Historicky nejblíže evropskému standardu se letos přiblíží životní úroveň v Česku. Podle ekonomů se má země dostat na 88 procent průměru unijní osmadvacítky, tempo přibližování ale bude patřit k nejpomalejším za posledních pět let. Pomůže podstatně rychlejší hospodářský růst Česka oproti členským zemím spolku, pro příští léta ale vládne kolem konvergence k unii mezi odborníky spíše skepse. Dosažení evropského průměru je totiž v nedohlednu.
„Loni rostla česká ekonomika solidním tempem a pravděpodobně si vyšší růst ekonomiky oproti většině unijních zemí i udrží, takže by se trend konvergence mohl obnovit. Vzhledem k relativně malému rozdílu mezi průměrným růstem Česka oproti unijním ekonomikám bude ale další konvergence velmi obtížná,“ uvádí analytik BH Securities Martin Vlček.
Zatímco unijní ekonomiky by měly letos povyrůst o zhruba 1,6 procenta, výkonnost Česka by měla být zhruba o polovinu vyšší. O celou dekádu zpět na tom Česko oproti unii nebylo podstatně hůře. Podle Eurostatu byla životní úroveň v zemi na 83 procentech společenství. Hospodářská krize poté Prahu od Bruselu opět vzdálila, na předkrizovou úroveň se Česko podle Eurostatu vrátilo až v roce 2013.
Ekonomové zdůrazňují, že dalšímu přibližování bude na překážku především silná regionální fixace na ekonomické jádro unie. „Česku brání ve větším rozletu silná hospodářská a zahraničněobchodní provázanost s eurozónou, a zejména s Německem. Na těchto celcích, které v souhrnu nepodávají žádný oslnivý ekonomický výkon, jsme výrazně závislí a nemůžeme se jim svým růstem nijak více vzdálit,“ vysvětluje hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda.
V regionu střední a východní Evropy je Česko unijnímu průměru nejblíže, v porovnání s ekonomikami Polska, Maďarska nebo Slovenska je ale tempo konvergence k Evropě v poslední dekádě nejpomalejší.
