Bohumil Pečinka: Babišova totální kapitulace
S odstupem se vtírají otázky. Proč Babiš všechno tak neúnosně vyhrotil? Proč vyhrožoval demisí, když nakonec řekl jen pardon, co jsem řekl, neplatí, já musím především zůstat ve vládě?
Babiš není politik a jeho způsob komunikace se odvozuje od modelu koňský trh, kde bláznivě našponujete svou cenu, ale nakonec rádi slevíte stejně jako druhá strana. Jenže v politice to tak automaticky neplatí.
Když proti vedení ČSSD a premiérovi postavil Babiš své vyděračské požadavky, a navíc proti nim obrátil část elitních policistů a státních zástupců, jeho koaličním partnerům došlo, že jim někdo vyhlašuje boj na život a na smrt. A jestli tentokrát cuknou, možná ještě jednou politicky přežijí, ale příště už v žádném případě. Příště už na ně totiž Babiš vezme místo samopalu dělo.
Navíc leckteří z nich v čele s premiérem Sobotkou a ministrem vnitra Chovancem měli dva roky tvrdých zkušeností s útoky ze strany Babišových médií, která na ně vytahovala aféry a pseudoaféry (Česká pošta). Zkrátka jsou v politice situace, kdy kompromis rovná se porážka. To byl případ kolem policejní reorganizace. Vedení vlády i špičky ČSSD a KDU-ČSL řekly jednoduše ne. Babiš se jich znovu optal, jestli slyšel dobře, a oni odpověděli znovu ne.
A tak Andrej Babiš, který je existenčně závislý na své ministerské funkci, odvolal. Jaké jsou praktické důsledky této krize?
Plukovník Šlachta skončil u policie. Ani ne tak kvůli svým výsledkům, ale kvůli tomu, jak se Babišem nechal vtáhnout do politické hry.
Postavil proti policejnímu prezidentovi svůj útvar, čímž se ve vojensky organizované instituci dopustil velkého zločinu. Když mu nedávno nabízeli šéfovské místo ve sloučeném útvaru, odmítl a hrál vabank. Dnes nemá nic. Olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan se opět ukázal jako neurotický radikál, který neovládá své emoce. Telefonicky vydírat policejního prezidenta a jeho náměstka tak, že z toho musí udělat úřední záznam, je věc, která by v normální situaci musela skončit jeho odvoláním.
Odvolán zřejmě nebude, protože jeho přímý nadřízený Pavel Zeman se opět ukázal jako slaboch, který nemá situaci pod kontrolou, a naopak se sám zapojuje do nátlakových akcí na straně Andreje Babiše. Jeho chování ostře kontrastovalo s uměřeným postojem Lenky Bradáčové. Bude jeho dobrou nástupkyní. Už dnes je ale jasné, že zákon o státním zastupitelství, který si žalobci napsali na míru a nyní leží ve sněmovně, je v této podobě definitivně mrtvý.
Autor je komentátorem týdeníku Reflex