Drábkův náměstek Šiška dostal za vydírání šest let vězení

Pražský městský soud potrestal 27. května exnáměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku (vpravo na snímku ze 3. října 2012) šesti lety vězení za vydírání. Někdejšímu šéfovi ministerského IT oddělení Milanu Hojerovi (vlevo) uložil pět let.

Pražský městský soud potrestal 27. května exnáměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku (vpravo na snímku ze 3. října 2012) šesti lety vězení za vydírání. Někdejšímu šéfovi ministerského IT oddělení Milanu Hojerovi (vlevo) uložil pět let. Zdroj: ctk

Pražský městský soud potrestal bývalého náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišku šesti lety vězení za vydírání. Někdejšímu šéfovi ministerského IT oddělení Milanu Hojerovi uložil pět let. Podle obžaloby muži nabídli firmě OKSystem zakázku v hodnotě nejméně 100 milionů korun výměnou za to, že firma v jiné věci stáhne svou stížnost na ministerstvo u antimonopolního úřadu. Verdikt soudu zatím není pravomocný. Kvůli Šiškovu stíhání rezignoval v říjnu 2012 ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

Šiška a Hojer byli původně stíháni za zneužití pravomoci a podplacení, hrozilo jim až 12 let vězení. Tvrzení, že firmě OKsystem nabídli úplatek, oba popírali.

Softwarová společnost OKsystem pro ministerstvo práce dlouhodobě zajišťovala čtyři rozsáhlé informační systémy. Ministerstvo se však v roce 2011 bez vypsání výběrového řízení dohodlo s jiným dodavatelem - společností Fujitsu Technology Solutions. OKsystem v tom spatřoval rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, a proto se obrátil na antimonopolní úřad.

Obžaloba tvrdí, že Šiška s Hojerem následně pod podmínkou toho, že firma své podání u antimonopolního úřadu stáhne, slíbili jednateli firmy OKsystem jinou veřejnou zakázku. Jednatel jejich postup ohlásil na policii.

Záznamové zařízení potvrdilo skutečnosti, které svědek Procházka tvrdil

Podle předsedy soudního senátu Petra Nováka pak Šiška s Hojerem po vzájemné dohodě opakovaně požadovali po jednateli firmy Martinu Procházkovi, aby stížnost u antimonopolního úřadu stáhl. Od července do září 2012 mu prý na schůzkách ve svých kancelářích i v nedaleké kavárně hrozili, že v opačném případě firmě nebude přidělena zakázka na přepis informačního systému státní sociální podpory do jednotné datové základny v hodnotě nejméně 100 milionů korun.

Procházka se kvůli tomu obrátil na policii, která ho před další schůzkou s pracovníky ministerstva vybavila nahrávacím zařízením. „Záznamové zařízení potvrdilo skutečnosti, které svědek Procházka tvrdil,“ konstatoval soudce.

Snaha "napravit" obchodní vztahy

„S panem Procházkou jsem jednal ve víře, že napravíme obchodní vztahy mezi dodavatelem a investorem,“ bránil se v dnešní závěrečné řeči Šiška. Hojer se zase snažil před soudci poukázat na to, že neměl žádné rozhodovací pravomoci. „Nedělal jsem žádná rozhodnutí, která by ministerstvo zavazovala. Fungoval jsem jen jako komunikátor, předával jsem informace mezi vedením ministerstva a dodavateli,“ prohlásil.

Obžaloba Šišku s Hojerem původně vinila ze zneužití pravomoci úřední osoby a z podplacení formou přidělení veřejné zakázky, soud však jejich jednání vyhodnotil jako vydírání. Vyhnul se tak nutnosti zodpovědět otázku, zda muži v dané věci vystupovali jako úřední osoby v právním smyslu slova, což jejich obhájci zpochybňovali. Trestní sazba ovšem zůstala stejná: pět až dvanáct let. Hojerovi tak soud uložil trest na samé spodní hranici sazby.