Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko předalo Ukrajině seznam pro výměnu zajatců, řekl mluvčí Kremlu

Ukrajinské složky čeká cvičení pro případ útoku na Záporožskou elektrárnu

Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo plánované cvičení, během něhož se mají složky na státní i lokální úrovni připravit pro případ útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. Informuje o tom BBC na svém ruskojazyčném serveru. Před možným ruským útokem na Záporožskou jadernou elektrárnu varovali minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.

Polsko a Litva udělají vše proto, aby se Ukrajina stala co nejdříve členem NATO, řekl podle agentury Reuters na návštěvě v Kyjevě polský prezident Duda.

Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa

Ukrajinská vláda ve středu jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na sociální síti Telegram ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin.

Prigožin plánoval zajmout Šojgua a Gerasimova, říkají američtí zpravodajci

Původní plán šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina ještě před jeho víkendovým pokusem o ozbrojenou vzpouru v Rusku byl vzít do zajetí ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) to říkají americké zpravodajské zdroje. Šéf wagnerovců oba vedoucí představitele ruské armády zamýšlel zajmout už při jejich plánované návštěvě ruského regionu sousedícího s Ukrajinou. O jeho záměru se ale podle zdrojů WSJ dozvěděla ruská tajná služba FSB a Prigožin byl nucen plán pozměnit a uspíšit jej, což by mohlo být jednou z příčin, proč nakonec po 36 hodinách selhal. 

Podpora přijímání ukrajinských uprchlíků v Česku klesla

Podpora přijímání lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí, se mezi obyvateli Česka snížila. S přijímáním těchto utečenců souhlasí 56 procent lidí, což je o 19 procentních bodů méně než loni na jaře, tedy krátce po začátku rusko-ukrajinského konfliktu. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice se stejně jako před rokem vyslovila desetina dotázaných a zhruba tři čtvrtiny jsou nadále pro dočasné přijetí s následným návratem do země původu, jakmile to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu, který provedlo v době od konce ledna do 20. března Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Švýcarská vláda odmítla žádost o reexport tanků Leopard na Ukrajinu

Švýcarská vláda podle očekávání odmítla žádost švýcarské zbrojovky Ruag o prodej a následný reexport 96 vyřazených tanků Leopard 1 A5 na Ukrajinu. Takový obchod by byl v rozporu se zákonem o vojenském materiálu a měl by za následek změnu ve švýcarské politice neutrality, uvedl ve středu kabinet podle agentury Reuters. Tanky měly být nejdřív opraveny v Německu a poté vyvezeny na Ukrajinu.

Papež opět vyzval k modlitbám za Ukrajinu, jeho vyslanec jedná v Moskvě

Papež František ve středu udělil ve Vatikánu první generální audienci od 7. června, kdy po takovém setkání s veřejností zamířil do nemocnice na plánovanou operaci kýly. Papež opět kritizoval, že se „peníze utrácejí za zbraně, a ne za jídlo“ pro chudé, a vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný ruskou válkou. Dnes a ve čtvrtek jedná papežův mírový vyslanec kardinál Matteo Zuppi v Moskvě. Jeho program je tajný, ale podle agentury Interfax by se měl setkat mimo jiné s poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem.

Summit EU slíbí další podporu Ukrajiny 

Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.

Do Kyjeva přijeli prezidenti Polska a Litvy

Na návštěvu Kyjeva přijeli polský prezident Andrzej Duda a prezident Litvy Gitanas Nauséda, oba politici o tom informovali na svých twitterových účtech. Jednat chtějí především o nadcházejícím červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO).

„Přijel jsem do Kyjeva před summitem NATO ve Vilniusu s jedním hlavním poselstvím - místo Ukrajiny je v NATO,“ napsal Nauséda. Podle předchozího prohlášení prezidentské kanceláře chce se Zelenským hovořit také o přístupových jednáních do Evropské unie.

Obsáhlejší byl ve svém příspěvku Duda, který uvedl, že k rozhovorům se Zelenským přijel k příležitosti oslav Dne ústavy Ukrajiny, aby konzultovali aktuální situaci na frontě, včetně hrozby ruského útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. „Řeč bude také o přípravách na červencový summit NATO,“ napsal Duda.

Reuters: Levné ruské drony působí Ukrajincům problémy na frontě

Ruské síly používají čím dál častěji levné drony Lancet na jedno použití, které dokážou poškodit armádní vybavení jako západní tanky nebo houfnice s výrazně vyšší hodnotou, upozornila agentura Reuters. Právě tyto drony ruské výroby jsou jednou z největších hrozeb, kterým Ukrajinci na bojišti čelí, sdělili agentuře ukrajinští dělostřelci.

V průběhu uplynulého měsíce se podle Reuters na proruských kanálech na sociálních sítích objevovala videa, která patrně zachycují, jak drony Lancet poškozují nebo přímo ničí drahou techniku dodanou Západem, jako jsou tanky Leopard 2 nebo samohybné houfnice Caesar. Cena jednoho dronu je podle Reuters přibližně tři miliony rublů (přibližně tři čtvrtě milionu korun). Přibližná cena tanku Leopard 2 se v různých zdrojích liší, Německo se ale podle dřívější zprávy Reuters z května chystá koupit 18 těchto tanků za 525 milionů eur. Z toho lze vyvodit, že jeden tank zemi vyjde na 29 milionů eur (zhruba 686 milionů korun).

Intenzita, s jakou Rusové používají tyto drony, podle ukrajinských vojáků narůstá. „Dřív, na jaře nepoužívali Lancety tak často jako teď,“ sdělil novinářům Reuters poblíž fronty u Avdijivky 35letý dělostřelec Bohdan.

„Každý den sestřelíme nejmíň jeden nebo dva Lancety,“ uvedl pak poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. Ukrajinské síly je podle něj ale nezachycují se stoprocentní úspěšností. Drony Lancet letí pomalu a v nízké výšce, což mate tradiční systémy protivzdušné obrany, které jsou konstruovány tak, aby zachycovaly rychle se pohybující cíle.

Podle Saka nesou drony poměrně malou nálož výbušnin o váze, která se pohybuje od 1,5 do pěti kilogramů. Mají tak menší sílu než většina dělostřeleckých granátů nebo raket, ale i tak mohou způsobit vážné škody.

Drony Lancet mají dolet asi 50 kilometrů. Let v reálném čase koriguje navaděč. To je podle Saka rozdíl oproti dronům Šáhed-136 íránské výroby, které letí po předprogramované dráze.

Litva koupila Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva koupila dva systémy protivzdušné obrany NASAMS a v nejbližší době je pošle Ukrajině. Na twitteru to oznámil litevský prezident Gitanas Nauseda, který se dnes v Kyjevě setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Litva patří ke skalním podporovatelům vstupu Ukrajiny bránící se ruské agresi do struktur Severoatlantické aliance a Evropské unie.

„Litva pořídila dva systémy NASAMS, které budou přesunuty na Ukrajinu. Protivzdušná obrana je klíčová v ukrajinském boji proti agresorovi. Těším se na další společná rozhodnutí na podporu Ukrajiny na summitu NATO ve Vilniusu. Společně až k vítězství!“, napsal Nauseda.

Litva systémy koupila od norského výrobce Kongsberg Gruppen. Smlouvu s výrobcem i Norskem pobaltská země podepsala v úterý večer.

Počet obětí úterního ruského raketového útoku na Kramatorsk na východě Ukrajiny se zvýšil z osmi na devět poté, co záchranáři podle oznámení starosty města Oleksandra Hončarenka vyprostili ze sutin tělo chlapce. Ruský úder, který v úterý večer zasáhl i pizzerii plnou lidí, kromě toho způsobil zranění dalším 60 osobám. Ruské síly použily k útoku balistické rakety Iskander, oznámil na telegramu ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na místě pokračují záchranné operace a pod sutinami mohou být další lidé.

Hlavní část protiofenzivy ještě nezačala, říká ukrajinský ministr obrany

Osvobození několika vsí ukrajinskými silami v posledních týdnech ještě není hlavní událostí plánované ukrajinské protiofenzivy, řekl listu Financial Times ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ujistil zároveň, že hlavní část ukrajinského tažení neprojde bez povšimnutí. Média včetně stanice CNN v posledních dnech psala, že ukrajinský postup je pomalejší a ruská obrana efektivnější, než se očekávalo.

„Až se to stane, uvidíte to všichni,“ řekl Reznikov. Hlavní ukrajinské armádní rezervy, včetně většiny brigád se zahraničním výcvikem a vybavených moderními zbraněmi dodanými zeměmi NATO, budou podle ukrajinského ministra teprve nasazeny.

Ukrajina během protiofenzivy podle informací britského ministerstva obrany zatím osvobodila asi 300 kilometrů čtverečních území, tedy přibližně dvojnásobek toho, co Kyjev oficiálně oznámil. Určité územní zisky generální štáb ukrajinské armády nezveřejňuje, aby neohrozil ukrajinské vojáky, potvrdil v rozhovoru Reznikov.

Stejně tak Rusové podle něj o některých ztrátách své vedení neinformují, protože mají obavy z reakce nadřízených. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně minulý týden připustil, že postup je zatím pomalejší, než by si mnozí přáli.

NYT: Ruský generál Surovikin dopředu věděl o vzpouře wagnerovců

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times (NYT) dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat.

Deník své tvrzení opírá o vyjádření amerických činitelů, kteří mají k dispozici zpravodajské informace o víkendové revoltě, při níž wagnerovci obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a postupovali také na Moskvu.

Informace o tom, že Surovikin věděl, co se chystá, podle NYT vede k otázkám, jakou podporu wagnerovci a jejich šéf Jevgenij Prigožin uvnitř vedení ruské armády měli. Američtí činitelé tvrdí, že existují náznaky, že i další ruští generálové mohli podporovat snahu Prigožina vynutit si změnu v čele ministerstva obrany a generálního štábu.

Ruský útok na Kramatorsk si vyžádal deset mrtvých a přes 60 zraněných

Úterní ruský útok na východoukrajinský Kramatorsk si vyžádal deset mrtvých, včetně tří dětí, a přes 60 zraněných. Novou bilanci dnes zveřejnila agentura Ukrinform. Ruské střely ve městě, které leží nedaleko od frontové linie, v úterý večer zasáhly pizzerii plnou lidí. Počet obětí se ještě může zvýšit.

„Záchranáři pracují v troskách zničené budovy a pátrají po lidech, kteří jsou pravděpodobně stále pod nimi,“ uvedli dnes ráno záchranáři na telegramu.

Restaurace Ria, která byla prakticky kompletně zničena a ještě několik hodin po zásahu v ní hořelo, byla podle agentury AFP oblíbená u místních, novinářů i vojáků.