Proti zvolení Šlajse se kvůli jeho aktivní komunistické minulosti postavila nejen opoziční ODS, ale přímo v jednacím sále zastupitelstva i kolem tří desítek mladých i starších demonstrantů s transparenty. Jejich vystoupení před zastupiteli trvala lehce přes hodinu.
ODS Šlajsovo zvolení kritizovala. Například plzeňský primátor Martin Baxa (ODS) jej vyzval, aby kandidaturu ještě zvážil. Připomněl mu například, že se chce stát hejtmanem kraje, v němž komunistický režim v minulosti nedovolil lidem připomínat, že Plzeň na konci války osvobodila americká armáda, v kraji, v němž za minulého režimu na drátech železné opony umírali lidé. Šlajse se zastali jeho straničtí kolegové, kteří poukazovali především na jeho současnou práci. Podpořila jej i hejtmanova náměstkyně z KSČM Zdeňka Lišková. Opozice také kritizovala, že koalice prosadila veřejnou volbu namísto tajné. Podle Jiřího Pospíšila z ODS si ani sami koaliční zastupitelé nebyli jisti všemi svými hlasy.
Proti působení Šlajse v čele kraje protestuje i veřejnost. Petici proti jeho zvolení hejtmanem podepsalo přes 2500 lidí. Signatáři zastupitele otevřeným dopisem nazvaným Nechceme politruka hejtmanem Plzeňského kraje vyzvali zastupitele, aby jeho kadidaturu odmítli.
Šlajs se opakovaně ohradil proti tvrzení svých odpůrců, že byl za minulého režimu tak zvaným armádním politrukem. Připustil, že byl členem KSČ a že působil jako důstojník v tehdejší armádě, kde byl čtyři roky předsedou útvarové organizace KSČ. „Nikdy jsem politrukem nebyl, ale je to zbytečné říkat,“ konstatoval.
Zvolení hejtmanem považuje za výzvu. Zavázal se, že jako hejtman bude zastávat funkci ve prospěch všech lidí. „Svůj kraj mám rád, jsem přesvědčen, že moje odborné kvality přispějí k tomu, že kraj pod mým vedením bude dál vzkvétat,“ řekl po zvolení.
