Babiš má stále vliv na Agrofert, varuje Transparency International. Odeslala podnět do Bruselu

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: anna Vacková

ČTK

Organizace Transparency International ČR (TI) odeslala druhý podnět týkající se možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Tentokrát putuje k Evropské komisi. Premiér je podle TI v podezření, že přes svěřenské fondy může nadále ovládat holding Agrofert, který čerpá významný objem dotací z fondů Evropské unie.

EK podle TI musí vazby premiéra na Agrofert prošetřit. Babiš se jako premiér podílí na plnění rozpočtu EU, a nelze proto vyloučit, že je ve střetu zájmů. TI to uvedla dnes v tiskové zprávě. Dopis je adresován Generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální politiku a Generálnímu ředitelství pro zemědělství. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky je současná situace zcela v pořádku podle českého práva.

„Vzhledem ke zjištěním týkajících se potenciálního střetu zájmů jednoho z čelních představitelů členského státu EU, který čelí podezření, že je konečným majitelem firmy, jež pobírá nemalé evropské dotace, musí Evropská komise prošetřit vazby mezi premiérem Babišem a holdingem Agrofert a zajistit, aby byla současná opatření proti střetu zájmů naplněna,“ uvedl ředitel TI EU Carl Dolan.

Druhý podnět TI se týká podezření na porušení unijních předpisů, podle kterých se osoby podílející se na plnění rozpočtu mají zdržet jakéhokoli jednání, které může uvést jejich zájmy do střetu s finančními zájmy EU. Podle TI je ohroženo nestranné rozhodování o přidělení peněz EU na národní úrovni. Nelze vyloučit střet zájmů v minulosti, kdy byl Babiš ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem financí, a ani teď, kdy je premiérem.

„Političtí oponenti před časem donutili pana Babiše vložit akcie Agrofertu do svěřenských fondů. A nyní je jim to málo. Blíží se další volby a snaží se vyvolat dojem, že něco není v pořádku. Přitom vše je zcela podle práva,“ sdělil Hanzelka. Transparency se podle něj nesmyslně a účelově odvolává na slovenskou právní úpravu, která je jiná než česká. „Podle českého práva pan Babiš není skutečným majitelem. Tím je v případě Agrofertu skutečně správce fondu AB private trust I, pan Zbyněk Průša,“ dodal mluvčí.

Babiš podle TI skutečně není formálně přímo vlastníkem Agrofertu, ale ve vztahu ke svěřenským fondům, do kterých loni v únoru Agrofert vložil, je v takové pozici, která mu umožňuje přímo či nepřímo Agrofert ovládat. TI odkazuje na informace slovenského registru partnerů veřejného sektoru, ze kterého vyplývají jména pěti osob ovládajících Agrofert. Babiš je mezi nimi. Premiér už dříve tvrzení TI označil za nesmysly. Tvrdil, že vložením Agrofertu do svěřenského fondu se vzdal celé firmy a neovlivňuje ji.

„Pokud máme důkazy nezákonného jednání, TI vždy iniciuje přezkum institucí, ať jde o kohokoli. Tento případ má evropský rozměr, střet zájmů premiéra ohrožuje zájmy České republiky při jednání o rozpočtu EU,“ doplnil ředitel TI ČR David Ondráčka.

První ze dvou podnětů týkajících se možného střetu zájmů Babiše TI odeslala na začátku srpna na Městský úřad v Černošicích. Premiér žije v Průhonicích, které spadají pod Černošice. V něm šlo o střet zájmů v souvislosti s vlastnictvím médií. Vedoucí odboru přestupků černošické radnice Josef Sedláček řekl, že řízení týkající se premiéra Babiše zatím nebylo ukončeno.

Pod Agrofert spadá mimo jiné provozovatel rozhlasového vysílání Londa, vydavatel periodického tisku Mafra a provozovatel televizního vysílání Stanice O. Členům vlády je přitom zakázáno být ovládající osobou firem, které provozují rozhlas, televizi nebo vydávají noviny. Pokud úřad shledá porušení zákona, hrozí premiérovi čtvrtmilionová pokuta.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v Česku. Loni se konsolidovaný zisk skupiny Agrofert meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun. Podle Hospodářských novin získal loni koncern Agrofert na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun.