Kromě bilance obětí z řad Izraelců a Palestinců roste také počet občanů Spojených států, Francie, Británie a dalších zemí světa, kteří přišli o život při vpádu bojovníků palestinského hnutí Hamás do Izraele a následném izraelském ostřelování Pásma Gazy. Řada lidí z občanstvím těchto států se také pohřešuje. Oběti mezi svými spolupracovníky hlásí i humanitární organizace. Mnoho států organizuje evakuační lety z Izraele, jsou mezi nimi například Slovensko nebo Brazílie.
Na severu Izraele se ve středu večer rozezněly výstražné sirény poté, co izraelská armáda obdržela zprávy o narušení vzdušného prostoru z Libanonu. Podle izraelské veřejnoprávní stranice Kan se zřejmě jednalo o dron. Informace se podle armády nakonec nepotvrdila a poplach byl zrušen, stejně jako výstraha před možným vniknutím teroristů do příhraničního města Maalot.
Izraelská armáda mezitím dál útočí na Pásmo Gazy v odvetě za masakry, jichž se v Izraeli o víkendu dopustili palestinští radikálové z hnutí Hamás. V noci na středu armáda podle svého prohlášení zasáhla ve městě Gaza více než 200 cílů. Od soboty si izraelské nálety na Pásmo Gazy vyžádaly životy 1055 Palestinců, dalších 5184 jich utrpělo zranění, uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví. Bilance víkendového útoku Hamásu na Izrael stoupla na 1300 mrtvých a přes tři tisíce zraněných. Kromě toho Izrael tvrdí, že na svém území zabil 1500 teroristů. Do Česka v noci na středu přiletělo prvních 34 českých občanů evakuovaných ze země, evakuační lety budou pokračovat až do konce týdne.
„Uvolnil jsem všechny zábrany, máme kontrolu nad oblastí a míříme do plného útoku,“ citoval zpravodajský web The Times of Israel z projevu ministra obrany Galanta k vojákům nasazeným v blízkosti Gazy. „Budou (palestinští radikálové) tohohle momentu litovat, Gaza se nikdy nevrátí k tomu, čím byla,“ pokračoval. Premiér Benjamin Netanjahu už předtím prohlásil, že bombardování Pásma Gazy je „teprve začátek“ operací izraelské armády.
‼️Hamás hrozí, že odteď za "každý masakr či zničený dům bez varování v Gaze popraví jednoho izraelského rukojmího". Vraždy chtějí teroristé streamovat. pic.twitter.com/QG56ZZhkqz
— Vojtěch Gibiš. V bloku (@GibisVB) October 9, 2023
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se ve středu také dohodl s opozičním politikem Bennym Gancem na krizové vládě národní jednoty pro období války Izraele s palestinským hnutím Hamás. Podle serveru The Times of Israel je součástí dohody i to, že tento krizový kabinet nebude přijímat jiná rozhodnutí než ta, která souvisí s vedením této války. Válečný kabinet bude mít jen tři členy. Kromě Netanjahua a Gance v něm bude dosavadní ministr obrany Joav Galant.
Do zbraně bylo povoláno 300 tisíc izraelských rezervistů. Jde o největší odvod v historii země. Aerolinky El Al a Israir Airlines posilují mezinárodní lety, aby rezervistům pobývajícím v zahraničí umožnily návrat do vlasti. Ma jihu země se už shromáždilo na sto tisíc z armádních záložníků.
Lipavský v Izraeli
Na nečekanou návštěvu Izraele dorazil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se předtím zúčastnil jednání Evropské unie a Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu v ománském Maskatu. Zároveň proběhlo mimořádné jednání ministrů zahraničí EU, většina z nich podpořila pokračování spolupráce s palestinskými úřady.
Lipavský se v Izraeli setkal s ministrem zahraničí Elim Kohenem a s vnučkou ženy unesené Hamásem, informoval na sociální síti X reportér izraelského rozhlasu Amichai Stein.
Později zprávu potvrdilo velvyslanectví Izraele v Česku. „Český ministr zahraničí Jan Lipavský je v Izraeli. Jako vůbec první ministr zahraničí, který Izrael navštívil od teroristického útoku Hamásu,“ napsala ambasáda.
S Lipavským do Prahy odletělo přes 30 Čechů, kteří v zemi uvázli po víkendovém útoku. Následovat budou další repatriační lety.
„S izraelským prezidentem (Jicchakem Herzogem - pozn. red.) a ministrem zahraničí jednal šéf české diplomacie o možné pomoci zahraničních partnerů,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Jan Hájek.
Izrael oznámil, že začne vyzbrojovat izraelské dobrovolníky v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech tisíci útočnými puškami. V první vlně od úterý rozdá izraelské ministerstvo obrany 4000 útočných pušek izraelské výroby. V další fázi bude do příhraničních komunit dodáno dalších nejméně 6000 střelných zbraní. Kromě toho dobrovolníci obdrží helmy a neprůstřelné vesty.
Izrael a Pásmo Gazy: Mapa války a stručná historie konfliktů >>>
USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc
Spojené státy poskytnou Izraeli všestrannou pomoc, oznámil prezident Joe Biden. „Zajistíme, aby Izrael měl vše potřebné, aby se mohl postarat o své občany, aby se mohl bránit, aby mohl zareagovat na tento útok,„ prohlásil Biden.
Na východ Středozemního moře podle agentury AP dorazila skupina amerických vojenských lodí, včetně letadlové lodi USS Gerald R. Ford, křižníků a torpédoborců, které mají být připravené poskytnout Izraeli podporu, pokud o ni požádá, a odradit další potenciální nepřátele Izraele, aby využili situace.
Blokáda Pásma Gazy
Izrael spustil totální blokádu Pásma Gazy. Na území se zhruba dvěma miliony obyvatel se nedostanou potraviny, voda ani elektřina. „Zahájení obléhání, které ohrožuje životy civilistů tím, že je zbavuje statků stěžejních pro jejich přežití, zakazuje mezinárodní humanitární právo,“ kritizoval blokádu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Izrael proti Türkovým slovům protestoval. „Více než 900 nevinných Izraelců je mrtvých. Tisíce utrpěly zranění. Při hudebním festivalu bylo zavražděno 260 lidí. Sto bylo zavražděno v kibucu. A přesto se vysoký komisař neodhodlá k tomu, aby tyto barbarské činy označil za terorismus,“ uvedlo izraelské zastoupení v Ženevě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) záhy vyzvala k vytvoření humanitárního koridoru s tím, že její starší zásoby zdravotnického materiálu v Gaze byly spotřebovány. Organizace pro osvobození Palestiny informovala, že Izrael odmítl její žádost o umožnění dodávek potravin a léků do Pásma Gazy, a vyzvala svět k intervenci.
Spojené státy chtějí podle televize NBC News dojednat vznik koridoru, který by civilistům z Pásma Gazy umožnil odejít do Egypta. Není ale jasné, jak by se zabránilo tomu, aby Gazu neopustili také extrémisté z Hamásu.
Pásmo Gazy je od roku 2007, kdy nad ním převzalo kontrolu hnutí Hamás, pod částečnou blokádou Izraele a Egypta, které se odvolávají na obavy o bezpečnost. Blokáda si vybrala ekonomickou daň a většina obyvatel Gazy je závislá na zahraniční pomoci.
Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) útoky Hamásu a odvetné izraelské bombardování zabily stovky izraelských a palestinských dětí a zranily mnoho dalších.
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky dopoledne uvedl, že škody jsou na 18 budovách, které v Gaze provozuje, a že o domov od soboty v této oblasti přišlo skoro 190 tisíc lidí. WHO pak doplnila, že za poslední tři dny eviduje útoky na 13 zdravotnických zařízení v Pásmu Gazy.
Co se vlastně stalo?
|
Izraelci útočí na velitelská stanoviště
Nemocnice v Izraeli přijaly přes 2200 zraněných. Palestinské úřady informují o více než pěti tisících zraněných v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda uvedla, že se terčem jejích útoků v posledních hodinách stalo několik velitelských stanovišť Hamásu, budovy jeho představitelů i mešita, v níž se nacházelo operační zařízení hnutí.
Izraelské ozbrojené síly uvedly, že zaútočily na více než 1000 cílů v Gaze, včetně leteckých úderů, které srovnaly se zemí velkou část města Bejt Hanún v severovýchodním cípu pobřežní enklávy. Mluvčí ozbrojených sil Daniel Hagari řekl, že Hamás město využíval jako základnu pro útoky. Bezprostřední informace o obětech na životech nebyly k dispozici a většina z desetitisíců obyvatel obce pravděpodobně předtím uprchla. Hamás později v odvetě vypustilo neupřesněný počet raket na Jeruzalém.
Video zachycuje útok teroristů z Hamásu na izraelský hudební festival
Ozbrojenci berou zajatce
Palestinští ozbrojenci při útoku do Pásma Gazy odvlekli až 150 rukojmí, včetně cizinců. Lídr Hamásu Ismáíl Haníja prohlásil, že o jejich propuštění nebude do konce bojů vyjednávat.
Hamás také na izraelské bombardování reagoval vyhrůžkou, že za každý Izraelci zasažený civilní objekt zabijí jednoho z rukojmí.
Je to naše 11. září
V Izraeli od začátku útoků zahynulo přes tisíc lidí, řekl brigádní generál Dan Goldfus. Zranění utrpělo více než 2600 lidí. Počet Palestinců zabitých po odvetných izraelských náletech na Pásmo Gazy stoupl na více než tisíc, tvrdí Palestinci. Mezi mrtvými je podle oficiálních vyjádření i jedenáct Američanů, Británie zase pohřešuje nejméně desítku svých občanů.
Na jihu Izraele zemřelo také nejméně 18 lidí z Thajska. První oběť s ruským pasem potvrdila v noci na úterý i ruská diplomacie. Argentina uvedla, že při útoku zemřelo sedm jejích občanů. Vídeň oznámila, že mezi mrtvými jsou tři rakouští občané, kteří měli také občanství Izraele. Desítky dalších lidí extremisté unesli do Pásma Gazy. Jejich přesný počet je však nejasný.
Dva vysoce postavení příslušníci izraelské armády přirovnali sobotní útoky z Gazy k útokům na USA z 11. září 2001. „Je to naše 11. září. Dostali nás,“ připustil armádní mluvčí Nir Dinar. „Je to zdaleka nejhorší den v izraelské historii. Nikdy předtím nebylo v jeden den zabito tolik Izraelců jedinou věcí, natož nepřátelskou aktivitou,“ dodal podplukovník Jonatan Konrikus. Místem zřejmě nejhoršího masakru se stal o víkendu hudební festival poblíž Pásma Gazy, kde extremisté zabili přes 250 lidí. Vraždění počtem obětí překonalo i teroristické útoky na Bali či v pařížském hudebním klubu Bataclan.
Vysoký počet mrtvých a pomalá izraelská reakce na útok poukázaly na velké selhání izraelských zpravodajských služeb. Agentura Reuters překvapení izraelské armády přičítá pečlivě naplánované klamavé kampani Hamásu. Egypt s Izraelci údajně opakovaně hovořil o „velké“ hrozbě ze strany Hamásu. Izraelští představitelé se ale soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování z Káhiry zlehčovali, uvedla agentura AP s odkazem na svůj zdroj z egyptských zpravodajských služeb.
Útoky na Izrael přišly i z Libanonu
Ozbrojené křídlo Hamásu ve vlastním prohlášení jmenovalo sedm lokalit, kde se podle něj sváděly tvrdé boje. Minometná palba na sever Izraele byla o víkendu hlášena i z Libanonu, k odpovědnosti se přihlásilo radikální hnutí Hizballáh, zarytý nepřítel Izraele, který je podporován Íránem a podle odhadů disponuje desítkami tisíc raket. Izrael na ostřelování reagoval dělostřeleckou palbou. Incident však podle agentur vyvolal obavy z rozšíření konfliktu.
Teherán do víkendového útoku na Izrael zapojen nebyl, prohlásil v úterý podle agentury Reuters íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Dodal zároveň, že je ale na Palestince hrdý a podporuje je. „Příznivci sionistického režimu a další osoby v posledních dvou nebo třech dnech šířili fámy, včetně toho, že za touto akcí stojí islámský Írán. Jsou nepravdivé,“ uvedl Chameneí. Uvítal ale to, co označil za nenapravitelnou vojenskou a zpravodajskou porážku Izraele. „Líbáme ruce těm, kteří útok na sionistický režim naplánovali,“ prohlásil Chameneí ve svém prvním televizním projevu od útoku.
Česko je připraveno pomoci
Česko je připraveno podle svých možností pomoci Izraeli, jak přímo, tak i na mezinárodní scéně, řekl v neděli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který hovořil se šéfem izraelské diplomacie Elim Cohenem.
Nadále platí, že čeští občané nebyli zasaženi teroristickými útoky v Izraeli, uvedl zástupce velvyslankyně Cyril Bumbálek, který aktuálně pobývá v Tel Avivu. Tuzemské cestovní kanceláře však zrušily na několik týdnů zájezdy do Izraele. Kvůli situaci v Izraeli byly některé letecké spoje mezi Prahou a Tel Avivem zrušeny či zpožděny. Letiště Václava Havla proto doporučilo cestujícím, aby sledovali webové stránky dopravců, u nichž si zakoupili letenky.
Pro přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma nejsou podle Lipavského v tuto chvíli splněny tři základní podmínky. „Bylo by to v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, zároveň by takový krok nebyl v souladu s jednotným postojem Evropské unie,“ řekl šéf tuzemské diplomacie.
Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu otřásá politikou daleko za hranicemi Blízkého východu. Evropská unie podle prohlášení eurokomisaře Olivéra Várhelyiho pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva. V úterý by o otázce měli na mimořádném zasedání jednat unijní ministři zahraničí.
Izraelské tajné služby útok nečekaly
„Ostraha izraelské hranice byla naprosto nepřipravená, jak se to mohlo stát? V některých oblastech dokonce vojáci ani na místě nebyli a Izraelci volali do médií a volali o pomoc, že tam vůbec není nikdo, kdo by je chránil,“ popsal analytik Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Palestinské radikální hnutí Hamás muselo útok na izraelské území plánovat měsíce, vyzvalo k boji izraelské Araby a také ozbrojence v Libanonu. „Je to ohromný šok, který bude izraelský stát a bezpečnostní aparát dlouho zpracovávat,“ řekl politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně.
Očekává, že Izrael spustí vyšetřování, které posléze ukáže, kde se stala chyba. Svou roli mohlo sehrát to, že se Izrael v posledních měsících hodně zaměřoval na vnitropolitické dění, na problémy vlády a premiéra Netanjahua, jehož pozice je podle odborníků otřesena.
„Dovedu si představit, že existovaly varovné signály, informace, ale ty se musí sdílet, vyhodnocovat, předávat, pak na ně musí někdo zareagovat,“ dodal Kraus. Nelze podle něj nyní předjímat, jestli chyboval bezpečnostní aparát, anebo spíše politická reprezentace, která jej ovládá.
Sobotní a nedělní incidenty na hranicích Gazy a Izraele jsou podle Krause sice nejrozsáhlejší za poslední roky, pořád ale míra eskalace nedosahuje úrovně války, i když tak někteří izraelští představitelé situaci označují. Ze strany Hamásu jde o typický asymetrický boj.
Radikálové se nemohou rovnocenně postavit mnohem lépe vybavené izraelské armádě, volí tedy taktiku „udeř a uteč“, snaží se způsobit maximální škodu, jejich komanda útočí neselektivně na vojáky, policisty i civilisty, poté se znovu stáhnou a budou očekávat odvetu. „Ale už to, že jsou schopní tu hranici překonat, je neskutečný problém pro izraelský aparát,“ podotkl Kraus.
