Kauza zkrachovalé kampeličky MSD jde k soudu, obžalobě čelí 20 lidí

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: Penn State via Flickr

Vrchní státní zastupitelství v Praze dnes podalo obžalobu na 20 lidí v kauze zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva (MSD). Státní zástupkyně Daniela Smetanová uvedla, že skupina čelí obvinění ze zpronevěry a z praní špinavých peněz. Škoda, kterou obžalovaní způsobili, přesahuje podle vyšetřovatelů jednu miliardu korun. Družstvo údajně poskytovalo úvěry nesolventním zahraničním společnostem bez ověření jejich podnikatelských záměrů, což poškozovalo jak firmu, tak i zájmy vkladatelů.

Státní zástupkyně obžalovala tři lidi ze zpronevěry, další dva z jejího organizování a devět z pomoci ke zpronevěře. Celkem 16 obžalovaných se pak bude před soudem zodpovídat i z údajné legalizace výnosů z trestné činnosti v organizované skupině působící ve více státech. Za zpronevěru se škodou velkého rozsahu hrozí pět až deset let vězení, za praní špinavých peněz tři až osm let za mřížemi nebo propadnutí majetku.

Kauzu bude řešit pražský městský soud. Smetanová už dříve sdělila, že trestní spis je značně rozsáhlý. Má prý 25.000 hlavních stran a stejný počet stánek obsahují i jeho přílohy.

Na podezřelé toky peněz v záložně upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí. Zahraniční firmy, kterým MSD poskytovalo úvěry, údajně neměly žádnou historii a zřejmě byly zastoupeny nastrčenými lidmi.

MSD vzniklo v roce 1999 jako regionální záložna se sídlem v Brně a s 30 zakládajícími členy. Podle údajů na jeho webu postupně navýšilo původní základní kapitál 120 tisíc korun až na více než miliardu korun

Pražské vrchní státní zastupitelství záložně na jaře 2013 zablokovalo všechny peněžní prostředky k výplatě vkladů kvůli podezření, že tyto peníze měly být vyvedeny do zahraničí. Česká národní banka poté družstvu odebrala licenci a soud poslal záložnu, která tehdy měla přibližně 14 tisíc členů, do konkurzu.

Policie pak v souvislosti s údajným tunelováním MSD obvinila nejprve 17 lidí. Tehdy uvedla, že zajistila přes 274 milionů korun a více než šest milionů eur (přes 163 milionů korun) na účtech devíti firem, přes které pachatelé údajně vyváděli peníze z družstva. Počet stíhaných pak postupně vzrostl na dvacítku, mimo jiné se rozšířil na člověka, který údajně ovládal účty v Hongkongu.

MSD vzniklo v roce 1999 jako regionální záložna se sídlem v Brně a s 30 zakládajícími členy. Podle údajů na jeho webu postupně navýšilo původní základní kapitál 120 tisíc korun až na více než miliardu korun. Na konci činnosti měla kampelička pobočky v deseti krajských městech.

MSD není jedinou záložnou, která měla nedávno potíže
Výběr případů družstevních záložen, které se v uplynulých letech dostaly do problémů (Vrchní státní zastupitelství v Praze dnes podalo obžalobu na 20 lidí v kauze zkrachovalého Metropolitního spořitelního družstva):
Březen 2010 - ČNB odejmula povolení k činnosti v sektoru družstevních záložen Úvěrnímu družstvu PDW, tehdy jedné z nejmenších záložen na trhu. Důvodem byly závažné nedostatky v činnosti, mimo jiné neměla dostatečné zajištění úvěrů a neprováděla vnitřní audit. Výplata náhrad vkladů družstva PDW začala v březnu 2013.

Prosinec 2010 - ČNB odejmula Vojenské družstevní záložně povolení působit jako družstevní záložna; důvodem byly přetrvávající závažné nedostatky v podnikání záložny. Do října 2011 Fond pojištění vkladů (FPV) většinu peněz klientům vyplatil; šlo o 68,3 milionu korun.

Březen 2012 - ČNB odejmula povolení působit jako družstevní záložna spořitelnímu a úvěrnímu družstvu Unibon. Důvodem byly přetrvávající nedostatky v podnikání záložny, které významně a negativně ovlivňovaly její bezpečnost a stabilitu. Do konce roku 2012 vyplatil FPV 99 procent všech ze zákona pojištěných vkladů této kampeličky; celkem to bylo 1,8 miliardy korun.

Prosinec 2013 - ČNB odňala povolení působit jako družstevní záložna Metropolitnímu spořitelnímu družstvu (MSD). Důvodem byly závažné nedostatky v podnikání družstevní záložny, které poškozovaly zájmy vkladatelů a ohrožovaly bezpečnost a stabilitu finančního ústavu. Soud následně poslal záložnu do konkurzu. Drtivá většina klientů už dostala vyplacenu pojištěnou část svých úspor. Celkem jde zhruba o 12 miliard korun, tedy o druhou nejvyšší výplatu v historii FPV (po náhradách pro klienty zkrachované Union banky v roce 2003). Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo v lednu 2016 v této kauze obžalobu na 20 lidí. Státní zástupkyně Daniela Smetanová to uvedla s tím, že skupina čelí obvinění ze zpronevěry a z praní špinavých peněz. Škoda, kterou obžalovaní způsobili, přesahuje podle vyšetřovatelů jednu miliardu korun.

Červen 2014 - ČNB zamítla rozklad Spořitelního družstva WPB Capital proti odejmutí povolení působit jako družstevní záložna, a odnětí licence kampeličce tak nabylo právní moci. WPB Capital nesměla už od května 2013 přijímat nové vklady ani poskytovat nové úvěry a v dubnu 2014 ČNB rozhodla o odnětí povolení působit jako družstevní záložna.

Průběh likvidace komplikují soudní spory, které ale nemají vliv na věřitele. Záložna například v květnu 2014 zažalovala stát o náhradu škody způsobené ČNB, kterou vyčíslila na 1,6 miliardy korun. Do konce loňského června získali klienti WPB Capital 97 procent peněz, tedy přes 2,7 miliardy korun.

Krach kampeličky MSD zredukuje fond téměř na polovinu