Pětatřicet izraelských praporů, které se shromažďují u hranic s palestinským Pásmem Gazy, je pravděpodobně předzvěstí rozsáhlé pozemní operace. Každý z praporů má několik set mužů a žen v uniformách, židovský stát povolal rekordních 300 tisíc záložníků. Úzký pruh země u Středozemního moře a především město Gaza zatím čelí úderům ze vzduchu. Bez nasazení pěchoty je však úplné zničení teroristické organizace Hamás, což je cíl, kterého hodlá dosáhnout Izrael, těžko představitelné.
Odborníci předpokládají, že obě strany zaznamenají velké ztráty. Palestinští civilisté by v pouličních bojích zřejmě sloužili Hamásu jako živé štíty, zahynout jich mohou až desetitisíce. Rovněž izraelská armáda může přijít o nebývale mnoho vojáků a vojákyň. Na obávané tanky Merkava nebo obrněné transportéry Namer a Zelda přitom moc spoléhat nemůže. Technologická převaha bude Izraelcům sloužit zejména k předávání informací v reálném čase včetně zaměřování cílů v Gaze.
„Boj ve městě je velmi těžký a zvlášť v Gaze, kde většina budov je ze železobetonu. Zástavba obecně vytváří překážky pro pozorování ze země i ze vzduchu, ta betonová navíc poskytuje obráncům odolné bojové kryty,“ řekl e15 politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kofroň.
Gaza je poměrně velké město s téměř šesti sty tisíci obyvateli rozkládající se na ploše 45 kilometrů čtverečních. Zastavěné je z více než padesáti procent, jsou tam velké volné plochy. „Izrael se připravuje na několik měsíců dlouhou pozemní kampaň v Pásmu Gaza, chce zasadit knokautový úder Hamásu,“ řekl serveru The Times of Israel nejmenovaný egyptský činitel v reakci na neúspěšnou snahu Káhiry o uvolnění napětí.
Za velmi podstatný problém považuje Kofroň podzemní tunely, které Palestinci hloubili už v minulosti. Nyní mohou být pod městem Gaza i celým pásmem další desítky kilometrů nových podzemních chodeb s mnoha skladišti zbraní včetně raket, jimiž Hamás od soboty ostřeluje Izrael. „Tunely a skladiště budou pro Izraelce cílem číslo jedna,“ míní Kofroň.
Civilní oběti budou vysoké
Izraelské pozemní jednotky se budou opírat o podporu letectva a dělostřelectva. „Budou chtít maximálně degradovat síly Hamásu, ale to jen letecky nepůjde,“ uvedl bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.
Proti betonovým budovám a podzemnímu labyrintu musí být nasazena munice s velkou ničivou silou, která má nižší přesnost. „Pokud na invazi dojde, bude velmi těžké udělat ji tak, aby nezahynuly vysoké tisíce a možná i desetitisíce civilistů. Hrozí to zvlášť v případě, kdy protivník nemá snahu hrát fair play, což u Hamásu můžeme vyloučit,“ dodal Kofroň.
Pozemní ofenzivou bude riskovat také Izrael. Přestože má jeho vojsko nad Hamásem drtivou početní i technologickou převahu, právě v bojích v hustě obydlených a zastavěných aglomeracích se tyto výhody stírají prakticky na nulu. „Nakonec vyhrají, ale jejich ztráty mohou jít do tisíců padlých,“ odhaduje expert.
Záleží na tom, jak tvrdá bude obrana Hamásu. Část jeho bojovníků už Izraelci zlikvidovali, teroristická organizace však nadále působí silně a odhodlaně. V průběhu sobotního útoku na Izrael ukázala i taktické schopnosti. Byla by proto chyba ji podceňovat.
Zároveň nelze vyloučit, že ze severu na židovský stát zaútočí oproti Hamásu mnohem početnější a lépe vyzbrojené militantní hnutí Hizballáh. Zatímco prvně jmenované teroristy podporuje hlavně Katar, Hizballáh sídlící v Libanonu štědře dotuje materiálně i finančně Írán. Nemalou pomoc dostává rovněž ze Sýrie.
