Nejen bez Hormuzu se ekonomika neobejde. Žebříček ropných tepen planety, jejichž výpadek okamžitě zdraží svět
- Na jakých místech může ztroskotat globální námořní doprava?
- Jaké jsou alternativy, když nějaký kritický bod selže?
- Kudy projde nejvíce ropy za den?
Írán začal v odvetě na útok USA a Izraele ostřelovat lodě plující Hormuzským průlivem v Perském zálivu. V ropné dopravní tepně se tedy skoro přerušil provoz, což žene ceny ropy a plynu nahoru. Hormuzský průliv patří podle Amerického úřadu pro energetické informace (EIA) mezi kritické body na trasách, po kterých se celosvětově ropa přepravuje.
Velitel íránských revolučních gard v pondělí večer tvrdil, že je Homuzský průliv uzavřen, tuto informaci ale později vyvrátilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM.
Následující žebříček seřazený podle množství přepravené ropy za den tyto kritické body na globálních námořních trasách popisuje. Jaké jsou další takzvané chokepoints?
Gibraltarský a Singapurský průliv EIA nedefinuje jako samostatné kritické body, ale bere je jako součásti jiných bodů. Tím pádem neměří, kolik se tudy převeze ropy. Proto byly zařazené na 10. a 9. místo. (pozn. red.)
10. Gibraltarský průliv
Gibraltarský průliv spojuje Atlantský oceán se Středozemním mořem. Je proto klíčovým dopravním koridorem mezi Evropou, Afrikou, Blízkým východem a Amerikou. V nejužším místě je průliv široký přibližně 14 km. Odděluje od sebe Španělsko od Maroka. Na jeho severním pobřeží se zároveň nachází britské zámořské území Gibraltar, což vyvolává spory se Španělskem.
Trasu využívají zejména tankery přepravující ropu z Perského zálivu, severní a západní Afriky a také z Ruska do evropských rafinérií, především ve Španělsku, Itálii, Francii a Nizozemsku. Jeho narušení by tak mělo významné důsledky pro globální i evropský ropný trh. Přestože existuje alternativní trasa kolem Mysu Dobré naděje, její využití by znamenalo prodloužení přepravní vzdálenosti o tisíce námořních mil.
9. Singapurský průliv
Jihočínské moře s Malackým průlivem, další velmi frekventovaným námořním uzlem, spojuje Singapurský průliv. Ten je tedy součástí klíčové hlavní ropné trasy mezi Perským zálivem a východní Asií. Přestože Singapurský průliv patří mezi nejfrekventovanější námořní trasy na světě, na šířku má jen několik kilometrů.
Na ropné trasy vedoucí přes Singapurský a Malacký průliv se podle EIA přepraví až 24 milionů barelů ropy denně. Touto trasou proudí ropa především z Perského zálivu do hlavních asijských ekonomik zejména do Číny, Japonska nebo Jižní Koreje. Singapur zároveň funguje jako klíčový překladištní a skladovací uzel, kde se ropa obchoduje, skladuje a dále distribuuje, což zvyšuje jeho zásadní význam pro energetickou bezpečnost celého asijsko-pacifického regionu.
8. Panamský průplav
Panamský průplav vybudovaný na začátku dvacátého století je strategickou obchodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán. Zároveň je to první oblast, kterou EIA definuje jako kritický bod pro přepravu ropy. Od roku 2016 mohou tímto místem proplouvat i větší tankery, což ještě zvýšilo jeho význam. Panamský průplav se v kontextu přepravy ropy využívá především pro dopravu mezi východním pobřežím USA, Mexickým zálivem, západním pobřežím severní Ameriky a asijskými trhy.
Panamským průlivem se podle EIA přepravují více než dva miliony barelů denně, což odpovídá necelým třem procentům na celosvětovém ropném trhu. Přestože objem přepravené ropy není největší, jakékoliv problémy s dopravou by mohly ovlivnit americké trhy a mohly by snížit flexibilitu Spojených států jako významného exportéra ropných produktů.
7. Turecké úžiny
Bospor a Dardanely jsou klíčovou součástí obchodní cesty spojující Černé a Středozemní moře. Z hlediska možných nehod jsou Turecké úžiny rizikové kvůli hustotě dopravy kolem Istanbulu a také kvůli úzkému prostoru. Pro export ropy má tento koridor má zásadní význam pro oblasti Černého moře, tedy zejména pro Rusko, Kazachstán a Ázerbájdžán.
Touto trasou projde podle EIA přes čtyři procenta globálně převážené ropy denně, což odpovídá více než třem milionům barelu ropy. Dříve Turecké úžiny pro přepravu ropy využívalo Rusko pro přepravu ropy do jihoevropských rafinérií. Po invazi na Ukrajinu v roce 2022 a následných sankcích ale muselo své dodávky přesměrovat. Nové odběratele našlo hlavně v Asii, kam ropa převážená přes Turecké úžiny, i za cenu delší cesty stále míří.
6. Dánské úžiny
Dánské úžiny spojují Baltské moře se Severním a představují klíčovou námořní trasu pro export ropy a ropných produktů z oblasti Baltského regionu na světové trhy. Podle EIA tudy prochází přibližně 4,5 až pět milionů barelů ropy a ropných produktů denně, což odpovídá více než šesti procentům denního obchodu.
Trasu využívají hodně ruské tankery. Ty přes Dánské úžiny v minulosti dovážely značné množství ropy do Evropy, ale po útoku na Ukrajinu a následných sankcích přesměrovaly tankery do Asie. Trasu využívá okrajově také Norsko a pro ropné produkty také třeba v menší míře pobaltské státy. Jakékoli omezení provozu by výrazně narušilo export ropy z Baltského moře, zejména z Ruska, a omezilo dodávky na globální trhy.
5. Mys Dobré naděje
Jihoafrický mys je dnes už vnímán spíše jako pojistka v případě problémů v Suezském průplavu. Nehoda lodě Ever Given v roce 2021 nebo další problémy s dopravou v Rudém moři ale ukázaly, že i historická trasa okolo Afriky může udržet v chodu celosvětovou ekonomiku, přestože přesměrování obchodních lodí dopravu značně prodražuje a prodlužuje asi o 15 dní.
I když je trasa kolem Mysu Dobré naděje spíše alternativní, i tak se tudy podle EIA přepravuje více než sedm procent všech barelů s ropou a ropnými produkty. Tuto trasu využívají především exportéři z Perského zálivu do Evropy nebo opačným směrem z USA, Jižní Ameriky a Afriky pro do Asie.
4. Průliv Bab el-Mandeb
Průliv Bab el-Mandeb spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem. Nachází se tedy na druhé straně Rudého moře než Suezský průplav a představuje tedy klíčový článek námořní dopravy. Podle EIA tudy projede více než 10 procent přepravované ropy denně, což odpovídá necelým devíti milionům barelů ropy a ropných produktů.
Průliv je mimořádně zranitelný nejen kvůli malé šířce, ale především kvůli dlouhodobé nestabilitě v regionu. Bezpečnostní hrozby se výrazně projevily například v letech 2023 a 2024, kdy útoky jemenských povstalců na obchodní lodě vedly k omezení provozu a přesměrování tankerů kolem Mysu Dobré naděje. Takové narušení prodlužuje přepravní trasu mezi Perským zálivem a Evropou o tisíce kilometrů, zvyšuje náklady na dopravu a snižuje efektivitu dodávek ropy.
3. Suezský průplav
Podobné množství ropy proudí také Suezským průplavem, který spojuje Rudé moře se Středozemním. Spolu s průlivem Bab el-Mandeb tvoří námořní trasu, která zásadně zkracuje cestu z Asie do Evropy, protože se nemusí obeplouvat celá Afrika. Trasu využívají především exportéři z Blízkého východu, jejichž ropa směřuje do evropských rafinérií, a zároveň také tok ropy a ropných produktů z Evropy a severní Afriky do Asie.
Zranitelnost Suezského průplavu je v jeho šířce, což připomíná i nehoda lodi Ever Given z roku 2021, která průplav na několik dní zablokovala. Jakékoliv omezení provozu nutí tankery využít alternativní trasu kolem Mysu Dobré naděje, což prodlužuje cestu mezi Perským zálivem a Evropou přibližně o 10 až 15 dní a výrazně zvyšuje náklady na dopravu. V posledních letech představují bezpečnostní riziko také útoky na lodní dopravu v oblasti Rudého moře, které vedly k poklesu využití průplavu a přesměrování části přepravy.
2. Hormuzský průliv
Na druhém místě v tomto žebříčku je Hormuzský průliv, jehož provoz momentálně ovlivňují následky víkendového útoku na Írán ze strany Izraele a USA. Hormuzským průlivem, který funguje jako brána do Perského zálivu, projede denně více než 20 milionů barelů ropy, což více než čtvrtina celosvětového denního obchodu. Při jeho výpadku ovšem nejde využít žádná jiná trasa.
Kvůli dlouhodobému geopolitickému napětí v regionu je Hormuzský průliv považován za nejnebezpečnější místo na světě, kterým se přepravuje ropa. Narušení provozu má okamžitý dopad na globální cenu ropy. Přestože některé státy vybudovaly alternativní ropovody obcházející průliv, jejich kapacita je omezená a nemůže plně nahradit námořní přepravu.
1. Malacký průliv
Malacký průliv je součástí klíčové námořní cesty spojující Indický oceán s Jihočínským mořem a Tichým oceáne. Leží mezi Malajsií, Indonésií a Singapurem a je hlavní dopravní tepnou pro přepravu ropy z Perského zálivu do východní Asie. Podle EIA tudy prochází až třicet procent přepravované ropy za den, což odpovídá více než 20 milionům barelů.
Jakákoliv komplikace v Malackém průlivu může zásadně ovlivnit globální ropný trh. Situaci nenahrává ani to, že je oblast úzkého průlivu mimořádně dopravně vytížená. Trasu využívají především exportéři z Blízkého východu a Afriky, zatímco hlavními dovozci jsou největší asijské ekonomiky jako Čína, Japonsko nebo Jižní Korea.
