Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 20. dubna 2022
Ukrajinský velitel z Mariupolu varoval, že obránci města již dlouho nevydrží
Obránci ukrajinského Mariupolu vydrží vzdorovat ruským útokům už jen několik dní, nebo dokonce jen několik hodin, varoval na facebooku ukrajinský armádní činitel Serhij Volynskyj. Ruské ministerstvo obrany dalo ukrajinským bojovníkům v Mariupolu nové ultimátum a vyzvalo je, aby složili do dnešního odpoledne zbraně, informovala agentura Interfax.
Velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Volynskyj vyzval světové lídry, aby zorganizovali evakuaci z rozsáhlých mariupolských oceláren Azovstal, kolem nichž se soustředily ukrajinské síly bránící město a kde se podle ukrajinských představitelů ukrývají i stovky civilistů. Ocelárny jsou poslední baštou ukrajinského odporu ve městě a čelí intenzivnímu ruskému bombardování.
"Tohle by mohla být naše poslední výzva. Zbývá nám pravděpodobně několik dní, možná jen hodin," řekl ve videoprohlášení Volynskyj. "Nepřítel je co do počtu desetkrát silnější než my, má převahu ve vzduchu, na zemi, i pokud jde o dělostřelectvo, vybavení a tanky," doplnil. "Obracíme se na světové lídry a prosíme je, aby nám pomohli (...) a přepravili nás na území třetí země," zdůraznil velitel. Dodal, že město je zničeno.
The Guardian: Rusko nasadilo do bojů o Donbas až 20.000 cizích žoldnéřů
Rusko nasadilo do bojů o ukrajinský Donbas až 20.000 žoldnéřů ze Sýrie, Libye a dalších míst, napsal deník The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele. Také agentura AFP uvedla, že do bojů po boku Rusů se zapojilo až 20.000 námezdních vojáků, například ze soukromé polovojenské Wagnerovy skupiny.
Zelenskyj apeloval na rychlé dodávky zbraní, mohou zachránit tisíce životů
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že zbraně, které plánují dodat západní partneři v příštích týdnech, by v případě okamžitého předání Ukrajině mohly zachránit tisíce životů. V projevu na sociálních sítích také prohlásil, že jakákoliv prodleva s pomocí Ukrajině poskytne Rusům příležitost zabít ještě více Ukrajinců. Válka Ruska proti Ukrajině si podle odhadů již vyžádala desítky tisíc mrtvých.
Zprávy ze dne 19. dubna 2022
Pořadatelé piety v Mauthausenu požádali ruského velvyslance, aby na ni nejezdil
Pořadatelé pietních akcí k příležitosti 77. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora v Mauthausenu se obrátili na velvyslance Ruska a Běloruska se žádostí, aby se jich neúčastnili. Na svých internetových stránkách o tom informuje rakouský list Der Standard. Pro Rusy a Bělorusy, kteří věznění v Mauthausenu přežili, ovšem pozvánka platí.
Předseda Rakouského mauthausenského výboru (MKÖ) Willy Mernyi uvedl, že oběma velvyslancům poslal osobní e-mail s prosbou, aby letos 15. května na připomínkové akce nejezdili. MKÖ v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině vydal prohlášení, v němž vyzdvihuje enormní oběti, které Sovětský svaz přinesl v boji proti národnímu socialismu a při osvobozování mnohých koncentračních táborů. Zároveň ovšem uvedl, že "důrazně odsuzuje neospravedlnitelné násilí a nejtěžší zločiny proti lidskosti" páchané během agrese Ruska vůči Ukrajině.
MKÖ připomněl, že po osvobození Mauthausenu bývalí vězni, mezi nimi i ti z Ruska a Ukrajiny, předčítali takzvanou mauthausenskou přísahu. V ní se mluvilo kromě jiného o tom, že "mír a svoboda jsou zárukou pro štěstí jednotlivých národů". Podle Mernyiho by přítomnost oficiálních zástupců Ruska a Běloruska na letošní připomínkové akci byla "neslučitelná s mauthausenskou přísahou bývalých vězňů". Domnívá se, že tento rok to bude poprvé, co pozvánku na pietu nedostanou všichni zástupci spojeneckých zemí, které vyhrály druhou světovou válku, respektive jejich nástupnických států.
Celkový počet vězňů v Mauthausenu byl asi 190.000. Celkem přišlo o život v Mauthausenu, Gusenu a pobočných táborech nejméně 90.000 vězňů, z toho asi polovina v posledních čtyřech měsících před osvobozením. Mezi nimi bylo 38.120 Židů. Zajatci pocházeli z asi 40 zemí. Vězněni byli kvůli politické činnosti, náboženskému vyznání, sexuální orientaci, rase, nebo šlo o válečné zajatce.
Rusko hrozí odplatou, pokud jeho ambasáda ve Varšavě nebude moci fungovat.
Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev pohrozil Varšavě odplatou, pokud ruská ambasáda nebude moci fungovat kvůli tomu, že nemůže přijímat peníze z Moskvy. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Polsko v březnu vyhostilo 45 ruských diplomatů, kteří podle něho pracovali pro ruské tajné služby, a zablokovalo bankovní účty velvyslanectví. Rusko, jež obvinění Varšavy označilo za neopodstatněné, recipročně označilo za nežádoucí osoby skoro čtyři desítky polských diplomatů.
"Máme nějaké rezervy v hotovosti, ale nejsou neomezené a pokud se situace nezmění, může se po nějaké době stát, že nebudeme schopni platit účty," řekl Andrejev agentuře Reuters. "A mělo by být jasno ohledně toho, že jakmile přestane fungovat naše ambasáda tady (ve Varšavě), to samé se stane s polskou ambasádou v Moskvě," dodal.
Mezi Varšavou a Moskvou panuje nepřátelství zejména po 24. únoru, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu. Polsko platí za jednoho z největších spojenců ukrajinské vlády.
Andrejev nespecifikoval, kdy by ruské ambasádě mohla dojít hotovost, ale doplnil, že tři čtvrtiny jejích pracovníků, kteří jsou držiteli diplomatického pasu, byly z Polska vyhoštěny.
Velvyslanec vztahy Polska s Ruskem označil za mimořádně špatné ve srovnání s jinými zahraničními partnery. "Vytváří obraz země, která je v EU, NATO i v Evropě vůči Rusku nejvíce nepřátelská," tvrdí Andrejev o Polsku.
Ruské diplomaty po útoku Ruska proti jeho sousedovi vyhostilo i mnoho dalších zemí, které podporují Ukrajinu.
Ocelárny Azovstal jsou podle místního velitele zcela zničené
Mariupolské ocelárny Azovstal jsou prakticky úplně zničené v důsledku ruského bombardování a ostřelování. Ukrajinští vojáci nyní z trosek vytahují přeživší, řekl rozhlasové stanici Radio Svoboda zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav "Kalyna" Palamar. Současně slíbil, že vojáci budou bojovat až do posledního náboje. Ruská média tvrdí, že příležitosti opustit bojiště využilo asi 120 civilistů, kteří se až dosud ukrývali ve sklepích v okolí vstupu do ocelárny. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
"(Rusové) svrhávají supersilné bomby po celém závodu Azovstal. Pod troskami se nyní nachází velice mnoho lidí. Nevíme úplně, jaká je situace, ale Azovstal je rozbombardován a zničen prakticky úplně. Vytahujeme z trosek lidi," vylíčil v rozhlase Palamar podle listu Ukrajinska pravda. "Budeme bojovat. Použijeme každý zbývající náboj, ale vyzýváme vlast zachránit civilisty, raněné a odvézt těla," dodal.
Palamar podle deníku dodal, že v areálu oceláren byla zřízena improvizovaná nemocnice, kde se schovávají před nálety civilisté, včetně dětí.
Ukrajinský poslanec a podnikatel Serhij Taruta dnes na facebooku tvrdil, že ruské letectvo svrhlo supersilnou bombu na nemocnici u oceláren Azovstal, kde pod troskami může být až 300 lidí, včetně dětí. Tuto zprávu ale vzápětí popřel poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Podle něj je sice Azovstal těžce bombardován, ale žádní civilisté se v okolí ocelárny ani v silně poničené nemocnici neskrývají a pochybné zprávy šíří politici, kterým jde o upoutání pozornosti k vlastní osobě.
Proruští separatisté, kteří se podílejí spolu s ruskými jednotkami na obléhání a dobývání Mariupolu, dříve ohlásili konečný útok na Azovstal, představující poslední silnou baštu ukrajinského odporu ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře.
Krátké příležitosti k odchodu do bezpečí podle ruské televize využilo asi 120 ukrajinských civilistů, kteří vyšli z domů přímo u kontrolního stanoviště u vjezdu do areálu oceláren. Televize Pervyj kanal toto tvrzení doprovodila i záběry na civilisty.
Proruští separatisté podle zpravodajské televize Rossija 24 tvrdí, že humanitární koridory, otevřené pro ukrajinské vojáky a nacionalisty, nikdo nevyužil. Obránci oceláren ale měli podle ruského ultimáta nejprve složit zbraně, připomněla agentura Interfax. Ruské ministerstvo obrany odhaduje, že v areálu oceláren zůstává asi 3500 ukrajinských vojáků, napsala na svém webu stanice Govoriť Moskva.
Ukrajinský generální štáb hlásí úspěšný protiútok u Marjinky v Donbasu
Ukrajinští vojáci při úspěšném protiútoku opět ovládli okresní město Marjinka v Donbasu na východě země, uvedlukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
"V okolí Marjinky v důsledku protiútoku ukrajinských vojsk nepřítel utrpěl ztráty a ustoupil. Jednotky ukrajinských ozbrojených sil toto město opět ovládly," uvedlo ukrajinské velení.
Marjinka před válkou mívala asi 10.000 obyvatel. O město se urputně bojovalo už v letech 2014 a 2015, kdy v Donbasu vypukl konflikt mezi separatisty podporovanými Ruskem a silami nové prozápadní vlády v Kyjevě. Marjinka, ležící nedaleko od separatisty ovládaných částí Donbasu, čelila často ostřelování ještě před nynější ruskou invazí, která začala 24. února. "Okupanti se snažili Marjinku rozbombardovat nálety letadel, rozstřílet dělostřelectvem a tanky," připomněla dnes agentura Unian a dodala, že ruské jednotky zde použily i zápalnou fosforovou munici.
O intenzivním ostřelování Marjinky a dalších míst informoval o velikonočním pondělku gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.
Continental obnovil výrobu v ruském městě Kaluga, aby ochránil tamní zaměstnance
Německý výrobce pneumatik a automobilových součástek Continental obnovil výrobu ve své továrně v ruském městě Kaluga. Chce tak ochránit místní zaměstnance, kteří by jinak mohli čelit trestnímu stíhání, oznámila dnes společnost. Podrobnosti čtěte tady.
Scholz vzkázal Putinovi, že Západ vůči němu kvůli Ukrajině pociťuje vztek
Německý kancléř Olaf Scholz vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Západ vůči němu kvůli nesmyslné válce na Ukrajině pociťuje vztek, a vyzval ho, aby palbu proti sousední zemi zastavil. Přislíbil, že jeho vláda bude pro Ukrajinu nakupovat zbraně u zbrojních firem.
"Pociťujeme nesmírný smutek kvůli obětem a - i to je třeba říct - vztek vůči ruskému prezidentovi a této nesmyslné válce," řekl Scholz po dnešním jednání šéfů zemí skupiny G7, kterého se účastnili také vrcholní představitelé EU a NATO a prezidenti Polska a Rumunska. "Zastavte ostřelování na Ukrajině, umožněte okamžitě klid zbraní a stáhněte svá vojska. Zastavte tuto strašnou válku," obrátil se také šéf německé vlády na ruského prezidenta Putina.
Zopakoval, že země NATO jsou proti vojenskému zapojení do bojů na Ukrajině, Západ ji ale nadále bude podporovat dodávkami zbraní. Scholz řekl, že Německo nejdříve posílalo techniku ze zásob bundeswehru, své možnosti v tomto ohledu ale už prakticky vyčerpalo. "Požádali jsme německý zbrojní průmysl, aby nám řekl, jaký materiál může v nejbližší době dodat," řekl Scholz. Ukrajina si pak vybere, co bude potřebovat, "a my na to vyčleníme potřebné peníze", uvedl kancléř. V této souvislosti mluvil o protitankových zbraních, munici a zařízeních protivzdušné obrany.
Dodal, že spojenci v NATO, kteří Ukrajině dodávají zbraně sovětské výroby, dostanou náhradu.
Finsko poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, detaily neprozradilo
Ukrajině, která čelí ruské agresi, poskytne Finsko další vojenskou pomoc, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Helsinkách. O jaký materiál konkrétně půjde, resort nezveřejnil.
"Na návrh vlády prezident dnes rozhodl, že Finsko pošle více obranného materiálu na podporu Ukrajiny," píše se na internetových stránkách ministerstva. "Více podrobností o obsahu, způsobu a času dodání této pomoci nebude zveřejněno s cílem zajistit, že se pomoc dostane na místo určení," uvedl také resort. Podle něj se Finsko při rozhodování o poskytnutí pomoci řídilo ukrajinskými potřebami i svými možnostmi.
V únoru Finsko slíbilo, že pošle na Ukrajinu 2000 neprůstřelných vest, 2000 přileb, sto nosítek a vybavení pro dvě stanice první pomoci. Později tato země, která je členem Evropské unie, ale není součástí Severoatlantické aliance, rozhodla, že na Ukrajinu pošle 2500 útočných pušek, 150.000 nábojů, 1500 protitankových zbraní a 70.000 balíčků s proviantem. Před necelým měsícem finská vláda oznámila další pomoc pro Ukrajinu, podrobnosti už ale tehdy nezveřejnila.
Ukrajina žádá země Evropské unie i NATO o pomoc ve formě zbraní po celou dobu nynější invaze, kterou Rusko zahájilo 24.února.
Pentagon považuje nové snahy Rusů na východě Ukrajiny za předehru větší ofenzivy
Spojené státy očekávají další významnou eskalaci války na Ukrajině a současné ruské útoky na východě země vidí jen jako předehru k ještě větší ofenzivě. Vyplývá to z dnešního brífinku amerického ministerstva obrany k vývoji bojů. Ruská armáda podle Pentagonu stále pokračuje v přípravných manévrech, informuje agentura Reuters.
Ruské jednotky v posledních hodinách vystupňovaly ostřelování cílů podél frontové linie na východě Ukrajiny a zřejmě se jim podařilo dobýt město Kreminna v Luhanské oblasti. Kyjev i Moskva hovoří o tom, že začala nová fáze války, která trvá více než 50 dní. Eskalace násilností na Donbase se očekávala, přičemž Moskva do oblasti přesouvala dodatečné síly po neúspěchu tažení na Kyjev.
Podle nejmenovaného zástupce Pentagonu Rusko dál posiluje vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny ve snaze připravit novou ofenzivu, píše Reuters. Rusové údajně během posledních 24 hodin nasadili další dva prapory, které podle expertů čítají několik stovek až jeden tisíc vojáků, a zvýšili tak počet praporů na Ukrajině na 78.
Činitel americké obrany, který hovořil s novináři, prezentoval odhad, že vojenská síla Moskvy je nyní na 75 procentech oproti původní invazní síle. Před vypuknutím války Washington uváděl, že podél ukrajinských hranic Rusové nashromáždili něco přes 150.000 vojáků.
Zpracování žádostí o solidární příspěvek na ubytování uprchlíků začne až příští týden. Původně jej ministerstvo práce chtělo vyplácet od tohoto týdne.
Rusové podle ukrajinského poslance bombardovali nemocnici v Mariupolu
Rusové podle ukrajinského poslance bombardovali nemocnici v Mariupolu
Kyjev 19. dubna (ČTK) - Ruské letectvo dnes bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, které představují poslední velkou baštu odporu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. Pod troskami nemocnice se může nacházet až 300 lidí, včetně dětí, uvedla agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu. Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociálních sítích tyto zprávy popřel. Azovstal je sice těžce bombardován, ale žádní civilisté se v ocelárnách ani v silně poničené nemocnici podle něj neskrývají.
Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Nicméně Taruta minulý měsíc jako první informoval, že 130 lidí vyšlo živých z krytu pod rozbombardovaným mariupolským divadlem.
Proruští separatisté, kteří se podílejí spolu s ruskými jednotkami na obléhání a dobývání Mariupolu, dříve ohlásili konečný útok na Azovstal.
"Ruští fašisté shodili silnou bombu na nemocnici u Azovstalu. Podle mých informací je pod ruinami okolo 300 lidí. Jsou mezi nimi děti. V části nemocnice, uchráněné (od dosavadního ostřelování a bombardování), byli zranění obránci a schovávali se tam obyvatelé Mariupolu s dětmi. Protože ve zničeném městě už není kde se schovat," napsal Taruta na facebooku. Politik připomněl, že podle odposlechů, které pořídila ukrajinská tajná služba SBU, ruští vojáci se chytali bombardovat ocelárny třítunovými bombami, protože dostali rozkaz Azovstal "srovnat se zemí". Současně vyzval svět, aby zastavil "genocidu v Mariupolu".
O prvním bombardování oceláren i třítunovými bombami podle agentury Interfax-Ukrajina dnes informoval také poslanec vládní strany Sluha národa Fedir Venislavkyj z branného a bezpečnostního výboru.
Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko později na sociálních sítích potvrdil, že Azovstal je silně bombardován supertěžkými bombami. Tvrdil ale, že žádní civilisté se v ocelárnách neskrývají, a už vůbec ne ve zničené nemocnici. Pochybné zprávy v tomto smyslu podle něj šíří politici, kterým jde o upoutání pozornosti k vlastní osobě.
Rusové bombardovali nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, pod troskami může být až 300 lidí, včetně dětí, píše Unian s odvoláním na poslance.
Rusko pokračuje v posilování své vojenské přítomnosti na východní hranici Ukrajiny, uvedlo britské ministerstvo obrany. Boje na Donbasu zintenzivňují.