Válka v Izraeli ONLINE: Představa Pásma Gazy bez Hamásu je mylná, uvedl šéf hnutí Haníja

Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN vyzývající k přerušení bojů v Gaze

Rusko a Čína ve středu vetovaly americký návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla vyzvat k přerušení konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás a umožnění humanitární pomoci. Americký text mimo jiné zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu. Neuspěl ani konkurenční ruský návrh, který prosazoval širší variantu příměří, uvedly dnes agentury Reuters a DPA.

Židovští osadníci napadli vesnici na Západním břehu, tvrdí nevládní organizace

Židovští osadníci napadli palestinskou vesnici na okupovaném Západním břehu Jordánu, zapalovali vozidla a útočili na farmáře. S odvoláním na izraelskou nevládní organizaci na ochranu lidských práv Ješ Din to dnes uvedl deník The Times of Israel (ToI).

Desítky obyvatel židovské osady Jicchar zaútočily na přilehlou palestinskou vesnici Burin, přičemž zapalovali auta, ničili vybavení a kradli sklizeň, uvedla na sociální síti X organizace Ješ Din.

Biden zdůraznil právo Izraele na obranu, ale odsoudil útoky židovských osadníků

Americký prezident Joe Biden dnes zopakoval, že Izrael má po krvavém útoku radikálního palestinského hnutí Hamás nejen právo, ale i "odpovědnost" se bránit. Musí však podle něj udělat "vše, co je v jeho silách, aby ušetřil civilisty". Informovaly o tom tiskové agentury.

Biden na tiskové konferenci po setkání s australským premiérem Anthonym Albanesem současně vyzval, aby "okamžitě ustaly" znepokojivé útoky radikalizovaných židovských osadníků proti palestinským obyvatelům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Zopakoval, že po skončení současného konfliktu by řešením mělo být vytvoření dvou států - Izraele a Palestiny.

Víc než polovina ze dvou stovek rukojmích držených Hamásem jsou cizinci

Více než polovina ze dvou stovek rukojmích, která 7. října palestinské hnutí Hamás uneslo z Izraele do Pásma Gazy, jsou cizinci. Někteří z nich mají dvojí občanství, včetně izraelského. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala izraelská vláda.

Podle aktualizovaných údajů izraelské vlády má 138 unesených zahraniční pas, a to celkem 25 zemí. Mezi rukojmími je například 54 Thajců, 15 Argentinců, 12 Němců, 12 Američanů, šest Francouzů a šest Rusů. Mnozí z unesených mají dvojí občanství, včetně izraelského. Mezi rukojmími je i jeden občan Číny, jeden ze Srí Lanky, dva lidé z Tanzanie a dva z Filipín.

Netanjahu: Všichni budeme dávat odpovědi k útoku Hamásu, ale až po válce

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes v projevu k obyvatelům své země řekl, že po skončení války s palestinským hnutím Hamás budou muset všichni, včetně něho, skládat účty k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Svůj díl odpovědnosti ze selhání při zajištění bezpečnosti obyvatel Izraele, jako to už udělali šéfové tajných služeb či náčelník generálního štábu, ale Netanjahu nepřiznal, informují deník Haarec a server The Times of Israel (ToI).

"Každý bude muset dávat odpovědi k tomu útoku, včetně mě, ale až po válce," řekl Netanjahu podle deníku Haarec. "Eliminovali jsme tisíce teroristů, a to je teprve začátek," uvedl také izraelský premiér s odkazem na členy hnutí Hamás a dalších džihádistických skupin působících v Pásmu Gazy. "Připravujeme se na pozemní operaci. Nebudu říkat detaily," dodal.

Masivní izraelská pozemní operace do Pásma Gazy by byla chybou, řekl Macron

Masivní izraelská pozemní operace do Pásma Gazy by byla chybou, protože by ohrozila životy civilistů, aniž by přispěla k dlouhodobé ochraně Izraele, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím v Káhiře. Oba politici se podle agentury Reuters shodli, že do Pásma Gazy musí bez omezení proudit humanitární pomoc a je potřeba zabránit, aby se do konfliktu mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem zapojily další strany. Macron také ohlásil, že Francie na pomoc nemocnicím v Pásmu Gazy vyslala loď a ve čtvrtek v Egyptě přistane první z řady francouzských letadel se zdravotnickým materiálem, píše AFP.

Na podporu Palestinců v Gaze demonstrovaly v Praze desítky lidí

Desítky lidí přišly dnes v podvečer v Praze před budovu českého ministerstva zahraničí vyjádřit nesouhlas s odvetnými kroky v Pásmu Gazy, ke kterým přistoupil Izrael po útocích palestinského radikálního hnutí Hamás. Organizátoři akce z občanské iniciativy Ne naším jménem! v projevech odsoudili kolektivní mstu na Palestincích v Gaze a také českou podporu Izraeli. Od budovy ministerstva se demonstranti po 18:00 vydali na pochod k Malostranskému náměstí, kde má akce skončit.

Kromě propalestinsky naladěných účastníků přišla na demonstraci před ministerstvo také asi desetičlenná skupinka lidí s izraelskými vlajkami.

Česká republika je podle Fialy připravená poskytnout pomoc, o kterou má Izrael zájem

Česká republika je díky svému silnému obrannému průmyslu připravená poskytnout Izraeli pomoc, řekl dnes při návštěvě Izraele premiér Petr Fiala (ODS). Izrael má podle něj o určitou formu pomoci zájem, podrobnosti ale sdělovat nechtěl. Země podle něj oceňuje dlouhodobou historickou i současnou podporu České republiky. Po dnešním setkání s lidmi zasaženými přímo či nepřímo nedávným útokem palestinského radikálního hnutí Hamás Fiala uvedl, že Česko dlouhodobě stojí na správné straně.

Do bojů v Pásmu Gazy nesmí vstoupit další strany, shodli se Macron a Sísí

Do Pásma Gazy musí bez omezení proudit humanitární pomoc a je potřeba zabránit, aby se do konfliktu mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem zapojily další strany, shodli se po společném jednání v Káhiře podle agentury Reuters egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Francie na pomoc nemocnicím v Pásmu Gazy vyšle loď a ve čtvrtek v Egyptě přistane první z řady francouzských letadel se zdravotnickým materiálem, oznámil Macron citovaný agenturou AFP.

WSJ: Izrael pozdrží pozemní útok, aby USA stihly posílit protivzdušnou obranu

Izrael souhlasil s dočasným odkladem své pozemní ofenzivy do Pásma Gazy, aby Spojené státy v mezičase stihly posílit protivzdušnou obranu v regionu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele to dnes uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ).

Hamás v sobotu 7. října Izrael i svět zaskočil masivním útokem z Pásma Gazy na jih Izraele, kde podle izraelských úřadů pozabíjel na 1400 lidí, většinou civilistů, a přes 220 osob odvlekl zpět do Pásma Gazy. Při následném izraelském bombardování Pásma Gazy podle tamního Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně 6546 Palestinců.

Stále víc zemí volá po humanitární přestávce v izraelském ostřelování Pásma Gazy

Stále více zemí vyzývá Izrael, aby alespoň dočasně zastavil odvetné bombardování palestinského Pásma Gazy, aby se do této oblasti se dvěma miliony lidí dostala humanitární pomoc. Pro "humanitární přestávku" v ostřelování, které Izrael zahájil 7. října jako odvetu za brutální útok hnutí Hamás na izraelské území, se dnes vyslovil britský premiér Rishi Sunak či Austrálie. V úterý k tomu vyzvaly Kanada a Spojené státy. Světová zdravotnická organizace (WHO), šéf OSN António Guterres, Rusko nebo arabské země volají po okamžitém humanitárním příměří, jež by umožnilo dodávky jídla, vody, léků a paliva pro generátory elektřiny v přeplněných nemocnicích v Pásmu Gazy, odkud Hamás útočil.

OSN: 80 procent obyvatel Gazy bylo již před válkou odkázáno na mezinárodní pomoc

Až 80 procent z 2,3 milionu obyvatel Pásma Gazy bylo závislých na mezinárodní pomoci ještě před vypuknutím současného ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), podle níž dvě třetiny obyvatel tohoto území o rozloze menší než Praha žijí v chudobě a 45procentní míra nezaměstnanosti je jedna z nejvyšších na světě.

Hamás vypálil z Pásma Gazy rakety na izraelská města Haifa a Ejlat

Palestinské radikální hnutí Hamás uvedlo, že dnes z Pásma Gazy vypálilo dvě rakety dlouhého doletu na izraelská města Haifa a Ejlat. Podle izraelské armády útok nikoho nezranil, uvedl deník The Times of Israel.

Izraelská armáda sdělila, že v obcích jižně od Haify se v důsledku útoku rozezněly výstražné sirény. Dodala, že raketa vybuchla ještě za letu a nezpůsobila žádná zranění. V přístavu Ejlat na jihu Izraele úřady varování občanům nespustily, raketa podle armády dopadla do neobydlené krajiny a nezpůsobila žádná zranění ani škody.

Guterres se ohradil vůči kritice od Izraele; násilí Hamásu jsem odsoudil, řekl

Generální tajemník OSN António Guterres se ohradil vůči kritice ze strany izraelské diplomacie ohledně svého úterního projevu k Radě bezpečnosti OSN. Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan vyzval Guterrese k okamžitému odstoupení z funkce kvůli jeho výrokům, že útok Hamásu na Izrael "nevznikl ve vakuu" a že Palestinci trpěli 56 let "dusivou okupací". Guterres dnes řekl novinářům, že mylný výklad jeho projevu ho "šokoval" a že násilné činy hnutí Hamás jednoznačně odsoudil a neospravedlňuje je.

"Nic nemůže ospravedlnit úmyslné zabíjení, ubližování a unášení civilistů nebo odpalování raket na nevinné lidi. Vskutku jsem hovořil o křivdě palestinského lidu. Ale toto rozhořčení nemůže ospravedlnit odpudivé útoky Hamásu. Už z respektu k obětem a jejich rodinám mám potřebu věc uvést na pravou míru," řekl dnes Guterres.

Fiala bude usilovat o to, aby summit EU potvrdil podporu Izraeli

Český premiér Petr Fiala bude usilovat o to, aby summit Evropské unie tento týden potvrdil jednoznačnou podporu Izraeli a jeho právo na sebeobranu. Uvedl to na sociální síti X po jednání se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem v Tel Avivu. Na Izrael v sobotu 7. října zaútočilo palestinské radikální hnutí Hamás, zemřelo na 1400 lidí, převážně civilistů.

Šéfové států a vlád zemí EU se v Bruselu sejdou ve čtvrtek a v pátek, konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás bude jedním z hlavních témat diskuse. Fiala připomněl, že dva dny po útocích měly v Praze původně společně zasedat česká a izraelská vláda. "Nový termín našeho setkání jsme zvolili záměrně den před jednáním Evropské rady, abych měl co nejčerstvější informace ze země a také nové argumenty pro podporu Izraele v Radě," uvedl dnes ministerský předseda.

Izrael zřejmě v bojích používá metodu rušení GPS signálu, aby znemožnil navigaci

Izrael zřejmě na bojišti používá metodu rušení GPS signálu, která poskytuje falešná data o poloze, a znemožňuje tak navigaci. Napsal o tom server Politico s odkazem na zjištění vědců z Texaské univerzity v Austinu. Ti tvrdí, že důkazem o tak zvaném spoofingu jsou podezřelá data o pohybu komerčních letů nad oblastí Středomoří. Podle serveru tato taktika může sloužit ke zmatení moderních naváděných raket používaných například hnutím Hizballáh, zároveň ale představuje riziko pro leteckou dopravu.

Se zjištěním o používání spoofingu izraelskými ozbrojenými silami přišel Todd Humphreys, který na Texaské univerzitě působí jako profesor robotiky a letecké mechaniky. Jeden z jeho studentů vzorec falzifikování GPS signálu odpozoroval z veřejně přístupných dat z leteckých radarů v období poté, co ozbrojenci hnutí Hamás 7. října zaútočili na Izrael.

Při izraelském bombardování Pásma Gazy od 7. října zahynulo nejméně 6546 lidí, včetně 2704 dětí. S odkazem na palestinské úřady to uvedl Reuters.

Fiala s rakouským kancléřem přiletěli do Izraele

Premiér Petr Fiala společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem přiletěli do Izraele. Fiala bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a s prezidentem Jicchakem Herzogem. Setká se také s rodinou česko-izraelské oběti teroristického útoku Hamásu Orana Elfasiho.

Český vládní speciál odstartoval ráno z Prahy, do Izraele letěl se zastávkou ve Vídni, kde přistoupil Nehammer. Cílem dnešního jednání je podle mluvčího českého kabinetu Václava Smolky podpora Izraele včetně koordinace v kontextu Evropské rady, která zasedá od čtvrtka v Bruselu. Podle Nehammera společná cesta s Fialou usnadní izraelské straně organizaci návštěvy a umožní ji efektivně využít.

Erdogan: Hamás nejsou teroristé, jen brání svou zemi

Palestinské hnutí Hamás není teroristickou organizací, ale skupinou bojovníků za svobodu, kteří chrání svou zemi. V proslovu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, píše Reuters.

„Hamás není teroristickou skupinou, je skupinou bojovníků za osvobození, kteří brání svou zemi,“ řekl turecký prezident. Erdogan také uvedl, že Turecko nemá problém s existencí státu Izrael a vůči tomuto státu nemá ani žádný historický dluh.

Erdogan vyzval Izrael, aby zastavil své údery na Pásmo Gazy i budování osad na Západním břehu Jordánu. „Nenajdete žádný další stát, jehož armáda si počíná s takovou nelidskostí,“ řekl turecký prezident. Útoky na území Izraele musí rovněž přestat, uvedl.

Turecko a Izrael se před útokem hnutí Hamás na izraelském území na začátku říjnu sbližovaly. Erdogan se v září setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem na okraji Valného shromáždění OSN. Dnes Erdogan oznámil, že ruší veškeré plány na návštěvu Izraele a že Netanjahu zneužil jeho důvěry. „Vztahy se mohly vyvíjet jinak, což už se bohužel nestane,“ uvedl Erdogan.

Erdogan také zopakoval svůj názor, že napětí mezi Izraelem a Palestinci zvyšují „aktéři mimo region“. Nikoho konkrétního však nezmínil.

Šéf Hizballáhu jednal v Bejrútu s lídry Hamásu a Islámského džihádu

Šéf libanonského šíitského radikálního hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh se v Bejrútu sešel s lídry palestinského Islámského džihádu a Hamásu, informovala televize Hizballáhu Al-Manár. Podle stanice účastníci setkání jednali o krocích potřebných k dosažení „skutečného vítězství odporu“ v Pásmu Gazy.

„Na schůzce... byly posouzeny mezinárodně přijaté postoje a to, co musí udělat Osa odporu,“ uvedla stanice Al-Manár s odkazem na alianci Íránu, palestinských militantních skupin, Sýrie, libanonského Hizballáhu a dalších frakcí. Nasralláh v Bejrútu jednal se šéfem palestinského Islámskeho džihádu Zijádem Nachalou a zástupcem lídra Hamásu Sálihem Arúrím.

Bojovníci Hamásu pronikli do jižního Izraele

Skupině ozbrojenců Hamásu se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. Informuje o tom server CNN s odvoláním na izraelskou armádu, podle níž se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem.

Izraelští vojáci na „buňku potápěčů“ narazili jižně od izraelského města Aškelon, které leží pár kilometrů od Pásma Gazy. „Vojáci námořnictva oddíl zlikvidovali,“ uvedla izraelská armáda, která u úzkého pobřežního pásu soustředila desetitisíce vojáků.

Izraelská letadla poté zaútočila na základnu potápěčů v Gaze a snažila se zajistit, aby se touto cestou do Izraele už žádný ozbrojenec nedostal.

Do Pásma Gazy přijelo jen osm kamionů s humanitární pomocí

Ze dvou desítek nákladních aut, která dnes měla dopravit další humanitární pomoc do Pásma Gazy, jich bylo vpuštěno jen osm, informoval palestinský Červený půlměsíc. Pět přivezlo vodu, dva potraviny a jeden léky. Dodávky v takovém denním množství jsou nedostatečné, uvádí například Světová zdravotnická organizace (WHO), které volá po okamžitém humanitárním příměří.

Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozornil investigativní projekt

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

„Proč nejsou kritické suroviny zakázány? Protože jsou kritické. Buďme upřímní,“ prohlásil podle Investigate Europe minulý měsíc unijní diplomat David O’Sullivan, který má na starosti oblast sankcí. Za kritické zdroje považuje EU i takové, které jí pomáhají k dosažení cíle uhlíkové neutrality v roce 2050. Patří mezi ně suroviny pro výrobu elektroniky, solárních panelů či elektromobilů. Další kritické materiály jsou zapotřebí pro letectví či obranu. Kritické suroviny přitom spojuje to, že jsou často nedostatkové, přestože poptávka po nich je celosvětově vysoká.

Mezi březnem 2022 a červencem tohoto roku EU dovezla z Ruska kritické suroviny za 13,7 miliard eur (337 miliard korun), vyplývá podle Investigate Europe z údajů Eurostatu a unijního Společného výzkumného střediska (JRC). Z Ruska pochází až 90 procent určitého typu niklu dováženého do Evropy, upozorňuje také například bruselská organizace European Policy. Ruský těžařský gigant Nornickel exportoval od začátku války do července letošního roku do EU nikl a měď za 7,6 miliard dolarů (176,5 miliard korun).

Ruská společnost Rusal pak za prvních 16 měsíců války vyvezla do unijního bloku hliník za 2,6 miliard dolarů (60,4 miliardy korun). Hlavní akcionář společnosti, Oleg Děripaska, je přitom na unijním sankčním seznamu.

Další ruská společnost, VSMPO-Avisma, kterou částečně vlastní ruský státní zbrojařský koncern Rostěch, prodala ve stejném období do EU titan za nejméně 308 milionů dolarů (7,2 miliardy korun). Šéfem VSMPO-Avismy i Rostěchu je Sergej Čemezov, která má od dob svého působení v KGB v tehdejším východním Německu blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jak Čemezov, tak Rostěch jsou na unijním sankčním seznamu, společnost VSMPO-Avisma ale nikoliv.

Mezi evropskými společnostmi, které nakupovaly od VSMPO-Avisma titan, byl minimálně na začátku války na Ukrajině francouzský Airbus. V polovině března 2023 VSMPO-Avisma přestala uvádět zákazníky v celních prohlášeních, nic ale nenasvědčuje tomu, že by s ní francouzský výrobce letadel přestal obchodovat. Airbus se k zjištění Investigate Europe vyjádřit nechtěl. Mezi další evropské kupce ruských surovin patří společnosti jako německá Metal Powder, francouzská Safran nebo řecká Elval Halcor, vyjmenoval investigativní projekt.

Řada těžařských společností, kterých si zatím EU při tvoření sankcí nevšímá, figuruje na britských a amerických sankčních seznamech.

Útok Hamásu je katastrofa pro Izrael i Palestince, řekl Macron po setkání s Abbásem

Útok palestinského hnutí Hamás ze 7. října byl traumatizující pro Izrael, ale také to byla katastrofa pro Palestince, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem v Ramállahu. Macron, který jednal i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, rovněž uvedl, že nic nemůže ospravedlnit utrpení civilistů v Pásmu Gazy.

„Hamás nereprezentuje palestinský lid,“ řekl Macron novinářům po boku s Abbásem v Ramalláhu. „Palestinský život stojí za život francouzský, který stojí za život izraelský,“ prohlásil také Macron podle agentury AFP.

Abbás po schůzce s Macronem vyzval k okamžitému ukončení izraelské „agrese“ v Gaze a k ochraně palestinských civilistů. „Vyzýváme Vás, prezidente Macrone, zastavte tuto agresi,“ řekl Abbás před novináři. Šéf Palestinské autonomie odsoudil izraelské bombardování Pásma Gazy, které podle něj „barbarským způsobem zabíjí nevinné civilisty“.

Abbás stojí v čele Palestinské autonomie s vládou, která sídlí v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, a je předsedou strany Fatah. V Pásmu Gazy vládne od roku 2007 radikální islamistické hnutí Hamás. Poslední parlamentní volby na palestinských území se konaly v roce 2006 a v Pásmu Gazy je vyhrál právě Hamás.

OSN: Do Pásma Gazy dnes nevjelo žádné auto s humanitární pomocí

Ze dvou desítek nákladních aut, která měla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy, tam nepřijelo žádné. Podle agentury Reuters to řekla mluvčí OSN. „Doufáme, že ten materiál bude moci vjet do Gazy ve středu,“ uvedla Eri Kaneková.

Přes hraniční přechod v Rafáhu do Pásma Gazy, které je pod izraelskou blokádou, od soboty přejelo 54 nákladních aut s potravinami, léky a vodou. Generální tajemník OSN António Guterres toto množství označil za „kapku v moři ve srovnání s tím, co je potřeba“. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že humanitární pomoc do Gazy nepřichází „tak rychle, jak je to potřeba“.

Mezi materiálem, jehož převoz Izrael do Pásma Gazy ovládaného radikálním palestinským hnutím Hamás povolil, nejsou pohonné hmoty. Izrael tvrdí, že by neskončily u civilního obyvatelstva, ale u ozbrojenců s Hamásu, kteří by je použili pro výrobu elektřiny pro osvětlení svých podzemních tunelů nebo k odpalování raket proti izraelskému území.

Pohonné hmoty jsou ale v Pásmu Gazy nutné k výrobě elektřiny pro nemocnice nebo pro zařízení na odsolování vody.

Německá policie zadržela radikála, který chystal útok na proizraelskou demonstraci

Policie v západoněmeckém Duisburgu zadržela islámského radikála, který plánoval útok autem na proizraelskou manifestaci. Informoval o tom deník Bild, podle kterého Německo dostalo varování od zahraniční tajné služby. O zadrženém Bild napsal, že je znám jako vysoce riziková osoba a že byl v roce 2017 odsouzen k pětiletému vězení za členství v teroristické organizaci Islámský stát.

Tarik S., který na internetových diskuzích hlásal, že chce zemřít jako mučedník, chtěl najetím do davu nákladním autem během nějakého prožidovského shromáždění v Severním Porýní-Vestfálsku zabít co nejvíce lidí. Vzhledem k nynější vyhrocené situaci v době konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás se rozhodla policie ihned zakročit.

Český premiér Petr Fiala ve středu společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem poletí do Izraele, potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka.

Fiala se v Izraeli sejde se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem.

Fiala má ve středu letět do Izraele

Český premiér Petr Fiala by ve středu měl společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem letět do Izraele, uvedla rakouská agentura APA s odvoláním na úřad kancléře. Cílem cesty je podle APA „ukázat solidaritu s izraelským lidem“.

Izrael je ochoten odložit pozemní invazi do Pásma Gazy kvůli rukojmím

Izrael je ochoten odložit pozemní invazi do Pásma Gazy o několik dní, aby mohl jednat o propuštění velkého počtu rukojmích, které tam drží radikální hnutí Hamás. Zpravodajskému serveru Axios to řekli dva nejmenovaní izraelští představitelé. Od 7. října, kdy jeho ozbrojenci zaútočili na Izrael, drží Hamás v Pásmu Gazy více než 200 rukojmích. Izraelští představitelé tvrdí, že jakmile jejich armáda zahájí pozemní invazi, bude dohoda o rukojmích téměř nemožná.

„Izrael i Bidenova administrativa chtějí vyčerpat veškeré úsilí, aby se pokusili dostat rukojmí z Gazy. Pokud Hamás navrhne velké množství, budeme samozřejmě připraveni udělat něco na oplátku,“ řekl webu Axios jeden z vysoce postavených izraelských představitelů.

Izraelci řekli egyptským vyjednavačům, že pokud chce Hamás nějakou dohodu o rukojmích, musí propustit všechny ženy a děti, které zadržuje, uvedli izraelští představitelé.

Deník The New York Times v pondělí uvedl, že vláda Spojených států doporučuje Izraeli, aby ještě počkal s pozemním útokem na Pásmo Gazy, a poskytl tak více času na vyjednávání o propuštění rukojmích zadržených palestinskými radikály.

Hamás v pátek propustil dvě zajaté Američanky, načež americký prezident Biden děkoval i Kataru, který v procesu sehrává roli prostředníka. V pondělí večer pak skupina propustila dvě postarší Izraelky a uvedla, že tak učinila z humanitárních důvodů.

Válka nepříznivě ovlivnila 80 procent technologických firem v Izraeli

Válečný konflikt nepříznivě ovlivnil až 80 procent společností z odvětví vyspělých technologií působících v Izraeli. Největší problémy mají kvůli odvodům do záloh s nedostatkem pracovníků, ale také se získáváním finančních prostředků. Podle serveru Ynetnews to vyplývá z průzkumu Izraelského úřadu pro inovace a institutu SNPI provedeného mezi 500 společnostmi z odvětví vyspělých technologií.