„Ve světle výrazně lepšího ekonomického vývoje se jako neadekvátní jeví zejména na letošek naplánovaný deficit státního rozpočtu 100 miliard korun. Pokud by vláda chtěla příznivé situace využít, mohla by se snažit snížit deficit na 85 miliard korun. Pro příští rok by byl adekvátní rozpočet s deficitem maximálně 50 miliard korun,“ řekl analytik společnosti Deloitte David Marek.
Při takto rychlém růstu ekonomiky lze podle analytika Roklenu Lukáše Kovandy čekat zesílení tlaku, aby MF vykazovalo razantně zlepšený daňový výběr. Plnění rozpočtu se sice v posledních měsících zlepšilo, avšak spíše jen díky přechodným faktorům typu přílivu peněz z evropských fondů.
„Samotný daňový výběr stále pokulhává, pokud bereme v potaz, jak dobrý výkon ekonomika podává. Ve světle dnešních čísel je třeba konstatovat, že MF by mělo být ambicióznější ve stanovování schodků. Deficit 70 miliard korun, a možná i vyšší, je ekonomicky neobhájitelný při růstu přesahujícím čtyři procenta,“ dodal.
Ministr financí Andrej Babiš ale tato tvrzení odmítá. „Výběr daní ke konci července letošního roku je meziročně vyšší o 22,3 miliardy korun a meziroční srovnání daňových příjmů bez sociálního a zdravotního pojistného vyšší o cca 6,5 miliardy korun. Zásadně proto nesouhlasím s tvrzeními o váznoucím výběru daní,“ uvedl Babiš.
Poslanec ODS Adolf Beznoska sdělil, že letošní stomiliardový deficit je při takto vysokém růstu ekonomický zločin. Plánovaný schodek na letošní rok je totiž vyšší než mnohé schodky v dobách ekonomické krize. „Přestože se ekonomové shodnou, že za dobrých hospodářských podmínek by se měly dluhy splácet, vláda se chová v přímém rozporu s touto poučkou. Výhledy plánovaných rozpočtů na příští roky pak nevypadají o moc lépe,“ uvedl.
Babiš ovšem říká, že přestože čelí „enormnímu rozpočtovému tlaku některých ostatních ministerstev“, předpokládá deficit státního rozpočtu v letošním roce výrazně nižší než plánovaných sto miliard korun.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka navíc upozornil na to, že reálný růst ekonomiky je jedna věc, ale je otázkou, jak bude vypadat nominální údaj, od kterého se odvíjí výběr daní. Obecně lze podle něj říct, že podle ekonomické teorie by v době takto vysokého růstu sice slušel ekonomice nižší či žádný deficit, ale je dobré si počkat na potvrzení tohoto trendu a nedělat ukvapené závěry z předběžných dat.
Babiš ve středu jednal o rozpočtech ministerstva vnitra, místního rozvoje a obrany. Rozpočet vnitra se navýší o přibližně tři miliardy. Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj na příští rok stoupne o necelé tři miliardy korun. Ministryně Karla Šlechtová (za ANO) požadovala další 1,5 miliardy korun, když 2,6 miliardy korun navíc získala před dvěma týdny. Nakonec jí Babiš přidal 370 milionů korun. Ministerstvu obrany rozpočet proti původnímu plánu stoupne o 1,5 miliardy.
Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) ve čtvrtek s Babišem vyjednal navýšení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury o 2,1 miliardy korun. Plánovaný rozpočet ministerstva spravedlnosti na příští rok se navýší předběžně o miliardu korun. Ministerstvo životního prostředí dostane 250 milionů korun navíc.
Hotový návrh rozpočtu hodlá ministr financí předložit vládě v polovině září. Příští týden už schůzku s žádným šéfem resortu neplánuje, 20. srpna by se chtěl setkat s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD), rád by také hovořil ještě s ministryní školství Kateřinou Valachovou (za ČSSD).
