„Zvláště v době ekonomické krize potřebujeme, aby peníze nebyly v bankách, ale aby je měli čeští občané, a jsem přesvědčen, že musíme hájit lidi, aby neplatili bankám nic, na co nemají nárok,“ uvedl Kuba.
Podle ČT by měla vzniknout komise při ministerstvu spravedlnosti, která by radila, jak se bránit. Plán počítá i s tím, že by lidé neplatili soudní poplatky. Ty je totiž prý nejčastěji odrazují od podání žaloby.
Plán se zamlouvá i opoziční ČSSD. TOP 09 protestuje, podle ní má jednat Česká národní banka a rozhodovat soudy. „Vláda není ani regulátor ani soud a neměla by se do toho plést,“ řekl televizi ministr financí Miroslav Kalousek. To Kuba odmítá.
„Česká vláda by měla dát jasně najevo, že chce, aby se banky v Čechách chovaly ke svým klientům stejně, jako se musí chovat v jiných zemích Evropské Unie,“ oponoval ministr průmyslu.
Slovensko pravidla pro bankovní poplatky už změnilo
Poplatky řeší například i na Slovensku, kde vláda sáhla rovnou ke změně zákona. Banky a jiní poskytovatelé úvěrů nebudou moci požadovat poplatky za zřízení, evidenci či správu účtu. „Slovenská cesta je modelem, o kterém bychom se měli na vládě bavit,“ dodal Kuba.
O vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru banky žádá již zhruba 36 tisíc klientů, které zastupují servery Poplatkyzpět.cz, Bankovnípoplatky.com a Jdeto.de. Celkem po finančních ústavech chtějí zpátky víc než půl miliardy korun. Banky upozorňují, že poplatky nejsou v rozporu s platnými zákony a klienti jsou s nimi vždy dopředu seznámeni.
Řada bank, například Komerční banka, Raiffeisenbank nebo UniCredit Bank, nabízejí již hypoteční úvěry bez poplatku. Banky ovšem často zrušené poplatky promítnou do vyšší úrokové sazby. Velké banky nyní většinou nechystají svou poplatkovou politiku měnit a ke každé stížnosti chtějí přistupovat individuálně.
