„Snaha českého státu bude pomoci firmám, aby dokázaly podnikat někde jinde, kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného. Ten cíl je: pomožme firmám, aby dál mohly podnikat, otevřeme jim nové trhy, ať můžou vyvážet někam jinam,“ uvedl Prouza po schůzce se zástupci ministerstev financí, zahraničí, zemědělství, průmyslu a také odbory a zástupci podnikatelů.
#sankce Důraz na zemědělství, potravinářství, průmysl, energetiku. Podrobná čísla z prac. skupiny příští pondělí pic.twitter.com/MpihQiNVQ3
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) August 12, 2014Pracovní skupina se podle Prouzy dohodla na nutnosti zmapovat přesně rozsah sankcí. „To, co je důležité, jak může teď státní správa pomoci firmám zorientovat se v tom zmatku sankcí, protože těch sankcí je relativně hodně z obou stran, často jsou velmi nejasně napsané,“ uvedl státní tajemník, podle nějž bude podrobnosti zjišťovat také zastupitelský úřad v Moskvě. Ministerstvo zahraničí pak bude mapovat reakci ostatních evropských států.
| Hledání dalších trhů |
|---|
| Státní správa se nyní podle Prouzy bude snažit především o to, aby české firmy mohly expandovat na trhy mimo Rusko. Napomoci tomu má i větší angažovanost ambasád, organizace CzechTradea častější obchodní cesty prezidenta i členů vlády. |
| Jaké destinace připadají podle Prouzy v úvahu? V případě mléčných výrobků se nabízí Čína, Vietnam nebo země bývalého Sovětského svazu. U dalších produktů zmínil Kazachstán a země Latinské Ameriky. |
Dopad sankcí? Možná až miliardové ztráty a tisíce pracovních míst
Dopad sankcí lze zatím podle Prouzy jen těžko odhadovat. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v pátek dopad sankcí Evropské unie vůči Rusku odhadl na 2,2 miliardy korun ve snížených tržbách českých podniků a 700 ohrožených pracovních místech.
Odvetné zemědělské a potravinářské sankce Ruska pak podle něj ohrozí tržby 300 milionů korun a 130 pracovních míst.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po dnešním jednání vyjádřil obavu, že sankce budou mít dopad spíše na tisíce, než stovky pracovních míst. Přístup vlády k jednání si nicméně pochvaloval a uvedl, že by se tématu měla věnovat i tripartita na zasedání 4. září.
Jako jednu z možností, jak firmám dlouhodobě pomoci, zmínil takzvaný kurzarbeit, při níž firmy mohou získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci. Reálně by podle něj mohl platit od 1. července příštího roku.
