Stálá přítomnost na území úhlavního nepřítele. Žebříček odhalil, kde všude mají USA tisíce vojáků
- Kde má americká armáda trvale nejvíce vojáků?
- Na špičce žebříčku jsou dva státy, které nejsou v NATO.
- Kolik vojáků je na největších evropských základnách v Německu?
Americká armáda má v Evropě tisíce vojáků. Jejich počet by se navíc mohl navýšit ještě o dalších pět tisíc, které by podle prezidenta USA Donalda Trumpa mohly zamířit do Polska.
Zatímco u našich severních sousedů a třeba v pobaltských státech tisíce vojáků pravidelně rotují, v jiných zemích jsou příslušníci americké armády usazeni trvale. V některých případech i s rodinami. Kde má americká armáda trvale nejvíce vojáků?
10. Kuba
Na Kubě trvale působí více než 500 amerických vojáků na námořní základně Guantánamo na jihovýchodě ostrova. Tato základna funguje od roku 1903, kdy Spojené státy získaly oblast na základě dohody po španělsko-americké válce. Dnes zde působí americké námořnictvo.
Součástí areálu je i známé detenční zařízení pro podezřelé z terorismu, otevřené po útocích z 11. září 2001. V posledních měsících základna znovu získala pozornost také kvůli využívání části infrastruktury pro zadržování migrantů v rámci přísnější americké imigrační politiky.
Američtí vojáci mají na ostrově stálou přítomnost, přestože Kuba patří už od studené války do vlivové sféry Sovětského svazu, respektive Ruska. USA si základnu pronajímají na základě dlouhodobé smlouvy, kterou kubánská vláda po roce 1959 opakovaně označila za nelegitimní, ale Washington ji nadále považuje za platnou.
9. Belgie
O něco více amerických vojáků se trvale nachází v Belgii. Význam přibližně tisícovky příslušníků americké armády je důležitý vzhledem k roli země v rámci NATO. Hlavním centrem americké přítomnosti je oblast Monsu, kde sídlí nejvyšší vojenské velitelství NATO pro evropské operace (SHAPE). Americké síly využívají také leteckou základnu Chièvres, která slouží jako logistická a podpůrná infrastruktura pro NATO.
Strategický význam Belgie nespočívá v počtu vojáků, ale v koncentraci aliančního velení a koordinace. Země představuje jedno z hlavních politicko-vojenských center NATO a klíčový uzel pro plánování evropské obrany.
V Belgii se zároveň nachází základna Kleine Brogel, která je dlouhodobě spojována s možným skladováním jaderných pum B61 určených pro potenciální odstrašení. Po ruské invazi na Ukrajinu význam belgických struktur dále vzrostl, protože právě přes SHAPE se koordinuje posilování východního křídla NATO i alianční cvičení.
8. Turecko
Přibližně 1 700 amerických vojáků se trvale nachází v Turecku, kde působí především na letecké základně Incirlik na jihu země poblíž syrské hranice. Základna je společně využívána tureckým a americkým letectvem už od dob studené války a představuje jeden z nejdůležitějších amerických opěrných bodů ve východním Středomoří.
Turecko je důležitým spojencem USA kvůli své poloze mezi Evropou, Blízkým východem, Černým mořem a Kavkazem. Americká přítomnost umožňuje rychlou projekci síly směrem do Sýrie, Iráku i širšího regionu.
Vztahy mezi Washingtonem a Ankarou jsou však v posledních letech komplikované kvůli rozdílnému přístupu k syrským Kurdům, ruskému vlivu i turecké zahraniční politice. Přesto zůstává Turecko jedním z nejvýznamnějších vojenských partnerů NATO.
7. Bahrajn
Více než tři tisíce amerických vojáků hostí Bahrajn, který tak představuje jedno z nejdůležitějších amerických vojenských center na Blízkém východě. Hlavním bodem americké přítomnosti je velitelství americké páté flotily v hlavním městě Manámě. Odtud Spojené státy koordinují námořní operace v Perském zálivu, Rudém moři, Arabském moři i části Indického oceánu. Americká přítomnost v Bahrajnu sahá do období po druhé světové válce a výrazně se rozšířila po roce 1991 během války v Perském zálivu.
Význam základny v Bahrajnu vzrostl i letos po eskalaci napětí mezi USA a Íránem na Blízkém východě, která vedla až k uzavření Hormuzského průlivu, tedy místa, kudy proudí velké množství ropy a dalších surovin vyprodukovaných ve státech Perského zálivu. Bahrajn zároveň patří mezi nejbližší bezpečnostní partnery Washingtonu v regionu a americká přítomnost je klíčovou součástí širší strategie USA vůči Íránu.
6. Španělsko
Španělsko hostí přibližně 3 800 amerických vojáků. Klíčovou roli hrají především námořní základny na jihozápadě země a také letecká základna v Andalusii. Ve Španělsku mají Američané přístav pro torpédoborce vybavené systémem Aegis, které jsou součástí protiraketové obrany NATO. Z letecké základny dlouhodobě podporují americké operace v Evropě, severní Africe a na Blízkém východě.
Námořní základna umožňuje rychlé přesuny amerických sil do Evropy, Středomoří i Perského zálivu a zároveň tvoří klíčovou součást alianční protiraketové obrany vůči potenciálním hrozbám z Blízkého východu. Letiště Morón zase poskytuje důležitou podporu pro operace v africkém Sahelu a západní Africe.
5. Spojené království
Prvních pět států v tomto žebříčku má na svém území skokově více amerických vojáků. Páté Spojené království konkrétně přes deset tisíc. Americká trvalá přítomnost je soustředěna především na leteckých základnách RAF v Anglii. Tyto základny využívá americké letectvo pro stíhací, průzkumné i strategické operace v Evropě, Atlantiku a na Blízkém východě. Letiště Lakenheath je domovem amerických stíhaček F-35 a F-15. Základna Mildenhall pak slouží jako klíčové centrum vzdušného tankování a speciálních operací.
Britské základny umožňují rychlé přesuny sil směrem k východnímu křídlu NATO a zároveň podporují americkou jadernou i zpravodajskou infrastrukturu. Významnou roli hraje také spolupráce v oblasti ponorek, jaderného odstrašení a sdílení zpravodajských informací.
Po ruské invazi na Ukrajinu význam britských základen dále vzrostl, protože USA posílily letecké i logistické kapacity v Evropě. V posledních letech se zároveň diskutuje o možném návratu amerických taktických jaderných zbraní na základnu Lakenheath, což by znamenalo další posílení role Británie v rámci aliančního odstrašení.
4. Itálie
Dalším důležitým evropským spojencem v NATO je Itálie, kde by mělo být trvale přes 12 tisíc amerických vojáků. Stejně jako ve Španělsku i v této jihoevropské zemi mají Američané zázemí jak pro námořnictvo, tak pro letectvo.
Základna Aviano slouží americkému letectvu jako hlavní centrum taktických leteckých operací v jižní Evropě. Sigonella je zase jedním z nejdůležitějších uzlů pro průzkumné, bezpilotní a námořní operace ve Středomoří, severní Africe a na Blízkém východě.
Italské základny hrají důležitou roli v operacích NATO, v americkém systému protiraketové obrany i v podpoře aktivit v Africe. Sigonella se v posledních letech stala klíčovým centrem pro provoz průzkumných dronů a sledování situace v Libyi, Sahelu nebo ve východním Středomoří. Po ruské invazi na Ukrajinu význam Itálie dále vzrostl také jako logistického uzlu pro přesuny aliančních sil a materiálu.
3. Jižní Korea
Na prvních třech pozicích jsou hned dvě země, které nejsou členy NATO, ale americká armáda v nich má silnou vojenskou přítomnost. Jednou z nich je Jižní Korea, kde trvale působí asi 28 tisíc vojáků.
Hlavním centrem je základna v Pyeongtaeku, která je považována za největší americkou vojenskou základnu mimo území USA. Významnou roli hrají také letiště poblíž demilitarizované zóny na hranicích se Severní Koreou.
Americké jednotky v Koreji zahrnují pozemní síly, letectvo, protivzdušnou obranu i logistické a zpravodajské kapacity. Přítomnost USA na Korejském poloostrově trvá nepřetržitě od korejské války v padesátých letech a funguje na základě obranné smlouvy mezi Washingtonem a Soulem.
Vojáci mají být schopni okamžitě reagovat na případný konflikt na Korejském poloostrově, zároveň ale stále více slouží i jako součást širší regionální projekce síly USA. V posledních letech se proto diskutuje o možné proměně role amerických jednotek tak, aby byly využitelné i při případné krizi kolem Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři.
2. Německo
V Evropě mají Spojené státy nejvíce jednotek v Německu, které ještě loni hostilo více než 35 tisíc amerických vojáků. Základna Ramstein je hlavním logistickým a leteckým uzlem amerických operací v Evropě, na Blízkém východě i v Africe a zároveň sídlem velitelství amerického letectva v Evropě.
Ve Stuttgartu sídlí EUCOM a AFRICOM, tedy americká velitelství pro Evropu a Afriku. Americká přítomnost v Německu sahá až do konce druhé světové války a během studené války zde byly rozmístěny stovky tisíc vojáků. I po výrazném snížení počtů po roce 1990 zůstává Německo nejdůležitější logistickou základnou USA na evropském kontinentu.
V posledních týdnech ale Donald Trump otevřel debatu o možném přesunu části jednotek do Polska, případně o úplném stažení stovek vojáků z Německa. Spojenci v NATO přitom o těchto přesunech nemají mnoho bližších informací.
Stažení vojáků z Německa by kromě vojenského hlediska mohlo mít také ekonomický dopad. Kolem amerických základen vznikly celé lokální ekonomiky závislé na vojácích a jejich rodinách – od škol, obchodů a restaurací až po nájemní bydlení a pracovní místa pro Němce.
1. Japonsko
Nejvíce amerických vojáků je trvale v Japonsku, kde na základnách působí přes 50 tisíc příslušníků armády. V Německu a Japonsku je tak dohromady přibližně polovina trvale usazených amerických vojáků v zahraničí. Na několika základnách v zemi vycházejícího slunce působí pěchota, letectvo i námořnictvo.
Přítomnost amerických sil v Japonsku trvá od konce druhé světové války. V posledních letech USA i Japonsko dále posilují spolupráci v oblasti protivzdušné obrany, raketových systémů a společného velení v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Země představuje hlavní americký opěrný bod pro operace v Indo-Pacifiku a klíčový nástroj odstrašení vůči Číně, Severní Koreji i Rusku. Americké základny umožňují rychlou reakci v případě krize kolem Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři a zároveň chrání důležité námořní obchodní trasy v západním Pacifiku.
