Česká národní banka v nové prognóze minulý týden zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta. Zlepšila i výhled růstu hrubého domácího produktu pro příští rok na tři procenta.
Ze záznamu dále vyplývá, že se centrální bankéři shodovali na tom, že právě poměrně výrazný růst HDP, tažený zejména domácí poptávkou, představuje hlavní rozdíl mezi aktuální ekonomickou situací a situací v listopadu 2013, kdy byl zaveden kurzový závazek, tedy režim devizových intervencí. „Několikrát zaznělo, že zavedení kurzového závazku je jedním z důvodů obratu v domácí ekonomice,“ stojí v záznamu.
Tolerance inflace kolem nuly
Bankovní rada se podle záznamu rovněž shodla, že odpovídajícím přístupem k primárním dopadům cen ropy je aplikovat vzhledem k inflačnímu cíli institut výjimek. To znamená, že ČNB bude tolerovat v letošním roce pohyb inflace blízko nuly nebo i lehce pod ní.
V případě cenového vývoje počítá ČNB v prvním čtvrtletí roku 2016 s inflací 1,1 procenta a ve druhém čtvrtletí s inflací 1,6 procenta. Podle dnes zveřejněné Zprávy o inflaci by průměrná meziroční inflace měla být v letošním roce záporná, a to minus 0,1 procenta. Bylo by to tak poprvé za dobu České republiky, kdy by v celoročním průměru byla ekonomika v deflaci.
Nejvýraznějším rizikem pro odhadovaný vývoj jsou přitom podle bankovní rady dopady opatření Evropské centrální banky proti deflačním tendencím v eurozóně.
Bankovní rada České národní banky minulý týden oznámila, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhém pololetí 2016. Dosud centrální banka deklarovala, že neukončí intervenční režim dříve než v roce 2016.
Jednání bankovní rady se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na zasedání ve čtvrtek 5. února chyběl viceguvernér Vladimír Tomšík.
Dražší alkohol „zachránil“ ČR před deflací
