Do přebytku rozpočtu pomohly evropské fondy. Příjmy z nich byly o téměř 50 miliard vyšší, než rezort financí očekával.
Hospodaření státu loni dopadlo druhým nejlepším výsledkem od roku 1996. Rozpočet skončil v přebytku 2,9 miliardy korun, zatímco předloni byl ve ztrátě 6,15 miliardy. Schválený rozpočet na loňský rok přitom počítal se schodkem 50 miliard korun.
Podle ministerstva financí i ekonomů pomohla státní kase zejména dobrá kondice ekonomiky, která měla dopad na výběr daní, a evropské peníze. „Výsledek ovlivnily příjmy z evropských fondů, které byly o 49 miliard vyšší, než jsme plánovali,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Oproti schválenému rozpočtu se nám podařilo navýšit také příjmy z daní a pojistného, a to o zhruba 20 miliard korun,“ dodala.
Podle opozice je ale podezřelé, jak velký je rozdíl ve výběru daní právnických a fyzických osob. Zatímco u zaměstnanců a malých živnostníků vzrostly daňové příjmy o zhruba 15 procent, u firem vzrostly meziročně jen o 1,5 procenta.
„Na pomalejším tempu růstu firemních daní se částečně podílejí i rostoucí mzdové náklady. Přesto je zřejmé, že ministerstvo financí se evidentně zaměřuje na malé ryby a ty velké, které dokážou provádět daňové optimalizace, není schopno ohlídat,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
U výdajů se pak podle ministerstva pozitivně projevilo řízení obsluhy státního dluhu, což vedlo oproti plánům k úspoře 4,5 miliardy korun.
Podle ekonomů jsou hlavní příčinou nižších výdajů stále nízké investice. Ty se loni na celkových výdajích podílely jen osmi procenty, což je opět pod dlouhodobým průměrem.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 130,3 miliardy korun na 1403,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 121,2 miliardy na 1401 miliard korun.
Ministerstvo zároveň odhaduje, že celkový veřejný dluh dosáhl loni 33 procent HDP. Letos by měl klesnout na úroveň 31,9 procenta.
