Naše firmy jsou v silné pozici a mohou hrát roli v dlouhodobé rekonstrukci Ukrajiny,“ dodala.
Podle listu Independent by se britské firmy mohly podílet na výstavbě vodní, energetické a dopravní infrastruktury, ale i digitálních služeb.
Manuela Gattoová, ředitelka společnosti Zaha Hadid Architects k projektu řekla, že „ve spolupráci s (ukrajinským) talentem chce Ukrajině dát architekturu, která nastaví nová měřítka v inovaci, odolnosti a účinnosti“.
Česko ve čtvrtek vydalo Ukrajincům 581 víz dočasné ochrany, asi o třetinu méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze jich je přes 377 tisíc.
Tok plynu přes Nord Stream 1 z Ruska do Německa byl ráno stabilní. Do Francie už se ale z Německa od středy žádný plyn nedostává, uvedl provozovatel.
Britský premiér Boris Johnson přijel do Kyjeva na překvapivou návštěvu
Britský premiér Boris Johnson dnes přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským. S odvoláním na Johnsonova mluvčího o tom informovala agentura Reuters. Podle ní spolu Zelenskyj a Johnson hovořili o dodávkách těžkých zbraní a protileteckých systémů, ale také o ekonomické podpoře Ukrajiny, která od konce února čelí ruské agresi.
Jde už o druhou cestu britského premiéra do Kyjeva od začátku války. Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že je "rád, že v Kyjevě opět vidí velkého přítele Ukrajiny". Dodal, že nynější válka ukázala "pevnou a odhodlanou" podporu Ukrajiny ze strany Velké Británie. Johnson sám na twitteru stručně poznamenal, že je "dobré být zase v Kyjevě".
Do ukrajinské metropole britský premiér přijel jen den poté, co Kyjev navštívili francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, šéf italské vlády Mario Draghi a rumunský prezident Klaus iohannis. Představitelé čtveřice zemí EU potvrdili podporu tomu, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii, které dnes také doporučila Evropská komise. Británie z EU vystoupila na konci ledna 2020, v bezpečnostních otázkách ale státy dál úzce spolupracují v rámci Severoatlantické aliance.
Boris Johnson se dnes měl původně zúčastnit velkého labouristického setkání v Doncasteru, ale v poslední minutě účast zrušil. Jeho cesta do Kyjeva byla z bezpečnostních důvodů držena v tajnosti.